úterý 15. srpna 2017

Bee Good: odličovací balzám

* koupila jsem na beegood.co.uk

Nemám nějak pocit, že bych od krémového odličovače čekala až moc. Chci, aby mě odlíčil a aby mě přitom něčím neštval. Jasně, kdyby bylo jen po mém, tak bych se třeba odličovala jenom s Emma Hardie. Ta mi vyhovuje po všech stránkách: vůně, konzistence, účinky, všechno. Ale že je po mém trošku jinak a že nedokážu nechat nenechavé prstíky, co pořád kupuji nové a nové a nezkoušené a ještě novější, tak mi doma skončil tento včelí odličovací balzám.

Jako on není špatný, vůně mě ničím neohromuje, ale ani ničím neštve. Dokáže to odlíčit. A nenechává to nepříjemné povlaky. Je to čistě přírodní a navíc #jevtomMED. Ale naprosto neskutečně mě to irituje svou konzistencí. To je prostě všechno špatně.



No dobře odvolávám, co jsem řekla, a říkám, co jsem neřekla. Mám vysoké požadavky na odličovač. Chci, aby měl hebkou klouzavou konzistenci. Aby mi přilnul k pokožce, zároveň aby po pokožce klouzal. Chci se namasírovat jemnou vrstvou, ale nechci, aby mi to teklo všude. Musí to být tak akorát. Pro tu odličovací masáž a je mi přitom úplně jedno, že si masíruji po obličeji celodenní makeup, stejně to hned stáhnu hadříkem a teplou vodou. Navíc takový odličovací balzám musí jít dobře umýt, bez povlaků a bez rádoby hydratace. Chci od odličovacího balzámu jen jednu věc: musí umět odlíčit. A tuhle jednu věc prostě musí umět sakra dobře. Asi chci přeci jen moc.

Konzistence Bee Good je krémová. Doteď fajn. Hutnější, netaje teplem, spíš jak hutný krém to je, takže se to trošku hůře nanáší, proti klouzavé nebeskosti Emma Hardie je to docela špatný výkon, ale to bych mu i odpustila. Problém totiž nastane na pleti. On se totiž ten odličovací balzám při masáži začne postupně vsakovat. Z čehož vyplývá, že na pleti toho je pořád méně pro pořádnou odličovací masáž. Zároveň je na pleti stále více částečně rozpuštěného a znovu přilnutého makeupu. Mapuje to, cuckuje to, vypadá to fakt ošklivě. Jasně, pak hned beru mokrý ručníček a všechno to z obličeje bez problému stáhnu, ale těch pár sekund, kdy je krém vsáknutý a já celá skvrnitá od makeupu... tak to je přesně ten kritický moment, který neodpustím, však se na to podívejte, co to vytvoří. Snad tam i něco uvidíte, ještě nikdy jsem si nefotila odličovač v akci, to zas byla akce.



Ani to složení není až takový zázrak, kromě včelích složek tam není nic, co by mě nějak předehřálo na opakování. Asi se raději odlíčím obyčejným olejem, který ani nebude emulzifikovat, ale zaručí mi tu klouzavost a mastnost, kterou přesně mají mazlíčci rádi.

Tak nějak vám tento odličovací krém prostě extrémně nedoporučuji. To už raději třeba jděte a kupte si pikslu bambuckého nebo i ten kokosový, rozhodně vám to jako odličovač poslouží lépe. Sice v tom nebude med a nebude to tak hezky vonět, ale komfort při odličování bude o dost vyšší. A navíc medem se můžeme pomazat hned po odlíčení a umytí, ne?

sobota 12. srpna 2017

Kdy a proč řešit pH v kosmetice

Řeknu trošku rebelsky hned na začátku. Myslím si, že sledovat pH kosmetiky je zbytečnost. Ano, řekla jsem to. A řekla jsem to s plným vědomím po několika měsících, kdy jsem si opravdu poctivě měřila pH a tak nějak jsem si nevšimla, že by to mělo nějaký ten vliv na pleť. Sledovat si po domácku pH je podle mě zbytečnost ze dvou důvodů:
  • zaprvé pokud si vybíráte šetrné (tím myslím šetrné složením a přírodní složení taky neuškodí), tak ty čističe zas až tak vysoké pH nemají,
  • zadruhé je (případně mělo by být) povinností výrobců si správné pH produktů ohlídat.

Takže fanatické sledování pH je zbytečnost. No dobře, ale buďme trošku pokročilí a povězme si, kde sledovat pH, když pokročilí být chceme. Ve zkratce je to u třech základních produktů a to z těchto důvodů...


(1) čisticí produkty

Takže gely, pěny, krémy, cokoliv, čím si ráno i večer umýváte pleť. pH u těchto produktů je nutné sledovat, protože příliš vysoké pH narušuje ochranný film pokožky a dělá ji náchylnější ke spoustě věcí: pupínky, stárnutí, vrásky, černé tečky, oslabení, začervenání, zpomalená regenerace, vlastně cokoliv. Je proto důležité sledovat, jak moc vysoké pH má čištič, vzhledem k tomu, že pH pleti je přirozeně kyselé, zatímco pH vody může být až zásadité, takže čisticí gel by měl ideálně mít pH alespoň mírně kyselé, aby neutralizoval zásaditost vody a při použití příliš nezvyšoval pH pleti.

Jaké je optimální pH čisticího gelu?


(2) produkty s AHA/BHA

Ovocné kyseliny už podle názvu by měly být kyselé. A jejich optimální pH je opravdu kyselé. Pokud není, tak produkty s AHA nebo BHA ztrácejí svou účinnost. Je to jednoduché. Koupili jste si drahé tonikum s kyselinou mléčnou, ale přijde vám, že nefunguje? Pokud má příliš vysoké pH, tak to bude nejspíš tím. To samé platí pro peelingy, pro masky, pro krémy, pro séra, pro cokoliv, od čeho očekáváme, že to bude kyselinovat.

Jaká jsou ideální pH pro AHA a BHA kyseliny?


(3) vitamin C

Další aktivní látkou, u které na pH opravdu záleží, je vitamin C. Jeho přirozeným pH je hodnota v kyselém spektru. Pokud má céčko vyšší pH, tak se stává neúčinným, protože je vysoce nestabilní. Z toho vyplývají dvě významná doporučení pro céčková séra. Zaprvé je nutné je správně skladovat, aby nebylo narušeno pH. A zadruhé je vhodné je správně používat, při nanášení na právě umytý obličej se snižuje jeho účinnost, naopak ve spojení s kyselinami tuto účinnost maximalizujete, kombinujete totiž kyselé s kyselým. (Akorát to může být až moc pro pleť.)

Jaké je optimální pH kosmetiky s vitaminem C?
  • Základní céčko (L-ascorbic acid) má ideální pH 2,5 - 3,5, nad pH 3,5 silně nestabilní.
  • U dalších forem se optimální pH liší.
  • Sodium Ascorbyl Phosphate má optimální pH kolem 6 - 7.
  • Magnesium Ascorbyl Phosphate a Ascorbyl Tetraisopalmite jsou pH neutrální.



Abych se přiznala, tak u čisticích gelů a jiných mi na pH až tak nezáleží. Změřila jsem si pár produktů a nějak vysoké mi to nepřišlo, většinou jsem se pohybovala kolem šesti, ale těžko říct, kolik přesně, ty základní papírky zas nějak přehnaně přesné nejsou. Všechno to byly přírodní gely, bez výrazných silných agresivních sulfátů.

Na pH mi záleží hlavně u kyselin a vitaminu C. Protože prostě, pokud je pH příliš vysoké, tak tyhle věci nefungují. Což je dost opruz, když si koupíte nějaké to sérum za desítky dolarů, k tomu zaplatíte předražené poštovné a pak by to nefungovalo. Takže si dávám pozor a není asi od věci překontrolovat, že věc, která vám přišla, nemá pH úplně mimo svůj rozsah.

No a pak jsou aktivní látky, kde na nějakém tom pH tak nějak nezáleží. Mezi tyto látky patří retinoly, benzoyl peroxide, různé přírodní extrakty, kyselina hyaluronová a mnohé další. Většinou jsou to stabilní látky, které změna prostředí, teploty nebo světla tak nějak nevyděsí a nenaruší. I když všeobecně víceméně bude vždy platit, že mírně kyselé je vždy lepší než zásadité. Ani ne tak kvůli účinnosti jako spíš kvůli tomu, že pleť je přirozeně kyselá, tak proč ji zbytečně zatěžovat něčím zásaditým.

úterý 8. srpna 2017

May Lindstrom: The Youth Dew

* dostala jsem jako GWP z cultbeauty

O tomto oleji se říká, že je extra lehký a že je extra regenerační. 20 super olejů, lehká konzistence, co se může používat ráno i večer, samotná i pod makeup. No já vám tedy nevím. Tak obyčejný olej se hned tak nevidí.

Co se mi líbí, je barva a vůně. Pozitivní oranžová, což je nejspíš z rakytníku a ze šípku. A vůně je jemná, rozhodně je to nejméně voňavý produkt od May Lindstrom, co jsem zkusila, ve smyslu intenzity vůně. Ale voní mi to, to zase jo. Trošku orientálně jako všechny May Lindstrom produkty. Ale zase to není jakože vůně roku, do které bych se zbláznila jako třeba u Honey Mud. 

Konzistence mi přijde jako takový střed. Není to nejmastnější olej, co jsem kdy namazala, ale ráno pod makeup bych si ho taky nedala. Přeci jenom mu to trvá pár desítek minut, než se beze zbytku vstřebá. Večer s tím problém nemám, ale na ráno to opravdu není to pravé ořechové.

A ještě třetí věc, co se mi na oleji/séru líbí. Obal. Krásná luxusní lahvička, černá se vším všudy se zlatým písmem a logem. Dobře se používá, je funkční, nikde to neteče a olejově to nezlobí. Tedy jsem si hodně dlouho myslela, problémy totiž nastanou ke konci, bohužel jsem musela asi tak 5 ml oleje nakonec vylít, protože pumpička už k němu nedosáhla. To je zásoba na měsíc a možná ještě kousek. To je čtvrtina oleje v balení. V balení, co má jenom 20 ml a stálo nějakých sto liber. No nevím, to není úplně fajn.

Nejdůležitější jsou samozřejmě účinky. Účinky, o kterých jsem vám zatím moc neřekla. A asi ani víc neřeknu. Na mě to má prostě účinky nula celá nula. Kdybych se namazala prostě šípkovým (mi přijde konzistencí nejbližší), nějakým levnějším... nepoznám rozdíl. May Lindstrom namaže a to je asi tak všechno. Nějaké významné účinky na regeneraci nebo hydrataci to prostě nemá. Jasně oceňuji, že to neucpává póry, ale to ani jiné oleje... jiné oleje, které stojí třeba desetinu a které mají funkční balení až skoro do poslední kapky.

Tak si to nějak přeberme...




pátek 4. srpna 2017

Jaké čtu blogy a koukám videa?

V poslední době mi přijde, že je to s blogy špatné. Vlastně pořád horší. Nebo možná to vidíte jinak, ale pomalu není co číst. Zajímavé blogy přestaly postupně fungovat, další zajímavé blogy se staly nezajímavými a najít blog, který by mi dokázal nabídnout relevantní použitelné informace... no není jich moc. Navíc nejsem úplně materiál na jůtúbko.

Jsem prostě vybíravá mrcha, takže mi ke čtení toho moc nezbývá. Ale něco málo čtu. Jaké blogy bych tedy doporučila? Prokliknete se na tě přes obrázky:



Jako první bych chtěla doporučit jeden český blog. Který má jedinou nevýhodou a to tu, že je jeho majitelka moc mladá. Z toho tak nějak vyplývají menší nedostatky, třeba jako že já si asi podle jejích doporučení kosmetiku nenakoupím. Protože prostě já jsem stará, že ano. Na druhou stranu je toto jediný český blog, který momentálně opravdu poctivě čtu. Navíc si myslím, že je to i jediný český blog, kterému poctivě sleduji i instagram. A je to jediný český blog, na který vám dám tady odkaz.



Jako další doporučím jeden anglicky psaný blog z Malajsie, který sleduji už asi no snad od začátku své blogovací kariéry a možná ještě déle.  Na rozdíl od českého tipu je tohle blog, kde je autorka snad o kousek starší než já. Díky tomu se s ní dokážu tak nějak lépe ztotožnit a nebála bych se podle jejího doporučení nakoupit. Navíc stejně jako já se toho nebojí a občas si koupí kule od Guerlain jen tak do sbírky. Bohužel ale moc neřeší složení kosmetiky, je to takový mix parfumérky a na blogu je stejně hlavně dekorativní kosmetika. Díky tomu se nedokážu úplně inspirovat v péči o pleť, ale na to mám jiná místa.







Protože dále čtu hlavně blogy, které se zaměřují na ... řekla bych tomu chytrou krásu. Používají kosmetiku, která je podpořená nějakým tím věděckým výzkumem, tyto blogy ví spoustu věcí o složkách, dokáží to hezky vysvětlit a doporučit. Proč řešit pH, jaké jsou formy vitaminu C, jak na retinoly a další aktivní látky, jak si poskládat vhodnou péči o pleť. Jsou to blogy téměř výhradně o péči o pleť, o látkách, ale také o produktech. Bohužel nepíšou moc často, ale tak zase jich je víc.




Další blogy, které nepíšou moc často, jsou blogy čistě o kosmetické chemii. Vlastně nejsou aktivní zrovna teď skoro vůbec. Psané profesionály, kteří v této oblasti buďto pracují, nebo teprve studují. Každopádně tyto blogy píšou o tom, jak věci opravdu jsou, tedy na základě studií, na základě chemických zákonitostí, na základě vědeckých poznatků. A nepíšou nic o tom, jak by věci měly být a jak si myslí, že kde co funguje. Nevýhodou je, že se moc nedozvíte, jak je na tom který produkt. Ale dozvíte se, jaké jsou zákonitosti a na jejich základě si už budete muset v praxi vybrat kosmetiku sami. A ještě větší nevýhodou je, že tyto blogy píšou pořád méně a méně. Kdybyste podobný blog znali, takový co píše a pravidelně, tak sem s tím.








Poslední skupinou blogů jsou takové oficiální stránky. Nebo jak jim říkat. Jsou to weby eshopů, značek a magazíny. Výhodou je, že pro ně je to obchod, takže články jsou často. Přitom to ale nejsou články, kde by bylo prostě copy pro copy, znáte to takové seo články, jakože máme u nás blog. Naopak jsou to většinou texty, kde se i něco dozvím a které mě často inspirují.


Chtěla jsem ještě shrnout YouTube, ale uvědomila jsem si, že já si ta videa prostě nepouštím. Maximálně jako kulisy, ale neposlouchám to. A mám tedy v odběrech pár videí, kterým bych ohledně péče o pleť věřila, ale minimálně čtvrt roku jsem si od nich stejně nepustila video. Takže moje doporučení je sice upřímným doporučením, ale já se s ním moc neřídím. Pokud ovšem jsou videa vaše věc, tak pak: na kosmetiku Gothamista a Liah Yoo, na oblečení Justine Leconte a na lifestyle je nejlepší Starý Mrzout. Pokud si pouštím videa od nich, tak opravdu poslouchám. Případně cvičím se SeanVigueFitness.

Jasně pouštím si i ty kulisy, třeba Tati (i když trošku mě bolí, jak je afektovaná), Get The Louk (mě ty loutoriály ale fakt nebaví), Třešeň (to když už se fakt nudím), PLH (když se nudím ještě o kousek víc), Jeffree Stara (ale dost mě irituje, jaká to je pizda), Wayne Gosse (toho miluji a má tak krátká videa, že si udrží moji pozornost). A pak už jen náhodně, co mě praští přes nos a stejně to neposlouchám.

Kdybyste náhodou měli další tip na blogy/videa péče o pleť, které jsou postavené na nějakých těch znalostech a zkušenostech... tak šup sem s nimi do komentářů.

úterý 1. srpna 2017

Opalovací krémy od Eucerin

* koupené u Dr.Max v akci 2+1

To máte tak. Tak dlouho mi tady do komentářů furt někdo prudí, že Eucerin opalovací krémy jsou fajn, až se peněženka otevře a dopadne to takhle, že jo. A je to naštěstí šťastný konec. Protože tyhle opalovací krémy jsou prostě fajn.

Na úvod chci říct, že se mi vůbec ale fakt vůbec nelíbí to balení. Jako jasně. Je to funkční. S oranžovou se člověk taky smíří, protože jiná barva pro opalovací produkty s SPF faktory přece neexistuje, jasné ne. Ale do ruky je to tak laciné. Vím, že je to prostě obyčejná lékárna a že s jedním produktem se bez problémů vejdu do pětistovky, ale na dotek, do ruky, na pohled, pocitově a tak vůbec je pro mě to balení prostě laciné.

Na druhou stranu bych ale opravdu ráda pochválila, že je naprosto funkční. Dokonce podezírám Eucerin, že při výrobě balení někdo fakt přemýšlel. Mám totiž pocit, že jedno zmáčknutí pumpičky dá přesně tolik produktu, co je třeba na jedno namazání průměrného obličeje. Pamatujete si, jak jsem si to tady počítala a vyšlo mi, že tak kolem toho jednoho gramu, spíš o kousek víc, tak přesně tolik opalovacího krému je třeba na můj obličej. No tak opravdu si myslím, že jedna pumpička Eucerinu dá zhruba tolik. Jasně. Je to hodně. A přiznám se, že na obličej jdou tak 2/3, zbytek mažu ještě na krk. Ale je to tak krásné naznačení, že bych toho na sebe měla namazat o kousek víc, než si myslím. Takže ráno nemyslím a nešpekuluji, rovnou si mačkám celou pumpičku a pak teprve řeším, kam přesně s tím.





Začneme tím nejlepším. Tenhle opalovací krém je totiž fajn. Připomíná mi nějaký ten opalovací krém z Asie, co jsem měla loni, myslím, že Tony Moly. Lehká textura, která se hned vsakuje, vlastně skoro není ani co roztírat. Naprosto ideální pro každé ráno, naprosto skvělé pod makeup, kdykoliv a kdekoliv. Stačí jen nechat pár minut odpočinout a výsledkem je matná, sametová a prostě hezká pleť. Na druhou stranu ale ani mě nevysušuje, nezvýrazňuje suchá místa, nemá vliv na makeup, že by se zadrhával o suchá místa. Nejsem si tedy jistá, jak moc působí proti mastné pleti a jak moc dokáže matovat během dne. Nemám nějak extra mastnou pleť a navíc i okamžiky, kdy ji třeba mám, tak ani potom to moc neřeším. Stačí mi, že mi makeup na pleti vydrží v super stavu celý den až do večera, alespoň tak do osmé hodiny. A to s tímto opalovacím krémem bez problémů vydrží.


Je vlastně úplně stejný jako gel. Alespoň přijde mi to tak. Jen s jedním velkým rozdílem. Je hutnější, mastnější, výživnější. Na základě tady tohodle se mi prostě pomaleji vsakuje. No řekla bych, že tak dvacet minut to trvá, než se beze zbytku vsákne. A pak se ale chová podle mě úplně stejně jako gel. Nematuje tedy tak moc, ale lehce pokožku zmatní a připraví na makeup. Makeup na tom drží úplně stejně a nejsem ani přehnaně mastná po celém dni. Ale je na tomto krému poznat, že je určený pro starší pleť, která má třeba i vrásky. Je opravdu výživnější a prostě hutnější. Já si ho nechám asi na podzim a na zimu, teď v létě jezdím na oil control verzi.





Je pro mě osobně dost propadák a docela lituji, že jsem si nevzala ještě jednou gel. Není to tedy sice na vyhození oknem, takže já to spotřebuji. Ale úplně odvázaná z toho nejsem. Zaprvé mě dost mrzí to vlastně nulové krytí. Jako dalo se to čekat, takže to přežiju a prostě na to budu dávat i makeup. Bohužel ale se mi tato varianta na obličeji dost drolí. Docela hodně a často se odrolí ještě víc. Takže bohužel musím opravdu hlídat, jak dlouho to rozmazávám (moc dlouho rozhodně ne), a taky musím dávat pozor, kolik si toho dávám (ani moc, ani málo). Je to tak trošku složitější na obsluhu a mezi moje oblíbence se rozhodně nezařadí.


Jinak ale musím říct, že na mě opalovací krémy od Eucerin docela zanechaly dojem. A to hodně kladný dojem. Ono ostatně Eucerin byl vždycky moje nejoblíbenější kosmetika z lékárny a jako jediný mi taky kdysi dávno opravdu zabral na akné. Takže Eucerinu zdar!

Jo a všechny tyto krémy obsahují výtažek z lékořice a kyselinu z lékořice. A ty má moje pleť ráda. Nejen Eucerinům, ale i pendrekům zdar! Složení jsem vám zapomněla vyfotit, ale najdete ho na stránkách i českého Eucerinu, za což tedy opravdu chválím. Příroda to není, nějaké ty silikony se tam najdou a i glycerin tam je, ale zase mně to neucpalo ani jeden pór, takže si opravdu nestěžuji.

sobota 29. července 2017

Zabíjí mě nanozinek a další důležité otázky k opalovacím krémům

Včera jsem čekala, až mi dítě vrátí počítač a až mi vodař naistaluje pračku... tak jsem si tak seděla na balkóně, chytala sluníčko a natáhnu nohy... a jsem prostě běloba. Ale hrozná běloba. Asi ty opalovací krémy používám správně. (A taky skoro vůbec nechodím na sluníčko.)

Každopádně se ale rovnou i přiznám, že na opalovací krémy jsem vždycky bývala lempl. A že to řeším až teď s věkem. Bohužel. Protože to samozřejmě řeším až po tom, co jsem si všimla, že mi vyskakují takové různé skvrny hlavně na rukách a ramenou. Nejsou to pihy. Ty mi vyskakují odjakživa a nevadí mi. Je to spíš jako nějaké maskáčové maskování, taková nesouvislá skvrna velikosti okurky, co mi jde od ramene po loket, je nepravidelná, jen o kousek tmavší, než je moje obvyklá barva, jak flekaté opálení, a jako já s tím přežiji, ale úplně to nežeru. Rozumíme si?

To samé vlastně na obličeji, tam důsledně nosím opalovací krém až po tom, co se objevily letní skvrny, co nejsou pihy, asi tak před pěti lety. To mě tak jako přivádí k zamyšlení, jestli kdybych třeba náhodou fakt nosila svědomitě opalovací krém už od patnácti, jestli bych všechny tyhle skvrny měla. Třeba ne... a proto vám důsledně doporučuji nosit opalovací krém. Alespoň dvacítku, na obličej bych pod SPF30 nešla. Důležité je ho nanášet v dostatečném množství a taky pravidelně. To je takový opalovací základ. No a nedávno jsem se zamyslela i nad pokročilým nastavením svého opalovacího krému...


Je tedy lepší chemický, nebo fyzický filtr?

Z mého pohledu (naprostého laika, jak nedávno poznamenala Katty) mi to je jedno. Dokud mi chemický filtr neucpává póry, tak mi to je jedno. Což je pravda, že některé opalovací krémy s chemickou ochranou ucpávat můžou, ale jsem měla v tomto ohledu opravdu štěstí a za poslední tak tři až čtyři roky mě neucpalo nikdy nic. Ani chemické, ani fyzické. Jasně chemické filtry nemají úplně dobrou pověst a někteří výrobci přírodní kosmetiky dělají, jak kdyby vás namazání chemickým krémem mělo poznamenat do konce života. Protože chemikálie se vstřebají a proudí krevním řečištěm... a prostě to nepřežijete. Tak tomu úplně nevěřím (a vyjádřím se k tomu ještě o kousek dál). To ale nic nemění na tom, že opalovací krémy s přírodním složením, tedy bez chemických filtrů, mám ráda a klidně jim dám přednost před konvenčními. A jindy mám raději ty konvenční, protože se lépe vsakují a nebývají tak mastné.

Pokud jde o rozdíly mezi filtry, tak se traduje jedna taková pověst. Chemické filtry fungují tak, že pohlcují sluneční paprsky. Fyzické filtry tyto paprsky odrážejí. Díky tomu mají fyzické filtry dvě velké výhody. Zaprvé jsou údajně méně potenciálně dráždivé a vhodnější pro citlivou pokožku. Citlivou pokožku nemám, ale moc tomuhle nevěřím. A za druhé fungují okamžitě, hned po namazání, zatímco chemické se potřebují na pokožce rozložit a pak teprve působí. To ale není tak úplně pravda, protože oba typy filtrů fungují v podstatě stejně. Fyzické ale mají prý i další výhody: lépe drží na pokožce, není je třeba nanášet opakovaně, můžete jich použít méně. Proti tomu pak figuruje jedna velká nevýhoda... totiž bělí.

Proč musím po namazání opalovacím krémem chvilku počkat?

Tohle jsou ale takové jakože výhody, které se tradují spíše v tom lifestylovém stylu a které vlastně nebyly úplně potvrzené studiemi. (Tedy kromě toho bělení, to dokážu potvrdit i já v jedné case study o jediném pozorování: ano, opalovací krémy s fyzickými filtry bělí, nemusí, ale dost často dost hodně bělí.) Pěkně je to shrnuté v článku na blogu Kind of Stephen. Jak jsou to vlastně všechno mýty. Chemické filtry fungují tak, že absorbují sluneční záření, tím se rozpadají a jsou stále méně efektivní. Fyzické odráží záření, ale pouze UVA (to je to, co vás postarší) a ani to ne celé. UVB (to, co spaluje) odráží jen z 5 %, zbytek je absorbován a fyzické filtry se kvůli tomu také rozpadají a stávají se méně účinnými. Musíte je tedy taky mazat v dostatečném množství a opakovaně. Není také rozdíl v účinnosti a čekací době, každý opalovací krém byste měli nanést před tím, než jdete ven, a pak třeba 10 minut počkat. Důvod ale není v účinnosti, spíše v tom, že krém se potřebuje vstřebat, aby lépe přilnul k pokožce, a lépe tak chránil.



Jaký je rozdíl mezi UVA a UVB?

Obojí je sluneční záření. Ale rozdílné délky. UVA je to dlouhé, UVB má krátké vlny. UVA poškozuje pokožku a proniká třeba i sklem. UVB spaluje kůži a je mnohem více spojeno se vznikem rakoviny kůže. UVA se řeší teprve krátkou dobu, všichni vždycky řešili spíš UVB, protože jeho účinky jsou hned viditelné. SPF měří ochranu UVB záření, UVA ochrana je měřena jiným způsobem, nejčastěji se označuje písmeny PA. Ochrana UVA by vás měla zajímat, pokud nechcete vrásky a poškozenou pokožku. Ochrana UVB vás zajímá, když se bojíte rakoviny a snadno se spálíte. Ve výsledku je ale prostě nejlepší si najít opalovací krém s broadspectrum ochranou, protože prostě to chcete.

Ve zkratce:
  • UVA: dlouhé vlny, vrásky, proniká sklem, PA 
  • UVB: krátké vlny, spálená pokožka, rakovina, SPF
  • existuje i UVC, které je nej fuj, ale to naštěstí absorbuje atmosféra


Co přesně znamená SPF?

Číslo u SPF se často vykládá jako násobek doby, kdy můžete být na sluníčku. Líp se mi ale líbí toto vysvětlení: Chcete zabránit všem UVB paprskům, aby se dostaly k pokožce. To není tak úplně možné, tak chcete zabránit co největšímu množství. Číslo u SPF udává následovné... pokud máte SPF30, tak jedna třicetina (1/30) paprsků pronikne k pokožce. SPF30 tedy má účinnost 97 %. SPF20 propustí jednu dvacetinu, tedy má účinnost 95 %. SPF50 propustí jednu padesátinu a má účinnost 98 %. Je vidět, že v těchto vysokých faktorech už nejsou úplně rozdíly mezi účinností. A pokud tak máte oblíbenou dvacítku nebo třicítku, tak vám to bude stačit.

Stačí mi SPF?

Bohužel ale SPF chrání pouze proti UVB záření. Proti UVA, tedy proti tomu záření, co způsobuje vrásky a skvrny a celkově poškozuje pokožku, tak proti tomuto je SPF dost zbytečné. Potřebujete ochranný faktor PA, který se značí jako PA+ až PA++++. Bohužel PA ochrana není až tak propracovaná jako SPF značení. Nejlepší je sáhnout po čemkoliv, co má 4 plusky, protože to znamená, že ochrana má faktor 16 a vyšší. Tohle měření navíc není úplně standardizované, někteří výrobci to značí jinak a je v tom trošku bordel, bohužel se nedozvíte konkrétní číslo jako u SPF. Každopádně je pro mě důležité, abych měla v opalovacím krému alespoň nějaké to PA.


Co to jsou nanočástice a proč to každý řeší?

Nanočástice, to je takový nový strašák v přírodní kosmetice. Fyzické filtry jsou totiž lepší, protože nejsou chemické. Všechno chemické je v přírodní kosmetice fuj. Fyzické filtry ale bohužel bělí, proto výrobci přichází s novými formami fyzických filtrů. A aby nebyl vidět ten bílý povrch, tak vymysleli, že čím menší částice, tím míň to bude vidět. A fakt to víceméně funguje, přírodní opalováky opravdu bělí méně a méně. Byly totiž vymyšleny mikro a nano částice. Jako reakce na tento vylepšovák, který funguje, si ovšem přírodní značky hned vymyslely, že to nefunguje, protože čím menší částice, tím víc to prostupuje do pokožky a škodí.

Prostupují nanočástice nebo chemické složky opalovacích krémů do pokožky?

V tuhle chvíli bych chtěla poznamenat, že nesdílím všeobecnou představu přírodní kosmetiky, že látky v kosmetice jsou schopné prostoupit pokožkou, vstoupit do krve a nějak výrazně v těle škodit. Si vezměte, že by naše pokožka byla opravdu takto prostupná. Takže při každé sprše by nasála vodu jak houba. Venku v lese by nasála mikro kousky jehličí a ve městě zase všechen smog, nanočástice jsou všude a nejen v opalovacím krému a je dost dobře možné, že zrovna vzduchem jedna letí kolem vás. Hlavní kouzlo nanočástic je totiž v tom, že je nevidíte.

Molekulární hmotnost nanočástic zinku je (různá, ale tak například:) 81,4. Oproti molekulární hmotnosti vody, která je 18. Tedy voda je menší a měla by pokožkou prostupovat lépe. Vážíte snad po dlouhé sprše třeba o pět kilo víc díky vší té vodě, co přišla do styku s pokožkou, vsákla se a prostoupila do krve? Víte, jak velký by to byl vůbec průser, kdyby pokožka opravdu fungovala tímhle způsobem?

Zabije mě používání opalovacích krémů s nanočásticemi?

Takže na škodlivost nanočástic já nevěřím. A v opalovacích krémech mi nevadí. Možná jsem trošku skeptická z toho ohledu, že přeci jenom jsou to nové látky, které mají lidskými schopnostmi změněné fyzické a nejspíš i chemické vlastnosti. Z toho vyplývá, že nic nevíme o dlouhodobých účincích na organismus. Ale pokud ten nanozinek v opalovacím krému nejíte po lžičkách ke snídani, nebo si ho nemažete přímo na sliznice, nebo ho pravidelně nešňupete... tak zatím zastávám názor, že v pohodě. Navíc opalovací krémy jsou vyvíjeny s cílem, aby zůstávaly na pokožce. Ty aktivní látky v opalovacím krému se nemají vstřebávat, mají zůstat na pokožce a tam chránit. By mě zajímalo, který šikulka by vymyslel opalovací krém, co se vsakuje a proniká do pokožky...

Přírodní, nebo konvenční?

Z toho všeho tak nějak vyplývá, že nemám preference u opalovacích krémů. Jako asi vidím jako lepší ty s fyzickými. Na druhou stranu ale chemické opalovací krémy jsou snadnější na používání. Většinou se rychleji vsakují a je to s nimi rychlejší a pohodlnější. Sice ke každému novému opalovacímu krému s chemickými filtry přistupuji s obavami, co kdyby mě to náhodou ucpalo, ale tak vyzkouším a většinou je to v pohodě. Vlastně když nad tím tak přemýšlím, tak nejčastěji asi nakupuji smíšené, tedy chemické + fyzické. A rozhodně vám tedy nebudu povídat, že od teď jedině přírodní opalovací krémy se zinkem a bez nanozinku. Zklamání což...

pondělí 24. července 2017

Vzorkovala jsem: BRTC Jasmine Water BB Cream

* vzorky jsem ??? nevím, kdybyste mi dali nad odpadkový koš meteoritky a řekli, že buď, nebo to vysypete... fakt nevím. vzorky jsem asi koupila na eBay, nebo dostala k nákupům a postupně nastřádala

Rozhodla jsem se s tím něco udělat a postupně se prokousat všemi možnými vzorky. Ať už těmito BB krémovými, tak i všemi ostatními. Tento BB jsem už jednou ve vzorcích měla a tenkrát jsem o něm napsala, že si naprosto nepamatuji, jaký byl a že určitě jsou BB krémy, které mi z davu vystupují více. V pozitivním i negativním smyslu. A tak to prostě je. Jako tento BB krém se používat dá, ale asi nejspíš najdete lepší BB krémy. A taky najdete horší BB krémy. Prostě průměr.

Třeba takto. Je krémový a dobře se nanáší. Ale u asijských BB krémů jsem zvyknutější na krémovitější a hebčejší konzistenci. Proti tomuto je BRTC spíš suchý a uvítala bych ho hutnější.

Docela hezky kryje, ale to bude nejspíš tím, že zrovna krytí moc nepotřebuji. Jinak asijské BB krémy určitě častěji kryjí více. (Jo fotky dole trošku zkreslují, nanášela jsem jen rychle dlaněmi, myslím, že štětcem můžete docílit až tak středního krytí.)

Rozjasňuje, ale opravdu jen hebce a sametově. Jsem většinou u asijských BB přeci jen ve větším očekávání a většinou se mi to očekávání daří naplňovat, takže tohle rozjasnění mi přijde docela malé.

Velmi dobře drží, celý den bez problémů. Ale nevím, v posledních týdnech mi drží skoro všechno. I v těch vedrech tak nějak víceméně do večera s makeupem (jakýmkoliv) přežíváme bez výraznějších problémů.

Má SPF 30, což si myslím, že je asi v pohodě. To má snad tak většina BB.

No a to je asi všechno. Nic dalšího mě k tomuhle BB nenapadá. Vlastně ještě jo: má o kousek tmavší odstín, než bych jako čekala. Já to sice zvládnu, hlavně v létě, ale kdybychom do toho chtěli šťourat, tak rozhodně si šťournout můžeme. Ještě tedy poslední věc, BB od BRTC mi docela určitě přijde lepší ten bělicí (whitening&wrinkle nebo jak se to vlastně jmenovalo).

Hele a spotřebováváte vzorky? Přijde mi, že jsem si jich za posledních pět let nasyslila tři krabice, ale vůbec nevím, jak to spotřebovat. A dokážu do konce roku spotřebovat alespoň jednu krabici?




pátek 21. července 2017

Péče o pleť červenec: 5 věcí, které musím vždy mít

Vím, že to nejsou moc pěkné (a ostré) fotky. Ale to nevadí, protože víte co? Včera mi smontovali novou kuchyň. A jasně, nemám sporák, nemám pračku, není tam zavedená voda a nevím, kam dám odpadkový koš. Ale je to něco!

No nic popojedem a k tématu. Se současnou péčí o pleť jsem spokojená. A protože se mi tam produkty docela opakují, tak jsem se rozhodla jen shrnout, jaké produkty (a složky) musím mít vždycky ve svojí péči, a trošku i zhodnotíme, jak si vedou současní zástupci těchto složek a produktů v mé koupelně.

(1) Kyselinové tonikum - BR Lotion P50
Bez kyselinového tonika si snad neumím představit svůj život. A ano používám ho i v létě a budu ho používat celé léto, dokud nás smrt nerozdělí. Musím říct, že zrovna Lotion P50 je velmi excelentní kyselinové tonikum a já ho miluji. Používám ho už osm měsíců a ještě tam na pár měsíců mám. To trošku ospravedlňuje jeho cenu (stálo mě 1990), ale přiznávám, že až budu kupovat nové balení, že to bude peněženku bolet.

(2) Opalovací krém - Cosrx
Byly doby, kdy jsem opalovací krémy až tak neprožívala. Ale poslední tři roky to prožívám a myslím, že to už nikdy prožívat nepřestanu. Protože používám kyseliny, tak potřebuji opalovací alespoň padesátku. A bez toho u mě už nejede ráno vlak. Cosrx je asi fajn, ale úplně celoplošně bez výhrad bych to na léto nedoporučila. Má hodně krémovou a výživnou texturu, což si umím představit, že někomu bude vadit. Taky si musím ráno tak deset minut počkat a potřebuje to hodně vody ve spreji, než se vsákne. Ale zase mi neucpává póry a na pleti je opravdu příjemný, takže ho spotřebuji s radostí. Příště ale asi koupím spíš něco jiného.

(3) Vitamín C - Serumdipity
Bez céčkového séra se prostě neobejdu. A používám ho celoročně, dvakrát denně. Rozjasňuje, regeneruje, sjednocuje. Zrovna teď mám od Madre Labs z iHerb a přijde mi tedy spíš slabší a příště sáhnu určitě spíš po něčem jiném. Však už taky jsem si z Amazonu objednala jinou značku. Jako tohle není špatné, ale účinky má prostě slabší, jsem zvyklá na o dost lepší výkony.

(4) Retinoly - Sukin
Olej od Sukin prostě miluji. Neskutečně miluji. S ohledem na retinoly a jak se umí na pleti chovat... no Sukin je hodně slabý čajíček. Ale tak nějak mi to nevadí. A mám hezčí pleť, když používám Sukin, než když používám The Ordinary. Je opravdu hodně regenerační. Jako po delší době si moje pleť většinou o silnější retinol řekne, ale to vyřeší pár dní s The Ordinary a pak se vracím zase k Sukin a jsem spojená.

(5) Kyselina hyaluronová - Jeffrey James Botanicals
Hyaluronovou většinou pomlouvám, kudy chodím. Mi totiž nic nedělá. Ale už jsem si na ni tak zvykla, že se bez ní nejspíš neobejdu. A ano už mám doma 2 nová balení různých značek do zásoby. Tohle od Jeffrey James bych si klidně pořídila znovu, ale nakonec jsem si koupila něco levnějšího. K čemu je hyaluronová dobrá? No u mě hlavně hydratuje, navíc se bleskově vsakuje a je mi na obličeji příjemná. Není to žádný regenerační a protivráskový zázrak, jak tvrdí kde kdo, ale je to takový základní krok, který nerada vynechávám.

No a to je všechno. Jdu asi nakupovat sporák, mám absťák po pečení.



pondělí 17. července 2017

Omorovicza Complexion Perfector BB SPF 20 Light

* koupené na Cult Beauty

Jasně, mým nej, nejlepším, nejúžasnějším, nejpoužívanějším, nejčastěji nakupovaným a makeupem, se kterým se ožením, vdám, registruji a pořídím si s ním děti, šťastně až do smrti... je Matis BB. Už tak pět let. Stále mi to ale nezabránilo v tom, abych se nerozhlížela v okolí, jestli náhodou neexistuje něco lepšího. Něco, co není na pleti až tak těžké, ale má spíš odlehčenou texturu na léto. Něco, co má ty samé skvělé vlastnosti, vydrží celý den, je bez silikonů a dostatečně kryje, ale mohlo by to krýt třeba i o kousek míň, asi by mi to nevadilo. Něco, co všechno tohle umí, ale stojí to třeba polovinu, co Matis. To by se mi přesně tak líbilo.

A víte co, skoro jsem to našla, tedy se dvěma odchylkami, které v budoucnu vyústí v to, že si koupím znovu Matis a Omoroviczu asi už ne. Ona fakt umí snad to samé co Matis a miluji ji silou velkou a neutuchající. Až na to, že stojí dvakrát víc co Matis. To je smutná pohádka což. A navíc to ani není až tak ta nejdokonalejší letní náhrada Matisu, k čemuž se brzy dostaneme.


Začnu tím nejlepším a proč bych opravdu zvažovala nákup nového balení. Na to, jak lehký krémík Omo je, tak vydrží fakt celý den. A fakt krásně. Když ji zapudruji, tak pozdě odpoledne až večer mi vznikne jen takový lehký odlesk a to ani nemusím přes den pudrovat. Jinak všechno krytí zůstane, zůstane i ten hezký sametově rozjasněný vzhled pleti. A navíc to neobsahuje silikony. Jenomže jen když není fakt horko. Jakmile venkovní teplota stoupne nad dvacet stupňů, tak bohužel exponenciální řadou klesá počet hodin výdrže tohodle krásného vzhledu.

Omo také kryje o dost méně než Matis. Jako nevadí mi to. Kryje to víc než By Terry, co tu byl minulý týden. Kryje to víc i než ten přírodní makeup, co tady bude nejspíš příští nebo přespříští týden. Kryje to tedy o něco méně než Etude House CC, co tu byl před dvěma týdny, ale opravdu mi to nevadí. Ono má totiž Omo jednu takovou prazvláštní vlastnost a totiž chvilku jí trvá, než se na pleti úplně usadí. Musím se přiznat, že to prvotní nanášení nebylo u nás úplně šťastné. Přijde mi, že se štětcem hodně čárkuje a maže se to dlouho, při nanášení prsty se zase ztrácí to lehké krytí a stejně jsou občas vidět čáry prstem. Ale naneste to, dejte tomu tak deset minut a Omo najednou jakoby se zapije do pleti, zasekne se, ještě mírně vyhladí a sjednotí tón a prostě tak drží. Je to naprosto neviditelný, jen najednou vypadáte líp. A když říkám, že neviditelný, tak tím myslím z pěti centimetrů na sebe koukám přes lupu do zvětšovacího zrcadla neviditelný. 

Krytí pak už jen stačí lehce doladit korektorem a pudrem a je na celý den vystaráno. Tedy pokud náhodou není až moc horko, pak je bohužel vystaráno jen tak na půl dne. Navíc krytí, pokud opravdu chci, tak jde zaprvé zvýšit tím, že nanáším štětcem. A za druhé jde i pěkně vrstvit. Na fotkách dole jsem se pokusila ten rozdíl trošku ukázat. Pokaždé jsem nanášela dvě pumpnutí, jednou prsty, podruhé jsem si vzala štětec. Jinak odstín mám ten světlejší, v zimě je pro mě trošku tmavší, ale neoxiduje a přijde mi, že se přizpůsobuje odstínu pleti a skoro na mně až světlá. Zrovna teď v létě je odstín hodně fajn.



Za mě je tohle opravdu super skvělý makeup. Asi bych se za jistých okolností nerozmýšlela s tím, že si koupím nové balení. Za mých stávajících okolností dám ale přednost Matisu. Přeci jenom ho mám o trošku více raději. Především jako je o dost levnější, plné balení Omorovicza vyjde totiž na 80 liber, což jsou tak asi tři tisíce plus mínus. Matis také kryje asi dvojnásobně, takže ho spotřebuji na jeden obličej méně. Zbožňuji tu jeho hutnější a krémovější konzistenci, čím jsem starší, tím více. A má větší výdrž, v zimě jsou na stejno, ale v létě Matis vydrží déle, i když je mi na pleti někdy až nepříjemný, že je do horka moc těžký. Prostě stále hledám letní náhradu za Matis BB, Omorovicza to bohužel nebyla, není a nebude.

Na závěr snad jen poznamenám, že na tento Omo makeup se mě ptala několikrát jedna blogerka.  A já jsem jí tu recenzi slíbila no. Jsme se sledovaly na insta. Pak jsem se ale tak unavila všemi těmi dokonalými bílými fotkami a vrchními pohledy a nastajlovanými momentkami, že jsem ji sledovat přestala, protože mě to prostě přestalo zajímat. #instagramnejvětšíhřích ... Asi během pěti následujících minut přestala i ona sledovat mě. Asi jsem tak dlouhodobě nebyla zajímavá. Nejsem zajímavá. Ale teď nevím, jestlipak sem přijde alespoň na tuhle recenzi, co ji tak zajímala.

inci (okopírované z Cult Beauty, jsem ho zapomněla vyfotit): Aqua (Hungarian Thermal Water), Caprylic/Capric Triglyceride, Zinc Oxide, Titanium Dioxide, Glycerin, Squalane, Stearyl Heptanoate, Cetearyl Olivate, Octyldodecanol, Cetearyl Ethylhexanoate, Corundum (Pro Ruby Crystal), Simmondsia Chinensis (Jojoba) Seed Oil, Sorbitan Olivate, Cetearyl Alcohol, Phenoxyethanol, Mica, Ascorbyl Tetraisopalmitate, Saccharomyces (Hungarian Thermal Water) Ferment Extract, Sucrose Palmitate, Polyhydroxystearic Acid, Disodium EDTA, Glyceryl Linoleate, Pyrus Malus (Apple) Fruit Extract, Tocopherol Acidate, Galactoarabinan, Sodium Hyaluronate, Geraniol, Ethylhexylglycerin, Prunus Armeniaca (Apricot) Kernel Oil, Tocopherol, Lactic Acid, Isostearic Acid, Citronellol, Parfum (Fragrance), Xanthan Gum, Chlorella Vulgaris/Lupinus Albus Protein Ferment, Pectin, Phospholipids, Linalool, Potassium Sorbate, CI 77492/ CI 77491/ CI 77499 (Iron Oxides)

Jo a jinak, když se podíváte na složení, tak je opravdu pěkné. A má v sobě docela hodně aktivních látek, které by mohly potenciálně přinést i něco pleti. Nedokážu to úplně potvrdit, na mě má výraznější pečující účinek určitě Matis. Ale možná jsem zrovna tuhle Omo nepoužívala dostatečně pravidelně? Je pravda, že Matis klidně na sebe namažu měsíc v kuse. To k Omo se tak často nedostanu. I to asi nejspíš o něčem vypovídá.

pátek 14. července 2017

#hejtzpřesvědčení #nesnášímečeskéeshopy

I stala se mi taková nemilá věc. Nechala jsem se tak nějak zlákat (aneb kule 1+1) a nakoupila jsem v českém eshopu. V české parfumerce. No že já se nikdy nepoučím a raději se na to nevykašlu, prostě blbá až do konce. Nebo proč mám vždycky pocit, že v tom eshopu jsem raději nakupovat neměla? Karma na mně řádí. Tak čum, karmo!

Na úvod je tedy nutno poznamenat, že ta akce nová LE Guerlain se slevou a k tomu produkt zdarma byla dost fajna. To zase chválím, chvilku jsem si připadala, že to dobře dopadne.

První problém mám s doručením. Jako aby u tak velkého obchodu trvalo doručení do kamenné prodejny k vyzvednutí 10 dnů, to je prostě nepřijatelné. To i ten český eshop MAC, co posílá z Německa, je rychlejší. To i Mango, co posílá ze Španělska, to zvládne za poloviční dobu. Já blbá jsem si myslela, že v neděli objednám a v pondělí mě už budou otravovat s vyzvednutím. Ani v úterý neotravovali. Začali otravovat až to následné úterý, kdy mi přišla šifrovaná zpráva „S radostí oznamujeme, že zboží jsme předali dopravci.“ Přiznám se, zmátlo mě to. Takže to znamená, že mi to pošlou poštou, DPD, DHL nebo do prdele jakým dopravcem? Nebo to pošlou tímto dopravcem na prodejnu? To je nějaká blbost, však mezi prodejnama určitě jezdí nějaký ten interní závoz, to přece nevozí dopravci.

I vydala se děvenka zmatená pro informace do kamenné prodejny. Stejně to má po cestě z práce na vlak, že ano. Přišla jsem do prodejny a přednesla svůj problém prodavačce. S úsměvem mě ujistila, že je to normální a že ten divný jsem já. A že si mám přijít zítra. Žádné omlouvám se za pozdější doručení, žádné omlouvám se za matoucí informace, žádné jestli máte čas, stavte se zítra. Místo toho jsem dostala spoustu my jsme normální, vy ne, eshop nepatří k nám Marionnaud, my jsme kamenné prodejny, dopravce mezi pobočkami je normální, nemáte pravdu a několikrát vám to zopakuji. To vše dvojhlasem od dvou usměvavých prodavaček.


Nesměle jsem nadnesla, že bych si ráda stěžovala. Bylo mi sděleno s úsměvem, že na ně si není co stěžovat a že eshop je něco/někdo/někde/kdesi jiného. Ale zavolala mi paní vedoucí. Já poznamenala, že není dále co řešit, že k mojí objednávce přece prý ona nepatří a že spěchám. Paní vedoucí mi oznámila, že se opět mýlím, že oni jsou normální a že dopravce prostě přijede k nim. A že oni takové sms dostávají v jednom kuse, při každé objednávce. (nepochopila jsem ovšem, jestli osobní, nebo pracovní) Opět se podivily, tentokrát už tři naprosto udivení zaměstnanci, co jsou placení od toho, aby byli hodní na zákazníky. Se až divím, že nezavolali do interního skladu: „Hele, Máňo, se poď podívat, tadyhle paní... no to jsi ještě neviděla.“

Tak já nevím, tak asi fakt nejsem normální. Dostávám třeba „Zboží bylo vydáno ze skladu“, „Skladník se šel podívat do skladu, kde to máme, a pracuje na tom.“, „Jede k Vám radost.“, „Objednávka byla dokončena a již brzy si ji budete moci vyzvednout.“. V životě jsem ale nedostala upozornění, že zboží bylo předáno dopravci v případě, kdy jsem si objednala osobní vyzvednutí na prodejně. Jak dopravci? Mám čekat na dopravce, nebo mám přijít na prodejnu? Čekat na dopravce na prodejně? A co Jan Tleskač? Taky na mě počká? Prodavačky říkali, že prý mám být ráda za informace. Já bych ráda byla, kdyby ta informace byla určená pro mě a kdyby mi byla k něčemu užitečná.

No měla jsem prostě potřebu to ze sebe dostat a chtěla jsem si stěžovat. I vypravila se opět děvenka naše tentokráte do online prostoru a vyplnila si stížnost na zákaznickém servise. Chválím rychlou odpověď, která byla během hodiny. A to je asi tak všechno. Co se stalo s klasickou poučkou zákazník náš pán? Opravdu jako platící zákazník znamenám pro Marionnaud tak málo, že se mi ani neomluví za vniklé nepříjemnosti? Jakkoliv malicherné se moje nepříjemnosti můžou zdát. Kdysi jsem pracovala na zákaznickém servise a pamatuji si jako dnes ta tři zlatá pravidla: za jakýkoliv dotaz vždy poděkuj, omluva nás nic nestojí, zákazník má vždycky pravdu, a když ji nemá, tak ji stejně má.

Takže co jsem se dozvěděla na zákaznickém emailu? Krom toho, že se mi nikdo neomluvil za nepříjemnosti, ani mi nepoděkoval a navíc mi mezi řádky vlastně naznačil, že se ptám na blbosti a obtěžuji...
  • zboží nebylo na skladu, je to novinka, čekalo se na naskladnění (to je asi v pořádku, ale malá zmínka o tom, že to je předobjednávka, bývá na eshopech většinou standard)
  • objednávky z eshopu opravdu vozí mezi pobočkami kurýr DPD (no nechci jim do toho kecat, ale pracovala jsem i v logistice, a určitě by to šlo vychytat levněji než kurýrem)
  • překlepy, špatná interpunkce a chybějí podpis konkrétní osoby included.


Možná jsem moc náročná, vím, že řeším blbosti a vlastně je to dost jedno. Ale já vám nevím, s takovýmhle zákaznickým servisem se do té západní Evropy asi neprobojujeme.

No nic, probojovali jsme se přes zákaznický servis a najednou je to tady. Přišel email, že dneska odpoledne si mám dojít na prodejnu. No naštěstí jsem neměla čas, takže druhý den přišla sms, že tedy až teď opravdu můžu, že to je. Pomineme, že bych se tam vypravila na první výzvu a nic by tam nebylo. Pomineme, že bych se tam vypravila na původní výzvu prodavačky: stavte se zítra, to by tam tuplem nic nebylo. Možná i bylo. To už se nikdo nedozví. Spíš si povíme o tom, jak ta moje objednávka vypadala.

Celá byla ve velké krabici. Jsem si myslela, že si odnesu domů celou krabici. Ale před mými zraky paní prodavačka krabici vzala, vysypala z ní ty bílé pufíky a vyndala malou fialovou taštičku. Krabici i pufíky vyhodila. Do smíšeného odpadu. Moje srdce ekologa zaplakalo. Moje kreditka taky plakala, už během té doby, co čekala na placení na pokladně, protože samozřejmě, když je v obchodě víc platících zákazníků, tak správnou odpovědí je jedna pokladna otevřená, u ní stojící tři prodavačky a druhá pokladna zavřená. No a nakonec zaplakalo i mé estetické srdíčko, protože ta krabička, co v ní jsou moje nové (naprosto potřebné samozřejmě) koule, je pomačkaná. A zjistila jsem to až doma...

No dobře, já uznávám, že celé to nebylo až tak špatné... jako třeba u české Sephory. Ale moc mě to nestimuluje k tomu, abych si opět udělala objednávku. Nebo abych dokonce někdy zase zašla do kamenné prodejny. Jakože zlaté Escentual, fakt že jo. Zaslechla jsem, že se bude otevírat eshop dm drogérie. Tak co myslíte, bude to stejně zpackaná záležitost jako Sephora a Marionnaud?

pondělí 10. července 2017

3 fáze By Terry Hyaluronic Glow

* dostala jsem od čtenářky

Dneska je na programu jeden takový makeup, se kterým máme opravdu dost problematický vztah. Občas je na zabití, ale občas umí pohladit. Nevím tedy, jak to úplně cítí on, ale já jsem z toho dost rozpolcená... tak si pojďme o té rozpolcenosti povědět něco více.


fáze první: zamilujete se

Nebo možná odoláte, ale i tak si myslím, že prostě podlehnete. Tohle má totiž tak úžasně lehkou texturu. Při dotyku s pletí chladí, je to, jak kdybyste se mazali vodou. Trošku hustší a trošku barevnou vodou. Okamžitě se jakoby vsakuje do pokožky a celou tu dobu milujete jemnou nadýchanou texturu na vodním základě.

fáze druhá: nechápete
Bohužel ta zamilovaná fáze moc dlouho netrvá. Uznávám, že to je možná moje chyba, ale tohle je případ, který máte namazat v jedné vrstvě jedním tahem a pak nechat žít vlastním životem. Cokoliv dalšího je špatně. Chcete to víc rozmazat? Odrolí se to. Chcete to navrstvit pro lepší krytí? Odrolí se to. Chcete přidat jen, kde je třeba? Odrolí se to tam. Chcete si jen tak sáhnout na obličej? Odrolí se to. Bohužel. Na tohle nejsme doma moc zvyklí. Zaprvé si chci šmrdolit štětcem tak dlouho, jak chci. A zadruhé prostě proto. Poprvé jsem tedy makeup nanášela jen prsty a roztírala tak nějak standardně, první dvě sekundy fajn, pak se to začíná drolit. Myslela jsem si, že se štětcem je to lepší, dokonce jsem By Terry úspěšně několik dní nosila, až jsem si všimla, že se ve štětci hromadí takové pidi kuličky makeupu, jak se mi ten By Terry drolí při nanášení. Co je horší, tak on sice slabě kryje, s tím by se dalo žít. Ale bohužel jakákoliv horší místa, pupínky nebo suchá místa, mi prostě zvýrazňuje do bíla. Na celém obličeji lehce zoxiduje do tmava a na těch problematických místech zesvětlá. Až se vám nakonec skoro až hodí, že se to vlastně odrolilo, protože tohle na obličeji nechcete. Nejhorší ale je, že makeup si prostě nesedne a můžete ho odrolit vlastně kdykoliv během dne, kdy si sáhnete na obličej. Pokud zajdeme do extrémů, tak ani se večer není třeba odličovat a tak nějak to ze sebe odrolím...

fáze třetí: smíříte se

Jako prostě se smíříte. Sice to málo kryje, ale tak co už. Musí se to nanášet pekelně rychle a občas někde zůstane šmouha, ale tak co už. Nesmíte mít na pleti žádné problematické místo, ale tak co už. A nesmí se to nanášet moc dlouho, nebo se to odrolí. Jako bonus se to ani nemusí odličovat, stačí posbírat v koupelně na podlaze a ve výstřihu žmolky. Však nikdo není perfektní. Však nikdo není dokonalý. Však to stálo tolik peněz. Taky jsem to dostala, přece nebudu nevděčná mrcha. Je to ten By Terry, ze kterého snad všechny blogerky staršího věku učůrávají blahem. Má to úžasnou konzistenci, která je vám na obličeji tak příjemná. Jen je tak nějak nepříliš praktický pro každodenní život. A jsou chvíli, kdy mám silné nutkání to prohodit oknem. Blbé je, že balení je trapně z bytelného plastu, takže při pokusu prohození oknem by se tomu nejspíš nic nestalo...

No a tak spolu válčíme už rok. Na střídačku, zapnuto, vypnuto. Občas mám pocit, že vstupuji do čtvrté fáze a bezmezně ho miluji. Protože prostě ta konzistence je tak úžasná a ojedinělá a protože na pleti vypadá opravdu dobře, když ho nanesu rychle a moc se v tom nešťourám. Pak se ale většinou vlastní nepozorností dostanu opět do fáze dvě a pak třeba i do fáze tři a jedeme nanovo.





Začínám být trošku unavená z focení svého vlastního obličeje, který navíc kvůli různým stresům není zrovna v nejlepší kondici. Ale tak, když tady máme zase makeup (a další tady bude asi za týden a pak možná ještě jeden a pak ještě jeden, uvidíme), tak je tady i můj obličej.

Hlavně na poslední fotce jsou pěkně vidět přednosti i nepřednosti By Terry. Za prvé je na mě moc tmavý, foceno je asi půl hodiny po nanesení a prostě to zoxidovalo, jen porovnejte barvu pleti s krkem a ramenem. Za druhé na suchých místech, což je ten červený pupínek na bradě, to naopak mírně zesvětlalo a je to vidět. A za třetí vidíte ten jemný odlesk, který to dělá na tváři a při různých dopadech světla i na lícních kostech (to nevidíte) a vypadá to zdravě a pěkně. To se mi docela líbí. Za čtvrté, že to nezakrývá nějak výrazně póry, ale ani je to nezvýrazňuje, to se mi vlastně taky líbí. A za páté, to na fotce nevidíte, to už jsem byla líná fotit, ale přesně v tomto stavu to vydrželo až do večerního odlíčení.



No jo, sice to spotřebuji, ale myslím si, že za ty peníze to nestojí. I když jsem to vlastně neplatila.

sobota 8. července 2017

Právě teď (aneb přesně před rokem): rtěnky

Podobný článek jsem psala... no před 2 roky a kousek. No a mezitím se stala taková věc. Hodně špatná a nemilá věc. Malý kousek mě kvůli tomu umřel. Ztratila jsem Illamasqua Drench. Vidíte v tom starém článku, jak říkám, že do konce života si klidně vystačím jen s jednou jedinou rtěnkou, když to bude Drench... a já ji ztratila. A samozřejmě se tento odstín už neprodává. Chci plakat, vyplaču si svou černou duši a pak budu plakat ještě víc. Nejhorší ovšem na tom je, jak jsem ji ztratila. Podle všeho mi totiž vypadla z kabelky při placení piva. V Brně Na stojáka, někdy v květnu to snad bylo. Pokud jste ji tam někdo našel, tak vám gratuluji. A vězte, že jsem kvůli tomu noci proplakala.

Plyne z toho ovšem jedno velmi důležité ponaučení. Nikdy za sebe prostě neplaťte. Vždycky platí kluk. Zapomeňte na nějaké ty emancipace a rovnoprávnost v tomto případě, prostě platí kluk. Proč byste se s ním měli dohadovat, že rozdělíte účet. Nebo že ho zvete na pivo (to byl můj případ, debil debil debil... já, aby bylo jasno). Od určitého věku prostě platí on. A oni s tím kluci taky úplně normálně počítají... nedávno se mě na to zeptal kolega z jednoho projektu, jestli mi vadí, když zaplatí oběd, protože jsem asi ta nejvíc emancipovaná žena, co zná... tak pro jistotu se prý ptá. A mně to fakt nevadí, jen kluci plaťte, však co si tak jako dokážu spočítat, tak stejně máte větší plat a navíc dost často z toho svého platu živíte jenom sebe a ne tři lidi jako já. Navíc nemusíte absolvovat takové ty tance kolem účtu, co jsou většinou jen trapnost na trapnost. A to že platí kluk, vás opravdu k ničemu nezavazuje, protože kdyby on opravdu platit nechtěl, tak vám to určitě řekne a klidně vás ten jeden zázvorový čaj nechá zaplatit (pravdivý příběh). Takže prostě nikdy za sebe neplaťte. A za něho už vůbec ne. Nebo se vám pak stane, že chcete zamachrovat, zacálujete pivo... a ztratíte svou nejoblíbenější rtěnku všech dob v okamžiku, kdy vytahujete peněženku z kabelky. Prostě karma vás za to potrestá. A víte jak, karma je prostě svině.

Takže jsem se musela posunout a vybrat si novou nejoblíbenější rtěnku. Úplně se mi to zatím nepovedlo, ale je třeba říct, že barevně jsem se trošku posunula. Místo červeno růžových teď mnohem častěji nosím růžovo červené. Takže víc červené.

Uvědomuji si, že ze rtěnek uvedených níže v článku, snad už skoro žádnou normálně neženete. Taky si uvědomuji, že kvůli tomuto důvodu mám článek jen tak schovaný v konceptech už rok. Ale chci vám nutně předat to poselství (neplaťte za sebe!), a taky když už jsem se s tím fotila...




Joe Fresh Matte Ruby Rubis je moje prostě nejoblíbenější červená. Tedy před rokem po ztrátě Illamasqua byla. Zrovna teď už asi dva měsíce nevím, kde ji mám. Je to smutná pohádka... protože tato rtěnka je jinak úžasná. Suchá, matná, díky tomu prostě drží a drží. A držela by dodneška, jen kdyby se našla. (koupíte možná ještě v Joe Fresh obchodech, co jsou jenom v některých kanadských státech)

All For Eve Lipstick Eve Red je moje druhá nejoblíbenější červená, bohužel ale má menší výdrž. Jako jo, ona drží, ale má klouzavější konzistenci, díky tomu prostě putuje a odchází dříve než Joe Fresh. (byla to limitovaná edice na podporu něčeho, asi nějakého výzkumu rakoviny, nebo co, už to nekoupíte)

Ink by Dennis Knudsen Perfect Stay Lipstick 15 Coral sice říká, že je korálová, ale na mně jde docela úspěšně do červena. V létě je to fajn barva a je hodně trvanlivá. Konzistence je spíše sušší a opravdu hezky dlouho i dlouho hezky vydrží. (Ink je dánská značka, na severu možná někde koupíte, ale myslím, že tento odstín už se neprodává)

Revlon Matte 005 Strawberry Suede je úžasná oranžovo červená. Bohužel se mi nedávno trošku rozpadla a zlomila se. Ještě jsem se nerozhodla, co s tím udělám. Zlomený kus jsem vyhodila, ale asi půl centimetru ve rtěnce ještě zbylo. Asi to nějak osekám a budu používat. Konzistence je sušší, je to hodně výrazný odstín, navíc nepříliš vhodný pro můj barevný typ, ale v létě ji nosím ráda. Výdrž je velmi dobrá. (odstín už se nevyrábí asi pět let)

Etude House Fresh Cherry Tint je zvláštní tint. Není totiž vodový, ale spíš silikonově vazký. Díky tomu se s ním při nanášení špatně pracuje, dala bych přednost vodové konzistenci. Ale barevně je to hezká korálově oranžová. Nejdřív je světlejší, na mých rtech tmavne. Drží celý den, jakmile se vsákne, tak s ní nic nepohne. (sice v jiném balení, ale koupíte na eBay)




Youngblood Dragonfruit je úžasná letní svítivá růžová. V létě ji nosím ráda. Má skvělou výdrž, navíc je spíš klouzavá a nevysušuje. A já opět nevím, kde ji mám. Budu se muset po ní podívat. (pořád se prodává, jen tedy nevím, odkud vám značku pošlou k nám do střední Evropy)

Sisley 5 Sheer Raspberry byla naprosto úžasná. Jak mám článek rozepsaný už rok, tak jsem ji mezitím spotřebovala. A milovala jsem ji. Tmavší výraznější červená, ale v sheer provedení. Spíš takový balzám, pro každodenní použití kdykoliv a kdekoliv. A hned vypadám lépe. Tedy vypadala jsem. (prodává se v parfumérkách, nevím, jestli tento odstín pořád je)

Silk Naturals NaNaNaNa Boo Boo Vegan Lipstick jsem také málem spotřebovala. Až se mi ten poslední centimetr zlomil a já ji vyhodila. Byl to velmi lehký přírodní balzám, přirozená barva, pro použití kdykoliv během dne. (Silk Naturals pořád prodává, ale jejich poštovné se mi už nelíbí)

Korres Pomegranate Lip Butter zná každý ne? Barevný balzám, co se nabírá prstem. Efekt na rtech má nenápadný, vydrží málo, ale zase ten efekt je fakt pěkný: dělá šťavnaté a letní rty. Používala jsem ho opravdu ráda, ještě kousek tedy v kalíšku mám, ale už mi dlouho nevydrží. Je to spíš balzám na rty než rtěnka. (koupíte u Korres)

Becca Beach Tint je hodně zvláštní, myslím, že ho mám v odstínu Strawberry. Je to červená, ale s trošku cihlovým podtónem. Nejde do růžova, ale spíš do oranžova, přičemž to ale není korálová. Zvláštní až škaredá barva, dost nevhodná pro můj barevný typ. Ale mám ráda konzistenci, která je sice silikonově vazká, ale nanáší se fajn a pak i dlouho vydrží. Nenosím to v plné palbě, ale spíš jako lehký nádech barvy, který se rtů drží i během pití a jídla. A jde použít i jako tvářenka. (tento odstín se už myslím nevyrábí)



Therapi Honey Skincare lipbalm byl fajn asi tak do první poloviny. A pak byl moc patlavý a zmizel až moc rychle. Ale #jevtomMED, tak si nebudeme stěžovat. Nuxe Reve de Miel je asi lepší, ale kdyby se ke mě dostal někdy zase i tento, tak bych nezlobila. (koupíte v UK eshopech - já ho měla z Content Beauty)

Yves Rocher Repair balzám na rty je opravdu fajný. Takový hezký balzám na rty, který mě neštval zbytečnou mazlavostí, něco dělal a nebyl jen na okrasu. (koupíte v obchodech YR)


A to je vše z rok starého článku. Možná bychom si někdy příště měli dát rekapitulaci, jaké rtěnky opravdu nosím právě teď. Přece jenom, některé z tohoto článku jsem už spotřebovala, nebo zničila, a jiné jsem začala používat úplně nové...
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...