úterý 28. února 2017

Mažeme s Indulonou

* dostala jsem k recenzi od Indulony, koupíte normálně v obchodech

Indulona jsou krémy mého mládí. Pamatuji si, že modrá Indulona byla to první, co jsem si na obličej mazala v rámci jakože extra péče. Jasně měla jsem svoji péči pro mladou pleť, nějaké to Clean&Clear, ale když jsem si chtěla dopřát, namazala jsem na sebe tlustou vrstvu Indulony a chodila s tím doma hodiny a hodiny. Ach ta nostalgie, i když teď už bych si asi Indulonu na obličej nedala.

Ono totiž, když se nad tím zamyslíte, tak ta modrá klasická Indulona prostě není moc použitelná. Je strašně hutná, hodně špatně se rozmazává a navíc se skoro vůbec nevsakuje. Právě tohle všechno mi dávalo ten pocit bezpečí a extra péče. Ale v běžném životě není úplně praktická záležitost si mazat ruce modrou Indulonou. O to víc ale potěšila inovace sortimentu, kterým Indulona krémy prošly. A hlavně jich spousta přibylo. (No jo a taky vím, že si to doma syslím skoro rok, než jsem se přemohla k napsání této recenze.)



Indulona v tubě. Jsou klasika největší. A přijde mi, že zrovna tyhle jsou pořád stejný. Alespoň ta modrá je pořád stejná, stará dobrá klasika. Hutná a nevsakuje se, ale vlastně je příjemná. Vyzkoušela jsem ještě zelenou a nenápadně se stala mým skoro nejoblíbenějším krémem na ruce tuhle zimu. No dobře možná ne nejoblíbenějším, to by musela lépe vonět, na mě je vůně moc základní a bez nápadu. I když je docela uklidňující a nenápadně přívětivá. Ale konzistence je neuvěřitelně příjemná, rychle se vsakuje a je dostatečně výživná i na zimní suchou pokožku. Ochranná na nohy připomíná nejvíce modrou variantu, je hodně hutná i podobně voní a vůbec se nevsakuje. Takže ji používám jen na noc a jen občas, když si před spaním už v posteli ještě vzpomenu. (A pak musím pokaždé ještě na záchod a po cestě to dost klouže.)

Indulonové tělové mléko. Aneb moje momentální nejoblíbenější variace Indulony. Tahle tělová mléka jsou totiž naprosto geniální, nenechte se zmást starou dobrou modrou Indulonou, co se nevsakuje a co je skoro až na obtíž. Tahle tělová mléka jsou až neuvěřitelně lehká. Velmi dobře se roztírají, skoro hned se vsakují, přitom ale mají nějaký ten účinek, jsou výživná a bez problémů mi stačila i přes zimu. A navíc opravdu příjemně voní. Už jsem spotřebovala měsíčkovou i meruňkovou variantu a prostě mi to fakt voní fajn. Předpokládám, že stojí tak někde kolem stovky a myslím si, že tohle tělové mléko z drogérie za to stojí. Dokonce až lituji, že jsem si zakázala nakupovat cokoliv na tělo, klidně bych si měsíčkovou variantu koupila znovu hned teď.



Indulonové tělové máslo. Aneb poslední inovace, která mi ale moc nesedí. Hlavním problémem je konzistence, která je až tuhá, přitom to ale není přírodní máslo, takže v dlaních to netaje, naopak zůstane na rukách tuhá hutná konzistence. Ono je to asi fajn, když máte suchou pokožku, ale problémem je fakt, že to prostě nejde uživatelsky přívětivě distribuovat po celém těle. Mám pocit, že při mazání si úplně tahám za pokožku. Je to jako obyčejná modrá Indulona v tubě, ale ještě o kousínek a o stupínek hutnější. Dobré je, že po namazání je to cítit ještě druhý den. Prostě hebká a vyživená pokožka na celém světě. Ale namazat se tím je opruz týdne. Je ovšem možné, že zelená varianta bude lehčí, tělová másla by totiž měla být ve variantách modré original a zelené olivové. Já si nechala doma jen tu modrou pikslu.

Jinak složení samozřejmě není přírodní, ale to by od Indulony asi hned tak někdo nečekal. Na druhou stranu docela potěší jednoduchý design, který sice úplně není moderní, mi přijde tak jako tradiční induloňácký, opravdu mi tahle modernizace přijde dost super, přitom ale tak tradičně až staromilsky? Dávám vůbec nějaký smysl? Asi ne, ale to nevadí, myslím, že minimálně to tělové mléko s meruňkou nebo to měsíčkové potřebuje doma každý, složení nesložení a na designu přece nezáleží, důležité je to uvnitř.


pátek 24. února 2017

Péče o pleť ÚNOR

Před měsícem a kousek jsem psala, jak moc jsem právě spokojená s pletí. A víte co, spokojenost stále trvá, dokonce je větší a větší. Dneska nebudu rozebírat jednotlivé produkty, mi přijde, že od minule se mi produkty skoro nezměnily. Hlavně ty klíčové zůstaly snad všechny stejné, s výjimkou dvou. Takže Lotion P50, Bravura kyselina salicylová, Problem Solver od May Lindstrom. To jsou stále moje hvězdy a asi se na tom v blízké době nic nezmění. Došel mi The Ordinary Vitamin C Suspension a Odacité olej. Obou trošku lituji, protože co mi došly, tak opravdu viditelně se mi přestala vyrovnávat barva pleti. Před tím jsem se každý den ráno budila jakoby odpočatější a viditelně zregenerovanější a jasnější. To je u mě většinou běžné, když céčkové sérum funguje. Teď zrovna céčkové sérum asi dva týdny žádné nemám a opravdu mi je smutno. Musím jít nakupovat.

Jak bych svoji péči popsala? Hodně kyselin. V toniku (dobře ve třech), v krému, v maskách. Retinol večer. Céčko ráno, to mi ale došlo, musím si rychle obstarat nového mazlíčka. Maska asi tak pětkrát týdně, dvakrát čistící a peelingová (nejdříve salicylová a na to jílová), dvakrát výživná krémová a jednou kyselinová. Opalovací krém každé ráno před makeupem. Balance Me mi dochází, mám doma už náhradní balení, ale přemýšlím, jestli už není čas otevřít gelové Acorelle, co jsem koupila na Black Friday. Nemám s Acorelle zatím moc štěstí, tak kdyby mě jejich opalovací ucpával, abych stihla vymyslet nějakou náhradu ještě před jarním sluníčkem. Na Balance Me navíc brzy bude asi teplo.

Prostě na mě zrovna funguje docela silná kombinace různých kyselin, vitamínů a tak. Všechno v podstatě látky, které můžou být potenciálně dráždivé a vysušující. Proto taky pečlivě mažu. Steamcreamem a asi miluji krém od Mad Hippie. Nejsem si úplně jistá, jestli to má dlouhodobé účinky, ale krátkodobě ho miluji. Vsakuje se mi rychleji než Steamcream, má úžasně hebkou a jemnou a lehkou konzistenci a voní.

Pokud si píšete, kolik na sebe mažu vrstev, tak vězte, že hodně. Ráno tak moc, že občas stojím v koupelně a nepamatuji si, co na sebe namazat další, a už jsem zapomněla, co jsem na sebe zrovna namazala. Večer tak moc, že jsem včera večer dala 13 vrstev, to asi pro štěstí. Zrovna teď mi to ale docela svědčí... No a vidíte správně, klidně se mažu obyčejným bambuckým máslem, prostě co mi přijde večer pod ruku, tím se namažu jednou dvakrát a pak znovu.

(Jen pro pořádek: zapomněla jsem vyfotit svoje dva peelingy, mechanický BeeGood a enzymový se zrníčky Origins, oba používám ráno, když si vzpomenu tak jednou týdně ten, nebo ten.)




pondělí 20. února 2017

Mylo: Flóra sérum (olej) na suchou a citlivou pleť

* dostala jsem k recenzi od blueberryhill.cz

Musím říct, že akčnost slovenské přírodní kosmetiky v posledních letech mě opravdu ohromuje. Soaphoria, Mylo, Navia, Dulcia. Jako nejsou to značky tak úplně pro mě, to se přiznám rovnou. Pro mě je to moc jednoduché, potřebuji tam něco navíc než jen oleje a másla a výtažky. Proto si myslím, že mi nevyhovovalo například Laidbare. Ten jejich céčkový olej asi nebude úplně špatný. Ale přiznejme si to, jakmile jednou ozkoušíte stabilizovaný vitamin C, tak vám nějaký ten přírodní olej s údajně vysokým obsahem céčka asi přijde jako slabý odvar. Ale to jsme odbočili. Takže jako jo, já tu slovenskou přírodní kosmetiku obdivuji. A opravdu si myslím, že aby vzniklo a udrželo se tolik značek na tak malém trhu, jako je Slovensko, a v tak specifickém segmentu, jako je přírodní kosmetika... no mají můj obdiv.

Zrovna přírodní oleje mají tyhle menší značky většinou nejlepší. Záleží jim na kvalitě použitého oleje, přemýšlí nad složením a kombinací nejen éterických olejů ale i těch základních rostlinných. V tuhle chvíli bychom se pak mohli juknout na český Saloos, který své olejové varianty rozhodně nemá tak promyšlené a vymazlené pro různé druhy pleti, jako například zrovna Mylo. Je zvláštní, že Slovákům se chce nad kombinacemi přemýšlet, zatímco českým Saloosákům přijde fajn všechno zkombinovat s tou samou olejovou bází (jojobový + brutnákový + šípkový). Ale jsou zase levnější, to je pravda.


Takže každopádně jsem při nabídce k recenzi vybírala z olejů. Mylo se mi líbilo už dlouho, nějaké ty podprahové informace jsem do sebe asi vstřebala, párkrát jsem zahlédla nějakou tu recenzi nebo tak a bylo rozhodnuto. Ten olej chci. Mylo má oleje ve třech variacích: pro mastnou a problematickou, pro normální a unavenou, pro suchou a citlivou. Nakonec jsem úplně nelogicky sáhla po variantě suché a citlivé. Takovou pleť určitě nemám. Mám normální a problematickou. Ale mělo to své důvody. Oleje pro mastnou a normální jsou totiž u Mylo postavené na hroznovém oleji. A já netvrdím, že zrovna na něm je něco špatně, ale nemám ho moc ráda. Přijde mi hodně lehký a tekutý. Navíc jsem přeci jenom osoba, co už má více než třetinu života za sebou (a děsí se toho, že za sebou už má polovinu), a hroznový olej je pro mě prostě lehký až moc. Sáhla jsem tedy po variantě suché a citlivé, která má ty základní oleje o kousek zajímavější.

A rozhodně nelituji. Zaprvé má tento olej asi nejvymazlenější složení z celé trojky Mylo olejů. A zadruhé to složení je fakt pěkné. Sezamový olej miluji, stejně tak kadidlový a myrtový. Arganový olej sice nesnáším na pleti, ale líbí se mi na pleti, že je opravdu výživný a neucpává póry. Jojobový olej toleruji. A oceňuji, že nepřidali do oleje glycerin, místo toho tam dali raději skvalan. A skvalan je bezva. Trošku jsem bojovala s tím, že to obsahuje růže. Růže mi smrdí. A taky s tím arganovým olejem, nemám ho moc ráda konzistenčně, v čisté podobě mi na obličeji sedí. Ale po namazání Mylo bylo milo a jasno, že nad tímto složením opravdu někdo přemýšlel a stojí to za to.

Olej se docela rychle vsakuje, má velmi příjemnou lehkou konzistenci a není přehnaně mastný. Navíc mi opravdu nevoní po růžích. Naopak mi voní lehce květinově, s nádechem koření a nasládle. Používám asi tak tři až pět kapek na celý obličej a krk až dekolt. Každý večer jsem dávala zhruba čtyři měsíce. A on ten olej není špatný, určitě jeden z lepších, co jsem kdy měla. Přes noc regeneruje, zjemňuje, neucpává póry. Ale prostě mě to začalo nudit. V půlce balení. Totiž největším problémem tohoto oleje je nejspíš to, že prostě skoro vůbec neubývá. Na celý obličej ho stačí maličko a balení má 50 ml, to nějakou tu dobu vydrží. Takže v současné době ho mám sice na poličce v koupelně, ale spíš používám různé vzorky dalších olejů, co jsem si doma nasyslila. Mylo pak dávám třeba ráno kapku do makeupu nebo kapku do krému. Skvělý byl taky s The Ordinary céčkem. Jeho výhodou je totiž fakt, že má docela lehkou konzistenci a opravdu se mi rychle vsakuje. Díky tomu neškodí ani s makeupem a neubírá mu na výdrži nebo jiných vlastnostech.

Balení je funkční, skleněné s kapátkem, aneb nejoblíbenější a nejpraktičtější balení pleťového oleje. Celkově to tak je opravdu hodně příjemný olej a myslím, že za odpovídající cenu dostanete velké balení oleje, který funguje, neucpává póry, regeneruje, jde míchat s makeupem i s krémem pro extra péči. Jen  je možné, že vás v polovině balení začne nudit jako mě, protože prostě tohle vůbec neubývá a začíná to být dost frustrující. 

(No a vidíte na dně ten okvětní lístek? Miluji takové jemné detaily.)



pátek 17. února 2017

Barvení hennou a indigem: neobvyklé otázky a moje odpovědi

Tento týden jsem si barvila vlasy. Pamatuji si, když jsem byla mladá a nadějná, tak jsem barvení vlasů měla ráda. Skoro jsem se na něj těšila, nová barva - nová já. Čím jsem starší, tím víc tuto neskutečně otravnou činnost nesnáším. Jako je to tak hodina práce, k tomu minimálně dvě hodiny sezení s barvou na vlasy a strašení sousedů (a pošťáků). Jasně mohla bych tento rituál zkrátit třeba na hodinu se vším všudy s chemickými barvami. Nebo při návštěvě kadeřníka. To se mi ale zase nechce přejít na chemii, když už jsem s hennou vydržela tak dlouho. Ale poslední dobou pořád přemýšlím, že se na to vykašlu a začnu se ctí a hrdostí nosit své přirozené šediny. Jen jestli to není moc extrémní, přeci jenom naše mládím posedlá společnost na to není moc připravená. A budu vypadat starší? Jak moc starší? No nic.

Dost těch stěžovaček. Při posledním barvení mě napadlo, že je možná spousta otázek, které při barvení hennou řešíte jako já. O henně jsem toho napsala už spoustu, jak to míchám, co to míchám, jak to barvím, jak to nejlíp funguje, jak se mi s tím žije. To jsou ale víceméně informace, které se dozvíte všude na internetu. Ale je i spousta otázek, na které na internetu odpovědí moc nenajdete. Jaké odpovědi jsem si našla já? Navíc jsem zjistila, že tady čtyři roky nebyl článek o henně, to je třeba napravit.

Na úvod: Vlasy si hennou barvím asi 8 let, během té doby jsem chemickou barvu na hlavě neměla. Barvím se nejčastěji směsí henny, indiga a senny, čistou hennu jsem zkoušela jednou a ta barva není už pro mě. Barvím se asi každý třetí měsíc, protože jsem líná... a tři měsíce je přesně ta doba, do kdy dokážu tolerovat odrosty. Barvím se jen kvůli šedinám, chci docílit co nejbližšího výsledku mé přirozené barvě vlasů. Mojí současnou nejoblíbenější hennou je Light Mountain Light Brown.


Můžu si barvit jenom odrosty?
S tímto jsem hodně bojovala. Protože po henně jsou vlasy prostě hezčí. Nanést po celé délce a vlasy budou lesklejší, barevnější, krásnější. Ale to je prostě fakt na dlouho. Takže teď už barvím jenom odrosty. Mám dlouhé a husté vlasy, na odrosty dávám polovinu balení (100 g), co bych použila na celou hlavu. Hennu nanesu pořádně ke kořínkům po celé hlavě. Vmasíruji zhruba tak, že henna pokryje od kořínků deset až dvacet centimetrů, tak odhadem, jak mi to vyjde. Zbytek namíchané henny pak náhodně vetřu do délek vlasů. Je to celkem zvláštní, vypadá to fakt divně, ale... je to rychleji nanesené, je to rychleji umyté, protože pracuji jen s polovinou dávky. A barevně to není poznat. Navíc se mi henna nehromadí v konečcích vlasů, takže by se dalo i říct, že mám rovnoměrnější a krásnější barvu. Výsledek se mi s polovičním barvením líbí víc. A prostě je s tím méně práce.

Šampon ano, nebo ne?
Se správným postupem jsem hodně bojovala, mi přijde, že informace na netu jsou v tomto ohledu hodně rozporuplné. Před po jak moc. Takže já jsem za. Šampon vždy a všude. Před barvením hennou je důležité zbavit vlasy všeho mazu a nejen to. Dokonce se doporučuje minimálně jedno mytí před barvením ani nedávat balzámy nebo kondicionéry, cokoliv co zůstává na vlasech, uhlazuje a zjemňuje, totiž brání přilnutí henny na vlasy, takže si umyju hlavu jen šamponem, pak tak pár dnů chodím, umyju si vlasy znovu a rovnou mokré je barvím. Před barvením je pak nejlepší volit nějaký ten čistící šampon a rozhodně by neměl obsahovat silikony. Vlastně ani oleje nebo proteiny. A lepší je podle mě nějaký ten poctivý pěnivý se sulfáty. Opravdu mi přijde, že díky tomu mi barva na vlasech lépe drží. Otázkou číslo dva je, jestli šamponovat po umytí. A já jsem opět pro. Lépe se tím totiž umývá henna z vlasů, taky to eliminuje vůni, kterou henna ve vlasech nechává, a navíc mi přijde, že to neovlivňuje barevný výsledek. Toho jsem se bála, že šampon po barvení hned vymyje velkou část barvy. Tak naštěstí ne. Po barvení volím spíš výživný šampon, klidně se silikony, s oleji a jinými. Většinou tedy sahám po nějakém přírodním, mám pak pocit, že se nevymývá barva, a nejlépe s vysokým obsahem olejů a másel, mám pocit, že to lépe barvu fixuje.


Opravdu to dělá takový bordel?
Ano dělá. A bohužel šikovností a zkušenostmi sice časem eliminujete bordel při nanášení. Ale zůstane vám bordel při umývání ve vaně. A při mytí vlasů nechá indigo alespoň dvakrát ještě modrý kroužek kolem vany/sprchy. Navíc mi asi tak do třetího umytí vlasů zůstává barva z indiga i na hřebenu, není to pěkné, je to špinavé a je to modré všude. Může to nechat i lehký nádech na polštáři nebo na tričku. Indigo se prostě vymývá a nejde s tím dělat nic, jen s tím počítat. (A nejvíc bordelu dělá henna z Lush!)

Je vůbec možné mít na vlasech studenou hennu?
Myslím, že je. I když tedy dlouhé doby jsem zkoušela horní dolní, postavit se na zadní. Na internetu existuje asi tak miliarda návodů, jak na to. Jak teplá voda, s kafem, s čajem, s kořením. Existuje toho spousta. A podle mě je výsledek prostě nakonec stejně minimální. Nezáleží totiž ani na tom, s čím a jak moc toho s hennou smícháte. Záleží na samotné použité henně. Zaprvé by měla obsahovat indigo. Zadruhé by měla obsahovat i sennu, tedy podle mě, někdo si vystačí jen s tím, že tam bude indigo, ale na mě je pak výsledek až moc tmavý. No a poměr henna - indigo - senna... není to jen tak a každá značka to neumí a stejně je pak výsledek potom teplý. Chce to zkoušet a nakonec tu studenou hennu najdete. (Já našla Light Mountain, ale prý nová Cosm’etika by taky měla být.)

Co to udělá s vlasy?
Možná jste už zaslechli, že henna vysušuje vlasy. No a je to tak, já bych hennu opravdu suchým vlasům asi úplně nedoporučila. Nebo leda to určitě míchat s oleji a másly, případně vyzkoušet mastnou hennu z Lush (mastnou ve významu peněz i konzistence). Já už olej nepřidávám, protože jsem na to opět co... líná. A moje vlasy to navíc ani nepotřebují. Po hennování je mám určitě lesklejší, mají větší objem, jakože v délkách, vlasy jsou takové až tlustší. Mají i větší objem u kořínků, protože k sobě moc nepřiléhají, jak kdyby se vlasy navzájem trošku odpuzovaly. A prostě jsou fakt hezké. Navíc se mi vůbec nemastí, takže klidně si týden neumývám hlavu, naposledy jsem dala rekord 10 dnů, ale to už byl trošku extrém. A podle mě určitě platí, že je dobré si po barvení hennou neumývat vlasy minimálně 48 hodin, aby se stihla barva usadit. Míň se mi pak vymývá indigo a barva je déle studená.

pondělí 13. února 2017

Makeup verze 2.0: mícháme makeupy

Chtěla bych, aby mi bylo zase 20. Nebo 30, to bylo taky ještě fajn. I 35 byl pro moji pleť ještě fajn rok. Ale v 36 to začalo. Jsem stará. Mám vrásku mračivku na čele. A navíc se mi změnila textura pleti. A najednou na mně spousta makeupů vypadá jak naštukovaná zednickou lžící. Nemůžu beztrestně vrstvit. Nemůžu si dát dvě vrstvy minerálního makeupu. A prostě na sebe nemůžu namazat cokoliv. Nevypadá to na mně totiž dobře. Začalo to někdy před rokem a je mi z toho smutno. Výsledkem navíc bylo to, že mi nevyhovoval snad žádný makeup, co jsem měla doma. Všechno bylo tak nějak vlastně špatně.

Takhle nedávná rok stará zkušenost mě přivedla k tomu, že makeupy míchám. Přidávám si do nich kapku oleje, přidávám si k nim trošku Steamcreamu. A taky jsem si začala míchat dva až tři makeupy mezi sebou. Pro lepší texturu, pro lepší odstín, pro lepší zítřky. Jasně smíchat dva makeupy doporučí nejspíš 11 z 10 vizážistů, hlavně z důvodu odstínu. Pro mě má ale smíchání makeupu spíš jiné výhody. Míchání makeupů totiž:
  • je skvělé: získáte tak dokonalý mix těch dobrých vlastností. Třeba tak, že jeden z makeupů kryje, zatímco druhý vytváří krásný samet a polomat na pleti.
  • je ošemetné: může se totiž stát, že získáte dokonalý mix všech špatných vlastností. Jeden z makeupů vypadá na pleti jako omítka a druhý se rychle vsakuje, takže ve výsledku je z toho nerovnoměrně rozetřená omítka, co se rychle vsákla.
Záleží tak hlavně na tom, které makeupy spolu smícháte. Nebudeme si lhát. Některé makeupy jsou na míchání totiž lepší než jiné.


Omorovicza BB + Becca makeup stick (+ Gabriella Salvete Matte)

Moji první makeupově míchací záležitostí byla právě tyčinka od Becca. Ono se s ní totiž hodně špatně pracuje. Je hutná a navíc mi přijde až mastná, na pleti těžká a vůbec jakoby nesplyne s pozadím. Ale zase dobře kryje. No dobře, "dobře" je silný výraz, kryje tak středně, ale mně to stačí. Oproti tomu Omo BB kryje spíš lehce. To mi tak úplně nestačí. Ale zase vypadá neskutečně přirozeně na pleti, okamžitě se jakoby přizpůsobí, přilne a neskutečně dlouho vydrží v perfektním stavu. Takže tohle spojení si o to vyloženě říkalo a bylo to moje první dlouhodobě používané. Nejdřív si udělám čáry s tyčinkou po obličeji, většinou dvě na každé tváři a tři krátké na čele, trošku na nose a trošku na bradě. Pak štětec namočím do Omo BB a roztírám. Becca makeup se tak na pleti naředí, lépe přilne a vytvoří dokonalý povrch. Dohromady jakoby splynou s pokožkou, vsáknou se a drží. A oba jsou bez silikonů! Krytí se sice trošku naředí, ale to nevadí, protože kladné vlastnosti rozhodně převažují. Dokonce tak moc, že bych chtěla tu tyčinku od Becca koupit ještě někdy znovu. Jinak tohle je docela světlá varianta, takže v létě a na podzim jsem k tomu přidávala ještě kapku tmavého makeupu. Jen kvůli odstínu.


Catrice Nude Illusion + Vapour Atmosphere Soft Focus

Catrice makeup jsem dostala, je to ten, co byl kdysi v Ladyboxu. Dostala jsem ho s dovětkem, že to vůbec není špatné. Takže ta špatná jsem byla zase já, když jsem zjistila, že prostě to nejde. Že je to na mě moc suché, zvýrazňuje mi to šupinky, nejde mi to pořádně rozetřít a vůbec to vypadá jak omítka. Musela jsem Catrice s něčím smíchat, s kapkou oleje, s troškou krému, s bází. Nakonec jsem ho začala míchat nejčastěji právě s Vapour makeupem, který je dost boží, bohužel na mě ale taky dost olejový až těžký na obličeji. Půl na půl s Catrice je to ale perfektní. Vapour dodá suchosti Catrice trošku toho oleje. Zatímco suchý Catrice pomůže oleji ve Vapour lépe přilnout a vsáknout se. Celkově to tak vytvoří jemně sametovou až lehce rozjasněnou pleť, ale bez zbytečné těžkosti a mastnosti. A docela pěkně to i kryje.


Vapour Atmosphere Soft Focus + Couleur Caramel Natur Fluid Foundation

On vůbec Vapour je jedním z nejlepších makeupů na zimu. Samotný ho bohužel můžu používat jen, když je opravdu zima. Konkrétně: pokud do půl hodiny od nanesení vyjdu ven na mráz. To mu pomůže se usadit a vydrží pak celý den. Taky na mně pěkně vypadá, když mám opravdu hodně vysušenou pleť, což se mi stane tak jednou za měsíc. Jinak je na mě prostě opravdu olejový a podle toho se i chová. Na pleti nedrží a posouvá se, nechává za sebou šmouhy a tak jako pomalu teče směrem dolů. Oproti tomu Couleur Caramel má jiný problém. Rychle se vsákne, má tak lehce gelovou konzistenci, co se krásně roztírá a dokonale přilne k pokožce. Bohužel vůbec nekryje. Ale fakt jako vůbec. Možná lehké sjednocení, když ho dáte hodně a máte dokonalou pleť, co ani sjednocovat nepotřebuje. Dohromady je tato dvojka ale boží. Vapour dodá krytí a výživu, krytí je sice nižší, ale pleť je taková rozzářená. Couleur Caramel dodá makeupu lehkost a výdrž. Konzistence je najednou lehká jak pírko, krásně se roztírá a vydrží mi celý den. No celý dlouhý den možná ne, ale tak těch osm až deset hodin to dá bez problémů. Navíc je toto spojení opět bezsilikonové.


Pacifica Dreamy Cover + By Terry Hyaluronic Face Glow

A na závěr si dáme jedno takové spojení z pekel. Zkusila jsem dvakrát a znovu to opravdu dělat nebudu. Oni oba dva tyhlecty makeupy mají své mouchy. Třeba By Terry se moc rychle vsakuje, špatně se s ním pracuje a může dělat šmouhy, protože se prostě vstřebá a pak už s tím nic nenaděláte. Pacifica je zase moc olejová, skoro až těžká na obličeji a prostě mi moc nedrží. Vidíte to modus operandi? Mastný makeup + gelově rychle se vstřebávací makeup = dokonalost sama jako s Vapour a Couleur Caramel. Tady ale ne, tady je to peklo. Vzájemné spojení těchto makeupů z nich vytáhne jen to nejhorší. Směska se neuvěřitelně rychle vsákne, to snad ani nejde nanést, přitom ale je to pořád na obličeji těžké a mám z toho mastný pocit. Kryje to dost nedokonale. On samotný Pacifica kryje docela hodně, By Terry nekryje skoro vůbec. Překvapivě dohromady to opět nekryje skoro vůbec, nechápu to. Ale vytvoří to velmi slušivou štuku na obličeji. Takovou, co ji uvidíte z metrové vzdálenosti. Tohle spojení funguje jen při minimálním množství produktů a ani tak to není stoprocentní. Přitom ale samostatně jsou ty makeupy celkem použitelné, když počítáte s jejich nedokonalostmi. Ale dohromady je to naprosto nepoužitelné.


Úplně nakonec už jenom malá zmínka o makeupu, který si nemíchám, míchání nepotřebuje a který stále zbožňuji. Ano, je to Matis BB, nejsem s ním už trapná? Vlastně abych řekla pravdu, tak kdyby to bylo na mně, tak toto je jediný makeup, co chci kdy používat. Jen potom nevím, co se všema těma lahvičkama, co jsem za posledních pět let nasyslila... a právě proto jsem vymyslela systém míchání. Alespoň mě ta spotřeba makeupů pak víc baví. Navíc zrovna Becca a Omo je mým nej objevem loňského jara, stejně tak spojení Vapour a Couleur Caramel, ten jsem objevila až na podzim. Obě dvě kombinace totiž vytahují to nejlepší ze všech zúčastněných makeupů a zároveň téměř absolutně eliminují nedostatky, kvůli kterým mi tyto makeupy samostatně až tak úplně nevyhovují.

Takže by mě teď ještě zajímalo. Taky si mícháte makeupy? Nebo co děláte s těma, co vám nevyhovují? Jasně vyhazujete po pár použití, na to já nemám vůbec nervy, jednou je to moje kosmetika a když už je jednou moje, tak bych měla koukat, aby byla pořádně moje, že ano. Vlastně jsem ve svém životě vyhodila jen jeden makeup (Maybelline Affinitone - to byla hrůza, to bych ani nikomu nepřála) a jeden jsem věnovala (Crushed Botanicals - ten byl zase boží, ale na mě brutálně tmavý).

Takže míchám a hledám v každém to dobré. A výsledky to zase má, to teda jo. Máte taky nějaké překvapivé spojení?


pátek 10. února 2017

Nedůležitost pH aneb proč to v kosmetice neřešit?

Dneska půjdu trošku proti svému článku z minulého týdne. Tam jsem vysvětlila, proč jsem si koupila lakmusové papírky a proč hodlám více prozkoumat pH svojí péče o pleť. Protože příliš zásaditá kosmetika narušuje kyselý ochranný plášť na kůži, což pokožku oslabuje a může způsobovat třeba akné. Dneska se ale dostanu k tomu, proč jsem doteď pH neřešila a proč si myslím, že možná řešení pH není spása pro všechno a bude mít třeba u mě nulový výsledek.

Chtěla bych poznamenat, že jako u čehokoliv v kosmetice, i pH (narušení, zachování, balancování, cokoliv) působí u každého jinak. Každá pleť je jiná a tohle jsou moje osobní důvody, kvůli kterým jsem klidně používala zásadité mýdlo a pH mi bylo víc než ukradené. Stejně tak to, že v tuto chvíli pH řeším, je opět moje osobní rozhodnutí, i když potajmu o výsledku dost pochybuji, ale nechci odsuzovat něco, co jsem zatím nezkusila.

Takže proč jsem pH neřešila?

(1) Záleží přece nejen na pH. Nemám dehydratovanou, suchou nebo citlivou pokožku. Což z toho je naprosto jednoduché odvodit, že pH mi nevadí z pohledu hydratace nebo výživy a citlivosti kůže. Mým jediným problémem je akné a skvrny z něj. Pigmentaci správné pH kosmetiky nevyřeší, ale akné by vyřešit mohlo. Tady ovšem velmi záleží na typu akné, které kdo má. Bakterie, nebo hormony. Správná péče, nebo špatné složení. Kvůli čemu se pupínky tvoří, co ucpává póry. Jídelníček, pitný režim, použitá kosmetika, něco pleti chybí, něco přebývá. Je toho tolik. Moji pleť ničí hormony. Jsem si tím naprosto jistá. Dvě těhotenství a kojení to jen potvrzují. Moji pleť ničí i složení kosmetiky. Jsou prostě složky a jejich formulace a konzistence produktů, které mi nesvědčí. Hormony ani složení kosmetiky sledováním pH neovlivním. Proč řešit něco, co nebude mít vliv na ty zásadní parametry u mé péče o pleť?

(2) Teď si nejsem úplně jistá, jestli to platí na 100 %, ale mám takový pocit, že přírodní a hlavně šetrná kosmetika má přirozeně nižší pH než chemické varianty. Tedy pomineme to mýdlo, že ano. Ale jinak pokud se vyhnete kosmetice bez problematických složek, tak prostě přirozeně nakoupíte kosmetiku s nižším pH. Sulfáty nebo alkohol mají vysoké pH. Stačí se těmto složkám vyhýbat a přirozeně bez jakéhokoliv testování dosáhnete low-pH skin care. (teoreticky za optimálních podmínek). Takže proč s nějakým měřením vůbec ztrácet čas?

(3) Kůže se dokáže stabilizovat celkem rychle. Nebo jak se to vezme. Pokud vezmeme jako předpoklad, že umytím obličeje vodou se zvedne pH pokožky na hodnotu 7 (pH vody je zhruba 7 - 8), tak během 20 až 30 minut po umytí se dokáže pokožka vybalancovat naprosto sama a získá opět kyselé pH, laboratorní měření ukázalo asi tak něco málo pod 6 (přesněji 5,75), pak už to jde ale pomaleji. Hodnoty pH kolem 5 má pokožka až tak dvě hodiny po umytí, dál to klesá už velmi pomalu a trvá to třeba 24 hodin. Důležité ale je, že během asi půl hodiny se kůže sama o sobě okyselí. A v podstatě po 30 minutách není až takový rozdíl v tom, jaký jste použili čistící gel, mýdlo nebo cokoliv. zatímco s low-pH variantou se hodnota pH pokožky vychýlí třeba na 6 (místo 7, když použijete jenom vodu, nebo vodu s mýdlem), tak po třiceti minutách i tak má pokožka pH něco kolem 5,5 - 6. Takže proč se vůbec otravovat s něčím jako low-pH cleanser? (Ale tak dejme tomu, existuje několik studií, které tvrdí, že i jen krátké několikaminutové narušení pH kůže do vyšších hodnot je škodlivé, navíc škoda není viditelná a jasná hned, ale kumuluje se a projeví se třeba až po čase.)

(4) Kyseliny to vyřeší. Aby byly kyseliny v kosmetice funkční, musí mít kyselé pH. Dejme tomu kolem 3 (podrobnosti někdy příště). Tohle je věc, kterou by měl mít ošéfovaný každý výrobce a každý jeden výrobek s AHA nebo BHA. Pokud je pH vyšší, tak účinnost kyselin klesá, až se úplně vytratí. To ale není vše. Správně formulovaný výrobek s kyselinou by měl být přizpůsoben i tomu, aby měl správné pH po aplikaci na pokožku. Tedy takový produkt nejen je kyselý sám o sobě, ale okamžitě po aplikaci snižuje pH pokožky, aby mohl správně působit. Pokud by pH kůže bylo nižší, než takových těch standardních 5,5 - 6, což je nejobvyklejší hodnota, se kterou se v kosmetické chemii operuje, tak by byl přípravek s kyselinami účinnější, efektivnější a pravděpodobně dráždivější. Každopádně platí, že jakékoliv kyselinové tonikum (pokud bylo správně formulováno), tak nejen že účinně sníží pH pokožky, ale ještě pak má dost síly na to, aby efektivně kyselinovalo. Takže proč se vůbec otravovat s nějakým hlídáním pH při umývání, když ty kyseliny to stejně zvládnou napravit.


(5) Čistící gely se přece umývají vodou. Tohle je potom část, se kterou nejvíc bojuji. Jakýkoliv čistící gel, ať už low-pH, high-pH, jemitojedno-pH... se prostě vždycky umyje vodou. Voda má vysoké pH, tak 7 - 8, rozhodně spíš zásadité, než kyselé. Teď si to dejme do poměru, na prst čistícího gelu, hrstě vody na umytí. Opravdu i jen malé množství čistícího gelu tak zásadně změní zásadité pH vody, kterou se stejně umyjete? A na kráso můžu mít cokoliv s pH třeba 5... ale umyju to vždycky vodou. Tak jak přesně prostě to nízké pH mycí kosmetiky dokáže pleť vůbec ovlivnit. Proč se tak moc řeší pH něčeho, co se stejně umyje tou špatnou zásaditou vodou?


Ale nebudeme low-pH péči odsuzovat, dokud ji nezvyzkoušíme, že ano. Takže jdu na to.

Vlastně když to vezmu do detailů, tak jediná zásadní změna v mé péči o pleť v souvislosti s měřením pH bude fakt, že přestanu na obličej používat mýdlo. No jo, ale to se akorát vrátím do dob zhruba před čtyřmi pěti lety, kdy jsem mýdla nepoužívala, kyseliny používala, na složení kosmetiky si taky dávala záležet... a akné jsem měla stejně. Naopak v té době mi mýdlo docela výrazně stav pleti zlepšovalo, bylo to viditelné den za dnem. Takže je otázkou, jestli opuštění mýdla a nějaký ten low-pH cleanser přinese opravdu výraznou změnu.

No každopádně rozhodla jsem se, že už se nebudu na nic vymlouvat a jdu na to. Věda říká, že se to vyplatí. Zkušenosti cizí říkají, že nelitují ani jedné desetiny, o kterou snížily pH používané kosmetiky. Takže tohle nebudu ignorovat a potřebuji si to vyzkoušet na vlastní kůži. Zatím jsem si žádných změn nevšimla. Ale je pravda, že jsem zatím nic vyloženě nekoupila jen na základě pH. Asi bych měla jít nakupovat. 

Co myslíte? Bude mít low-pH skin care na mě výsledky? A jak dlouho mě to bude bavit? Budu opravdu kupovat jen to low-pH? Kdy začnou výrobci psát pH výrobku na obaly? Měřil si pH i Jan Tleskač?

úterý 7. února 2017

The Ordinary C Suspension: 2 věci, které potřebujete, a 1, kterou nesmíte

* koupené na victoriahealth

Pokud sledujete můj telefonogram, tak vám nejspíš neunikl můj docela výrazný hejt na tohle céčkové sérum. Dokonce dvakrát. Jako na rovinu, první tři týdny používání jsem tohle sérum nesnášela. Hnusná konzistence, jak ulepená, naprosto nepřirozeně hladká, ale zároveň s těmi zrníčky, pleť nechávala takovou vyhlazenou jak silikony, nepřirozeně nepříjemně silikonovou. A navíc na to nešel nanášet makeup, nebo tedy šel, ale furt se jen tak šulil a nechtěl přilnout k pleti a nedržel a pak hned hrudkovatěl a šmouhovatěl. Špatně se to dolovalo z balení, špatně se to vsakovalo, no prostě průšvih. Ale vydržela jsem, protože zaprvé mi to neucpávalo póry a pleti to nijak neškodilo. A protože zadruhé jsem byla zvědavá, jestli to tedy něco dělá. A víte co? Jsem ráda, že jsem vydržela, protože výsledky mě přesvědčily. (Jak na to koukám, proč já to vůbec píšu tuhle recenzi. Jsem už všechno řekla ve třech instapostech.)


Konzistence je hrozná. O tom žádná. Balení je hrozný. Naštěstí to už přebalili do mačkací tuby, ta lahvička byla děsná. Hrdlo furt špinavý a vůbec to nechtělo ven. Jo a jsem to sérum skoro už spotřebovala a ten konec nejde ven už vůbec, mi přijde, že minimálně desetina mi tam zůstala v lahvičce a nejde ven. Ani se jí nechce ven, když to obrátím vzhůru nohama. No ale výsledky tam prostě jsou. Všimla jsem si toho tak po třech týdnech skoro po měsíci a opravdu jsem najednou byla nějak jednotnější, sjednocenější a rozzářenější v obličeji. Jasně mohlo to být i důsledkem kyselinového tonika, ale to si myslím, že spíš ne, to už jsem používala třetí měsíc a výsledky byly teprve s céčkem. I když asi uznávám, že zrovna kyselinová tonika efektivitu céčka nejspíš zlepšují. Mohlo to být i retinolem, co jsem používala večer... ale já byla stále sjednocenější a rozjasněnější, i když mi retinol došel a zatím jsem neměla doma náhradu. Takže se cítím docela jistá v kramflecích, když řeknu, že tohle céčko fakt rozjasňuje a sjednocuje. Asi jako céčko od Mad Hippie, jen to má pomalejší účinek a horší konzistenci. Ale zase je céčko od The Ordinary o dost levnější.

Takže účinky to má, ale použití mě pořád štvalo. Hlavně s makeupem ráno, prostě nic moc. Pak jsem ale zjistila, že některé dny je to v pohodě, jiné katastrofa. Kdy to byla katastrofa? Když jsem byla ráno líná a spěchala jsem. A vynechala jsem krém. Jakýkoliv krém totiž pomáhá tomuhle céčkovému zázraku se lépe vstřebat. Ale pořád mi vadila konzistence při nanášení. Jasně jen takové pocitové vadění, pleti to nevadilo. Ale příjemné mi to taky dvakrát nebylo. Až jednou mě napadlo to smíchat s olejem.



2 věci, které potřebujete při používání The Ordinary Vitamin C Suspension 23 %:

(1) Olej. Nejlépe samozřejmě rostlinný, čistý, 100% přírodní, může být i s éteráky nebo nějakými výtažky. A nejlépe takový, který podpoří účinky vitaminu C. Já vyzkoušela dva oleje: Mylo a Odacité. Odacité jsem měla proti hyperpigmentaci a na rozjasnění (zelený čaj a citronovou trávu) a tedy klobouk dolů, to byl fakt fičák. Jako pozitivní fičák. Jsem každé ráno znovu viděla, že mám jasnější, hezčí a regenerovanější pleť. Zamilovala jsem se. Mylo pro suchou pleť taky není špatné, to už jsem párkrát říkala, ale účinky jsou menší no. Jinak míchám céčkové sérum s olejem přímo v dlani. Dávala jsem tak půl pipety séra a k tomu jednu dvě kapky oleje. Díky oleji bude konzistence hladší a jemnější, lépe se jakoby vstřebává, rychleji se vsákne a nemá tak silikonový pocit.

(2) Krém. Ale pořád, i když je s olejem, nechává tohle céčko na pleti jemný povlak. Jak silikonová báze. Prostě vyhlazená a jemná pleť. Což chápu, že se někomu může líbit, a nesnáším to. Navíc na tom drží špatně makeup. Je třeba tuhle hladkou vrstvu něčím narušit a nejlépe ji přinutit, aby se vsákla ještě víc. Což udělá pleťový krém. Asi jakýkoliv krém, vyzkoušené mám jenom dva/tři: Steamcream, Mad Hippie, Balance Me opalovací. Steamcream a Mad Hippie jsou fajn a fungují v pohodě, ale hvězdou v této sestavě je rozhodně Balance Me opalovací krém. Já vlastně ani nechápu, jak on to dělá, je hutný, až mastný, ale zároveň skoro až matující. Na pleti je skoro až těžký, ale rychle se vsákne a naprosto skvěle mi na něm drží jakýkoliv makeup. Možná v létě to tak sladké nebude, ale teď v zimě je to hodně fajn. (Jinak je možné, že stejnou službu jako krém by mohla udělat i nějaká ta báze pod makeup, ale to nemám moc ozkoušené.)


Dostáváme se ale k tomu, co budete muset bohužel s jakýmkoliv vitaminem C vynechat:

(3) Niacinamide. Tyhle dva vitaminy, B3 a C, jdou totiž proti sobě. Ono to pleti asi nijak neškodí, že by to třeba zreagovalo a bouchlo, to zase ne. Ale navzájem se účinky vyruší. Což asi není úplně ideální, zase jako si nekupujete sérum s céčkem za hromadu peněz, abyste to třeba namazali na toner s niacinamide, za který jste zaplatili dvě hromady peněz, že ano. Takže lepší používat každý zvlášť. Dobrou zprávou pro mě je to, že niacinamide asi není můj šálek čaje. A to je niacinamide taková hvězda současnosti, nejvíc trendy in. Vyzkoušela jsem dvě séra s B3 a pokaždé jsem skončila obsypaná. Takže nemusím řešit, že bych chtěla využívat skvělý niacinamide v séru. Ale občas ten niacinamide najdu i v jiných věcech. Třeba momentálně ho doma mám v Mad Hippie krému, jsem ho musela přestat používat ráno, když dávám céčko. A taky je v Lotion P50 od BR, takže céčko spíš nepoužívám večer. Asi to není nic zásadního, ale trošku to zase omezuje, to jo.

No každopádně tohle céčko mi už došlo (skoro, je to otázka pár dnů). Tak hledám nové céčko. Moc moc moc bych chtěla OZNaturals. Ale zjistila jsem, že kousek stojí 20 dolarů, ale poštovné sem za tisícovku? WTF! Tak pak v EU se to taky prodává. Ale kousek za 50 euro? WTF! Takže jako váhám no. Nebo bych i tolik peněz za sérum klidně dala. To mi zase nepřijde až tak moc. Ale platit víc než dvakrát tolik, kolik je normální? To asi nedám. To je jak cenová politika českých obchodů a to prostě mi moje nákupní hrdost nedovolí. Takže přemýšlím, co bych ... kde bych ... které céčko bych ...

sobota 4. února 2017

Jak moc důležité je při péči o pleť pH?

Předpokládám, že všichni asi víme, co je pH. Kyselé, zásadité, neutrální pH. Extrémy na jednu nebo druhou stranu dobré nejsou, ať už při kontaktu s pletí nebo při konzumaci. Přirozené pH pokožky není neutrální, neutrální pH je 7, zatímco to přirozené na kůži je asi tak od 4 do 6, prostě lehce kyselé, nejčastěji se uvádí 5,5. V ideálním případě by měla jakákoliv kosmetika mít taky takové pH, protože tak nenarušuje přirozený stav kůže. A v ještě ideálnějším případě má kosmetika pH dokonce nižší, protože prostě proto...

Nutno říct, že můj přístup k pH je čistě uživatelský. Možná se časem dopracuji k nějaké odbornosti a k lepšímu postoji, ale v tuto chvíli mi je v podstatě jedno, jaké pH mají třeba jednotlivé ingredience, jak na sebe třeba působí a jak vytváří konečné pH produktu. Stejně tak mě nezajímá pH tak zhruba u poloviny produktů, které používám, dekorativní kosmetika, vlasová kosmetika, tělová kosmetika... narovinu pH mi je v tomto případě úplně ukradené. Ale rozhodla jsem se to řešit u pleťové kosmetiky hned ze dvou důvodů.


(1) Příliš zásadité pH narušuje pokožku. Nejen, že může vysušovat, ale hlavně může způsobovat akné. Nikdy mi nepřišlo, že by tohle byl můj případ, koneckonců na umývání pleti mám asi nejraději stále mýdla a většinou na ně moje pokožka reaguje velmi pozitivně. Ale rozhodla jsem se teď mýdla vzdát a nejspíš si i pořídím nějaký ten low-pH cleanser, které tak letí v Asii. Jako úplně tomu nevěřím, ale na druhou stranu, když se zamyslím... tak moje pleť velmi dobře často reaguje na čistící gely, které obsahují enzymy nebo rovnou kyseliny. Tedy na kyselé gely a kyselé rovná se low-pH, takže jsem vlastně praktikovala low-pH čištění pleti už několikrát, jen jsem tomu tak neříkala a neměla jsem to ověřené přes lakmusový papírek. Možná by to chtělo trošku prosvištět možnosti a některé vyzkoušet. Tak proto jsem se rozhodla pH minimálně u čistící kosmetiky alespoň nějaký ten omezený čas měřit a přijmout své osobní závěry.

Vědecké okénko: Ideální pH zdravé pokožky by se mělo pohybovat pod hodnotou 5. Přičemž takové průměrné pH vody bylo naměřeno někde kolem 7 - 8, záleží na tvrdosti a kvalitě vody. Pravidelné umývání vodou právě narušuje přirozené pH pokožky. Jaký je hlavní důsledek? Zmenšuje se tím obranná vrstva kůže, říká se tomu kyselý obranný plášť, při správném pH (tedy nižší než 5) je pokožka silnější a je odolnější proti vnějším vlivům. Zapomeňte tak nějak na antioxidanty, které slibují to samé. Jakmile nemáte nízké pH, tak je pokožka oslabena. Cokoliv výrazně zásaditého (už od pH 8) pak pokožku oslabuje a ta zůstává naprosto bezbranná proti bakteriím.

Dobrá zpráva je to, že při umytí vodou nezíská kůže okamžitě zásadité pH, spíš se to kyselé přirozené pH lehce zneutralizuje a získá hodnotu někde kolem 6. Navíc netrvá až tak dlouho, aby se pH pokožky vrátilo někde na hodnotu 5,5. Jak ale ukazují nejnovější průzkumy a experimenty, tak ideální pH kůže je ještě o kousek kyselejší, nejlépe právě pod hodnotou 5. Bylo například prokázáno, že čím déle necháte pokožku bez vody a bez jakékoliv kosmetiky, naprosto v klidu, tím kyselejší pH kůže získá. A to už je docela problém, protože dostat se na takovou kyselost pokožce trvá docela dlouho. 24 hodin špindíra a pH klesne o 0,2 čísel (při laboratorních podmínkách naměřen pokles pH z 5,12 na 4,93). 

(2) Příliš vysoké pH pleti, tedy pokud si umyjete obličej třeba mýdlem jako já, snižuje účinnost aplikovaných kyselin a dalších aktivních látek. Tedy třeba kyselinových masek nebo kyselinových tonik nebo céčkového séra, prostě přesně těch věcí, u kterých chcete, aby to fungovalo, a které stály jak malá výplata. Což není úplně žádoucí. Takto jsem se asi před půl rokem nad tím kosmetickým pH začala opravdu zamýšlet. Mi totiž přišlo, že ten Pixi glow, co ho mám tak ráda, najednou funguje nějak míň. Ono to mohlo způsobit více vlivů, ale přivedlo mě to k tomu, že chci vědět víc. A proto jsem si pořídila lakmusové papírky a hodlám si změřit kde co. Uvidíme, kam se s tím dostanu.



Jaké jsou možné důsledky narušeného kyselého pH kůže? Je jich hodně, vlastně jsou to snad skoro všechny. Akné, černé tečky, suchá pleť, vysušená pleť, dehydratovaná pleť, citlivost, přecitlivělost, ekzémy, růžovka, jakékoliv kožní onemocnění může být způsobeno právě narušením přirozeného ochranného kyselého kožního pláště.

Navíc když se nad tím zamyslíte, tak právě udržování přirozené kyselosti pokožky je v pozadí snad každé poučky o správné péči o pleť. Vyloučení mýdla z umývání. Používání šetrných čističů a hlavně pozor na SLS a jiné sulfáty. Bezalkoholová kosmetika. A hlavně šetrně. Mýt si obličej jen dvakrát denně. Kyselinová tonika. Rostlinné oleje na pleť. Caveman režim - tedy nemýt se vůbec a na obličej voda prostě nesmí a kosmetika taky ne. Všechno to v podstatě vede k tomu základu, že si pokožku nemáte umývat ničím zásaditým a že za druhé máte na to jít kysele. A tyhle závěry jsou přijaté nejen na základě nějakého experimentálního měření, ale především na základě dlouholetých zkušeností bez jakékoliv znalosti účinků různých pH na pokožku. Aneb spousta lidí neví o pH nic, ale bezsulfátová kosmetika nebo kyselinová tonika jim prostě dělají dobře. Přesně jak to předvídá ten vědecký přístup s pH měřením. Něco na tom všem asi bude. Takže vzhůru na to, já si teď doma všechno oměřím a budu už jenom kyselá.

(Lakmusové papírky jsem koupila na eBay a stálo to opravdu velmi málo peněz. Měření pH do každé rodiny!)

středa 1. února 2017

Spotřebováno: May Lindstrom, Mad Hippie, Avene, Omorovicza, Peter Thomas Roth, Pure Fiji a Badger

Prosinec je samozřejmě měsícem hojnosti. Nakupuje se na Vánoce. Dostává se na Vánoce. Konečně dojdou balíčky nakoupené na Black Friday. A taky se nakupují vánoční kolekce. A tak jsem se trošku nechala strhnout. Se slevou opalovací krémy, medová kosmetika v akci, sváteční kule, rozjasňovač s tvářenkou, který se mi líbí jenom z poloviny. Asi tak nějak to v prosinci bylo s nákupy. Celkem nakoupeno 34 kusů.

Spotřebovala jsem 24 kusů, ale jen samé nezajímavosti. Spotřebovala jsem tedy něco málo kusů, které mám opakovaně a které jsem si hned koupila znovu. May Lindstrom už mám. Cicalfate už mám rovnou dvakrát nově. Mad Hippie si určitě ještě někdy pořídím, uvidíme. No a ten zbytek? Prostě nuda a šeď. Tak nebo tak, celková bilance byla v prosinci + 10 kusů.

No a taky jsem si prošla všechny loňské spotřebovací články a došla jsem k celkovému bilančnímu číslu: + 90 kusů. Což mě dost tedy vyděsilo. Vůbec nechápu, kam jsem to všechno doma narvala. Je to poněkud matoucí a děsivý pocit. Tak jsem prošla i předminulý rok a to jsem skončila na + 15. Pokud jsem to tedy dobře počítala, zas jako jsem to jen šudlila z hlavy a možná jsem něco málo vynechala, možná neumím sčítat. Ale stejně, je to brutálně děsivý. Opravdu v mojí domácnosti přibylo loni devadesát kusů kosmetiky? Jako chápu, takových alespoň třicet je dekorativka, tu spíš sbírám a tam se to nepočítá. A co ten zbytek? Nejzvláštnější na tom ale je fakt, že jsem měla dojem, že mi doma všechno dochází. Třeba nemám žádný odličovač do zásoby. Ani čistící gel nebo pěnu, to mám jen malá balení. Fakt nevím, kde jsem + 90 nasbírala. Nemůžete mě někdo uklidnit, že jsem normální?





May Lindstrom Problem Solver je nejlepší možná maska na problematickou pleť. To už jsem říkala, jednou dvakrát třikrát, tady v recenzi, na telefonogramu, snad i na twitteru. Ještě to nevíte, ještě jste to neslyšeli? Problem Solver je nejlepší možná maska na problematickou pleť. Čistí do hloubky, peelinguje, obnovuje, regeneruje. Nevím, co k tomu dodat víc... mám doma nové balení.

Mad Hippie Vitamin C Serum je nejlepší céčkové sérum na světě. A nové balení doma ještě nemám, ale někdy si ho určitě zase pořídím, mám tedy nejdřív v plánu vyzkoušet ještě jiné značky. Možná narazím na něco lepšího a třeba i levnějšího, ale dost o tom pochybuji. Naprosto nekonfliktní konzistence, co se hned vsakuje a je skvělá i pod makeup. A navíc to opravdu má výsledky, dokonce se na první známky fungování ani nemusí čekat dlouho, já to viděla snad už po týdnu.

Avene Cicalfate je nejlepší věc, co se prodává v lékárně. A já vím, že to složením není žádná přírodní hitparáda, ale prostě je to úžasné. Přírodně se možná k účinkům blíží Aromatherapy Associates Overnight Mask, ale ta stojí snad pětkrát víc, takže vítěz je jasný. Navíc Cicalfate působí na regeneraci i proti akné. Regeneruje, revitalizuje, obnovuje, pomáhá hojit, zlepšuje celkový stav pokožky, přitom ale neucpává, je v pohodě i na problematickou pleť, nedělají se po něm černé tečky a navíc je mi na pleti prostě příjemný.


Omorovicza Cleansing Foam asi nebyla ničím zajímavá. Nebo takto, pokud to vezmeme k průměru produktů Omorovicza, co jsem kdy vyzkoušela, tak tahle čistící pěna/gel je velmi dobrá. Jsem na Omo fakt neměla štěstí a jejich krémy a séra mě ucpávají, voda nic nedělala, maska mi přišla zbytečná... takže tenhle čistící gel je pro mě skoro to nejlepší, co u značky mají. Velmi dobře se používal, šel snadno smýt, nevysušoval, nenechával nějaký povlak, měl hodně příjemnou jak našlehaně krémovou konzistenci. Fajné to bylo. Jsem ochotná zaplatit za nové plné balení 60 euro? Ne, nejsem.

Peter Thomas Roth Rose Stem Cell byla lehká gelová maska, co měla hydratovat. A asi možná jo, trošku, ono žádná velká nálož regenerace nebo výživy to nebyla, zas jako si nebudeme nic nalhávat. Konzistenčně bych to přirovnala k čistému aloe vera gelu i na pleti se to chovalo podobně, jakoby se maska skoro vsákla a jakoby vypnula pleť. A pak se to smylo a žádný extra účinek to nemělo. To bych skoro i řekla, že čisté aloe vera funguje líp. Navíc je přírodní a nemusí se umývat, protože se beze zbytku vsákne.

Badger Cuticle Care jako vůbec to nebylo špatné. Ale zase, taky se vám to stává? Do půlky v pohodě, krásně tuhá konzistence, co při dotyku prstu roztála a nechala na prstu akorátní množství pro namazání jedné nehtové kůžičky. A pak po půlce se to začalo blemcat, nabíralo se toho hodně, mastné, olejové, bylo toho na prstech moc, až jsem byla ráda, že jsem to spotřebovala.

Pure Fiji Nourishing Exotic Oil tak úžasně voní. Chápu, že pro někoho může být vůně moc, ona je trošku umělá a možná až moc silná, ale já mám Pure Fiji prostě ráda. Voní mi snad všechno, navíc to voní nejen z produktu, ale hlavně potom i ze mě. A klidně to ze mě voní i druhý den ráno. Jinak je to prostě olej, asi nebude úplně 100% přírodní, Pure Fiji si na přírodu dost často spíš hraje a pak si klidně pomáhá silikonem, ale to nevadí. Protože mi to prostě voní. Je to olej, normálně se nanáší jako olej, vsakuje se to jako olej, je v tom kokosový olej, ale kokosově to nevoní. A ráno je pokožka jemná jako po kokosovém oleji.


Takže z + 90 kusů loni udělám letos - 90 kusů? Tak tři dva jedna start.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...