pátek 28. února 2014

Odličovací krémy/balzámy

Odličovací balzámy a krémy jsou stále populárnější. Je zvláštní, jak ty módní vlny chodí. Před rokem to byly micelárky, letos to jsou mastné balzámy. Což tedy nevím, ale třeba mastné balzámy mi svým effektem nepřijdou nějak významně odlišné od odličovacích olejů, což v podstatě znamená, že se nám ta odličovací móda pěkně zacyklila, protože čistící oleje byly před pár lety taky děsně in. Taky mi přijde, že odličovací balzám je v podstatě jen takové lehce vytuněné a vylepšené odličovací mlíko, ke kterému se přidal moderní prvek v podobě blbnutí s horkým ručníkem. No a odličovací mlíko... není snad větší klasiky v odličování.

No nic. Odličovací balzámy mám ráda. Trošku bych polemizovala s tím, že jsou čistící. Třeba ráno mě mastné čistění pleti moc neuspokojuje. Taky bych chtěla říct, že odličovač si vždy musím umýt. Ať už to je balzám, krém, mlíko, micelárka nebo olej... odlíčení chápu pouze jako první krok ve večerní péči o pleť a nikdy bych si ho nenechala na obličeji až do rána. Proto tak nějak nechápu podobu a verze jednotlivých odličovačů, protože jakýkoliv přidaný efekt odličovače (protistárnoucí, protiakné, hydratační, omlazující...) spolehlivě vyruším hned v následném kroku čistění pleti mýdlem/gelem. 

Z toho všeho vyplývá, že asi nechápu smysl drahých odličovacích balzámů. Jo! mám takové doma, protože prostě proto... jsem taky jen člověk a kdybych je neměla, tak by se můj vesmír nejspíš zastavil. Ale v podstatě si myslím, že dávat nějakou přemrštěnou sumu za odličovač je zbytečné. Ano! Emma Hardie je nejspíš zbytečná, i tak jsem ráda, že ji mám doma. Jaký je rozdíl mezi drahým a levným odličovacím balzámem? Kupodivu mě oba velmi dobře odlíčí, dražší varianta snad o něco rychleji, ale rozdíl není vůbec podstatný, zatímco s obyčejným čistícím balzámem se musím třikrát utřít, tak s EH mi to stačí dvakrát. Prostě nic významného. Největší rozdíl vidím v balení (EH tady docela určitě vede) a taky v konzistenci (EH je jemnější, lépe voní, úžasně se roztírá a ... no prostě na konzistenci je ta cena znát). Ale v podstatě je konečný výsledek po odlíčení úplně stejný... čistá pleť.




Pokud se chcete začít odličovat balzámem, asi není nutné okamžitě nakoupit ty nejdražší možné varianty. Existuje řada levnějších verzí, případně se můžete rozhlídnout doma... existuje spousta normálně přístupných surovin, které vás odlíčí a svými účinky a použitím se odličovacímu balzámu naprosto vyrovnají. Zkuste si to proto nejdřív s tím, co máte doma... alespoň vlastně zdarma zjistíte, jestli vám to mastné odličování vyhovuje.

Začít můžete jakýmkoliv olejem, který máte doma. Olivový, kokosový, mandlový, ricinový... není třeba vymýšlet nic speciálního, koneckonců i ten obyčejný slunečnicový z kuchyně odličuje docela dobře. Vyzkoušet můžete i másla, třeba takový bambucký balzám od Saloos funguje taky dobře. Stejně tak i kakaové nebo mangové. V současnosti se nejčastěji asi odličuji Čokoládovou fantazií od Nobilis Tilia, protože ji fakt už potřebuji spotřebovat a jiné použití jsem pro ni nenašla. Odličuje naprosto normálně.

Když už jsme si tedy ujasnili, že mastné odličování je v podstatě fajn, můžete pokročit a nějaký ten strašně in odličovací krém koupit. Můžete vyzkoušet rovnou slavnou Emma Hardie nebo Eve Lom, z těch levnějších vám s čistým svědomím doporučím:

Rawganic Sensitive Cleansing Balm je opravdu jemný a skvěle balzámový, konzistenci má naprosto hladkou, okamžitě na pleti taje a rozpouští veškerou špínu.

Zuri Skin Chapter Two Creme Cleanser není vůbec přírodní, ale čistí opravdu dobře a velmi dobře se z pleti smývá, připomínal mi spíš klasické odličovací mléko, ale nesnášela jsem ke konci to balení, protože není možné ho udržet čisté.

The All Natural Face Makeup Remover jsou tak lehoučké, že to snad ani není možné, nejsou to balzámy v tom pravém slova smyslu, protože na pleti neroztají a nejsou mastné, stejně jako Zuri, spíš se jen tak mažete lehkým našlehaným krémem, který rozpustí vše a naprosto bez problémů ho smyjete vodou.

Obyčejný kokosový olej je dokonalým dupe pro tak populární RMS Coconut Cream a ještě si můžete říkat, že jste brutálně in.

Balance Me Cleanse and Smooth Face Balm je snad všude vyprodaný. A nejsem si úplně jistá, že je vhodný pro všechny, má v sobě jemné peelingové částečky ovesných vloček, které mi sice nevadí, ale někomu by vadit mohly.

Absolutně bych nedoporučila theBalm (s tím tak akorát na oči a stejně se to vyplatí jen, když se malujete megaodolně) a Vie Seventh Heaven (hnusná vůně, divná konzistence, nechutně mastný a ani není přírodní... to říkám jen tak, kdybyste na tohle náhodou někde narazili ve výprodejích, jako já, a zlákala vás cena... tak ani za ty dvě libry to nestojí!). Doma mám taky Emma Hardie, Eve Lom a Antipodes, ale názor jsem si na ně ještě úplně neudělala. Případně si myslím, že přírodní odličovací mléko normálně z drogérie (alverde, Logona, Lavera, Weleda...) odlíčí taky dobře, některá jsou dokonce i hutně mastná a pojetí odličovacího balzámu se tak nějak blíží. V české blogosféře tak populární Balm Balm jsem nezkoušela a případně normálně i u nás v obchodech najdete třeba The Body Shop nebo Clinique.




Na závěr snad ještě... jak vlastně takovým odličovacím balzámem/krémem/olejem odličovat? Existují podle mě dva různé základní efektivní způsoby, oba dva vyžadují teplou vodu.

První ten tradiční zahrnuje odličovací tamponky. Úplně ty normální obyčejný. V podstatě to funguje tak, že vezmete odličovací tamponek, namočíte ho do teplé vody, vyždímáte a na ten si nanesete odličovací balzám a normálně pokračujete jak s micelárkou... tedy jezdíte po obličeji, dokud není čistý. Nanášet a stírat suchým tamponkem nedoporučuji, vyžaduje to potom větší spotřebu odličovacího balzámu a navíc tamponek na obličeji dře a není mi to příjemné.

Druhý způsob je vysoce moderní a zahrnuje muslin cloth. Nutno říct, že nemusí to být zrovna mušelínový, vystačí vám jakýkoliv ručník na obličej. Nebo žínka nebo prostě něco. Já používám ty nejlevnější miniručníčky z eBay. Naberu menší množství balzámu na prst, jemně vmasíruji do pleti, naposledy namasíruji oči. Vezmu miniručníček, namočím do teplé vody a přitisknu k obličeji. Jemně setřu jednu stranu a oči. Znovu namočím, znovu přitisknu a jemně setřu druhou stranu a pro jistotu i znovu oči. Znovu namočím, setřu čelo a krk a je hotovo.

Způsoby můžete i kombinovat, třeba že nanesete prsty, ale setřete tamponky. Některé odličovací balzámy jdou dokonce bez problémů smýt jenom vodou, bez machrování s mokrým hadříkem. Ale ty hutné, mastné, přírodní si hadřík nebo použití tamponků žádají, protože jinak je z pleti nesmyjete. Navíc je opravdu vhodné si po odlíčení obličej umýt normálně mycím gelem/mýdlem, protože všechna ta másla, oleje a tak můžou mít tendenci ucpávat póry (třeba kokosový olej, že ano), takže je lepší to na pleti spíše déle nenechávat.

středa 26. února 2014

Léto?!

Já vím, že začíná tak nějak pomaloučku teprve jaro.

Ale u mě v koupelně to už sviští na šťavnatých letních ovocných barvách.




Proč? 

Protože to voní tak krásně autenticky. Jak kdybych se koupala ve žlutém melounu.

Nebo v čerstvé grepové šťávě.

Protože to peelinguje. Na férovku, drsně a bez ohledů.

Protože to rovnou maže. Heboučká pokožka teď může být mým indiánským jménem.

Protože to voní jemně, než jdu spát.

Protože to stále lehce cítím, když ráno vstávám


Co?




Chci ještě?




pondělí 24. února 2014

8 věcí, které mi v minulém roce změnily pleť

Nemám dokonalou pleť. Nikdy jsem neměla. A jak mně občas někdo fundovaný řekne (kosmetička nebo kožní), ani nikdy mít nebudu. Ovšem to, jak se moje pleť začala chovat asi před rokem a půl... bylo hodně špatné i na mé poměry. Začalo to ucpáváním pórů, taková drobná krupička, která se objevila nejdříve na lícních kostech, pak se rozšířila na spánky a nakonec se vydala směrem dolů až na krk. Zhruba po dvou měsících tohoto neustále se zhoršujícího stavu ucpaných pórů, se mi začaly pupínky i podebírat. Zanítilo se jich pár, pak dalších pár, pořád tam byly a postupně jich přibývalo, byly podkožní a nepěkné a tak. Protože mám nenechavé ruce, tak to pokračovalo jizvičkama. Do toho se mi brutálně začala vysušovat pleť, nebylo to ani tak špatnou kosmetikou, jako si myslím samovolnou obranou pleti proti všem těm pupínkům a jizvičkám, určitě i proti nevhodné kosmetice a přehnané péči. Takže po půl roce jsem skončila s totálně přesušenou pletí, na dotyk úplně jak struhadlo, s ucpanými póry na lícních kostech a zanícenými boláky hlavně na bradě a tvářích. Bez minerálního makeupu jsem ven nechodila a raději jsem vlastně vůbec nechodila ven. Navíc jsem netušila, proč mi pleť tak blázní. Fakt to nevím do teď, co to způsobilo, takže si asi budu muset vystačit s prostým konstatováním, že hormonální nerovnováha.

Oproti tomu, jak moje pleť vypadala před rokem, ji právě v tuto chvíli miluji. Není dokonalá, ale není ani špatná. Jak jsem se k tomuto stavu dostala? Vlastně si ani nejsem jistá. Změna to byla tak pomalá a tak v jednotlivých krůčcích nepatrná, že je dost těžko říct. (Tedy s jedinou výjimkou: MyChelle séra, které na mě mělo účinek během tří dnů od prvního použití.) A když říkám pomalá, tak tím myslím opravdu měsíce a ještě nejsem na konci té cesty k dokonalé pleti. Ani to nebylo nic zázračného, ale nakonec to fungovalo.



(1) Silk Naturals Pore Refining Toner
Miluji ho. První lahvičku jsem vyzkoušela akorát před rokem a pak si jen mlátila hlavou o zeď, že jsem ho tenkrát nekoupila víc. Tento toner mi v nejhorším dokázal pleť uklidnit a póry udržovat relativně čisté. Stačilo použití dvakrát denně. Zpětně si myslím, že SN toner byl jeden z prvních kroků správným směrem k lepší pleti. Jen mi tedy trvalo dlouho, než jsem koupila novou várku, jsem přes půl roku čekala, až budou dávat k nákupu něco jiného než oční stíny. Dočkala jsem se až před Vánocemi, ale v současnosti už na SN opět frčím. Stále ho miluji.

(2) rybí olej
Nevěřím moc na doplňky stravy, spousta jich na mě nefungovala, některé fungovaly, ale měly občas i nežádoucí účinky (třeba zarudlá pleť po vitamínu B). Rybí olej na mě funguje. Má pomalé účinky, určitě si na ně musíte počkat v řádu měsíců, já pro definitivní čekala měsíce dva. Ale vyplatí se to. Po rybím oleji se mi totiž přestaly tvořit podkožní útvary.

(3) minimální péče
Minimální péči jsem začala praktikovat, když mi došel SN toner. Prostě jsem najednou byla bezradná. Nevěděla jsem, co na sebe hlavně večer namazat... a tak jsem se nemazala. Ani toner jsem si nedávala. Prostě nic. Odlíčila jsem makeup, vyčistila si pleť, nechala ji, ať klidně chvilku tahá a šla jsem spát. Kdykoliv jsem se totiž v tomto období zkusila namazat, ať už ráno nebo večer, tak to nedopadlo dobře. Postupně jsem přidala tonery, občas i nějakou květinovou vodu, ale krémy mi nedělaly dobře. Tak jsem na ně rezignovala. Večer mi to přišlo přirozené, jen ráno jsem bojovala s tím, že si přeci bez namazání nemůžu dát makeup.

(4) Matis BB krém
V tu chvíli naštěstí přišla záchrana v podobě BB krému od Matisu. On je hodně hutný, hodně až mastný a hodně výživný. Navíc hodně kryje. Ideální řešení. Nahradil mi ráno denní krém, i s SPF faktorem (jsem se v létě fakt bála pigmentových skvrn, používala jsem i kyselinová tonika... a prostě kdyby se mi začaly dělat skvrny i ze sluníčka, tak si to jdu asi rovnou hodit). A navíc nahradil i makeup. Ráno mi stačily dvě vrstvy, pro zvýšené krytí jsem to ještě pudrovala Lumiere minerálním makeupem. Tím jsem doplnila minimální péči a myslím, že tak tři až čtyři měsíce jsem se ničím jiným nemazala. Matis BB měl i regenerační a hodně hojící účinky, občas jsem bojovala s nutkáním ho na sebe namazat i na noc... a o to víc se těšila na ráno, až si zase dopřeji.




(5) separátní ručníky na obličej
Chápu, že někomu to může přijít jako zbytečnost. Mně vlastně taky. Mít separátní ručníky na obličej je nadbytečné. Primárně ovšem to nejsou jen ručníky na obličej, primárně hlavně s tím večer odličuji balzámy a oleje. A ani to není na teplých mokrých ručnících to nejlepší. Nejlepší na nich totiž je, že umýt vám můžou i pleťovou masku. Jílové masky díky tomu pleť mnohem lépe čistí, navíc jakákoliv maska se tak umyje rychleji a efektivněji. Stačí jen nanést pleťovou masku, nechat uschnout, pak na obličej přiložit teplý mokrý ručník, chvíli podržet a masku setřít. Pokaždé úplně cítím, jak mi jíl proniká do pórů, teplem tam všechno rozpouští a ručník to potom stírá do pryč.

(6) Elemental Herbology Facial Detox Purifying Mask
... je asi nejlepší jílovou maskou, kterou jsem kdy vyzkoušela. Ta cena tomu bohužel odpovídá. Je to jediná maska, která kdy dokázala nejen předejít novým pupínkům, ale zároveň zvrátit vývoj těch stávajících. Stačilo večer nanést, smýt ručníkem a teplou vodou... a ráno jsem se budila s novou pletí. V současné době mám pocit, že ji už nepotřebuji. Proto jsem ji taky ještě nekoupila. Navíc mi i přišlo, že hodně obdobné účinky má Matis Clay Mask, kterou jsem ve slevě nakonec koupila. Zpětným srovnáním je EH lepší. Ale Matis je horší opravdu jenom o kousek.

(7) MyChelle Clear Skin Serum
Sérum jsem začala používat v době, kdy moje pleť měla jediný závažný problém. Ty póry se mi pořád ucpávaly. Suchost a dehydratovanost jsem tak nějak eliminovala trošku paradoxně tím, že jsem se přestala mazat. Podkožní problémy zase eliminoval rybí tuk. Ale ty minipupínečky tam byly pořád.  A všude. A dělaly se nové a nové. Jílové masky je dokázaly ničit jenom částečně. Po prvním namazání s MyChelle se nic nestalo. Po druhém jsem si říkala, to ne... to se mi jen zdá. Po třetím, tedy čtvrtý den ráno, jsem konstatovala, že to je nespíš fakt a je na čase ho přijmout. Že se mi póry ucpávat přestaly. Teď už stačilo jenom vyřešit dvě věci: aby zmizely ty neúporné pupínky, co byly všude, a aby zmizely jizvičky.

(8) Evolve Light Perfect AHA Mask
... vyřešila zbývající dva problémy. Za prvé přinutila všechno, co bylo skryté pod kůží, aby vylezlo na povrch. Trvalo to asi deset použití, tedy tři měsíce a veškeré minipupínky i skryté podkožní, o kterým jsem ani nevěděla, že tam jsou... tak všechno toto bylo pryč. A za druhé brutálně podpořila regeneraci. Pomalu tomu nevěřím, jaktože je možné, že kůže se po použití Evolve zrychleně regenerovala až tři dny. Ale fakt to tak bylo.



Zmínit bych asi měla ještě třeba další tonika, třeba UNT Clearegen, REN Clarifying nebo UNT Acné Control, pak Isvari Cleanser (prostě kyseliny fakt můžu) a v neposlední řadě i Steamcream (konečně jsem se mohla namazat i večer) nebo neem ať už ve formě masky nebo oleje (konečně něco, co dokáže moji pleť okamžitě uklidnit). Ale těchto osm věcí mělo zásadnější vliv, alespoň já to tak zpětně vnímám.


Na zázračné produkty už dávno nevěřím, ale minimálně MyChelle sérum ve mně opět podnítilo pochybnosti. Co když kosmetické zázraky opravdu existují? Jaký je ten váš? A věříte na zázraky?

sobota 22. února 2014

Péče o pleť ÚNOR

Tak péče se mi od minule moc nezměnila. Přidala jsem rozjasňující sérum S5, u kterého jsem zjistila, že si ho nemůžu dát na noc ani omylem, protože mi to přes noc nedělá dobře. Takže jsem ho musela přesunout na ráno, kde se střídá s YR a MyChelle, občas se to tak jako zkombinuje... ale nebojte, tři séra na obličeji v jednu chvíli bych asi nesnesla. Zapomněla jsem tam přidat Matis BB (používám ho místo denního krému), ale je pravda, že v poslední době ho stejně vynechávám, nějak nepotřebuji mazat ničím hutným, stačí mi jen séra, což tedy třeba YR i S5 jsou dost mastná sama o sobě.

V noční péči se změnilo akorát to, že mi zrovna předevčírem došel Steamcream. Náhradu za něj jsem zatím do provozu neuvedla, ale mám tady jednoho kandidáta, tentokrát olej. Večer taky střídám tři odličovače, Balance Me už mírně mele z posledního... ale pár večerů to se mnou snad ještě vydrží.

No a občasná péče, masky a tak... tam jsem toho moc nevyfotila. Třeba Evolve už spíše není, než je, takže jsem používala různé kyselinové masky ve vzorku, které jsem vám tedy nevyfotila. Pravidelně jsem se snažila používat YR masku, protože byla docela drahá, tak mi je líto ji vyhodit, i když nic nedělá.

A to je vlastně vše. Jo a ještě něco! Mi i přijde, že od minule mám pleť už zase hezčí, to rozjasňující sérum asi fakt něco málo i dělá.





čtvrtek 20. února 2014

Péče o pleť podle CH

... neboli podle Caroline Hirons.

Na úvod bych chtěla říct, že CH blog mám moc ráda. A že toto nebude článek zabývající se konkrétními postupy. Ty najdete třeba jinde. Spíš bych ráda ventilovala svoje dvě připomínky k tématu. Péče o pleť podle CH začíná být hodně populární, hodně blogerek/blogerín/blogeřic se na tuto péči odvolává a prý je nejlepší, co může existovat. No... já si to až tak nemyslím... ze dvou důvodů.


(1) CH má celkem omezené spektrum kosmetiky, kterou doporučuje. Když říkám omezené, nemyslím tím, až tak omezené... ale stejně mi přijde, že CH snad nekupuje a nepoužívá nic, co by stálo méně než takových dvacet liber. A já to celkem chápu, taky si za svoje peníze raději koupím dražší kosmetiku, než abych vyplenila stojan essence. A jak se v poslední době ukazuje, tak finanční limit pro nákup pečující kosmetiky asi nemám nebo jsem ho někde ztratila. Navíc je jasné, že někdo, kdo se pohybuje v kosmetickém průmyslu tak dlouho, asi nebude natírat svůj čumáček obyčejnou Niveou. Že ona nejspíš opravdu poznala a zkusila mnohem více kosmetiky než kdokoliv z nás. Má výborné srovnání, skvěle dokáže vybrat to nejlepší. Ale pouze ve svém cenovém spektru. A přitom si myslím, že třeba takové čisté rostlinné oleje za pár občas udělají lepší službu než drahá vymazlená olejová séra, která tak často CH doporučuje. Stejně tak jí vychvalovaný RMS Raw Coconut Cream pro odlíčení fakt není nic jiného než obyčejný kokosový olej. Vyzkoušeno na vlastní čichové, zrakové, hmatové i chuťové buňky. A odličuje to úplně stejně. Což mi přijde trošku až líto... její blog je totiž tak populární, že spousta lidí bez přemýšlení nakupuje doporučenou předraženou variantu.


(2) Její péče není záchranou pro nás všechny. Musím se přiznat, že jsem od toho čekala hodně. Jednou jsem si sedla a ten blog přečetla hodně do historie, udělala si z toho výcuc a hodlala to důsledně dodržovat... a časem se také propracovat k dokonalé pleti podle CH. Pak jsem ovšem zjistila, že polovinu věcí už podle CH stejně dělám... a na mou pleť to až takový vliv nemá. Urychleně jsem zařadila tedy i tu druhou polovinu a ... nic se nestalo. Prostě když je pleť mrcha, tak ani CH to nezachrání. Jaká je tedy péče CH ve zkratce?

Dvojí čistění. Což v mém případě jsem už od patnácti chápala jako odlíčení a čistění pleti a myslím, že snad nebylo večera, kdy bych dvojí čistění nepraktikovala, protože kdybych tuhle její potřebu ignorovala, tak by se na mě pleť asi zlobila.

Dvojí toner. Tady se musím přiznat, že kouzlo tonerů jsem objevila teprve před dvěma lety a s různými vodami ve spreji experimentuji asi taky tak dlouho a nikdy na mě neměla tato metoda příliš velké účinky, dokonce jsem si pod vlivem blogomasírky koupila tři balení Serozincu... no a nevím, já to tedy spotřebuji no... ale asi se bez toho příště obejdu.

Póry prý nic nestáhne. Tak tomuto prostě nevěřím. A cíleně nakupuji adstringentní tonery... bez toho si moje pleť svůj spokojený život nedokáže přestavit.

Důsledná hydratace. Hydraluron jsem nezkoušela, možná někdy na něj dojde, ale dost dobře možná ani ne... totiž s hydratací spíš problém nemám, vyzkoušela jsem spoustu hydratačních sér a ampulí... mojí pleti to bylo dost jedno, ale peněženku to docela hodně bolelo. ( i když jo! někde mi pořád v hlavě hlodá, že Hydraluron bude jiný a že ho prostě zkusit musím)

Vrstvení krémů a sér a péčí a tak mi nedělá dobře, hlavně v noci, musím s tím opravdu opatrně, jinak se mi ucpávají póry a spíš v mém případě platí, že čím méně toho na sebe napatlám, tím lépe...

Kyseliny mi naopak dobře dělají. Ovšem nemusím je mít jenom ve formě toneru, hodně mi vyhovují i kyselinová séra nebo čistící gely.

SPF krém dost často taky nepotřebuji. Musím se přiznat, že v zimě jsem spíš domestikovaná a na světlo příliš nevycházím. V létě si vystačím s SPF v BB krému. Krém s faktorem speciálně na obličej, který bych si dávala každé ráno ještě zvlášť po denním krému a před makeupem... mi přijde zbytečný. A uplatním ho akorát tak u moře.

Minerální olej a vazelínu ne. Taky to snesu akorát v odličovači a když si můžu vybrat, tak ani tam ne.

Micelárky taky moc nemusím.

Čistý ručník na obličej každý den je skvělá záležitost. Bez toho už se neobejdu.


Dalo by se říct, že jediný prvek z její péče, který jsem mohla úspěšně zařadit do té svojí, je čistý ručník na obličej. A ani to nebyla žádná výhra a pleť se mi zázračně nezlepšila. Navíc některé kroky mi pleť spíše zhoršovaly, jakože vrstvení a důsledná aplikace kyselinového tonika dvakrát denně nebo ignorace póry stahujících tonerů. Což je ale v pohodě, protože péče o pleť je tak individuální záležitost, že se ani nedivím, že postup CH mi nevyhovuje. Vlastně i ona sama to občas v článcích uvádí a upřednostňuje individuální přístup. On totiž jeden univerzální návod vyhovovat všem ani nemůže. Neexistuje zázračný postup, který by vám zajistil krásnou pleť na počkání. I když to tak občas někdo prezentuje... nevěřte tomu, prostě to tak není a nikdy nebude. Pro mě to bylo celkem smutné poznání a ještě jsem se z toho zklamání asi nevzpamatovala... a pokaždé, když se někdo zmíní, jak má díky CH krásnou pleť, tak mu to prostě závidím a cítím se zklamaná ještě víc... moje pleť prostě nikdy nebude tak perfektní, jak to ten humbuk kolem blogu CH naznačuje.


A co vy? Máte ideální pleť? (To já tedy určitě ne.) A jezdíte podle CH? Úspěšně? Nebo je vaše pleť taky mrcha?

úterý 18. února 2014

Palmer's Daily Cleansing Gel

* koupené na feelunique

Jo já vím, že Palmer's zrovna teďkom moc neletí. A že nemá moc dobrou pověst. A že vůbec, prostě mezi všema cool blogerkama je nejlepším Palmersem žádný Palmers. Ale víte co... si myslím, že to není k Palmersovi tak úplně férové. Že některé produkty jsou docela fajn. A klidně bych si je koupila znovu. Nehledě na to, že svého času jsem v českém eshopu udělala objednávek docela hodně. Navíc nemám pocit, že by se Palmers nějak výrazně odlišoval od jakékoliv jiné drogérkové značky. Třeba taková Nivea... určitě nemá tělová mléka lepší než Palmers. Jakože když se oprostíte od toho jejich imidže, že jenom na těhotný... tak tam najdete docela v pohodě nabídku tělových mlík, zpevňujících krémů a výživných másel. Jasně složení není úplně na medaile, ale to ani ta Nivea nebo Dove nebo jakákoliv jiná drogérka. Třeba takové to základní CBF Jar, Body Gloss nebo CBF Cream for Hands, Knees, Feet... nemůžu proti říct ani slovíčko. Koncentrované mini krémy jsou taky super, peeling mě iritoval mnohem míň než ten od Ziaja a třeba zrovínka tento čistící gel je výborný.

Jo já vím, že jsem ho pomluvila. A možná bych se mu měla omluvit. Když ale ona to je pravda. Ten gel fakt nejde z pokožky smýt. Zanechává takový povlak, který mi není moc příjemný. To mu ovšem vůbec neubírá jeho další schopnosti. Dokáže rozpustit jakoukoliv špínu, jakékoliv líčení a bleskově to všechno odstranit. A na důkaz místo slibů za sebou zanechá asi ten povlak. Což mi ani tak moc vlastně nevadí, protože po odlíčení micelárkou se taky ještě umývám mýdlem... no a Palmersový gel navíc odlíčení zvládá rychleji a šetrněji než micelárka.

I tak jsem ale jakože vybíravá a raději se odličuji něčím přírodnějším. Superschopnosti Palmersu využívám jinde. Tak rychle umyté štětce jsem nikdy neměla. Stačí jedna pumpička, pěkně v tom štětec pošudlit, opláchnout a všechno je pryč. Makeup, pudr, tvářenka, linky. Cokoliv, kdekoliv, bleskurychle a spolehlivě. Mám tady tedy ještě jeden odličovač, co na pleti nesnáším, tak s ním plánuji čistit štětce, až dojde Palmers... ale hned potom si ho snad koupím znovu. Fakt nejjednodušší a nejrychlejší čistění štětců, co si tak pamatuji.



sobota 15. února 2014

Hourglass Luminous Light

Tak ještě jednou o Hourglass, aniž bychom si opravdu promluvili pořádně o Hourglass. To si tak dělám pořádek v kosmetice a našla jsem krabičku Hourglassu. Jo koupila jsem si i druhý kousek. A jo jsem ho založila a zapomněla na něj. No co no... se stane i s takovou modlou.



Takže bylo asi jedenáct večer a já se rozhodla s pudříkem trošku potěšit. Překvapilo mě, že už když jsem ho otevřela, tak to bylo brutálně třpytivý. Samý zlatý třpytečky tam byly. Jsem do toho zabořila prst... a na ruce jsem těch třpyteček měla ještě víc. To je nějaká zrada, si říkám, to musím zítra vyzkoušet. Protože na třpytivý pudříky já moc nejsem. Lepší je nějaký ten sheen nebo within glow nebo tak nějak. Třpytečky moc nemusím. Sice si na ně třeba všichni stěžují v meteoritkách, ale já je tam snad ani nevidím. Kdežto tady jsem je viděla... no prostě zrada. Tohle si na sebe dobrovolně pudrovat nebudu.

No nic... jsem se na to vyspala, zapomněla, za tři dny jsem se odvážila a pudřík znovu otevřela. Ráno u okna na denním světle. A třpytky nikde. Tak škábu prstíkem, roztírám po celé ruce a furt nic. Si řikám, že mi asi večer už přeskakuje z přepracování a jdu to na sebe napudrovat do koupelny. No jo. Jsou tam. A jsou vidět jenom na umělém světle. Tak ale tohle jsem si představovala jinak. To asi ne. To je zrada.

Připadám si zklamaná. A podvedená. Mood Light žádný třpytky nemá. Ani na sluníčku. Ani v koupelně pod světlem. Ani pod zářivkou u televize. Ani za normálních okolností. Luminous Light má, sice o nich asi budu vědět jenom já, protože na obličeji vidět snad ani nejsou... ale jsou tam. A já to vím. Úplně mi to zkazilo náladu z používání pudru. Protože kdyby náhodou ... a já na to zapomněla, tak nanášení v koupelně mi všechny třpytečky spolehlivě připomene vždycky.


na denním světle vypadá fakt krásně

na umělém světle to začíná probleskovat... a foťák asi tak čtyři pětiny třpytek ignoroval.


taky je tam vidíte nebo jsem to jenom já? a pudr není oranžový, to jen to světlo bylo.

čtvrtek 13. února 2014

Gwdihw Nail Wizard Balm

* koupené na naturisimo.com

Tak protože sovička. Jasný ne? Jsem na ni narážela dlouho. Vždycky s poštovným. A pak jsem na ni narazila bez poštovného. A koupila jsem ji... a tedy nevím no. Myslím si, že bez sovičky bych asi byla šťastnější.




Takže sovička tam je. Má kouzelnou hůlku, má čepičku a je tak vůbec roztomilá. Plechovka je úplně obyčejná, neobyčejná se stává jenom díky tomu obrázku. Což ale je docela vidět i na mojí fotce, že polepka s obrázkem moc nedržinká. A že se nejspíš brzy odporoučí, sova nesova. A že mi pak zbude nejspíš jenom ta plechovka s balzámem na nehty, co moc ráda nemám. No a ta nálepka se fakt odlepuje, by to moc práce nedalo a byla by dole. Je to špatné.

Čímž se dostáváme k samotnému balzámu vevnitř plechovečky. Tak ten úplně nesnáším. Byste měli vědět, že nemám ráda kokosový olej. Jediný, kdy ho můžu... když na něm smažím palačinky. Taky nevoní špatně, to je pravda. A dobře odličuje... to zase jo. Ale jeho reálné pečující účinky mi přijdou minimální. Vlasy mi akorát zamastí. Že je musím mýt asi pětkrát šamponem, než to vypadá v pohodě. Kůži to taky akorát zamastí, nevsakuje se to a nic to nedělá. Musím říct, že tak si představuji suchý olej, prostě je to hnusně mastný, nevsakuje se to, nepřilne to k pokožce, jen to tam tak sedí a bylo by to suché a vůbec už ne namazané, jen je to vlastně mastné. Jasně, vím, že suchý olej je takový, co se rychle vsákne a nezmastí pokožku. Takže kokosový olej je spíš opak suchého oleje. Což už vůbec mi pojem suchý olej přijde dost divný, to ve mně vzbuzuje pocity nedostatečnosti a nechápu toto marketingové pojmenování. Schválně mazali byste se suchým krémem? No já tedy ne. Mi to asociuje, že potom zůstanu úplně suchá... a já tedy nechci být suchá, kdy být namazaná.

No nic. Takže v magickém sovím balzámu je kokosový olej. No fuj... že já blbá jsem si nepřečetla složení, než jsem to koupila. No i když já bych si to asi koupila i tak, protože dál to prý obsahuje olivový olej, včelí vosk, kakaové máslo, měsíček a esenciální olej z citronu. Pěkné složení ne? Ale nevěřte tomu... fakt ne, to nevidělo včelí vosk a kakaové máslo ani z rychlíku. By to potom vypadalo jinak. Třeba hutně a rozpouštělo by se to až při doteku prstu. Nebo trošku mazlavě. Navíc olivový olej je takový pěkný. Hustý, přilne k pleti, vsákne se a je to. Naprostý opak odporného kokosového oleje. Takže si to představme tu konzistenci... kokosový olej tomu dodá to, že se hmota rychle rozpouští... olivový olej tomu dodá výživnost a hutnost... díky včelímu vosku to je pevné a hmota se netopí... kakaové máslo tomu dodává máslovost a jemnou čokoládovou vůni... měsíček krásně vyživuje suchou kůži... a citron vybělí nehty. Hezká představa ne. Tak to ani omylem.

Hádanka dne pro všechny pozorné breberky: Je to bílý jako kokosový olej. Boří se do toho prst jako do kokosového oleje. Matlá se to jako kokosový olej. Nevsakuje se to jako kokosový olej. Zůstává to pořád mastné jako kokosový olej. Všechno je tím pomatlané jako s kokosovým olejem. Podívá se na to sluníčko a je z toho tekutý kokosový olej. Nechce to zatuhnout jako kokosový olej. Ale není to kokosový olej. Co je to? 

Kokosový olej v magickém sovím balzámu se stopovými prvky olivového oleje, včelího vosku a kakaového másla. Jo a s nehty a kůžičkou mi to taky nic nedělá.






úterý 11. února 2014

Kde nakupovat přírodní kosmetiku zn. free shipping?

Tohle se moc nepovedlo. Nejdřív mi v posledních dvou týdnech pár jiných blogů vypálilo rybník a napsalo o těchto eshopech jako první. A hned potom se mi všechny fotky vyfotily modře. Nevím proč... ale vezmu si z toho poučení.

Přírodní kosmetika se stává stále větším hitem, alespoň mi to tak za poslední rok přijde. Mým nejoblíbenějším eshopem s přírodní kosmetikou je stabilně iHerb. Jako jediný mě pořád baví a pokaždé si tam vyberu. Ale má jeden velký nedostatek. Je v Americe, takže mi balíčky pravidelně zadržují celníci a vykonávají na nich své právo opruzovat kohokoliv kdykoliv. Taky se musí platit i když dost symbolické poštovné a nějaké značky se tam tedy neprodávají, hlavně ty, co jsou teď nejvíc in. Takže není špatné si občas nakoupit i v evropských obchodech.


... je asi nejznámější a nejobdivovanější. A tak nějak mě asi omrzelo. Slevové akce nejsou moc lákavé, navíc jejich propagace dost pokulhává, jejich newsletter mě spíš nudí, dárky k nákupu začínají až na vysokých částkách, za vzorky se platí a ještě k tomu si musíte koupit něco normálního, nemůžete mít objednávku jen vzorků. Navíc jsem naposledy reklamovala prasknuté víčko u Oskia masky (za opravdu hodně peněz) asi dva měsíce, což mě dost otrávilo. Je pravda, že třeba ty vzorky Elemental Herbology špatné nejsou. A občas se vyskytne nějaká pěkná akce třeba 2+1 na značku. Nebo při nákupu nad 35 liber přidají balíček plný vzorkové kosmetiky... ale i tak. Moje peněženka už působí jinde...

Proč na naturisimo nakupovat? Mají vzorky Elemental Herbology. A vůbec mají v sortimentu Elemental Herbology. Poštovné je zdarma. A občas se nějaká slevová akce na značku opravdu vyplatí, ale musíte hledat a hlídat. 
Proč mě tam nakupovat už nebaví? Nemají tam REN. To, co mě zajímá, tam buďto nemají nebo sice mají, ale jde to koupit i jinde a často i levněji nebo s většími výhodami.

reklamovaná Oskia, Evolve koupené v akci 2+1 a spousta vzorků, některé koupené, jiné zdarma.


... sem jsem se přesunula po opuštění naturisima. Původní účel byl vyzkoušet jejich beauty box. Z toho tedy sešlo a raději jsem si koupila jejich občasný beauty box. To je prostě tématická krabička, kde najdete plná balení nebo vzorky za sníženou cenu. Složení víte předem, vychází dost nepravidelně a buď vás zaujme a koupíte nebo si počkáte na další. Taky tam mají REN a občas mají REN i ve vzorkách. 3 vzorky jsou navíc zdarma k objednávce, ale je pravda, že jejich počet a výběr je dost omezený podle dostupnosti. Mají stejné nebo podobné slevové akce jako naturisimo, ale umí je za prvé lépe propagovat a za druhé většinou je mají ještě o kousek lepší. Co je ovšem úplně nejlepší, je jejich věrnostní program. Za každý nákup dostanete body, které můžete proměnit na slevu při dalším nákupu. Už jenom proto je prostě lepší koupit něco na lovelula než na naturisimo. 

Proč nakupovat na lovelula? Hlavně kvůli jejich věrnostnímu programu, příležitostným vzorkovým boxům a vzorkům zdarma. Jo a poštovné je taky zdarma.
Co až tak super není? Nemají Elemental Herbology. Vzorky jsou často vyprodané. 

dárek od Antipodes zdarma k nákupu, koupený REN a spousta vzorků zdarma


... bych možná až tak nedoporučila. Výběr značek je menší, ale je pravda, že o to zajímavější. V tuto chvíli mě nejvíc asi baví nabídka značek právě tam, mají v repertoáru hodně značek, které jinde nenajdete. Co je ovšem na beingcontent tak skvělý, je jejich vzorkový program. Za tři libry si můžete vybrat skoro cokoliv z nabídky (kromě pudrových produktů, parfémů, laků a dalších logicky ne moc vzorkovatelných věcí) a napsat si o vzorek. Sice dostanete nefotogenické vzorky nakydané v kalíšku, ale pokud chcete vyzkoušet (jako já) nějakou tu brutálně drahou pleťovou masku, tak tohle je nejlevnější cesta, kde začít. Poštovné je zdarma a posílají to kurýrem, takže nejpozději do týdne to je doma. Ono vůbec dopravu mají asi nejrychlejší, u naturisimo a lovelula počítejte minimálně tak dva až tři týdny. Ke každé objednávce jsem navíc pokaždé dostala i nějaké ty random vzorky.

Proč nakupovat na beingcontent? Protože si můžete cokoliv navzorkovat. Protože poštovné je opět zdarma. Protože mají v nabídce luxusní značky přírodní kosmetiky, které jinde nekoupíte.
A proč mě to tam až tak nebere? Protože jejich sale oddělení je fakt žalostné a protože jejich dárky k nákupu a jiné prodejní akce za moc nestojí. 

koupené nvey eco linky, Hurraw!, spousta vzorků ze sample servisu i zdarma k nákupu


... tady uvádím jen pro pořádek, protože ho zmínila Plum Foolery. A tam bych tedy asi nenakoupila, ani kdyby mě za to platili. Naprosto nezajímavé značky, co by mě u nich zajímalo, jde klidně koupit i jinde. A navíc poštovné £12.95? Si ze mě děláte srandu? To i předražené luxusní SpaceNK se vejde s poštovným do deseti liber a posílají to super expres... aneb do pěti dnů je balíček doma. Opravdu nevidím jediný důvod platit za poštovné tolik. Ani ho nedají od nějaké částky zdarma... fuj na ně!



Takže kde vlastně nakupovat tu přírodní kosmetiku? Anebo tři rady na závěr. 
(1) Moje první kroky vedou vždy na iHerb, tam je to pokaždé nejlevnější i s tím čtyřdolarovým poštovným. Ovšem ne všechno zase na iHerbu mají, že ano. 
(2) Dobré je taky sledovat a přihlásit se ke všem newsletterům hlavně u lovelula a naturisimo. A pak nakupovat podle dárků k nákupu nebo prodejních akcí. Často se tak dostanete k nákupu značky 2+1.
(3) Pokud je to něco dražšího, tak doporučuji využít vzorkového servisu od beingcontent. A ideálně to potom nakoupit na lovelula, protože tam se vám všechno utracené přemění do slevy na další nákup.

neděle 9. února 2014

Illamasqua Katie

* koupené na illamasqua.com

Tak čím asi tak dneska začít? Asi tímto. Zamilovala jsem se do jarní kolekce Final Cut od Narsu. Je to snad jediná jarní kolekce, která se mi zatím líbí. Fakt líbí. A líbí se mi tam jasněže tvářenky. Co taky čekat jiného. Nejvíc se mi líbí asi Sex Fantasy a pak Love a New Attitude. Až tedy na ta jména, lásku a postoj bych ještě vydržela, fantazie mi přijde tak nějak až moc lascivní. Což ale vůbec nevadí, zrovna tuhle budu moci klidně vynechat. Protože Katie je hodně, hodně, ale opravdu hodně podobná. Bych až řekla, že je to dvojnice, ale že prý až tak moc ne... že jsou o něco málo jiné. No to beztak bude taková ta jinakost, kterou pozná jen mizivý percentil vyvolených a ještě jenom v naprosté bezprostřední blízkosti a pouze v případě, kdy jsou tvářenky nanesené vedle sebe v tlusté vrstvě na předloktí v naprostém klidu a tichu. To je totiž taková ta kosmeticko-blogersko-jinakost. Takže jasně, je určitě velmi praktické vlastnit doma obě dvě... ale jsem se rozhodla, že mi bude Katie stačit. 

Jo a ještě k Final Cut kolekci... doufám, že na ni někde narazím, furt si říkám, že na SpaceNK by to naskladnit třeba mohli... no a pak si nejspíš pořídím Love. Nebo New Attitude. Nebo obě. To si možná rozmyslím. A možná k tomu přidám i nějakou tu pastelku.


Katie od Illamasqua je velmi světlá, jemná, něžná, růžová, studená, pastelová a matná. Romantická, jarní, nevinná. Tak moc světlá, že nejspíš na tmavších odstínech pleti nebude vůbec vidět. Tak moc studená, že na teplých odstínech pleti asi nebude vypadat pěkně. Tak moc něžná, že to s ní jen tak nepřeženete. Což jsou v mém případě velmi okrajové problémy, tmavá pleť nebo žluté podtóny se mě fakt moc netýkají. I tak jsem ale při nákupu pochybovala. Chtěla jsem hodně růžovou a hodně studenou tvářenku. Nějakou, která by byla nenáročná na aplikaci a dodala tvářím jen něžnou růžovou, byla přirozená, použitelná každý den, když nevím coby. Rozhodovala jsem se mezi Katie, Tremble a Chased, možná i Beg, nakonec jsem si řekla, že podle oficiální prezentace se Katie jeví jakože nejvíc modrá a studená, hodila ji do košíku a těšila se. Teprve druhý den po objednání jsem si velmi logicky vyhledala recenze a dočetla jsem se, že Katie je tak světlá, že se na skoro nikom neukáže. Že je tak studená, že nevypadá na nikom dobře. A že je to tvářenka fakt o ničem. No ... to jsem se měla na co těšit.

A taky že jo. Mi to přišlo domů... a jsem si řekla, že tohle ani já nedám. Že sice jsem bílá, ale tohle je prostě bílá maskovaná za růžovou a že to bude bělejší než já. Protože se blížilo léto jsem milou Katie uložila a hodlala se k ní zkušebně vrátit až na podzim. Tak se taky stalo a asi bych se měla omluvit, protože až tak světlé to fakt není. Barva je na mně normálně vidět, studená je úplně optimálně a je to prostě odstín, který mi sluší. Odpočatý, svěží... jarní, ale docela i zimní. Hezký.

Je asi trošku málo pigmetovaná. Ne málo, ale míň než jiné Illamasqua tvářenky. Což je nejspíš tím světlým odstínem. Ve výsledku musím do tvářenky štětcem ťupnout dvakrát, abych byla spokojená s barvou. (Což tedy oproti standardnímu jednomu ťupnutí do Illamasqua tvářenky je fakt jakože rozdíl, že ano.) Tvářenka se velmi dobře nanáší, jde snadno rozmazat do ztracena. Možná to prášení by si snad mohla odpustit. S výdrží nemám problém, prostě celý den, tady není o čem diskutovat. Jen pořád nevím u těch Illamasqua balení. Líbí se mi, ale přijde mi, že se blbě otvírají. A čas od času se mi pro změnu nelíbí. Tedy oceňuji to okýnko a že je vidět odstín, ale přijde mi, že by to bylo lepší menší a hubenější.

To však nic nemění na tom, že další Illamasqua tvářenky bych si nechala líbit. Protože ty barvy. Protože výdrž. Protože pigmentace. Protože Illamasqua? Asi tak.





pátek 7. února 2014

3x3 za leden a únor

Tak vás opět vítám u této občasné nepravidelné rubriky. A dneska mám na srdci:


3x něco, co miluji, i když je to dost předražené a znovu bych si to nejspíš nekoupila:
(1) Tak sem docela určitě patří Renessaince Mask od Oskia, která stojí jakože fakt hříšné peníze. A já jejich utracení nelituji. Obal je úžasný. Vůně je podmanivá. Pocit na pleti je skvělý. Konzistence je neotřelá. Jo stálo to za to... až tedy na jeden malý detail. AHA maska od Evolve má na mně asi tak dvojnásobné účinky. Takže nevím no... znovu utracení padesáti liber za tuto vymoženost neplánuji, ale tu, co mám doma, budu ještě pár měsíců naprosto nekriticky zbožňovat.

(2) Balzám na rty EOS mi přišel předražený vždycky.  A tak nějak snad až moc cool. Ale je to můj neoblíbenější balzám za poslední dva měsíce. I když v posledních týdnech ho vytlačily trošku Lanolipsy. Na EOS je nejlepší jeho konzistence... není totiž matlavý. Díky tomu mi vydrží na rtech mnohem déle než všechny ty matlavé Crazy Rumors nebo Lip Smackery. Trošku je blbý, že nejen dobře voní, ale i dobře chutná... a tak si ho pořád olizuji a tak... je to lepší než zmrzlina po obědě. Ale když se ovládnu a nesním ho, tak má docela dobré účinky. A čichat k němu můžu vždycky.

(3) Aromatherapy Associates Essential Travel Oils jsem dostala. V životě bych nedala za čtyři pidilahvičky olejů tolik peněz. Dokonce mi oleje přijdou až průměrné. Nebo průměrné asi ne... ale všechny čtyři lahvičky voní sice zajímavě ovšem naprosto stejně. Jsem nejspíš ignorant, který to nedokáže ocenit. Ale něco ocenit přeci jen dokážu... ta sada je neuvěřitelně kvalitně zabalená a neskutečně roztomilá. Mám ji vystavenou na poličce a chodím se na ni jen tak koukat... už od Vánoc a pořád mě to baví.




3x sice starý ale dobrý, který se prostě asi jen tak neomrzí:
(4) Yves Rocher Tradition de Hammam voní omamně. To všichni víme. Trošku se bojím, že tohle bude moje poslední lahvička. Jsem to jenom já nebo i někdo další má dojem, že ta vůně je pořád slabší a na těle se drží stále kratší dobu? Navíc ten olej tam je podle mě řidší... a nevím jakože, ale fakt mi přijde, že kvalita je mnohem horší, než když jsem s tímto sprchovým olejem před pár lety začínala. Ale ta vůně.... hmmmmm... prostě tu můžu.

(5) Missha Cho Bo Yang doma pořád mám... a je fakt hodně na dně... bojím se, že už mi vydrží tak na třikrát a je konec... a pak z toho budu na dně pro změnu zase já.

(6) Silk Naturals tonikum jsem si koupila rovnou třikrát. Protože prostě proto!




...a 3x, čím jsem/byla tak nějak mírně posedlá:
(7) Zbožňuji dýňová semínka. Chutná mi to víc a poslouží to stejně jako pytlík chipsů. Za poslední dva měsíce jsem snědla tolik dýňových semínek, že mi nejspíš brzy z uší vyraší dýně. Špatný je na tom to, že nejlepší jsou samozřejmě neloupaná... a ty u nás nikdo nikde neprodává. Jenom v Lidlu je mají. A Lidl je strašně daleko. Musím obejít celé město nebo jet autobusem z konečné na konečnou a ještě kousek popoběhnout. Když si vzpomenu, tak na dýňová semínka chodím do pražského Lidlu u Florence... až tam potkáte někoho, kdo v ruce nese tak čtyři sáčky a strašně spěchá... tak to jsem já.

(8) Draci v hrnci jsou dětský pořad v neděli v devět na Déčku. A je to nejspíš to nejlepší, co za celý týden v televizi chytnu! Měli jste rádi Pod pokličkou? Draci jsou lepší. A chtěla bych vypadat jako sestra.

(9) Pár dnů, dobře asi dva týdny, jsem byla posedlá blogem The Freckeled Fox. Jsem totiž nechápala, jak je možné, že ta holka má čtyři děti a pořád je podle všeho normální. Taky jsem nechápala, jaktože se prostě slušně oblíká. A taky má pořád sílu chodit v podpatcích. Jo a nejspíš se podle všeho i zvládá ráno učesat. Možná dokonce i namalovat. A přitom se pořád stará o čtyři děti, k tomu peče, vaří a luxuje. A ještě je to slavná blogerka. Jakože jsem si z toho připadala dost méněcenná, ošklivá, neschopná a škaredá. Jsem si prohrábla dva týdny nečesané a čtyři dny nemyté háro... podívala jsem se na hodiny a řekla jsem si, že takto by to ve dvě odpoledne asi nešlo... a šla se tedy převlíct z pyžama. No naštěstí jsem ten blog už přečetla celý, zastrčila ho do bloglovinu... a raději na to snad zapomeneme. 



Čím jste v poslední době posedlé vy? Jakou nejpředraženější kosmetiku jste si v poslední době koupily? A taky máte na sobě ještě pyžamo?

středa 5. února 2014

Physicians Formula Happy Booster Glow&Mood Booster Powder

* koupené normálně v drogérii, v akci 1+1... jen tedy to bylo v Kanadě, no

Nevím ... ale asi mě to zklamalo. Za prvé mi to žádné pocity štěstí nebo blaha během nanášení nepřináší. Za druhé to vůbec není pigmentované... to mě až překvapilo, jsem si myslela, že když se budu soustředit na barevnější části, tak se nějaké té barvy dočkám, že by to třeba mohlo sloužit i jako tvářenka. Tak v tomto ohledu fakt houby. A za třetí mi to z čela dělá jedno takové menší zrcátko. Asi prostě nic tentokrát.


A nevím, jestli to jakože chápete. Ale jsem fakt brutálně zklamaná. Protože po těchto srdíčkách jsem toužila hodně. Hodně, hodně, moc a hodně. To máte tak, když bydlíte na jiné straně světa než tam, kde se nachází všechna žůžorůžo kosmetika... a toužíte po věci opravdu intenzivně, ale v té chvíli ji snad ani nikde online nenabízeli... jenom občas na eBay a ještě k tomu všemu dost brutálně předraženou... a tak toužíte a toužíte, uběhnou roky a léta nepřetržitého toužení... soužení... nešťastné lásky... a najednou je to sice dostupnější, ale to dlouhé toužení ve vás tak jakože rezonuje, že si nejste jisté, jestli tohle je opravdu to pravé... ta prvotní zamilovanost vyprchala, i když to byla láska spíš jenom platonická... taky vám to přijde dost drahé až předražené... tak toužení zazdíte... ale když se naskytne příležitost, tak s trochou štěstí konečně koupíte... použijete... a najednou vám to po takové dlouhé době vlastně přijde jako docela obyčejné až nudné? Tak přesně tak to bylo.

Moje jediné štěstí... nebo tedy ne moje ale toho pudru... je to, že jsem ho koupila v sadě 1+1 s tvářenkou, dohromady za snad 15 dolarů, takže to až tak moc nebylo. Ale kdybych si tohle náhodou koupila někde za čtyřistovky... nebo na kolik to v těch různých eshopech vychází... tak jsem tedy jakože megazklamaná. Obrovské nepraktické balení v růžové, hnusný štěteček a přemrštěná cena by ve mně asi moc šťastných pocitů nevzbuzovaly. Navíc to lesknoucí se čelo, že ano... Ale srdíčka jsou furt roztomilá... to zase jo.




Abych byla korektně spravedlivá... asi to není úplně vina jenom toho pudru. On je pořád stejně roztomilý, srdíčkový a ňuňací, přesně jak si to pamatuji ze svých snů a bezesných nocí, kdy jsem u internetu toužila a slintala. Pěkně voní. Je to tradiční sladká vůně, u parfému bych ji asi zavrhla jako lacinou, u pudru je to velmi zajímavé zpestření běžného pudrování. Balení je velké jak kráva, kdyby tam nebyl ten štětec a zrcátko, přidalo by to pudru určitě na praktičnosti. Design je samozřejmě k sežrání: růžový obal, srdíčka, růžovoučká, jemnoučká béžová, elegantně hnědá, překvapivě pudrová... dívat bych se na to chtěla celý den, všechna kosmetika by měla takto vypadat. Pudr je opravdu málo pigmentovaný a na obličeji vůbec není barevně vidět. Ani se swatchema jsem se neobtěžovala. A jo vím, že se to jmenuje Translucent, takže tohle zrovna vyčítám docela neoprávněně. Na barvu se prostě vykašleme a raději se budeme věnovat třpytu. Ten tam totiž je. Má v sobě pár stříbrných třpytek, ale v podstatě se přenese na pleť spíš jen takový jemný odlesk. Potud je to fajn, jen kdyby ten odlesk na mým čele neházel prasátka až moc. Tak moc, že se mi to nelíbí. Je tedy pravda, že musím ocenit, jak je pudr na pleti lehký, jako závan sladké vůně v jarním větříku.

Navíc jsem od prvního nesmělého zatoužení značně kosmeticky povyrostla. Koupila jsem si kule. Koupila jsem si Hourglass. Dokonce i Etude House mi přijde, že má efekt hezčí. Srdce si mé srdce prostě nezískala. Asi škoda no. Ještě úplně nevím, jestli budu ochotná se pudru zbavit a poslat ho vstřícnější majitelce, přeci jenom... byl na vrcholu mého wishlistu fakt hodně dlouho... a několikaletý platonický vztah přeci nezahodím jen tak... ale zatím jsem to vyřešila, že se na něj chodím jenom koukat a čuchat.




pondělí 3. února 2014

Barevné Lanolips

* dostala jsem, ale velmi aktuálně jsem pro vás investigativně zjistila, že Boots zašle i k nám

... a věřte mi, že za zaslání to stojí. Nebo tedy záleží... je pravda, že celé léto Lanolipsy u mě doma ležely a bylo mi to úplně jedno... ale zrovna teď umírám na rýmičku, nosem jsem už nedýchala asi tak čtyři dny, pusu mám okoralou, hnusnou a nechutnou... a jediné namazání Lanolipsem mi rtíky vrací do koukatelné podoby. Navíc na rtech opravdu vydrží, přežije klidně i několik kol smrkání, chrchlání, kašlání, dávení a tak. Přežije i litry horkého čaje a pár lžiček snědeného oběda. Taky to přežilo nechutnou zimu a mráz, když jsem nedávno vyrazila k doktorovi. Tak jako jestli tohle není zázrak na rty, tak nevím, co by mělo být.

Mám celkem problém se spoustou balzámů na rty. Hlavně s těmi, které slibují bůhví co a pak jsou to prostě jenom obyčejné trošku zajímavěji navoněné balzámy na rty. Třeba Crazy Rumors. Nebo Hurraw! Nebo Lip Smacker. Všechny mi přijdou fajn až na to, že jsou mazlavé, na pusu se namazlají, chvíli tam pobudou, skoro nic neudělají a potichounku zmizí. Což je přesně to, co v extrémních rýmičkových podmínkách moji pusu moc nepotěšilo. A zajímavé vymazlené parfemace jsem stejně přes ucpaný nos necítila... takže tak.



Lanolips jsou překvapivě vyrobené z lanolínu. Takže nic pro vegany, protože fuj jakože z oveček. Lanolin sice může být i z jiných zvířátek, ale tento je určitě z australských oveček, jak jen tak mimochodem naznačuje i ovečka na obalu. Lanolin je funkčně určený k tomu, aby chránil srst a kůži před chladem a poškozením... no a přesně takto funguje samozřejmě i na kůži lidskou. Superochranně. Nejsem si úplně jistá, jaká je přesně výživnost lanolinu, přeci jenom je to vosk a ty se většinou spíš používají jenom k ochraně, ale moje jemné rtíky říkají, že nějaká přece jen bude. Teplota tání lanolinu je asi 40°C, což znamená, že na rtech se vám neroztopí, ale zůstane hutně mazlavý a pokryje plochu neviditelnou ochrannou vrstvou.

Lanolips je australská značka, protože v Austrálii mají prostě ovcí hodně, že už nevědí, co by. Tak vymysleli Lanolips. Jako první vznikla tubička s čistým lanolinem. Tu mám taky doma a je snad ještě hutnější a výživnější než tyhle lesky, ve složení je jenom lanolin a je to dost vtipný, protože když si to vezmete ven na mráz, tak to z tubičky nedostanete, protože lanolin úplně zatvrdne. Hned jako další vznikly barevné lesko-balzámy, myslím, že původně bylo pět odstínů, pak přibyly ještě další speciální průhledné, které jsem tedy nikdy nezkoušela. V poslední době se Lanolips rozrůstá i o oleje, krémy na ruce, tělové krémy... které jsem taky nezkoušela, ale moc bych chtěla... protože jakože ta ovečka, že ano.

Složení barevných lesků Lanolips je dost zajímavé. Je tam samozřejmě lanolin, bez problémů napálený ve velkém množství na prvním místě INCI. Pak už následuje mix olejů a másel, od obligátního bambuckého přes kokosové až po mandlový nebo ricinový a hroznový. Obsahuje i včelí vosk, takže složení v podstatě tak moc nevybočuje z řad běžných přírodních balzámů... až na ten lanolin, do kterého je všechno přimíchané a který právě čaruje jak s konzistencí tak i s účinky na rtech. Textura je hladká a jemná, konzistence opravdu hutná, nepřijde mi ani mastná nebo olejová. K čemu by to tak šlo přirovnat? Připomíná mi trošku med, až na to medové lepení. Hmota dokonale přilne a vydrží, dokud ji nesetřete nebo se beze zbytku nevsákne. A vsakuje se setsakra pomalu.


Balení je opravdu hodně jednoduché. Velká tubička, zavírá se na šroubování a hmota se musí vytlačit mírně silnějším stiskem. Přesně ta konzistence, která se většinou dává do kelímků... tak tady si pěkně hygienicky sedí v tubičce. Lesk se nanáší poté prstem. Designově se mi obal hodně líbí, hlavně ovečka, která je fakt pěkná. Balení je dost veliké, 12,5 gramu mi vydrží nejspíš dlouho. Balzám má i SPF15, což mi ale přijde trošku zbytečné, protože jeho super vlastnosti ocením mnohem více v mrazu a větru hnusné zimy a bojím se, že v létě zase upadne mírně do zapomnění, takže SPF mi fakt není třeba.

Oceňuji kreativitu tvůrčího týmu Lanolips a pojmenování odstínů. Dark Honey - Rose - Rhubarb - Sunshine - Apples. Jabkový jako jediný nemám ozkoušený, ale ono na rtech se většina rozdílů v barvě docela schová. Ve výsledku jde stejně spíš jenom o tu péči a barva je hodně jemná. Nejvýraznější je na mně Sunshine, nejsvětlejší Rose. Při bližším zkoumání jsou rozdíly samozřejmě vidět, ale v běžném životě si toho nejspíš nikdo jen tak nevšimne a balzám na rtech z dálky vypadá spíš jak přirozená zdravá barva rtů. Pro výraznost je třeba mírně vrstvit.



Tak nakonec ještě špatné zprávy. Jedna tubička stojí asi tři stovky. To je o něco víc než za Korres Lip Butter, ke kterému bych klidně přirovnala předpokládané použití Lanolips (tedy jako ochrana a výživa pro rty s přidanou barvou a leskem). Korres Lip Butter je o polovinu menší a výkonově o dost horší. Takže v tomto světle to s cenou za jeden Lanolips tak špatně zase nevidím.

A ještě jedna špatná zpráva. Jsem měla pocit, že mám těch tubiček doma hodně, takže dvě už jsem poslala dál. Doma jsem si nechala jen Rose a Sunshine. Můžete mi to někdo vysvětlit? Sunshine se mi totiž nelíbí barevně vůbec a nejhezčí mi přijde asi Rhubarb a Dark Honey. Tedy zrovna ty dva, které už nemám... no asi jsem úplně blbá nebo nevím.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...