středa 18. listopadu 2015

Pět let!

Během pěti let jsem si v tomto prostoru vypsala srdíčko na spoustu témat. Z komentářů jsem se dozvěděla, že jsem vtipná, krásná, chytrá a skvělá. Ale taky, že jsem arogantní, ošklivá, hnusná a nepříjemná. Pravda bude asi tak spíš někde uprostřed.

Pět let to je hodně dlouhá doba. Nebo možná ne? Ale když se podívám, jak se během pěti posledních let změnil můj život, tak je to jak úplná věčnost. Protože upřímně, blog jsem zakládala jako určitý únik ze svého reálného života. Protože ten v tu chvíli tak nějak neměl řešení. Neměl východiska, neměl žádné pozitivní vyhlídky do budoucna. A fungovalo to, blog byl můj malý únik. Který postupem času už nebyl potřeba. Ale už zůstal.

Blog se taky změnil. Samozřejmě. Prý už neumím psát recenze. Což bych se i hádala, že umím, ale chápu, jak to autorka výroku myslela. Už nepřicházím každý týden s novým tipem na neznámou značku nebo eshop. Už nenakupuji na Etsy a neobjevuji pro vás nové poklady. Ani nehoním v parfumériích nebo drogériích limitky a novinky. Nákupně jsem se dost uklidnila. A když se nenakupuje, tak dost těžko se budou psát články s novými tipy na kosmetiku, kterou bude každý chtít. Kdysi mi to samozřejmě dělalo dobře. Že jsem ta první, co vám může ukázat značku, výrobek, cokoliv. A že vy víte, že já jsem ta první. Teď mi to je jedno, i když občas to tedy jako pořád zabolí, když mě někdo kopíruje a necituje.

Stejně tak mi přijde, že ty proměny celého blogování během posledních let... jsou neskutečné. Až nereálné. Takže z upřímných zastánkyň levné a dostupné kosmetiky se stávají parfumérkové královny, které stejně upřímně jako před čtyřmi lety, kdy říkaly, že drahá kosmetika za to nestojí, tak najednou tvrdí, že paletky UD za to rozhodně stojí a jsou ty nejlepší možné. Ze čtivých textů se staly často jen instagramové obrázky, které jsou obalené větším množstvím hashtagů než slov, protože čím víc #, tím víc instagram. Z obyčejných zajímavých blogů jsou dneska ždímačky na emoce, které jedou ve svých emocionálních rovinách a čekají reakce čtenářů. Pozitivní samozřejmě. A ta hranice soukromí, co všechno je kdo ještě ochotný ukázat nebo komentovat se sakra posunula. Až do míst, kde to snad ani nechci číst, vidět, sledovat.

A všechno se lifestyluje. Taková lifestylizace blogování nejen o kosmetice. Vlastně už se ani nepíše z důvodů předání objektivní a užitečné informace. Píše se, aby se blog ukázal v tom nejlepší světle. A o nějakou pravdu už rozhodně nejde. Aby se zužitkovaly všechny věci zdarma. Aby se vyždímaly reakce od čtenářů, hlavně ty pozitivní o tom, jak moc je blog/blogerka skvělá. Aby se ukázalo, že ten můj lifestyle je sakra cool. A nebo se raději vůbec nepíše, alespoň já mám pocit, že u svých oblíbených blogerek si poslední dobou moc nepočtu. Takže mi zůstává ke čtení tak akorát ten lifestylový balast.

Do toho se míchá závist, nadřazenost a tak nějak jako touha se odlišit. Prohlášení, proč nejsem taková a maková blogerka. Proč nejsem vůbec blogerka. Proč tohle smažu a tohle nechám. Touha udělat se lepším, než ten zbytek. Tendence ukázat, jak nereálný je ten online svět ... ale ukázat to tak, abych ohromila právě ... no opět ten online svět. Jak kdyby každý chtěl slyšet: ty jsi ta nejlepší, ty jsi ta jiná, ty jsi ta jediná, kterou ještě čtu. Jak kdyby si nikdo neuvědomoval, že tím, jak všichni prohlašují, že oni jsou jiní, jsou si naopak všichni tak strašně podobní.

Prostě nevím, asi tak jako nejvyšší čas to na internetu zabalit. A nebo, že bych si třeba taky založila Instagram a podlehla všem těm trendům? A nejsem na to přece jenom trošku stará? Pět let! U psů se říká, že jeden rok je jako sedm lidských let. A stejně tak bychom mohli říct, že jeden online rok je asi tak zhruba jako... dvanáct obyčejných let? Tak nějak. Jeden online měsíc je jako rok v reálném životě. Nikdo už si nevzpomene, co vlastně na tom internetu před měsícem frčelo. Takže pět let blogu. Vlastně tedy slavím šedesátku. Jak říkám, nejspíš nejvyšší čas to prostě zabalit.

Neříkám tedy, že to právě teď udělám, ale uvažuji o tom. Protože... protože prostě... "I’m too old for this shit". A nebo možná opravdu založím insta, tomu všemu lifestylu podlehnu a začnu si svá online léta počítat znovu od nuly... uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Tak zatím asi si popřeju pěknou polovinu dekády a mějte krásný den!

44 komentářů:

  1. Nebalit, pěkně prosím, prstíčkem hrabu... Tvůj blog čtu už dobré čtyři roky a jako u jednoho z mála mám pocit, že neupadl právě do toho balastu. Protože do něj skutečně mnoho blogů upadá. A ta druhá část zmizí. Je to škoda, ale vývoj asi zastavit nelze... Ale instagram je docela fajn. Pokud ho, jako většinu online světa, člověk bere ss nadhledem. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to zase neskočím, to se neboj. zatím. pokud ano, tak to spíš nechám tak nějak vyšumět, že si nikdo ani nevšimne... a možná si ani já nevšimnu, protože v poslední době je to s tím časem dost špatné.

      Vymazat
  2. teraz od nas zdimas emoce, co? ;)
    vies co, ved to nemusis hned zabalit... pis, ked mas naladu alebo tak. lebo zas na druhej strane... podla mna ty mas citatelov vo svojej vekovej kategorii a starsich (starsie?) a co bude potom s nami? uprimne povedane, ja nie som cielova skupina blogov tych vymachlenych dievcatiek a zas citat zenske casopisy ma pre hromadu vlezlej reklamy tiez nebavi... takze tu si z casu na cas najdem nejaky novy clanok, napisany stylom, ktory mi sedi, so spravnou davkou humoru. obcas si nieco podla odporucania kupim, obcas nie, ale celkovo je to tu prijemny relax :) bolo by skoda, keby to tu nadobro skoncilo
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak jasně, to se někdy musí ne. co bych to byla za blog, kdybych si občas nezaždímala. ale zatím to podle všeho není moc úspěšné, zatím se tady v komentářích moc emocí neukázalo. prostě mám samé rozumné a dospělé čtenářky, které se na nějaké emocionální výlevy nechytají.

      Vymazat
  3. Já bych to tak úplně nebalila, ale záleží na Tobě, pokud tě to nebaví, tak nepiš, až budeš mít touhu nám něco sdělit, tak vydej článek..a Instagram si zařiď, ráda čtu Tvoje tweety, tak i fotky budou myslím fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nad tím insta uvažuji, ale pořád mi to přijde jako degradace... ze života to udělá jen sled aranžovaných obrázků. twitter mi prostě přirostl blíž, přijde mi takový osobnější a osobitější.

      Vymazat
  4. Možná se pletu, ale podle komentářů tady si myslím, že většina Tvých čtenářek si uvědomuje, že nejsi v pozici, kdy by byl blog pro Tebe alfou a omegou! Nevím jak ostatní, ale já Tě ráda čtu proto, že mi jako jedna z mála bloggerek připadáš ryzí - tím myslím, že nepřehráváš, nejedeš na vlně komerce a nazýváš věci pravými jmény.
    Věřím, že už toho za těch 5 let máš plné brejle, ale myslím, že by se Ti po tom tady stýskalo - vždyť Ty se s námi potřebuješ podělit o ty novinky!!! Věř mi, že by Ti to časem začalo chybět, kdybys přestala psát úplně:-) Takže to shrnu - i málo znamená hodně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak jasně, že by mi to chybělo. vlastně mi to chybí i teď, když nemám čas. děkuji za komentář.

      Vymazat
  5. Prosím nebal to! Píšeš skvěle a tvoje recenze mám ráda, sice je nepíšeš tradičním stylem, ale aspoň tvoje recenze nejsou stejné jak u každé druhé blogerky. Máš jiný styl a to mě na tobě baví a na každý tvůj článek se fakt těším. Bez tebe (a ještě Lucky a Bebe) by byla blogosféra nudná a blogy jak přes kopírák, vybočujete a to je dobře!

    OdpovědětVymazat
  6. no, za par tyzdnov hodlam pisat podobny prispevok a vela myslienok mi tento tvoj doslova "ukradol" :)
    Tak teda, ked potom v januari uverejnim ten svoj, nezabudnem ta aspon citovat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. je to celé jenom tvoje. a tyhle bláboly z cesty snad nikdo ani citovat nemusí...

      Vymazat
  7. Kdybys měla instagram, bylo by to super- twitter mi totiž k srdci nepřirostl, takže na něj jdu jednou za rok a projedu tam jen tvoje hlášky. A jinak, když to zabalíš, tak hodně štěstí v dalším životě a když ne, budu jenom ráda;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak uvidíme. ale pořád mi přijde, že instagram je jen další stupeň degradace mozku. zase ale bych asi neměla odsuzovat něco, co jsem si ještě nezkusila? tak uvidíme.

      Vymazat
    2. Však od toho nikdo (doufám!) nečeká žádný intelektuální rozvoj, já tam chodím přesně ve chvílích kdy schválně programově nechci myslet a nic řešit a jen tupě zírat na obrázky. A občas někdo překvapí a i k tomu něco vtipného či chytrého napíše;-)

      Vymazat
  8. Odpovědi
    1. konečně pořádný komentář a chvályhodná rada do života.

      Vymazat
  9. Já se klidně nechám ždímat a sama taky poždímu! :-)
    Takový šikovný kosmetický deníček se přece vždycky hodí a taky mám pocit, že to tak pro tebe bylo - a pro nás taky. Loňský adventní kalendář byl ten nejhezčí, lepší než čokoládičkovej z M&S, fakt!
    Já sleduju pravidelně jen tebe a Sofastars, taky Yvonne a Cyklistku - asi to fakt bude kategorií lidí, kteří tě čtou, vlastně asi proto, že toho (krom pleti) máme společného víc (mně je 35 a mám dva kluky asi skoro stejného věku, další školu po VŠ jsem taky dělala až s nimi, jsem věčně ulítaná a zavalená věcma co dělám nebo dělat chci/potřebuju stihnout, do toho se snažím být krásná a nenechat je zhynout hlady) a Tvůj blog je mi prostě nejbližší, sedí mi styl psaní a i ta kosmetika - až na výjimky ;-).
    Bez Tebe bych možná May L., Evolve, Tariku, určitě už roky můj nej makeup JMP, a kdovícoještě ani neměla.
    Takže takhle - mě to baví nezměrně a za jakoukoli podobu pokračování budu ráda.
    Klára

    P.S. - Nemám Instagram ani Tweet, do prvního z 90% nahlížím jen kvůli Sofastars, do druhého výhradně na Tvoje (a holek) hlášky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jej to je tak pěkný. jsem ani nevěděla, že mám takové dvojče. takže děkuji moc za komentář. loňský kalendář bavil i mě. škoda, že letos na něj nedojde. nebo možná spíš je to jenom dobře, jsem za celý rok nenasbírala tolik nových oblíbenců. a jsem ráda, že JPM slouží, já ho mám taky pořád stejně ráda.

      Vymazat
  10. Že ty se snažíš ždímat reakce, jak to nemáš zabalit!
    Zcela vážně, tvůj blog je jeden z mých nejoblíbenějších. Ty nejlepší blogerky (dle mého zcela subjektivního názoru) už blog zrušily, nebo už dlouho nepíší a z toho, co si vždycky ráda počtu zbývá jen pár blogů. Budu moc ráda, když budeš s psaním pokračovat, ale nutit se je hloupost.

    Tak, a teď jsem napsala úplně typickou reakci průměrné čtenářky.:/ Radši půjdu spát. Chtěla jsem jen říct, že máš skvělý styl psaní a když budeš psát, mě a spoustu dalších lidí to určitě ocení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jsem se snažila vyždímat gratulaci k blogozeninám a nikdo nic. asi to ždímám špatně. no nic. děkuji za komentář a taky bych asi měla jít spát.

      Vymazat
  11. Milá trb, nebal to, tvůj blog mám hrozně ráda. Líbí se mi styl, jakým píšeš, že jsi svá a hlavně že tohle není další lifestylový insta blogísek. Mám-li být upřímná, není mi ta současná podoba blogů příliš po chuti, víc by mi vyhovovalo, kdyby byly čistě kosmetické, jako bývaly dříve, no v podstatě se v tomhle shoduji se článkem.
    Gratuluji k blogovýročí, já sama to tu sleduji skoro čtyři roky.
    Kdysi dávno jsem tu čerpala informace o minerálních makeupech, musím říct, že mi články byly velice nápomocné, takže za ně dodatečně děkuji :) Ale ráda si u tebe počtu úplně o všem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. mě ty lifestylové blogy občas nudí, občas až vyloženě otravují. třeba jak dneska ve feedu vyskákaly with love náramky. a blbá jsem na to ještě klikla, že třeba něco zajímavého... a pořád jsem nechápala, proč blog s kosmetikou propaguje jakýsi špagát s korálkem, co stojí jak nové kule. ale tak asi jo, lifestyle musí být.

      a tak děkuji za sledování a doufám, že minerální makeup pořád slouží.

      Vymazat
  12. Snad tentokrát konečně ten koment dopíšu... ach ten čas, ach ta technika....
    no, nic.. ;)
    Takže – Tvůj blog jsem začala číst jako jeden z prvních českých, nutno dodat, že jsem zůstala celou dobu věrná na rozdíl od jiných, které jsem opustila buď pro vysoký podíl opakující se reklamy (ale můžeme tomu říkat klidně i nudný obsah), nebo zkrátka vývoj, který šel jinam, než jsem šla já... A možná i tak nějak ten vývoj osobnosti blogerky šel jinam…
    Dneska mě na českém blogu udrží hlavně osobnost autora blogu, která tak nějak prostupuje z těch článků. Líbí se mi Tvůj styl psaní, líbí se mi Tvoje postřehy, líbí se mi mnohé Tvoje postoje a názory, které padnou v debatě, nebo v článcích, možná často i mimoděk, nevadí mi, že tu není každý týden převratná novinka, dneska nemám ani čas to číst a svým způsobem jsem ve výsledku z takového dlouhodobého tryskomyšího tempa i přesycená - vším.
    Nakonec je podstatou asi tedy osobní kouzlo a hodnotná informace, o kterou se můžu nějak opřít jako spotřebitel/zákazník a nejen PR kecy v kleci. A i to, že je to nakonec zábava, líbí se mi Tvůj smysl pro humor. V neposlední řadě i atmosféra blogu jako taková, která je příjemná. Vše u Tebe nacházím.
    Myslím, že je jedno, že blogy píšou i třeba ještě trochu „zdivočelé“ 13ti leté holky, no, já si taky ve třinácti povídala o šminkách jen tak pro zábavu radši s kamarádkou stejně starou, jde najít si to „své“… (o tom by ostatně měly blogy snad být – přátelské koutky, kde si najde člověk spřízněné duše.) Mnohem horší jsou dneska i dospělé ženy, které se snaží vychovávat a poučovat neustále ostatní (nebo peskovat?), o což se mimochodem předchozích cca 20let snažily české redaktorky lifestylových časáků. A proto bys neměla přestat psát, aby nezmizel ten jeden z mála českých inteligentních beauty koutků, kde nejen já, ale i ostatní rády chodíme a kde autorka má skutečně co říct, protože má široký rozhled nejen o limitkách z reklamy, ale hlavně o péči, která je základ, taky o složkách, o pleti a jejich reakcích, není ve vleku PR, píše vždycky otevřeným, upřímným způsobem a nemá problém říct nahlas mínusy a všechna fakta.
    Taky je fajn, že vidíme hodně věcí podobně, nevím, jestli je to věkem, já myslím, že spíš povahou. Tohle jsou věci, které mám na Tobě a Tvém psaní ráda. Na rozdíl od jiných si je totiž nepleteš s arogancí a povýšeným jednáním. A přínosné recenze psát určitě umíš, u Tebe si naopak umím udělat jasný obrázek po přečtení dojmů.
    Piš, ale jak Ti vyjde čas, reálný svět má přednost u většiny z nás (možná tady i u všech ;) , my tu ale rády na Tebe počkáme. Věřím, že to tak vnímají i holky výš.
    Poslední věc – Instagram. Mám ho od srpna z nudy, když tam budeš, budu ráda, s holkama, které jsem si oblíbila, jsem díky němu víc v kontaktu, potkala jsem tam taky pár virtuálně fajn přátelských, zajímavých a inteligentních lidí, ale na velké sdílení soukromí mě neužije, venku prakticky nefotím, na cestách mobil moc netahám a ani u dalších netoužím po přílišných intimnostech ;) V žabo-myších válkách mě taky IG nezklamal, bez ohledu na věk to tam je opravdu často jiná kvalita, než zaběhnuté blogy či i FB stránky, které mám ráda roky a kde je to přece jen jiná úroveň a celkově i sofistikovanější. Filtrovat se to ale nějak trochu dá, ostatně ve volných chvílích třídím poslední týdny většinu odběrů nejen na IG.
    Beztak, vyjma pár fajn lidí je na IG nejlepší bytový design ;) Kosmetika se mi tam vcelku některá i dost znechutila, ale to je asi tím přesycením z trysko-myšího tempa a masírky.
    PS: na ždímání emocí neslyším, což je profesionální deformace. A omlouvám se za dlouhý koment, přišlo mi to ale všechno důležité napsat, když padla taková Tvoje úvaha…

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. třináctkové blogy mi třeba nevadí, jako to chápu, že prostě svým způsobem být musí. ale od dvaceti výš a bohužel i ty dospělé ženy v kategorii 30+ a víc, co doporučují horem dolem, mi neskutečně lezou krkem. a když si představím, že všechny ty třináctky to sledují, hltají každé slovo a každému slovu věří... a pak si úplně představuji, jak doma vysvětlují, že tohle potřebují... prostě jsem tak nějak asi znechucená.

      tak s instagramem ještě uvidíme, teď jsem si to tedy zakázala. co kdyby mě to náhodou bavilo a bych pak prokrastinovala u insta a nestíhala ještě víc než teď.

      Vymazat
  13. Ale jako cítím, že je čas na pořádnou porci řiťolezectví, takže budu pokračovat v tom svém jednom nedělním pochvalném komentáři. Nebojím se, že skončíš, na to jsi prostě moc jedinečná a nenahraditelná. Pokud tě to potěší, tak svět se v zadel neobrací, protože tvůj blog je jediný, který čtu :-) (nějak mě ta komerční masírka znechutila). A teď ty přínosy. Občas přemýšlím, že si založím twitter (zakládá se to? nebo co se s tím sakra dělá? :-D). Naučilas mě nakupovat na iherb (btw. mají 20% na mad hippie a nubian herritage...co na to odpovíme?). Moje koupelna se inspiruje tvojí koupelnou. Po rodičáku jsem běžela tryskem do práce, abych zjistila, jak je úžasná oskia, omorovicza a may lindstrom. Miluju články o nákupech a aktuální péči. a prostě tak. Dostala jsem z tebe depku, tak se jdu uklidnit nějakým online shoppingem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, píšeš dospěle pro dospělé ženy a navíc je radost číst nejen články, ale i komentáře (to už je málo k vidění asi), k věci a bez hrubek.

      Vymazat
    2. jej děkuji moc. iherb jsem zaslechla, viděla a ignorovala. zaprvé na to nejsou zrovna fondy a zadruhé mě zrovna ani moc nebaví nakupovat. nějaké divné období. twitter se zakládá jednoduše, je pravda, že je tam trošku zmatek a bohužel tam vůbec není česká kosmetická komunita, ale je to tam takové opravdovější. a reálnější. a hlavně vtipnější.

      a děkuji ještě jednou. komentáře jsou tady bezva. hlavně u tohodle článku se mi líbí.

      Vymazat
  14. Odpovědi
    1. děkuji moc. se tady asi začnu červenat nebo tak něco...

      Vymazat
    2. Né vážně. Tohle je můj nejoblíbenější kosmetický blog a čtu tvůj blog už tři roky.Než jsem ho začla číst, jediné kde jsem nakupovala kosmetiku byla drogerie a tam pořád ty stejné věci co už jsem znala. Nikdy jsem nevěděla, že exsituje ještě tolik věcí co by člověk mohl mít. Neznala jsem to a pro mě to do té doby bylo něco nepředstavitelného. Se čtením tvého blogu to najednou bylo jako kdyby se mi otevřely dveře do nového světa který mi byl do té doby skryt. Všechno tohle dnes znám díky tobě. Chtěla bych jednou postupně vyzkoušet všechny ty kosmetické věci o kteých jsi napsala. Dekuji

      Vymazat
    3. fakt. teď se červenám asi ještě víc. ale zase přesně kvůli tomu si ten blog vlastně píšu. abych ukázala, že kosmetické obzory jsou víc než nejbližší drogérie... takže děkuji opravdu moc za komentář.

      Vymazat
  15. Myslím, že průměrná životnost normálního blogu bude přibližně čtyři až šest let, mám-li usuzovat z odkazů kdekoli na internetu, když jsem potřebovala něco najít a koukla taky na "blog archive" autorky. Ruku na srdce - o čem furt psát?
    A víš co? Myslím, že blog je tak akorát - takový napůl zastaralý formát, který pořád ještě drží krok, ale na nejvyšší příčky oblíbenosti už se nevyšvihne. Podle mě je to platforma pro lidi, kteří jsou zvyklí se k informacím pročíst, tzn. generace 30+. Ne se jen nechat krmit obrázky. Nebo své myšlenky ostrouhat do několika málo znaků. Nebo trapně točit videa o tom, jak jsem si udělala smoothie a šla se ostříhat.
    Dělej, co chceš, od zbytku se stejně budeš odlišovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to je asi pravda s tou životností. ono hlavně jako témat prostě ubývá. nebo když se chodí na různé předváděčky a bere se kosmetika zadara, tak asi je pořád o čem psát. ale jinak to ubývá no. takže já vlastně skoro už přesluhuji.

      Vymazat
  16. Tvůj blog čtu už dlouho. Neustále se od Tebe nechávám inspirovat (chudák, moje peněženka :) ). Pokud opravdu cítíš, že už není, co bys nám sdělila, tak Tě moc moc poprosím, ať si založíš aspoň Instagram. Nerada bych přišla o svou nejoblíbenější blogerku - Tebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji a pozdravuji peněženku. a ještě tedy uvidíme, kam se ta moje online prezentace posune.

      Vymazat
  17. Trb, piš dál, ty jsi jedna z mála, co to umí. Krom tebe a Moory už snad nikoho pravidelně nečtu. Nemusí to být ani nutně o kosmetice, třeba ten post o čajích se mi moc líbil. A děkuju, že nás nezásobuješ fotkami toho, co jsi zkonzumovala a neculíš se na nás pravidelně ze své ložnice. Jsem stará konzerva a tyhle věci opravdu nemusím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak možná ještě někdy něco napíšu. no a vidíš. moora je vlastně moje blogovací dvojče.

      Vymazat
  18. Opovaz se to zabalit!!! Kategorie 30+ uz by nemela co cist...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. aaale. mi přijde, že 30+ blogů je pořád víc a víc.

      Vymazat
  19. Určitě nekonči se přimlouvám s ostatními! ;) Pokud neznáš můžeš zkusit Josh Rosebrook, Tata Harper, Mahalo, Nüdus, Musq, Sappho, Yarok, Yüli, Kjaer Weis, Und Gretel - do začátku ;) hezký advent

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak uvidíme. jsem si tedy zrovna nakoupila na cult beauty (kvůli vánočnímu gwp), takže zatím nic. ale třeba Kjaer Weis chci vyzkoušet. Tata Harper jsem už vyzkoušela nějaké vzorky a tedy to se mnou nic neudělalo...

      Vymazat
    2. Taky jsem se dívala, ale bohužel prošvihla :( dnes byl již pryč... já jsem taktéž zkoušela vzorky a zaujala mě Resurfacing maska, jinak půjdu asi do séra od Yüli :-) a právě se rozmýšlím na tónovacím krémem s spf od Josh Rosebrook, pokud bys chtěla vyměnit Matis za přírodku ;)

      Vymazat
  20. Pět let.. to to letí! Gratuluju! Vývoj je přirozený... jak psaly komentáře nade mnou - prostě o čem pořád psát. Všechno se zrychluje a zkracuje. Na to už nejsme stavění. Piš dál, když se bude chtít, ráda si počtu. Veronika

    OdpovědětVymazat

Děkuji za všechny komentáře!

Nestyďte se a řekněte mi cokoliv, pochvalte nebo zkritizujte, na tom až tak ani nezáleží. Pokud ovšem toužíte jen zveřejnit odkaz na svůj blog, raději s tím jděte... někam jinam, veškeré komentáře s odkazy, pokud ty odkazy nejsou k věci, budou smazány.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...