pátek 30. prosince 2011

Jak se stěhuje kosmetická blogerka?

  1. Snažím se nafotit něco do zásoby. Nevím, kolik bude času, jaké budou podmínky a zda vůbec budu mít klid v následujících týdnech.
  2. Chodím okukovat svou sbírku kosmetiky a začínám litovat nutnosti stěhovat se. Současné uložení je prostě skvělé.
  3. Termín se nám blíží. Probírám se svou kosmetikou a pečlivě třídím, co jsem testovala a recenzovala a co na to teprve čeká.
  4. Snažím se vyfotit alespoň něco z hromádky k recenzím. Začínám mít obavy, že si měsíce nic nenafotím. (Krutá pravda posledního týdne.)
  5. Už dva dny jsem si ráno musela vystačit jen s BB krémem, na nic není čas. Moje duše trpí.
  6. Začínám balit, třídit pořádně kosmetiku, vyhazovat nepotřebné. Balení kosmetiky mi zabralo půl dne. Bavila jsem se. Zdokumentováno fotografiemi.
  7. Přestává mě balení bavit, tak přestávám balit a raději bloguji.
  8. Nekompromisně vyhazuji vše, co nepoužívám, ale skladuji, i když toho je už jen na dně. Vyhazuji krabičky... nelítostně.
  9. Na zbytek domácnosti a balení nezbývá moc času, během následujícího půl dne házím do krabic talíře, hrnečky a skleničky náhodně proložené novinami, oblečení, kabelky a boty mám sbalené během půl hodiny (styl dvou pytlů a tří krabic), věci do domácnosti se mi do připravených krabic stejně nevešly, tak to raději neřeším a volím variantu volného přesunu.
  10. Trošku mě zdržela má sbírka knih, která není malá ani lehká.
  11. Ve skříni s oblečením nacházím krabici s kosmetikou, o které jsem už ani nevěděla, že ji mám. Jsem ráda a užívám si světlý okamžik dne.
  12. Dále balím nádobí a zbylé oblečení. Nabalené krabice jsou doplňovány náhodně nalezenou kosmetikou na nejroztodivnějších místech. Balzámy na rty za skříní, balzámy na nehtovou kůžičku pod ledničkou, krémy na ruce a krémy na nohy u televize jsou nejčastější kategorií, ale našla se i nějaká ta řasenka mezi příbory a parfém v ledničce.
  13. Jako poslední balím počítač, musela jsem si dočíst všechny komentáře.
  14. Rozčiluji se, protože "můj osobní stěhovák" nestěhuje mou kosmetiku s náležitou úctou. Krabice se vysypala v autě, naštěstí to nakonec odnesla jen krabička uchošťouchů, jeden balzám na rty a jedna rtěnka, kterou jsem stejně chtěla vyhodit.
  15. Po příjezdu na místo určení jako první vybaluji kosmetiku.
  16. Hned po kosmetice vybaluji počítač.
  17. Nejsem příliš spokojená s uložením, jsem si celkem jistá, že mnoho se ještě změní během následujících dní. 
  18. Zatím nemám v plánu se zítra malovat.
  19. Oblečení jsem ještě nevybalila, jsem ráda, že jsem našla pyžamo. Zato boty, kosmetika a učebnice jsou už na svých místech. Je vidět, co je v mém životě důležité.
  20. Cenu do soutěže jsem zabalila tak dobře, že jsem ji zatím nenašla. Ale nebojte... já to do konce roku najdu.

čtvrtek 29. prosince 2011

Narychlo

Asi to nevíte, tak já vám to rychle rychle povím. Tento blog spolu se vším příslušenstvím (počítačem, pracovním stolkem, veškerou kosmetikou, foťákem, s každým mým BB krémem, se mnou, nábytkem a mnoha dalšími zbytečnostmi) se právě teď stěhuje v reálném prostoru z místa A do místa B.

Takto vypadá většina mé kosmetiky sbalená na cestu. Na množství mé kosmetiky se hodně podepsalo předvánoční neutrácecí období a můj nekompromisní postoj - vyhodím vše, co je staré, rozbité nebo nedejbože zkažené, jen ať se s tím nemusím tahat do auta a z auta a hledat tomu místo v novém působišti. Jeden košík už je dávno přestěhovaný, takže se vyhnul focení. A tak nějak jsem zjistila, že nemám moc kosmetiky... budu muset v novém roce víc nakupovat.




Jo a taky se u mě asi objevila nová úchylka. Schovávám si prázdné krabičky od kosmetických produktů. Už jsem se smířila s tím, že vlastním hromadu prázdných kelímků od Lush a jiných, ale papírové krabičky?...




A teď tady nad nimi sedím a tak nějak je nedokážu vyhodit...

neděle 25. prosince 2011

TANF: Lemons and Cream Face Food Fruit Facial Wash

* koupené za mé vlastní peníze u The All Natural Face



V dobách svého prehistorického blogování jsem už jeden Facial Wash od TANF recenzovala, no a vidíte: došlo na má slova a já objednala jinou variantu. Tentokrát citrónovou. Prášek by se měl tedy skládat z nadrcené citrónové slupky a kokosového mléka (usušeného). Voní to trošku zvláštně, ale tak jo, při trošce fantazie, já tam ty citróny cítím. Postup je stejný jako před rokem, nasypu si špetku prášku do dlaně, smíchám s vodou, nanesu na obličej a smyji. Výsledkem je trošku jemnější pleť, čistá a tak pěkně příjemná na dotek. Ovšem počítejte, že se tím moc neodlíčíte.



Balení je strašně maličké a opravdu víc než dva měsíce při použití dvakrát denně to nevydrží. Vhledem k tomu, že jsem tento wash kupovala už strašně dávno, tak mi malilinko zhrudkovatěl. A tak si toho dávám hodně, protože za prvé se ty hrudky tak nějak špatně dávkují a za druhé už to chci mít z domu. Předpokládám, že to pidibalení mi déle než měsíc nevydrží. V mém případě je to jen dobře, ovšem uvědomme si, že $7,50 a naše /moje peněženka asi moc šťastná nebude /nebyla.



Překvapivě i když je to jen takový prášek, tak pleť je po použití čistá a příjemná na dotek. Taková hebká a dobře, když zapojím představivost, snad i rozjasněná. Jestli má tento wash nějaký ten bělící účinek, nevím, já jsem si ničeho nevšimla. Celkově bych tyto Face Foot Fruit Facial Washe hodnotila opravdu kladně, já jsem oba dva druhy moc ráda používala, pleť byla čistá a spokojená. Prášek nevysušuje a dobře budeme věřit, že si něco z toho nadrceného ovoce vezme a schová na dlouhé klidné noci a ještě delší stresové dny. Ale prostě nemám pocit, že by to stálo za tu cenu. A nebo je to možná jenom mnou, ale opravdu se mi zdá sedm dolarů za měsíc mytí (a věřím tomu, že rozmarnější povahy to budou mít ještě na menší časový úsek) trošku moc. Třeba taková Etude House Cleansing Foam mě stála jen o $0,83 víc a už mi k naprosté spokojenosti slouží slouží snad čtvrtý (nebo i pátý) měsíc a ještě nějaký ten čas poslouží.

Mouth Watering Morsels UKONČENO

Tak toto byla naprostá spontánní nákupní akce na Heartsy a hned poté na Etsy. Protože prostě to je tak kýčovité. Tak roztomilé. Tak hloupé. Tak neužitečné. Ale zároveň tak krásně ke koukání... Že jsem to prostě koupit musela.

Mouth Watering Morsels vyrábí celkem dobré balzámy na rty. Mám doma vzorek kafového a voní opravdu jako kafe a je celkem hodně výživný a hutný. Ovšem to, jaký je ten balzám, vlastně není důležitý. Protože v tomto případě je mnohem, ale mnohem důležitější forma. To všechno se totiž prodává v ručně zdobené nádobce s různými motivy. Já jsem koupila tu s čajem, i když tedy mně to připomíná spíš tekutou čokoládu nebo cappuccino.





A vzhledem k tomu, že jsou ty Vánoce... a taky jsem se rozhodla chovat se dospěle a vyspěle a eliminovat takové kýčovité a holčičí záležitosti, tak tento balzám, kde na obsahu vůbec nezáleží, protože je to tak krásné na pohled, můžete vyhrát. Vítejte v mé bezduché a povrchní soutěži. Pravidla:
  1. zúčastnit se může kdokoliv,
  2. kdo zanechá pod tímto článkem komentář
  3. nejpozději v pátek 30.12.2011,
  4. v komentáři doporučuji napsat kontaktní e-mail (pokud se bojíte spamů a různých těch robotů, pouze sledujte v následujícím týdnu vyhlášení vítěze a pokud vyhrajete, kontaktujte mě do 24 hodin)
  5. a hlavně mi do toho komentáře napište, jaké je vaše quilty pleasure, jakou činnost (bezduchou a mělkou) provozujete rádi a často, ale tak trošku potají, protože se za to v lepší společnosti vlastně stydíte.
Vítěze tentokrát ručně vylosuji. Přeji krásné Vánoce. A hodně štěstí.

pátek 23. prosince 2011

Jen se na to podívejte...

... jak se mi to za poslední dobu nastřádalo. 


něco málo z drogérie

něco dalšího z drogérie

něco málo péče

něco málo Barry M ve vzorku

buduji si celkem velkou sbírku SN rtěnek a jiných

něco málo vzorečků

a další různé značky rtěnek, balzámů, tintů

Společný jmenovatel všech těchto věcí je ten, že o nich chci napsat nějakou recenzi. Rozsáhlou, jen s obrázky, srovnávací, vtipnou nebo trapnou... no prostě nějakou. Mimo to vždy, když něco koupím, tak automaticky to přidám k této hromádce. Alespoň mám po kupě všechno, co chci pořádně ozkoušet. Výsledkem je ovšem jen to, že nezkouším nic a omezuji se na běžnou výbavu své koupelny. Alespoň jsem všechny neozkoušené a nenafocené věci umístila do praktické černé síťované kosmetické taštičky, kterou s sebou tahám všude jak kočka koťata. Pokud jste mě někde náhodou potkali, buďte si jistí, že toto všechno jsem měla v kabelce... jen tak pro jistotu, kdyby náhodou přišel ten okamžik zkoušení.

No pokud máte zájem o něčem si přečíst dřív než o něčem jiném, nyní máte prostor svá přání vyslovit.

čtvrtek 22. prosince 2011

Top 2011

To jsem se tak jako na začátku prosince rozhodla vyhnout se novoročnímu návalu a sepsat si své top 2011 už teďkom (nebo spíše tehdy... by se teď hodilo napsat). Tak si tak píši a píši, přehrabuji se starými fotkami, dny běží, týdny utíkají a najednou už to mají sepsané snad skoro všichni, takže nejsem vůbec originální. Krom toho toto je silně recyklační post, fotky jsou taky staré a tak... jen upozorňuji dopředu, volba je vaše.

2011 byl pro mě rokem Heartsy a ručně vyráběné kosmetiky. Je pravda, že na Heartsy už není až tak živo, jak bývávalo, kosmetika se tam v nabídce objeví třeba jen dvakrát týdně a za poslední dva měsíce jsem si tam nevybrala. Ale to nic nemění na tom, že tento koncept prodeje mě stál spoustu peněz, a také na tom, že díky Heartsy jsem objevila tolik kosmetiky a zajímavých výrobců, že to raději ani počítat nebudeme.



Mým nejoblíbenějším nákupem byl pravděpodobně ten první, Morgan Street. Jejich Foot Salve bylo prostě skvělé. A ten balzám na rty taky není špatný. Bohužel jejich Etsy-obchod je stále zavřený. A proto je nejspíš mým nejlepším nákupem ten od Willow Tree Minerals, protože tam můžu kdykoliv nakoupit znovu, a věřte mi, že to mám sepsané v plánovacím kalendáři na příští rok. Nejroztomilejším nákupem byl balíček od Nessa´s Naturals a hned potom i ten od Mouth Watering Morsels. Nejhorší nákup byl nejspíš u Lana Bella a nejšpinavější u Crushed Botanicals. Nejvýhodnější to bylo s Ginger Luvs, nejroztopenější to bylo u Sweet Anthem a nejvíce jsem byla zklamaná z toho, že i přes ostře formulovanou konverzaci mi neposlali můj balíček Crazy Rumors. A jako nejzbytečnější nákup se ukázal ten u Mae Minerals, největší podvodníci byli u Green Mountain Soapwork.

Taky jsem se toho loni spoustu naučila. Krom toho, že mám raději občas držet jazyk za zuby, jsem se taky naučila fotit narcisticky sama sebe. Dokonce jsem se dopracovala k určitému pocitu sebelásky a quilty pleasure při této činnosti. Mým největším objevem je však porušení dlouholetého stereotypu: krémové první a teprve potom přepudrovat. S tímto jsem koketovala už první polovinu roku (důsledek pudrového makeupu a krémového rozjasňovače v jedné kosmetické taštičce), ale druhá polovina roku pro mě otevřela naprosto nové možnosti v tomto použití. A nejsem sama, viz nedávná diskuze o Nars Ponderosa. A je tady jedna věc, kterou bych se chtěla naučit příští rok: chci zvládnout každodenní makeup za 5 minut a méně (ale rozumíte mi, nemám na mysli takový ten umyji se ráno mýdlem a na výlet do obchodu to stačí, naopak mám na mysli takový ten jak potřebuji vypadat pěkně, když budu stát před třídou plnou studentů).



Mým nejoblíbenějším makeupem byl nejspíš pudrový Just Pure Minerals. Tím nejhorším byl Armani Face Fabric, opravdu nechápu, že někdo za toto dobrovolně vysolí skoro dva tisíce peněz. (Ale třeba mojí kamarádce strašně vyhovuje, takže nesuďme dne před večerem a silvestra před novým rokem nebo tak nějak.)

Nejoblíbenější bází byl Eyeko 3in1 cream, na tom mi makeup držel krásně, škoda, že se právě teď nevyrábí. Nejhorší bází byl Transparentní makeup od alverde, protože se s tekutým makeupem strašně drolí. A stejně objevem roku byl fakt, že bázi ke spokojenému plnohodnotnému životu kosmetické maniačky snad ani nepotřebuji.

Nejlepším korektorem byl nejspíš ten od theBalm, i když uznávám, že by to mohlo být lepší, protože tento má celkem tendenci zalézat do vrásek a taky moc dlouho nedrží. No nic... úkolem příštího roku se proto stává najít dokonalý korektor, který zakryje, co nemá být vidět, a zůstane tam, kde má. Protože jako tento rok to bylo s korektory dost slabé.



Nejlepším rozjasňovačem byl Shimmering Facial Whip v odstínu Camilia od e.l.f., který byl zároveň i tím nejhorším a na který v následujících letech budu usilovně hledat duplikát. Proč? Protože ten odstín je prostě boží. Je to taková špinavá světlejší fialová, chápu, že některým to asi nic říkat nebude. Ale prostě na mně to vypadá tak krásně. Definitivně prohlašuji, že toto je rozjasňovač z nejlepším efektem, který jsem kdy vyzkoušela. No jo, ale pak jsou tady ta kvalitní negativa: moc dlouho nevydrží a balení je opravdu z levného kraje. Ten můj se po dvou měsících intenzivního používání zlomil u hrdla, takže mi teď rozjasňovač leze všude možně. Koupila bych si ten samý od e.l.f., protože těch pár desetikorun není velký náklad. Ale je tady ten otazník: co mi přijde? Protože u e.l.f.u se kvalita opravdu liší kus od kusu. Takže i když ten můj SFW je krásně krémový s jednotnou strukturou, je dost dobře možné, že v příští várce mi přijde jenom ta obarvená vodička. Nebo mi přijde dvousložkový s nutností zatřepat. Nebo mi přijde bůhví co... a tak raději hledám někde jinde, ale zatím jsem takový odstín rozjasňovače ještě nikde nezahlédla. (Je ale pravda, že nehledám usilovně a intenzivně.)

Nejoblíbenější tvářenkou byly překvapivě asi monostíny od essence. Nebo tedy to nebyla nejoblíbenější, ale spíš nejpoužívanější tvářenka. Protože prostě ty barvy jsou krásně univerzální, drží a jsou naprosto blbuvzdorné při nanášení, dokonce z této pozice vytlačily tvářenky e.l.f. základní řady, na které jsem se od té doby ani nepodívala (a to jsem nakoupila všechny odstíny, které mi teď doma leží neotevřené). Nejhorší tvářenku nemám, protože snad v mých očích neexistuje nic jako špatná tvářenka. A nebo jo existují špatné tvářenky a letos to ty byly krémové od e.l.f..



Pudr skoro nepoužívám, takže nebudu moc ukazovat, ale kdybych chtěla přemýšlet moc, asi bych ukázala na rozjasňující pudry od Silk Naturals, které sice považuji za to nejlepší v této oblasti, co jsem letos nakoupila, ale na druhou stranu je skoro vůbec nepoužívám, protože prostě s kompaktními pudry je to ráno jednodušší. A ještě jednodušší je to bez pudru, co si budeme nalhávat.

Nejdéle držící rtěnkou je Gigi také od Silk Naturals. Nejoblíbenější rtěnku asi nebudu jmenovat, protože jsem nad tím přemýšlela deset minut a žádná mě nenapadla. Nebo napadla, ale pak mi přišlo, že ty ostatní rtěnky jí budou závidět a to není spravedlivé. Nejhorší rtěnky jsou pro mě asi ty od alverde. Kategorii lesků vynechávám.



V oblasti pečující kosmetiky došlo u mě k výraznému posunu. A po asi dvou až třech letech nadvlády UNT jsem se posunula dál (pokud si to někdo znamená, tak to nejlepší sérum od UNT je Clearegen, které stále plánuji koupit znovu). Nejúčinější, nejlepší a nejúžasnější sérum vyrábí u Silk Naturals a jmenuje se Super Serum. Krémům až tak moc neholduji, ale i tak krémem roku je pro mě Cure Solution od YR, který by se nejspíš neměl používat nepřetržitě delší dobu, takže krémem roku vyhlašuji skromně vzorek Lush Gorgeous (pro šťouraly: ano ta recenze je stará, ale já měla tento rok nový vzorek). Na poli odličovacích prostředků Silk Naturals meruňkový olej s přehledem poráží všechny micelárky a spol. Na poli čistících prostředků nastala remíza mezi Etude House čistící pěnou a černým mýdlem od One Hand Washes The Other (možná o bublinku vyhrává OHWTO mýdlo, protože stále mám v plánu koupit to i v tekuté formě).

Nejlepší pleťovou maskou je nejspíš enzymatická od Crushed Botanicals. Nejlepší a nejpřírodnější a nejpřekvapivější šampón je ten práškový Raw Gaia. Nejlepší barva na vlasy je henna, ovšem v této kategorii to není žádné překvapení, protože už skoro tři roky si na hlavu nic jiného nedávám. A nejlepší vůni v oblasti péče o vlasy vyhrává R&B od Lush.



Spoustu kategorií jsem vynechala. Sprchové gely, protože je moc nepoužívám a je mi dost ukradené, čím se myju. Celou řadu přípravků na vlasy, protože já vlasy ráda spíš na přírodno ve vlastní šťávě (ale mám takový pocit, že tato fáze života se chýlí ke konci). Tělová mléka, másla, oleje a podobné taky moc nepoužívám, jsem na to líná. Nejlepším krémem na nohy byl Peppermint Foot Salve od Morgan Street. Vynechala jsem i kategorii laků na nehty, myslím, že v této oblasti jsou jiné znalkyně, oproti kterým jsem já miminko v zavinovačce. Nejlepší linkou jsou ty gelové a nejlepší gelovou linkou je Stila Smudge Pot (děkuji moc, Reni). Skvělé linky dělají i u Silk Naturals, ale to je pro mě poměrně čerstvá záležitost, takže to necháme zatím na příští rok.  Řasenka je mi dost jedno, takže jakákoliv. Oční stíny taktéž.

Jak jsem to tak prošla, tak mojí nejoblíbenější značkou je asi Silk Naturals. Zvláštní je, že se v žebříčku objevil pouze jeden výrobek asijského původu, viním za to Heartsy a hodlám to příští rok napravit. Možná bych mohla říct svůj nejoblíbenější BB krém... no ale já tak nějak nevím... asi ten nejlepší zatím u mě nezakotvil.

A aby toho nebylo málo, tak na konec si dáme kategorii opruz roku, kde se umístili (pořadí je náhodné):
  • Luxury Beauty Box.
  • vstup NARS na český trh a následné nenápadné zvedání cen.
  • micelární voda Bioderma... aneb opravdu jsem jediná, kdo si myslí, že kvalita tohoto zázraku se zhoršuje (a ani ten počáteční bod nebyl bůhví co, možná tak pro začátečníky, ale pokročilé (jako tady si fandím, že ano) už vědí, co je dobré) a že její přetrvávající veleslavení a nanebevstoupení za účasti všech blogerín ze všech koutů světa je přehnané, protože existují mnohé alternativy v minimálně stejné, ale spíše mnohem lepší kvalitě?
  • krém na nehty v tyčince... nejdřív jsem si myslela, že to je skvělá inovace, teď už si jen nadávám za blbou koupi a ještě blbější zvyk veškerou kosmetiku spotřebovávat až do úplného konce.
Jo a tak jako na závěr tohoto skvělého článku, který píši už tři týdny a pořád se to nechýlilo ke konci, jsem žádný závěr prostě už nevymyslela.

    středa 21. prosince 2011

    Raw Gaia: Raw Chocolate Face Pack

    * produkt poskytnutý k testování a napsání recenze z mojesminky.cz, děkuji

    Všechny milovnice čokolády, nakupujte... Teď hned a bez pardónů. Protože tuto masku potřebujete. Nebudu vám lhát, maska vykazuje určité nedostatky, ale tak jako u konzumace čokolády musím počítat s tou kalorickou náročností, tak i u této masky ty chybičky prostě odpustím. A tato maska to je skoro jako nastrouhaná vysokoprocentní čokoláda Lindt. Takže já si chvilku počkám, v klidu si nakupte... dobře, dám vám ještě chvilku, je mi jasný, že když už kupujete masku, tak přikoupíte i něco jiného... tak co... už to máte? Ještě ne... tak vám dám ještě chvilku... a teď už opravdu doufám, že všichni mají nakoupeno a můžeme se vrhnout na tu recenzi.



    Práškové masky já mám ráda. Vlastně dalo by se říct, že za poslední půl rok jsem si vytvořila docela slušnou sbírku. A tak se nebudeme divit, nebudeme to prodlužovat a raději si povíme, že i tuto masku mám ráda. Je to moje druhá čokoládová maska a ta první... no žádné terno to nebylo. Tato maska v prášku je mnohem lepší, i když s tou první má pár věcí společných. Za prvé tu vůni, čokoládovou (ale pravá kakaová čokoládová) nebo spíš jako pravé kvalitní kakao. Evokuje mi to stánek s luxusní čokoládou, belgické pralinky a krakovskou čokoládovnu Wedel. A za druhé s tou maskou se skvěle straší a při umývání udělá všude neskutečný bordel. No ale jinak to má samá pozitiva.



    Maska je opravdu jemný prášek, je to jedna z těch fajnovějších práškových masek. Důsledkem toho je opravdu jen náznakový peeling při smývání a maska je dostatečně jemná pro časté použití. Příprava masky je jednoduchá, já si sypu trošku prášku do dlaně a přidávám vodu, dokud se všechno nespojí v hnědou kaši. Důležité je taky vychytání té správné konzistence, protože příliš tuhá maska s malým množstvím vody se špatně nanáší a příliš řídká vodová maska se taky špatně nanáší, protože teče všude, a taky pak stéká z obličeje, kam nemá. Chce to sice trošku trpělivosti, ale není to nic náročného, na co byste potřebovali vyšší kosmetickou s maturitou. Všechno krásně voní, sbíhají se sliny a maska je na obličeji opravdu příjemná. Celkem rychle zasychá a jde velmi dobře a jednoduše smýt. Při smývání si můžete trošku dopřát voňavého čokoládového peelingu. Jo a jestli jsem to ještě nezmínila, tak spoustu bodů u mě maska dostává prostě za tu vůni, která mě provází celou zkrášlovací procedurou...



    Po smytí masky nastává ta vtipná fáze. Ta maska barví. Není to nic permanentního, ani to není až tak výrazné, ale po běžném smytí jsem celá do hněda. Je to fakt sranda... jak kdybych se vrátila z měsíční stáže v Africe. Po deseti minutách a nedokonalém umytí jsem takový malý černoušek. Naštěstí se to vyřeší použitím mycího gelu nebo jiného mycího prostředku. Maska je taky docela mastná, takže to chce umýt po použití umyvadlo /vanu. Jo a při smývání to dělá neskutečný bordel, vlastně jako mně to dělá bordel i při nanášení, ten prášek je opravdu jemný a sype se všude, ale to se dá vychytat třeba použitím nádobky na míchání.



    Maska je určená na všechny typy pleti. Já mám zrovna teď naprosto normální a naprosto krásnou pleť (ano, to píšu proto, že chci, abyste mi všichni hromadně záviděli). A ta maska je pro mě takové malé čokoládové pohlazení. Přiznám se, že nejsem moc na peelingy, takže ten jemňoučký čokoládový peeling při umývání mi naprosto vyhovuje. Dívala jsem se na složení masky: organická surová čokoláda, na slunci sušený červený jíl, organická kurkuma, organický amlový prášek a byla jsem jen překvapená, že maska neobsahuje žádný olej nebo něco. Pak mi došlo, že maska je tak mastná a výživná tou čokoládou. Jako teď budu silně machrovat, protože o tom vím dost kulový, ale... maska je tak mastná určitě díky tomu kakaovému máslu, když si koupíte 100% čokoládu, tak je taky mastná jen díky obsahu kakaového másla. A tak letmo si pamatuji, že kakaové máslo může být komedonní, ovšem na vlastní kůži jsem nic takového nepozorovala. No rozhodně vám ale doporučuji to ze sebe dobře umýt.

    Maska je snad i trošku matující, ale těžko posoudím na základě mojí pleti, protože nemám s mastnotou problémy. Maska je lehce rozjasňující a vyhlazují, tvářičku mám po použití jak broskvičku, nebo spíš hladkou jak nektarinku, broskvičky jsou chlupaté. Výsledky mi přijdou i regenerační, ovšem to může být tím, že se po nanesení masky důsledně vždycinky mažu regeneračním krémem, abych účinky podpořila. Podle výrobce by maska měla být především detoxifikační a nabitá antioxidanty... no tak toto se dost těžko pozoruje a posuzuje, tak tomu budeme věřit.

    úterý 20. prosince 2011

    Jak na to... bez odlakovače.

    Je mi jasné, že milovnice laků na nehty mě asi odsoudí. Ale když občas se prostě stane (a člověk to většinou neplánuje), že tu důležitou lahvičku zapomene někdo koupit a já vím, že druhý den ráno se budou všetečné oči dívat na nehty...



    Nejlepší je asi použít bezbarvý lak, protože nezanechává za sebou barvu a nemusíte pak hlídat čistou kůžičku. (Věřili byste, že i když jsem hledala, tak jsem doma žádný bezbarvý nenašla? Podklad nepoužívám a nadlak taky ne.)

    Taky není špatné použít lak, kterým si hodláte nalakovat. Protože přiznejme si to, tento způsob odlakování nic moc. A když na to znovu nalakujete tu samou barvu, tak se to tak jako ztratí, barva se vyrovná a je to... (trošku se červená a stydí za své nehty)... skoro dokonalé.

    Dobře tak jdou odlakovat i třpytky. No v reálu jsem to nezkoušela, protože třpytkaté laky se mi nelíbí (a doma žádný nemám a nepoužívám), ale vyčetla jsem to na netu. A co je na netu, to se počítá.

    Takže i tento článek se ode dneška počítá.

    pondělí 19. prosince 2011

    Silk Naturals: Cream Blushes

    * koupené za mé vlastní peníze na Silk Naturals

    Když Silk Naturals zavedli do nabídky krémové tvářenky, tak jsem se těšila. Pak jsem se ale podívala pořádněji a zjistila jsem, že tvářenky jsou v tyčinkách. A já nějak nemám krémové tvářenky v tyčinkách ráda. Ani nevím proč, snad jen proto, že mi přijde, že tak zasahují na výsostné území rtěnek a když je to tvářenka, tak to přece nemůže být rtěnka (teda jako může... ale raději snad ani ne), ale jako chápete v tyčince zasahují nejen funkčně, ale především designově... a prostě jsem asi konzervativní a raději si dlabu špinavými prsty v kalíšku. A jakoukoliv tvářenku v tyčince jsem považovala spíše za nouzové řešení na cestách. Jak jsem byla omezená, tady rozebírat nebudu, a raději povím, že tyto tvářenky jsou skvělé.



    A začnu rovnou u toho balení. SN krémové tvářenky jsou balené úplně stejně jako SN rtěnky, tedy přesně v tom balení, co se mi líbí. A moc. Však říkám, že jsem musela být úplně blbá a omezená, když jsem SN tvářenky v tyčince odsuzovala, to asi byly nějaké erupce na Slunci, jiné vysvětlení pro to nemám. Takže tvářenky jsou balené v tubě jako balzámy na rty. A tyto tuby jsou u SN značně nestandardní (nebo jako pro SN to standardní je, ale ve srovnání s normálním balzámem na rty až tak moc ne), jsou o dost užší a o kousek delší než normální rtěnkové nebo balzámové balení. A právě ty úzké tuby se mi líbí moc. Design pak mají různé tuby různý, některé rtěnky jsou černé, jiné stříbrné a krémové tvářenky jsou takové světlounce modré s potiskem a černým víčkem a dnem.

    Mimo to... jsou ty tvářenky mega praktické. A říkám to s vědomím veškeré odpovědnosti, kterou pociťuji ke svým čtenářům (čtenářkám). Tyto tvářenky se nanášejí jako sen a nanášení je jednoduché tak, že to zvládnete i ze spaní, takže si ten sen klidně sněte bez obav z nalíčené katastrofy. Protože víte co... prostě najdete bod lícních kostí, kam se normálně tvářenka nanáší. Přiložíte tu tubu, která je tak úzká, že na to místo perfektně pasuje. Pak už jen stačí kopírovat lícní kost, ten úzký průměr vytvoří tak akorát přesnou tenkou čáru. Pokud chcete dosáhnout nenápadnosti a lehkého zdravíčka, čáru nakreslete jen jednou. Pokud to máte rádi na výrazno (asi jako já) čáru přejeďte dvakrát. Poté tvářenku rozetřete do okolních oblastí a do ztracena. A hotovo. I když uznávám, že pokud tvářenku dáváte na jablíčka, tak ta metoda čáry trošku hapruje... no jo, na to je lepší tyčinka o velkém průměru (asi jako Eyeko Fat Balm).



    Tvářenka má suprově úžasnou konzistenci, která jakoby klouže po pokožce a dodá naprosto přirozený a zdravý vzhled. Menší nevýhodou je výdrž, kterou tipuji na asi šest hodin. No možná o něco déle. Tvářenky lze použít i jako rtěnky, v tom případě je ovšem výdrž ještě menší až naprosto malá (prostě normální rtěnky od SN drží mnohem lépe a mnohonásobně déle). Tvářenky mám doma ve dvou odstínech:

    ...je strašně krásný odstín. A tentokrát v něm dokonce vidím i popsané švestky, barva je trochu vínová, ovšem výrazně fialová, i když stále s určitým nádechem tmavší červené. Při špatném osvětlení vypadá v tubě až černá, je to takový ten odstín vampy laků na nehty. Po nanesení je barva bohužel mnohem méně intenzivní, přijde mi, že konzistence je spíš vodová než krémová, takže na pokožce je barva průsvitná a opravdu nesouhlasím se SN, že tento odstín je hodně pigmentovaný. Bohužel na rtech se barva až tak moc neukáže (a já bych tak chtěla) a výsledkem jsou spíše jen lehce tónované rty. Na tváři (a mé bledé pleti) ta tvářenka vypadá ovšem fantasticky. Pokud máte rádi fialové tvářenky, tak tato je prostě skvělá.

    ...je takový holčičkovský odstín. Pokud jsem čekala (a opravdu dostala) od Entice vampy vzhled osudové ženy v mrazivé zimě, tak Tickle mi spíš evokuje běh jarní rozkvetlou loukou a ruměnec ve tváři při líbání pod osamělou třešní. Barva je růžová, taková něžně růžová s menším množstvím třpytek. Jako nevím, co je na tom pravdy, ale v mých očích se ta třpytkatá růžová mísí ještě s troškou broskvové, prostě je to taková teplejší růžová, ať už to znamená cokoliv. Konzistence je mnohem více krémová než u Entice, stejně tak pigmentace je větší. Dokonce se mi moc líbí odstín i na rtech, přestože takovýmto odstínům v této oblasti moc neholduji. Je to taková něžná bezpečná barva, která nejspíš bude slušet kdekomu.


    Jo a tak jsem se podívala do slovníku. Schválně, co to znamená. A naprosto to odpovídá... Tickle je taková hravá, jak když vás lechtá chmýří pampelišky na achilovce, a Entice je taková osudová, jak když mrazivá zima láká do své náruče. No nic... SN nemají krémové tvářenky zatím ve velkém výběru, odstínů je jenom sedm a dva z toho jsou rozjasňovače. Já jen doufám, že časem přibudou další barvy, protože podle mě jsou tyto tvářenky skvělé. Minimálně až budu příště u SN objednávat, tak vezmu ještě tu červenou a možná i tu křiklavě růžovou, protože za $4,50 to tam přece nenechám.

    neděle 18. prosince 2011

    Luview

    Věděli jste, že Česká pošta doručuje teď balíčky i v sobotu? Aneb... jsem na návštěvě u rodičů, poklidná atmosféra, trávíme oběd a najednou zvonek, jak kdyby hořelo. No nic, nefunguje nám domofon, tak to jde máma vyřídit z okna (bydlíme ve zvýšeném přízemí). Po asi desetiminutové konverzaci, na mě zavolá, že to je pro mně, ale že pána zná z hospody. Jsem zmatená, ale jdu dolů a tam čeká pošťák s balíčkem. A jsem zmatená ještě víc... aneb už jste dostali v sobotu po obědě balíček od pošťáka, který zná vaši matku z hospody?

    No a zmatek v mé hlavě nekončí, protože balíček byl z Luview. A tam jsem objednávala sedmého prosince, což znamená, že balíček byl doručený za deset dní. Vezmeme v úvahu předvánoční čas, spoustu provozu, českou celnici a v závěru prostě dostaneme naprosto neuvěřitelný fakt, že tento balíček ke mě dorazil za deset dní. Upřímně, já jsem ho čekala až po Vánocích. Ale tak nestěžuji si.

    A ten balíček je prostě mega rozkošný. Máma to komentovala, že jsem si koupila moc pěkný dárek. A musím s ní souhlasit. Pokud někoho zajímá, co jsem si objednala, tak samozřejmě BB krém v mini verzi s pudrem a čistící bublinkovou pěnu, což tedy nevím, co si pod tím představit, ale brzy se to dozvím.



    Taky se vám tak strašně líbí balení všech asijských výrobků?

    sobota 17. prosince 2011

    essence: I love stage, báze pod stíny

    Dneska začnu třemi fakty:
    1. Nedávno si jen tak brouzdám a prohlížím si profily svých nových čtenářů, až najdu nový blog o kosmetice.
    2. No a na mně ten tip nefunguje.

    Tak jo, uznávám, že celá ta akce byla asi trošku ujetá. Jako báze pod stíny jako korektor? No kdo to kdy viděl? Že ano... Ale taky musím uznat, že konzistenci má ta báze naprosto skvělou. Skvělou korektorovou. Je hladká v béžovém odstínu, krásně se nanáší, má lehce krémové složení, nevysušuje, nezalézá do pórů nebo všech těch možných minivrásek, které zatím snad ani nemám, ale už se to blíží.



    No jo, ale pak prostě něco nefunguje. Uznávám, ta báze zakryje hodně, sice je ten odstín trošku tmavší a trošku oranžovější, než bych potřebovala, ale když si dám tu trpělivost, tak to vidět není. Vlastně není vidět nic, jen ta dokonalá pleť bez chybiček a červených skvrnek. Prostě jako já říkám: tak toto, vážení přátelé, tak toto ano. No jo, ale po pěti minutách mi přijde, že se ta báze, tak jako vstřebá, zprůhlední a mírně vymizí. Sice to pořád vypadá dokonale, jen prostě ty nedokonalosti pod tou dokonalostí jsou trošku (až moc) vidět.



    Ale tak jako jo, já to beru... Je to nakonec báze, takže se to dalo očekávat, že vnucená funkce korektoru asi nebude pro ni ta pravá kariéra. A tak jsem postoupila do další vývojové fáze kosmetického průmyslu a vymyslela jsem bázi pod korektor. Na zprůhledněnou bázi jsem dala ještě svůj oblíbený korektor theBalm, který zakryje všechno, ale bohužel s tou výdrží... tak s velkou výdrží mi moc nedrží. A jako chápete tu genialitu, která z toho nápadu přímo tryská. Korektor, co nedrží, a báze, co to podrží.



    No trošku to shrnu, ve výsledku to sice zakryje hodně, ale pořád to moc nedrží. Takže kdybyste někdo měl nějaký dobrý tip na kvalitní bázi pod korektor...

    pátek 16. prosince 2011

    Jen tak při pátku...



    A vlastně ani nemám, co bych dodala. Není to třeskutě originální, není to ani nápaditě nafocené, světlo bylo taky nic moc a nemám k tomu ani zábavnou historku. Jediným pozitivem je to, že je pěkně vidět tvářenka. A to je taky jediný důvod, proč se tato fotka na blogu právě teď ukazuje. A na závěr tohoto neskutečně originálního postu vám prozradím, že se můžete těšit na recenzi krémových tvářenek od Silk Naturals. Již brzy, tak zůstaňte na příjmu.

    středa 14. prosince 2011

    Raw Gaia: Shikakai Hair Wash

    * z moješminky.cz, děkuji

    Dneska to vezmu trošku (hodně) ze široka, pokud na mě nemáte náladu, čas a prostor, tak si to nějak vyřešte. Třeba tím, že přeskočíte první polovinu a budete se věnovat až závěru článku.

    Už jsem nastínila, že vlasy mě až tak moc neberou. Silikony neřeším, šampóny nekupuji ve velkém a největší prioritou je pro mě čistota. Výživa, uhlazení, lesk a cojávímcoještěbychmělaušampónůřešit mě nezajímá. Šampóny si kupuji podle stupně originality, zajímavosti a nevšednosti použití. Takže chápejte, nějaký Garnier nebo Loreal z drogérie si na mě nepřijde. A tak jsem poslední tři roky zakotvila u šampuků Lush, které voní, jsou tuhé, dobře se skladují, vydrží věčnost (takže nejsou ani moc drahé) a hlavně kvalitně mi vlasy umyjí. No jo, ale i to nejlepší z nejlepšího se omrzí, z šampuků jsem vyzkoušela snad už všechny příchutě (minimálně všechny, co mě zaujaly), sranda nějak vyprchala mezi bublinkami, takže by to chtělo změnu. A tady začíná má cesta plná problémů.

    Lush, Dr.Peppermint z retra - Lush, Reincarnate - Yves Rocher


    Systematicky prvním logickým krokem bylo vyzkoušet tuhý šampón Lush: Reincarnate, Blonde a ještě jsem měla v plánu Gentle Lentil, ale nakonec jsem od toho upustila. Protože tyto tuhé šampóny vůbec nemyjí a taky hlavně vůbec nemydlí. Chtělo by se mi říct, to je proto, že neobsahují SLS (Sodium Lauryl Sulfate), což je dobrá vlastnost. Jenomže oni ho obsahují, takže to nechápu. No prostě bylo na čase se posunout dále a opustit osvědčené vody Lush.

    A hledala jsem ve vodách Heartsy. Prvním nákupem byl tuhý šampón od Lana Bella. A tímto se hluboce omlouvám Lushi, že jsem o něm pochybovala. Protože šampón Lana Bella mydlí a myje ještě hůř. Vlastně troufnu si říct, že tento šampón moje vlasy špiní. Sice krásně voní (jako pomeranče a tak vánočně), má úžasnou hnědou barvu, ale k čemu to, když po použití mám vlasy mastné jak babiččiny palačinky. Říkala jsem si, že tedy vlasy umyji normálním šampónem a pak teprve tímto, doufala jsem tak v kondicionérový a provoňující efekt a spletla jsem se hodně, protože výsledkem byly opět pouze mastné palačinkové vlasy.

    A tak jsem to vzdala a při akci zakoupila u Yves Rocher šampón proti padání vlasů. Protože jako vlasů není nikdy dost, že ano. Tradiční tekutý šampón... řeklo by se: non problemos. A teď jako nevím, jestli jsem náhodou něco nepromeškala a nejsou v kurzu mastné a špinavé vlasy. Protože ani tento šampón moje vlasy nedokáže umýt. Stále mi přišly mastné a navíc takové matné. Sice tedy přiznávám, že mi vlasy přestaly padat (asi o polovinu). Jenže co s tím, když mám pořád mastnotu od ucha k uchu. Takže ve výsledku jsem toho šampónu používala strašně moc na jedno umytí (celá lahvička mi stačila asi na deset akcí) a stejně mi to nepomohlo.

    Lana Bella, šampónová kostka pomerančová - Boo Boo, gentle wash - Beija-Flor Naurals, mýdlo na vlasy brusinkové


    Mezitím samozřejmě přicházely okamžiky, kdy jsem to vzdávala a chodila šampón krást dětem. A ten mimochodem velmi doporučuji, protože umývá opravdu dobře. Jen mi trošku vadí ta vůně. Voní mi jako obilí. Jako teď jsem za těžkou frajerku, protože nevím, jak voní obilí, jen jsem si přečetla, že šampón obsahuje výtažky z ovsa a něco v tom šampónu voní, ale šampón to není. Takže indukcí jsem došla k tomu, že takto voní obilí.

    A pak se začalo pomalu blýskat na lepší časy. A opět přes Heartsy jsem nakoupila tuhý šampón od Beija-Flor Naturals (měla jsem brusinkový). Ten šampón je skvělý. Tmavě červená barva mi projasnila koupelnu, ostrá kořeněná vůně provoněla byt, lehká pěna zpříjemnila nutnou očistu. Bingo... konečně jsem to našla. Tuhý přírodní šampón, který ví, jak umýt vlasy. No co myslíte... spletla jsem se. Problém nastal, když jsem odjela na výlet a přibalila si do kufříku pouze tento šampón. Výlet trval týden, což znamená třikrát si umýt hlavu. Při prvním mytí pohoda. Při druhém mytí se mi něco nezdálo a mé obavy se potvrdily druhý den ráno, když jsem měla vlasy mastné až na záda. Následovala mytí číslo tři... čtyři... pět... a tak dále, až jsem spotřebovala polovinu té kostky a stejně výsledkem byly pouze vlasy stále více mastné a stále více špinavé. Nepříjemné na dotek a nechtějte vědět, jak vypadal můj hřeben. A tak jsem se pokorně vrátila domů s mastným culíkem a opět ukradla šampón dětem.



    Ale nebojte, dopadlo to dobře. Ovšem nevím, kdo by si byl pomyslel, že nejlépe si za celý letošní rok umyji vlasy blátem Shikakai od Raw Gaia? Já tedy rozhodně ne. A hned na začátek (tedy ne na začátek dnešního textu, to už jsem se docela rozepsala, ale na začátek úvodu o tomto šampónu) si ujasněme jednu věc. Je to divné umývat si vlasy blátem. Jakože chce to trošku zvyku a cviku a možná na to vaše rodina nebude připravená.

    Tak nejdřív asi k té aplikaci. Na netu jsem si někde načetla, že nejlepší je prášek zalévat vařící vodou. No vyzkoušela jsem vařící i normální jen horkou z kohoutku a oboje fungovalo stejně. Takže voda z kohoutku vám bude stačit, už jen v rámci akce "prakticky a s úsměvem". Pro smíchání opravdu vřele doporučuji nějakou nádobu, v ruce se to dělá špatně. Takže jen nasypete dostatečné množství prášku, zalijete horkou vodou a pořádně smícháte. Doporučuji opravdu míchat důkladně, shikakai prášek má tendence hrudkovatět, ale nebojte, prstíkem se to v pohodě rozmíchá. Vznikne taková kašička-bahno neurčité hnědé mírně do zelena barvy, voní to trošku jako seno, ale takové exotické seno... a znamenejte si, že mně se ta vůně moc líbí. A to bahno si napatláte na mokré vlasy. Pořádně vmasírujete, necháte několik minut působit (já si většinou mezitím čistím zuby), můžete znovu vmasírovat a smyjete. Šampón jsem dávala hlavně na kořínky a pokožku hlavy, do délek se dostaly jen zbytky.



    A teď mi je jasný, že všichni čekáte na to, jak ten šampón umývá. A musím říct, že moc dobře. Moje vlasy jsou nejspíš normální, netrápí mě ani mastnota ani suché konečky, prostě taková normálka, vlasy si myji každý třetí den. Překvapivě jsem se s tímto šampónem dostala až na pět dnů s čistými vlasy (já vím, je to nechutné a slibuji, že to nebudu dělat moc často). Ten pocit po umytí shikakai práškem je trošku jiný než u konvenčních šampónů. Přijde mi, že vlasy jako těžknou. Je to trošku zvláštní pocit, jak kdyby byly mastné, ale nejsou, na omak jsou čisté a na počuch jsou voňavé. Jako ono to je v popisu, že shikakai odstraňuje špínu vlasů , ale zanechá přirozenou mastnotu vlasů. Tak to bude asi ono. Přijde mi, že tato vlastnost musí opravdu pěkně vyhovovat suchým a poletujícím vlasům, protože shikakai vlasy lehce zkrotí.

    Tak a teď si určitě majitelky mastných vlasů říkají: tak to není nic pro mě. A víte co... já myslím, že je. Aby se neřeklo, podrobila jsem shikakai opravdu zatěžkávací zkoušce a umyla si s ním vlasy po barvení hennou od Lush. No a pokud to nevíte, tak Caca od Lush obsahuje všechna ta možná másla a oleje, což má za následek, že mám mastnou a nechutnou hlavu a musím ji mydlit minimálně třikrát, než je to ke koukání. Shikakai mi stačilo jedno kolo s blátem. Neuvěřitelné. A výsledkem byly opravdu jemné vlasy, jakoby uhlazené a lesklé (no... to má na svědomí asi i ta henna). Krom toho se mi při mytí tímto šampónem mnohem méně mastí vlasy. A jsou opravdu hezké ke koukání i třetí den. A tak myslím, že i mastným vlasům bude shikakai vyhovovat.



    Shikakai není objemový šampón. Naštěstí, protože já nesnáším objemové šampóny. Opravdu není mým cílem mít hlavu jako balón. Ale i tak po dvou měsících používání mám pocit, že mám vlasů nějak moc. Přijde mi, jakoby vlasy sílily a taky mi přestaly padat. Výsledkem je překvapivě docela velký objem. Ale ne takový ten klasický, kdy vám kořínky odstávají od pokožky hlavy, ale spíš objem v délkách, kde mám vlasů na tři paruky. A tak nebudu raději tvrdit, že shikakai je to pravé pro jemné vlasy, ale pokud máte pocit, že vlasů máte nějak málo, tak shikaki můžu jen doporučit.

    Tak teď mi přijde, že jsem tady vypsala řadu pozitivních vlastností a chtělo by to taky napsat něco špatného. No nevím, těch negativ není tolik. Uznávám, že aplikace a použití je trošku větší opruz. Zas ale pokud jste zvyknuté se barvit hennou, tak to není nic, co by vás mohlo rozházet. Zvláštní je taky vůně shikakai, která nemusí každému sedět. A navíc to bahno vlasy nijak neprovoní. Jo a připravte se na to, že až to budete ve vaně smývat, tak z vás poteče špinavá voda. Naštěstí to není taková ta mastná špína, která pak nejde umýt jen vodou a musíte vydrhnout vanu nějakým tím mistrem Properem, tak to ne, shikakai jen prostě odteče špinavě do odpadu a zbytky prášku snadno spláchnete vodou. Shikakai taky tvrdí, že je dobré použít to před barvením vlasů přírodními barvami, kdy čisté a stabilizované vlasy lépe vstřebávají přírodní barviva a barva vlasů je poté intenzivnější. No nevím, schválně jsem se kvůli tomu barvila tou hennou a nějakých velkých rozdílů v tomto ohledu jsem si nevšimla. Ale zase moje vlasy mi právě teď přijdou opravdu stabilizované. Ať už to znamená cokoliv. Jedno balení toho prášku mi vydrželo asi na dva měsíce, je sice pravda, že jsem nešetřila, ovšem nejlevnější tento šampón není. To jen tak na okraj. A to je asi tak vše. A pokud jste to dočetli až sem pečlivě slovo od slova, tak máte můj veliký obdiv.

    úterý 13. prosince 2011

    Sleek v Česku

    V poslední době jsem se snad dostala do nějakých veřejných seznamů českých blogerů, který využívají PR agentury a marketingová oddělení pro sdělení tiskových zpráv, nebo co vlastně. A věřte mi... jsem z toho vyplesknutá naprosto, protože Módní unii považuji za nadávku, většinu týdne přežívám víceméně v divočině Vysočiny, takže nějaká ta pozvánka na blogovací soaré mi spíš naruší týdenní plány, a taky mám averzi ke skupinovým akcím. No ale tak je třeba se tomu postavit čelem, vzít na sebe ono těžké břímě blogeríny a věnovat se i těmto veřejně prospěšným činnostem.

    Třeba zrovna včera mi přišla zpráva, že Sigma štětce teď prodávají sadu ze zlata. No povězte nekoupili byste si to? Kdo by asi tak nechtěl štětec ze zlata, že ano? Jo a vlastně... tato zpráva mi přišla, protože jsem v jejich affiliate programu, což mi zatím nebylo vůbec k ničemu, protože jsem ještě pořád nevyzkoumala, za jakých podmínek zasílají ty produkty k recenzování zdarma. A tak vám sem alespoň kydnu nějaký ten link a obrázek a uvidíme... třeba z toho něco naprší.



    No a druhá zpráva včerejšího večera je... počkejte si na to... raději si k tomu sedněte... Sleek se prodává v Česku. Což pro mě osobně je významnější událost než příchod TopShop kosmetiky nebo spuštění českého e.l.f.-shopu. Věřte mi, že svou objednávku tvářenky a nějakého toho Pout Paintu jsem měla poskládanou během deseti minut. Pak jsem si tedy uvědomila, že peníze nejsou a minimálně do Vánoc ani nebudou, na našich jabloních zlatá jablka nerostou a oslíček nám nějak netřese. Tak jsem zatím vynechala... Ale vy si to užijte.

    Jo a pokud jste to nepoznali, tak tento článek vznikl jako důsledek prokrastinace vysoké intenzity při tvorbě vědeckého pojednání na téma reálných ekonomických cyklů. Můj vlastní názor tím nebyl nijak ovlivněn. Doufám.

    pondělí 12. prosince 2011

    Crushed Botanicals: Papaya and Pineapple Tropical Enzyme Mask

    * koupená za moje vlastní peníze přes Heartsy na Etsy

    Já mám tuto masku opravdu ráda. Je to taková jemnější a líbivější sestřička medově-ovesné masky, která je přece jen agresivnější a ostřejší. Kdežto tato tropická je mírnější verzí pro stydlivé holčičky s tváří nešlehanou horským větrem. I přes to ta maska pořád funguje skoro stejně a stále dobře...



    Maska má konzistenci hustě gelovou a barvu naprosto průhlednou. Snadno se nanáší a roztírá a na obličeji je moc příjemná, lehce chladí a osvěží. Podle doporučení výrobce to schovávám v ledničce, takže ten chladivý efekt je opravdu výrazný. Na obličeji není maska vůbec vidět, je to prostě průhledný gel. Po nanesení trošku štípe a je cítit, jak vyžírá kůži (stejně jako její sourozenec), ale tentokrát to není až tak šokující efekt a dá se to s přehledem vydržet. Jak maska zasychá, tak štípání přestává. Po zaschnutí maska zanechá takový zvláštní povlak na obličeji, na omak je to suché, jak kdyby na obličeji nic nebylo, ale ta maska tam stále je, nevsakuje se a je nutné ji smýt vodou. Smývání není žádný problém, všechno jde lehce dolů.



    Tak celkově jsem s touto maskou byla moc spokojená. Pleť je po použití hladká a rozzářená a taková vydrží i druhý den ráno, kdy se navíc přidá i pocit znatelné celonoční regenerace. Abych se přiznala... pokud budu někdy u Crushed Botanicals znovu objednávat (a to asi jo, protože ten jejich tekutý makeup je prostě skvělý), tak do košíku přihodím i tuto masku. Jen mě trošku limituje a irituje finanční náročnost nákupu, protože jen za poštovné chtějí přes deset dolarů a samotná maska snad stála $15 (a zrovna teď není v nabídce). Balení je opravdu maličké, lahvička mi vydržela asi na osmkrát /desetkrát?. No... budu číhat, jestli náhodou se Crushed Botanicals opět někdy neobjeví na Heartsy, už tam byli dvakrát, takže možnosti tu podle všeho jsou.



    U toho předchozí článku se Vlasta zeptala, jestli je tato maska vhodná na akné, a já jsem tak nějak zapomněla odpovědět. A abych řekla pravdu, tak ani nevím. Všeobecně se tvrdí, že peelingové masky nejsou na akné vhodné, protože můžou pokožku podráždit. Zase ale chemický peeling na akné funguje a enzymová maska je vlastně chudší odrůda chemického peelingu, takže by na aknózní pleť fungovat mohla. Nějak si to přeberte.
    Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...