Co koupit na iHerb: svíčky

Nebo asi spíš, co nekupovat. Protože jako přiznejme si to, kupovat si za dvě stovky úplně obyčejnou svíčku někde v Americe... no není to úplně logické. Navíc u takového svíčkového ignoranta, jako jsem já. Když mi stačí ty nejlevnější čajovky, jen aby něco svítilo. A za luxus vlastně považuji nějaký ten Brise nebo AirWick. Takže na mou obranu... jsem to koupila, že mi vždycky prostě zbývalo něco málo do DPH limitu, víme ne, jak to chodí. 

No ovšem když to zhodnotíme po čase s chladnou hlavou a bez myši namířené na checkout tlačítko, no nevím, asi to spíš za to nestálo. Aneb ze tří svíček to byla zhruba jednou trefa alespoň nějakým rozumným směrem. Měla jsem si raději koupit něco k jídlu, třeba ty chipsy byly dost fajn.

Mrs. Meyers Clean Day Scented Soy Candle, Cranberries

No jo, ono to vypadá tak pěkně tradičně. A to sklo bylo fakt pěkné. O tom nebudu lhát. Vlastně i vůně se mi líbila, byla to jakási limitka s brusinkami a fakt to vonělo jak chemické brusinky. Byla jsem spokojená i se sílou vůně, jeden pokoj to zvládlo provonět. Možná i trošku víc, ta vůně byla vlastně dost nenápadná, jsem ji pořád nedokázala zaznamenat, ale pak jsem šla vynést koš, a jak jsem došla domů, tak mě vůně úplně praštila do nosu, že nějaká je a vlastně je fajn. Problém mám ovšem s tím, že zhruba tak centimetr od dna přestal fungovat knot. Nešel zapálit, zkusila jsem ho zastřihnout, furt to nešlo, zkoušela jsem ho povytáhnout, skoro jsem ho vyndala... a nic. Prostě asi tak pětina svíčky se mnou odmítala spolupracovat. Za dvě stovky nic moc.

Way Out Wax All Natural Aromatherapy Candle, Cozy Home

Nejsou ty plechovky krásné? No jsou, že jo. Jdou normálně zavřít a vypadá to dost roztomile, alespoň já myslím. I vůně se mi líbila. Nebyl to tedy pro mě žádný odvaz, jen taková nenápadná lehká trošku kořeněná vůně, cítím tam třeba celkem zřetelně hřebíček. Pokoj to provonělo obstojně a vlastně jsem byla docela spokojená. Dokud jsem to nezapálila podruhé... a ono to vůbec nevonělo. Jakože tyhle svíčky, co vás nalákají v balení, pak to rozpálí na první použití, aby to hned pak zabalily a zapomněly, k čemu vlastně to všechno... no to by snad mělo být zakázané! Přitom ale nezapálené z balení to pořád trošku voní. No podvod jak něco. Ale na pohled hezká ne?

Aroma Naturals Soy VegePure Travel Candle, Peace Pearl, Orange, Clove & Cinnamon

A tuhle poslední bych jako jedinou doporučila. Cena za stovku, těch pět dolarů je často jen tak akorát do limitu. A voní opravdu krásně, kořeněně a trošku štiplavě. Po skořici ale sladce. Bohužel je docela slabá, zvládne tak akorát provonět jeden pokoj. A i to jen tak slabě náznakově. Ale vůně se mi líbí, samotná svíčka mě ničím nenaštvala a bez problémů se dopálila až do konce. Navíc to balení je fakt sladké!

No myslím, že se svíčkami jsem na iHerbu skončila. Nic extra nutného. Co jiného ještě přihazujete do limitu? Kromě jídla. Mňam dala bych si brambůrky...

Voda ve spreji (aneb nastříkáno už potřetí)

No o toniku ve spreji jsem se tady už vyjadřovala. Prý je ten sprej strašně otravný. Ale fuj otravný. Že to vymyslel určitě chlap, protože je to ultra nepraktické. Změnila jsem ale trošku názor. V současné době mi je asi jedno, jestli má tonikum sprej nebo normálně dírku. Už minulý rok jsem totiž došla k jedné převratné změně v péči o pleť. Přestala jsem používat vatové tamponky. Jako jo, pořád ještě tak jedno až dvě balení za rok spotřebuji. Protože si odlakovávám nehty. Ale na obličej mi tamponky ne že nesmí, ale přijde mi to tak zbytečné, že to nedělám.

No jo, takže jak to dělám? No neodličuji se micelárkou na tamponku, ale olejem a balzámem, co buď rovnou emulzifikují, nebo to stahuji hadříkem na obličej, který se pak jen vypere. A tonika jsem začala nanášet asijským způsobem. Tedy si šplíchnu do dlaní, dám dlaně k sobě a poťapkám si obličej. A opravdu je to ten nejlepší způsob tonika. Alespoň si to tak myslím. Zbytečně to netahá pleť, ušetří se čas, ušetří se samotné tonikum, co se pak nemusí kupovat tak často, ušetří se i za nákup nové vaty. 

Bála jsem se, že třeba mi bude chybět takové to jakože dočištění. Že by mělo tonikum dočišťovat pleť... už jste určitě někdy zaslechli. A to je prostě blbost. Se umyju ráno pěnou, večer balzámem a mýdlem a na pleti mi prostě nezůstává nic, co bych měla ještě dočišťovat. A kdyby zůstávalo, tak se to ukáže na tom bílém obličejovém ručníčku.

Navíc tím, jak nanáším tonikum, si stále více uvědomuji, jak důležité jsou aktivní látky v toniku. A že tonikum není jen takový něco, čím si přejedete pleť, abyste si byli jistí, že je vše čisté. Ne naopak. Občas úplně cítím, jak tonikum působí. Umyju si obličej a pak chvíli chodím jen tak a najednou mám pocit suché a úplně napnuté a neprodyšné pleti. Stačí nanést trošku tonika a najednou se pokožce tak uleví, jakoby se změkčí a mnohem lépe na ni přilne jakýkoliv krém nebo sérum, co nanáším další. To je přesně ta funkce, že tonikum připravuje na další pleťovou péči. No a prostě přesně. Zapomeňte na nějaké tonikové dočišťování, takové tonikum toho totiž umí mnohem víc.

No a z toho tak nějak vyplývá, že mi přestalo záležet na balení tonika. Nanáším to rukama a na balení nezáleží. To může mít střičku, může to mít díru jak vrata, může to mít malou štěrchací dírku. Já už si s tím nějak poradím. Do dlaně to vždycky nějak dostanu. I když na spreji je vlastně docela dobré, že dokážu kontrolovat množství tonika, abych dávala každý den stejně. Aktuálně pro mě šest střiků Martiny Gebhardt.

Raw Gaia Frankincense Floral Water je můj miláček i nepřítel. Zaprvé je úplně úžasná na pleti. Jako tohle není jenom voda, tohle je regulérní aktivní péče. Zklidňuje, podle mě i podporuje regeneraci, má antipupínkové účinky. Až mi je líto to používat jenom jako tonikum, takže míchám s olejem, každý večer a miluji to. Hlavně to tak krásně voní! No ovšem zadruhé je problém s tím, že tento sprej je mrcha. Moc koncentrované na jedno místo, moc silné, moc prudké, špatně se to dávkuje a rozhodně si tím jen tak nepřešplíchnete...

(dostala jsem do mojesminky.cz)

Akamuti Organic Chamomile Water jsem chtěla používat jako ranní tonikum, na střídačku s Martinou Gebhardt. Ale když jsem ho párkrát zkusila, tak dostalo jinou funkci. Stříká totiž z mojí současné výbavy nejjemněji. Takže ho používám klasicky a stříkám přímo na obličej. Stříkám to na make-up, stříkám to pod make-up, stříkám to před krémem, stříkám to po krému, stříkám to po pudru, stříkám to během dne jen tak, stříkám to občas večer na krém a balzám, aby se rychleji vstřebaly. Voní mi to a stříká to docela ucházející mlhu. V tomto mi to připomíná minerální vodu ve spreji od Youngblood, kterou jsem milovala, ale která stála snad pětkrát víc, než tohle Akamuti. Takže za mě dobrý.

(dostala jsem od blueberryhill.cz)

Martina Gebhardt Salvia Tonic používám ráno jako klasické tonikum (večer používám Pixi Glow). A jako úplně na zadek jsem si z něj nesedla. Před tím si pamatuji, že jsem měla Rugiada od Argital a to bylo podle mě lepší. A před tím jsem měla Pore Refining od Silk Naturals a to bylo neporovnatelně lepší. Přitom jako ta Martina se snaží pěkným složením a dobrou pověstí, ale pro mě ne... jiskra mezi námi nepřeskočila. Jako ona není špatná, ale kdybych si mohla vybrat, tak raději sáhnu po tom od Silk Naturals.

(koupila jsem v biooo.cz)

NeemAura Naturals Neem Hergal Skin Conditioning Spray není samozřejmě tonikum. To vám asi došlo z názvu. Je to takový hybrid mezi olejem a tonikem. Hodně olejové tonikum. Nebo hodně řídký vodový olej. Vyberte si. Kromě různých olejů včetně neemu a vody tam najdeme třeba i Aloe vera, bohužel i glycerin a nějaké ty éterické oleje. Složení pěkné. Trošku to na pleti lepí, ale rychle se vsakuje a podle mě docela funguje i na pupínky i černé tečky. Tento sprej momentálně používám jako ranní hydratační krém a nemám s ním nejmenší problém, i když je původně určený na něco jiného (zklidnění po opalování a tak). Na to dávám ještě opalovací krém, makeup se na to dobře nanáší i drží. Občas mám tedy pocit, že to je možná až moc těžké, většinou je to způsobené tím, že si dám tři místo dvou stříknutí a že je opalovací krém zrovna trošku těžší. Ale jinak je to fakt fajn. Navíc balení 120 ml vydrží asi tak milion let.

(koupila jsem na iHerb.com)

Péče o pleť léto

Článek o péči o pleť tady už dlouho nebyl, takže dneska to vezmu trošku podrobněji (no). Tedy kromě masek, protože ty jsem zapomněla vyfotit... a stejně jsem pak zjistila, že používám pořád ty samé masky, co tady už byly omílané kolem dokola a nejspíš budou zase omílané za měsíc a tak nějak, až se zase dostane na článek o péči o pleť. Dneska si je prostě představte.

Začnu obrázkem, který jsem si ukradla z Instagramu. Aneb co všechno mám v koupelně na poličce. Mám tam skoro všechno, co denně používám. A k tomu ještě všechno další, co bych používat v dohledné době chtěla. A taky tam mám všechno, co bych už měla spotřebovat. No ono to vypadá jako hodně, ale když na to teď asi tak pátým pohledem koukám... no mohlo by tam toho být klidně i víc. Ale polička je malá, takže jenom tak.

Murad Daily Cleansing Foam. Jsem si zvykla, že ráno si umývám pleť pěnou, a zatím na tom nehodlám nic měnit. Jen bych snad tuhle Murad klidně vyměnila. Jako ona mě vlastně asi ničím neštve, není perfektní, ale na její nedostatky (především tu alkoholovou vůni) jsem si nakonec zvykla. Ale ani mě ničím nenadchla a myslím, že až to spolu skončíme, tak si na Murad pěnu už nikdo nikdy nevzpomene.

Martina Gebhardt Salvia Tonic. Pak pokračuji tonikem. V létě jsem tedy vyřadila ráno kyseliny a místo toho si dávám jen tohle jemné od Martiny. A budu se moc rouhat, když řeknu, že Argital, co jsem měla před MG, bylo lepší? Já vím, že Martina zrovna jede, vlastně proti tomu nic nemám, ale mi tohle tonikum fakt přijde takový průměr. Nebo jsem možná jen náročná na tonika? Ale pěkně voní, má příjemný rozprašovač a na pleti neštípe.

Kiehl’s Iris Extract. Pokračuji tonikem číslo dvě. Nebo spíš takovým hybridem tonika a séra. Ještě před pár měsíci jsem na tomto kroku mazala DIY C sérum, ale céčko není dobré kombinovat se sluníčkem, takže jsem nahradila tímto Kiehl’s. A víte jak... jako mně jsou tyhle hybridy sympatické a tonikum, co by zároveň hydratovalo a ještě nějak tu pleť jakože energizovalo, já mu fakt fandím. Je to trend z asijské kosmetiky a v podstatě se mi fakt líbí. Ale zatím jsem si nevšimla, že by přineslo nějakou tu změnu.

Azélique Age Refining Eye Treatment. No já vám tedy nevím. Ale podle recenzí a podle té hříšné ceny v plné velikosti jsem od toho čekala asi víc. Tohle nic nedělá. Tedy já jsem si nevšimla. Že prý pak nejsou černé kruhy. No to jistě. <ironie> Ale zase na druhou stranu uznávám, že to maže a hydratuje docela pěkně, jsem před tím měla období bez očního krému a byla jsem trošku vysušená. Asi věkem už. Tak to je napraveno a jsem zase mladice...

Nature’s Way Hydraplenish. Stejně tak jako asijským trendům fandím i trendu s kyselinou hyaluronovou. Tedy až na to, že jsem pár hyaluronových sér v různé síle čistoty vyzkoušela a žádné mi nikdy nic neudělalo. Takže ani tohle, přírodní, 65% a navíc s vitaminem C nic neudělalo. Jako ono to je příjemné. Hned se to vsákne. Je to neutrální, nevoní to, nelepí to, dobře se na to maže cokoliv dalšího. Jen tak nějak nevidím změnu s nebo bez.

Neem Aura Naturals Neem Herbal Skin Conditioning Spray. Nojo, to jsem zase jednou nevěděla, jaký denní krém si vybrat. Chtěla jsem vlastně ozkoušet nějaké ty vzorky, ale pleť zrovna moc nespolupracovala, takže jsem z nouze začala ctnostně na sebe mazat tohle. Je to mix vody, aloe vera, nimbového oleje a spousty dalších věcí. Je to skoro až voda ve spreji, ale přeci jenom trošku mastná. Díky vodě se to rychle vstřebává, díky aloe to docela hydratuje, díky nimbovému oleji to je přece jenom trošku mastné, ale jak říkám: už nejsem úplně mladice, takže já trochu mastného snesu. A neplechu to pod makeupem nedělá, pleť začala zase spolupracovat... no spokojení spolu docela jsme.

Opalovací krém. Používám stále vzorky různých asijských opalovacích krémů z eBay. Zrovna mám na chodu od Skin Food jakýsi Honey sun gel nebo jak... a není to špatný. A dost pěkně to voní. Navíc musím pochválit, že ty asijské krémy proti sluníčku vůbec nejsou jakože špatné. Snad skoro všechny se velmi rychle vstřebávaly (kromě dvou výjimek, z nichž mě jen jedna iritovala), nespálila jsem se ani jednou, skvrny mi nepřibývaly celé léto, dokonce mi přišlo, že nějaké i ubyly... no příští léto si buď jeden z letošních vzorků koupím v celém balení, nebo snad si dám nové kolo vzorků #opalujemesevzorkyebay.

Emptage Beauty Clear Glow. Odličuji se čistícím olejem. Protože prostě tento způsob odličování mám ráda. Jasně, Emma Hardie je asi lepší, ale tak když není po ruce, tak čistý přírodní olej taky dobrý. Tento navíc tak krásně voní. Neemulzifikuje, protože jsou to jenom oleje, stáhne řasenku, makeup, dlouhodržící rtěnku na první pošmudlání a už jsem říkala, že pěkně voní?

Badeanstalten medové mýdlo. Jako druhé večerní čištění používám mýdlo. Prostě mi to tak vyhovuje a nebudu na tom nic měnit. Jen ta jednotlivá mýdla měním. Tohle je ještě z Dánska, u nás se značka neprodává a je to fakt škoda. Protože to tak pěkně voní a je to pěkně mramorované a je v tom med. Pokožku to nevysušuje, ale velmi dobře vyčistí, nenechává povlak a vůbec vydrží úplně nekonečně dlouho.

Pixi Glow Tonic. Pokračuji kyselinovým tonikem. I v létě. Jen se pak mažu každé ráno důsledně krémem s vysokým SPF. Pixi Glow miluji. Od prvního vyzkoušení před pár lety. Nehodlám na tom opět nic měnit.

Kiehl’s Iris Extract. Opět i večer dávám tohle tonikum sérum a opět mám pocit, že to stejně jako ráno ani večer nic nedělá.

Azélique Age Refining Eye Treatment. Oční krém mám tedy ten samý co ráno.

Reviva Labs Lighten&Brighten Dark Spot Serum. Jsem letos tomu sluníčku moc nedala. K moři jsme tradičně nejely, na koupaliště jsme to zvládly snad pětkrát, jinak bylo pořád ošklivo a zamračeno. Takže jsem si bez problémů celé léto mazala i bělící sérum, i když by se to nemělo. Ale večer a ještě když nechodím přes den moc na sluníčko... jsem si říkala. Navíc to sérum je opravdu příjemné. Má to konzistenci jako to hyaluronové ranní sérum. Čistý gel, co se hned vsakuje, nelepí a nenechává povlak. A mi snad i přišlo, že jo, že to i zesvětluje. Takže za mě spokojenost.

Mylo Flóra olej. Tak nakonec jsem otevřela Mylo olej a musím říct, že zatím po pár použití spokojenost. Voní mi to tedy trošku po růžích, to nemám ráda, ale je to jen slabo a dá se to tolerovat. Dokonce má olej celkem lehkou konzistenci, která se rychle vstřebává, póry mi to neucpává, tak standardně to namaže a promaže a ráno jsem v pohodě. Víc toho asi zatím nepovím.

Raw Gaia Frankincense Floral Water. Ach to tak krásně voní. Už jen pro tu vůni. Tuhle vodu ve spreji si míchám s olejem. Nemám ráda takové to klasické: navlhčit pleť a nanést olej. Raději si dám asi pět kapek oleje do dlaně, k tomu šestkrát šplíchnu přes rozprašovač vodu a nanáším rovnou na pleť. Odborně si vytvářím svou vlastní emulzi oleje ve vodě, která hydratuje, rychle se vsakuje a nenechává mastný povlak. Neodborně to prostě nanáším halabala dlaněmi, protože na víc nemám tak nějak nervy.

Emma Hardie Amazing Face Age Support Cream. Zvykla jsem si na olej mazat ještě krém. V zimě to byl mastný balzám, teď v létě jsem mazala tuhle tento krém od EH. A není to úplně špatné. Jako nebudeme to nějak hrotit, s vráskama to nic nedělá. Jakože fakt nic, používám už minimálně druhý, možná i třetí měsíc a nic. Mám už přeci jenom mračivku na čele a nechce se jí ode mě, ani krém od EH jí nedomluvil. Ale namaže to pěkně, rychle se to vsakuje, není to mastné, jemně příjemně to voní... co víc tak asi jako chtít, navíc když jsem tohle malé balení dostala jako GWP.

No a to je všechno. Kdybych měla rychle zrekapitulovat masky, tak to byly: Tarika, Lulu and Boo mořská, May Lindstrom Problem Solver i Honey Mud, občas i Evolve AHA. Jo a taky čistý med a limitovaná alverde. A to je asi tak všechno. Docela hodně věcí mi dochází a na koupelnu se třese spousta dalších věcí, takže myslím, že příště bude tahle péče zase nějaká trošku jiná. Těšíte se?

(No a jinak asi jsem zrovna s touto kombinací spokojená. Pleť se mnou až podezřele dobře spolupracuje, dokonce i během PMS.)

Lulu and Boo: Seaweed Purifying Mask

* koupila jsem na Lulu and Boo

A víte co... já jdu dneska zvostra na to. Víte, co mě nejvíce fascinuje na této masce? Že dokáže vyčistit pleť stejně dobře jako jíl, ale vůbec nevysušuje. To je co? Tomu říkám frajeřina. Tomu říkám čistící maska. Prostě když to někdo umí poskládat, tak to potom umí. Tahle maska se sice prezentuje hlavně jako jílová s řasama a troškou aloe vera pro hydrataci. Takže z toho jasně plyne, že to čistí, ale nevysušuje. Ale ta maska je mnohem víc, obsahuje totiž kromě toho i něco málo kyselin, přesněji z jablek a papáji. No a spoustu docela dobrých aktivních složek, které jsou na problematickou pleť velmi fajn.

složení: Solum fullonum (green clay), Aqua (water), Glycerine, Ascophyllum nodosum (seaweed) powder, Fucus vesiculosus (seaweed) powder, Cannabis sativa (hemp) oil, Simmondsia chinensis (jojoba) oil, Propolis cera extract, Hamamelis virginiana (witch hazel) extract, Carica papaya (papaya) extract, Pyrus malus (apple) extract, Aloe barbadensis leaf juice powder, Lavandula angustifolia (lavender) oil, Juniperus communis (juniper) oil, Litsea cubeba (may chang) oil, Rosmarinus officinalis (Rosemary) oil, Xantham gum, Sodium levulinate, Sodium anisate, Potassium sorbate, Sodium benzoate, Citric acid, Lactic acid, Linalool (from essential oils)

V podstatě to tedy znamená, že maska vám udělá jemný enzymatický peeling, odstraní cokoliv, co by mohlo ucpávat póry, zatímco do těch pórů pronikne a hloubkově je vyčistí. Navíc k tomu všemu pleť nevysušuje, jak by to udělal čistý jíl, ale nechá pleť jemnou a hladkou, bez zbytečného pnutí. Pokud se podíváme ještě blíž na složení, tak problematický by pro aknózní pleť mohl být třeba ještě ten glycerin, případně i mořské řasy jsou údajně docela hodně komedogenní. Já s tím tedy žádný problém nezaznamenala, naopak bych řekla, že po použití se i ty černé tečky u mě dělaly méně. Složení je navíc poskládané i jako mírně anti-aging, kyseliny obnovují pleť, řasy detoxikují a antioxidují, a působí tak i proti vráskám.

Maska opravdu krásně voní, nic umělého, i když ta vůně asi nebude úplně pro každého, je lehce zemitá a trošku mořská. Konzistence je jak našlehaná. Není úplně jemná a hladká, jsou v ní cítit opravdu malinká zrníčka. Při prvním použití jsem čekala, že to bude o dost hutnější, ale pak jsem byla opravdu překvapená tím, jak málo masky mi stačilo na jedno použití, lehkou nadýchanou texturu tu má... jak s troškou našlehaného bílku. Masku používám vlastně už od prosince, hned od nákupu, asi jednou týdně a ještě stále mi tam zbývá tak na měsíc používání. To jsem si fakt nemyslela, že mi tak malinké balení (má to jenom 50 ml) vydrží tak dlouho.

Masku stačí nanést v opravdu lehké vrstvě, při nanesení má tmavší zelenou až skoro khaki barvu, postupně usychá do světlejší zelené. Nestahuje, pro mě je v podstatě velmi příjemná na nošení a nemusím vůbec sledovat čas, abych to už umyla. Co oceňuji, je fakt, že se opravdu snadno a lehko smývá dolů. S vodou vytváří takovou skoro až emulzi, nenechává na pleti nějaký film a po pár opláchnutí je dole celá. Pleť je po použití opravdu jemná, čistá, vyhlazená, dokonce mi až přijde, že to podpoří přes noc i regeneraci.

Maska stojí 23 liber, což je jakože hodně. To si přiznejme. Za tu cenu můžete na UK shopech nakoupit i highend, jako je třeba Caudalie, Elemis nebo další tyhle hypované značky. Na druhou stranu jsem tuhle masku měla opravdu o dost raději než takový Elemis a určitě jsem u ní viděla víc účinků. Navíc jsem Lulu and Boo koupila v akci 1+1, takže vlastně cena byla poloviční. Na druhou stranu nejsem si úplně jistá, jestli bych si koupila nové plné balení. Přece jenom, ten wow efekt, který má moje problematická pleť s May Lindstrom nebo s Tarikou, ten tady není. A pokud mám nějaký akné problém, tak určitě raději sáhnu spíš po těchto dvou. No a na takovou udržovací čistící kúru, kdy si chci pleť vyčistit, i když problém vlastně nemám... no raději vyzkouším pro změnu třeba něco jiného. Ale pro změnu chci opravdu tu druhou masku od Lulu and Boo mít doma v plném balení, měla jsem ji ve vzorku a bylo to dost fajn.

No a navíc! Vidíte to fešácké skleněné balení? Takto si představuji přírodní highend. Což tedy nevím, ono to asi není highend, když to nemá reklamu a vyrábí se to ručně někde určitě na venkově a nemá to žádnou hvězdu jako tvář značky. Ale takto by měl přírodní highend určitě vypadat. Promyšlené složení, krásné balení těžké do ruky, příjemné používání, účinky, co alespoň trošku odpovídají ceně.

Asijská kosmetika: je to jiné

Je pravda, že asijskou kosmetiku až tak moc zrovna teď nepoužívám. Přece jenom dávám přednost přírodnímu složení, bez silikonů a především bez glycerinu. Moje nedávná zkušenost se Sulwhasoo opalovacím krémem mi ovšem ukázala, že výsledky asijská kosmetika má a že by možná nebylo od věci se nad tím zamyslet a poohlédnout se v těchto vodách trošku více. No a trošku dávnější dotaz, který padl na mém insta, mě zase donutil se zamyslet nad tím, jaká jsou přesně specifika asijské kosmetiky.

Nutno říct, že moc nerozlišuji mezi korejskou, tchajwanskou nebo japonskou nebo další kosmetikou, jako vidím mezi nimi rozdíly (občas malinko), ale rozhodně ne tak zásadní, abych to nějak rozlišovala. Pokud se bavíme o asijské kosmetice, v angličtině pro to mají takový pěkný výraz K-Beauty, to se většinou myslí korejská kosmetika. Značky jako Tony Moly, Etude House, Skin79, Skin Food... roztomilost a kawaii často za všech okolností (uvědomuji si, že kawaii je japonské, ale když ta japonská kosmetika známá u nás mi až tak kawaii ani nepřijde). Oproti tomu tchajwanská i japonská kosmetika mi přijdou ve všech možných cenových kategoriích dospělejší a navíc i jednodušší v systému používání. To jsou asi tak jediné rozdíly, které dokážu rozlišit... a dále už mezi těmito asijskými zeměmi nebudu rozlišovat, takže prostě asijská kosmetika.

(1) Je prostě kawaii

To se musí asijatům nechat. Roztomilost jim jde. A v kosmetice to fakt frčí. Mašličky, kytičky, barvičky. Na krabičkách, na obalech, v reliéfech. Růžová, pastelové barvy a celé to vypadá, jak kdyby to uteklo z domečku pro panenky. A můžete si říkat, co chcete, můžete zastávat názor, že tohle se pro dospělé nehodí... a asi budete mít pravdu, ale i tak mě ta roztomilost občas prostě chytne za srdíčko. A taky za peněženku.

(2) Je ve všech cenových kategoriích

Prosím pěkně, to, co se prodává v naší Sephoře za přepálené ceny, tedy Tony Moly a tak... není asijským highendem. Vlastně to je docela dobře jen taková drogérka, asi jako třeba Nivea, dražší level drogérky. Jen v hezčím obalu. Na stejné úrovni pak můžete najít třeba Skin Food, Etude House, Innisfree a další. Levnější je pak třeba podle mě Baviphat nebo Holika Holika, kde BB krém seženete na eBay za stovku a tak. Takový ten vyšší highstreet je reprezentovaný značkami jako je Missha, UNT nebo Skin79. No a pak tam máme taky highend jako Sulwhasoo, History of Whoo a určitě spoustu dalších.

(3) Není přírodní

Ke složení se ještě dostaneme, ale i když vám to často výrobci tak prezentují, málo co je v Asii opravdu 100% přírodní. Ani ty tzv. přírodní značky, jako Skin Food nebo Innisfree, prostě nejsou jen přírodní. Tu dimethiconek, tu jiný silikonek, občas i ta ropička... no přírodní to není. Co jim ovšem přičítám v Asii k dobru, tak mnohem méně než naše konvenční kosmetika používají glycerin. Díky tomu je pro mě často takový silikonový krém z Asie přijatelnější než glycerinový čistě přírodní krém od Alverde. Nevím, kdy přesně se u mě vyvinula tato glycerinová pupínkofobie, ale bohužel... já si Alverde na obličej už mazat nebudu. Ale nějaký ten asijský krém možná ještě někdy vyzkouším. (Vlastně mám jeden zrovna doma.)

(4) Ale přírodní složky hodně používají

Čeho si na složení asijské kosmetiky vážím, je fakt, že opravdu hojně používají přírodní výtažky. No občas to působí chaoticky, ale třeba Sulwhasoo jsem teď zkoumala ... a bělící řada je plná extraktu z lékořice, která je bělícími účinky pověstná. K tomu přidají nějaké ty antioxidanty, céčko a možná to působí trošku chaoticky, ale když se nad tím zamyslím, tam mi to přijde velmi dobře nakombinovaná příroda s požadovanými účinky. Bohužel často v tom silikonovém základě, ale pro mě pořád lepší tohle než to samé v glycerinovém základě (zdravím Omorovicza). No a když se navíc řekne v Asii přírodní, tak se tím často nemyslí jen to bambucké máslo, aloe vera a jojobový olej s éčkem. Ale opravdu se tím myslí kytičky, bylinky, vitamíny, přírodní antioxidanty. A taky hlemýždi, hadi, vosy. V silikonovém základě. Od našeho parfumérkového standardu se asijská kosmetika zase liší tím, že tyto aktivní přírodní látky často najdete v první polovině složení. A klidně i na prvních pěti místech. A ne že jsou schované na spodním řádku mezi fragrance a phenoxyethanol.

(5) Mají jiné cíle

Na to je třeba se připravit. Asiati chtějí být bílý. A kromě bělení je jejich kosmetika velmi výrazně zaměřená na stárnutí pleti. Mají mnohem propracovanější systém opalovacích krémů, prosazují obyčejný denní krém, který bude řešit problém a typ pleti, a na tento teprve vrství SPF v opalovacím krému a BB krému. Na bělicí a opalovací kosmetiku jsou prostě v Asii experti. A nechci říkat, že třeba vrásky až tak neřeší, ale rozhodně je pro ně bělení mnohem větší priorita než protivrásková péče. (I když to tedy spolu souvisí.) A když vrásky, tak spíš dávají důraz na hydrataci a SPF ochranu jako prevenci.

(6) Dávají důraz na hydrataci

Ať už máte typ pleti jakýkoliv, ať už řešíte akné, bělíte nebo chcete pleť bez vrásek, tak asijská kosmetika vám na první místo v celém to svém kosmetickém systému dá hydrataci. Kyselina hyaluronová, aloe vera nebo i jen obyčejná voda. Hydratace je prostě základ a přes to nejede vlak.

(7) Jedno po druhém

Jak je teď velkým hitem namazat na sebe mastný bezvodý balzám a hotovo, tak tohle v Asii fakt ne. Tam je naopak trendem na sebe namazat co nejvíce vrstev s co nejlehčí konzistencí na bázi vody. Začnou tonikem, pokračují lotion (což je vlastně taky tonikum), pak hned sérum, pak krém, pak opalovací krém a pak teprve makeup. To je pět vrstev ještě před makeupem a to mám pocit, že jsem na něco určitě zapomněla. Navíc večer bude ta mazací rutina určitě ještě větší, přibude možná olej a mastný krém, odličovač, čistící produkt, kromě tonika i pleťová voda... atd. Každý z produktů má co nejlehčí konzistenci, aby se co nejrychleji vstřebal a aby aktivní látky pronikly do pokožky. Není to určitě styl pro každého, ale něco na tom vrstvení tak nějak je. Ve výsledku pak není vůbec výjimkou, že byste na sebe měli mazat třeba 7 nebo 9 vrstev ráno a večer třeba ještě o jednu víc. Díky tomu, podle mého názoru, měl v Asii tak velký úspěch BB krém. On totiž nabídl velké SPF, hydrataci a navíc makeupové vlastnosti. Takže dejme tomu po lotion, toniku, séru a nějakém lehčím krému se pak maže hned BB a místo 7 vrstev si na sebe dáte třeba jenom 5.

(8) Dekorativní kosmetika velmi často málo pigmentuje.

Pigmentace není to nejhlavnější. Cílem je spíš rozzářit pleť, dodat jí trošku barvy a zdravého lesku. Na rozdíl třeba od amerického stylu, kde jsou cílem silné kontury, nánosy barev, silný korektor a jeho baking, výrazné oči a barevné rty. Kdežto asijská kosmetika raději upřednostní přirozenou barvu pleti, nejlépe světlejší, na rozdíl od posedlosti od opálení v západním světě. Na tuto dokonalou pleť pak maximálně přidá trošku rozjasňovače a tvářenky v přirozeném růžovém nebo broskvovém odstínu. A možná ani ten rozjasňovač není třeba, protože každý správný BB krém by měl být už přirozeně rozjasňující, aby samotný rozjasňovač nebyl třeba. Vždycky mi přišlo, že zatímco západní a americký tutorial vám poradí pleť hydratovat krémem a pak začne vrstvit všechny možné báze, makeupy, korektory, pudry a barvy... tak asijský tutorialek se věnuje polovinu času vrstvení různých sér, vodiček a opalovacích krémů, aby nakonec všechno zakončil BB krémem, jednou barvou a přepudrováním maximálně tak nosíku. A pokud nějaká barva, tak jen slabě. Je tak třeba se na to při nákupu připravit, oční stíny moc nemalují, tvářenky se musí vrstvit pro barevnější efekt, rtěnky připomínají spíš balzámy na rty, stainy mají hodně vodovou texturu a dodají opravdu jen nádech barvy. 

(9) Lesk jako blesk a hlavně třpytky.

Asijská dekorativní kosmetika je občas až nepoužitelně třpytivá. Opět na rozdíl od posedlostí západu matem, matné rtěnky, matné oční stíny, matné tvářenky. A všichni řeší horem dolem, že matné oční stíny není lehké vyrobit a matná rtěnka je na puse nepříjemná. Proč to tam vůbec tedy dávat, odpoví obratem asijský kosmetický průmysl. Však rtěnka by měla udělat šťavnaté vyživené rty s troškou lesku. Oční stíny by měly rozzářit a tvářenka dodává nejen barvu, ale i lesk. My to máme tady u nás raději dewy and fresh.

Tohle jsou asi tak zásadní odlišnosti, které mě napadají u asijské kosmetiky. Možná to vidíte jinak, možná vidíte i jiné... a možná nevidíte žádné. Dala jsem si takový menší cíl, že z Asie zase něco vyzkouším. Docela mě totiž bavil ten můj letní projekt s asijskými opalovacími krémy ve vzorku. Tak třeba ještě na další rozdíly přijdu někdy časem.