Je pravda, že asijskou kosmetiku až tak moc zrovna teď nepoužívám. Přece jenom dávám přednost přírodnímu složení, bez silikonů a především bez glycerinu. Moje nedávná zkušenost se Sulwhasoo opalovacím krémem mi ovšem ukázala, že výsledky asijská kosmetika má a že by možná nebylo od věci se nad tím zamyslet a poohlédnout se v těchto vodách trošku více. No a trošku dávnější dotaz, který padl na mém insta, mě zase donutil se zamyslet nad tím, jaká jsou přesně specifika asijské kosmetiky.
Nutno říct, že moc nerozlišuji mezi korejskou, tchajwanskou nebo japonskou nebo další kosmetikou, jako vidím mezi nimi rozdíly (občas malinko), ale rozhodně ne tak zásadní, abych to nějak rozlišovala. Pokud se bavíme o asijské kosmetice, v angličtině pro to mají takový pěkný výraz K-Beauty, to se většinou myslí korejská kosmetika. Značky jako Tony Moly, Etude House, Skin79, Skin Food... roztomilost a kawaii často za všech okolností (uvědomuji si, že kawaii je japonské, ale když ta japonská kosmetika známá u nás mi až tak kawaii ani nepřijde). Oproti tomu tchajwanská i japonská kosmetika mi přijdou ve všech možných cenových kategoriích dospělejší a navíc i jednodušší v systému používání. To jsou asi tak jediné rozdíly, které dokážu rozlišit... a dále už mezi těmito asijskými zeměmi nebudu rozlišovat, takže prostě asijská kosmetika.
(1) Je prostě kawaii
To se musí asijatům nechat. Roztomilost jim jde. A v kosmetice to fakt frčí. Mašličky, kytičky, barvičky. Na krabičkách, na obalech, v reliéfech. Růžová, pastelové barvy a celé to vypadá, jak kdyby to uteklo z domečku pro panenky. A můžete si říkat, co chcete, můžete zastávat názor, že tohle se pro dospělé nehodí... a asi budete mít pravdu, ale i tak mě ta roztomilost občas prostě chytne za srdíčko. A taky za peněženku.
(2) Je ve všech cenových kategoriích
Prosím pěkně, to, co se prodává v naší Sephoře za přepálené ceny, tedy Tony Moly a tak... není asijským highendem. Vlastně to je docela dobře jen taková drogérka, asi jako třeba Nivea, dražší level drogérky. Jen v hezčím obalu. Na stejné úrovni pak můžete najít třeba Skin Food, Etude House, Innisfree a další. Levnější je pak třeba podle mě Baviphat nebo Holika Holika, kde BB krém seženete na eBay za stovku a tak. Takový ten vyšší highstreet je reprezentovaný značkami jako je Missha, UNT nebo Skin79. No a pak tam máme taky highend jako Sulwhasoo, History of Whoo a určitě spoustu dalších.
(3) Není přírodní
Ke složení se ještě dostaneme, ale i když vám to často výrobci tak prezentují, málo co je v Asii opravdu 100% přírodní. Ani ty tzv. přírodní značky, jako Skin Food nebo Innisfree, prostě nejsou jen přírodní. Tu dimethiconek, tu jiný silikonek, občas i ta ropička... no přírodní to není. Co jim ovšem přičítám v Asii k dobru, tak mnohem méně než naše konvenční kosmetika používají glycerin. Díky tomu je pro mě často takový silikonový krém z Asie přijatelnější než glycerinový čistě přírodní krém od Alverde. Nevím, kdy přesně se u mě vyvinula tato glycerinová pupínkofobie, ale bohužel... já si Alverde na obličej už mazat nebudu. Ale nějaký ten asijský krém možná ještě někdy vyzkouším. (Vlastně mám jeden zrovna doma.)
(4) Ale přírodní složky hodně používají
Čeho si na složení asijské kosmetiky vážím, je fakt, že opravdu hojně používají přírodní výtažky. No občas to působí chaoticky, ale třeba Sulwhasoo jsem teď zkoumala ... a bělící řada je plná extraktu z lékořice, která je bělícími účinky pověstná. K tomu přidají nějaké ty antioxidanty, céčko a možná to působí trošku chaoticky, ale když se nad tím zamyslím, tam mi to přijde velmi dobře nakombinovaná příroda s požadovanými účinky. Bohužel často v tom silikonovém základě, ale pro mě pořád lepší tohle než to samé v glycerinovém základě (zdravím Omorovicza). No a když se navíc řekne v Asii přírodní, tak se tím často nemyslí jen to bambucké máslo, aloe vera a jojobový olej s éčkem. Ale opravdu se tím myslí kytičky, bylinky, vitamíny, přírodní antioxidanty. A taky hlemýždi, hadi, vosy. V silikonovém základě. Od našeho parfumérkového standardu se asijská kosmetika zase liší tím, že tyto aktivní přírodní látky často najdete v první polovině složení. A klidně i na prvních pěti místech. A ne že jsou schované na spodním řádku mezi fragrance a phenoxyethanol.
(5) Mají jiné cíle
Na to je třeba se připravit. Asiati chtějí být bílý. A kromě bělení je jejich kosmetika velmi výrazně zaměřená na stárnutí pleti. Mají mnohem propracovanější systém opalovacích krémů, prosazují obyčejný denní krém, který bude řešit problém a typ pleti, a na tento teprve vrství SPF v opalovacím krému a BB krému. Na bělicí a opalovací kosmetiku jsou prostě v Asii experti. A nechci říkat, že třeba vrásky až tak neřeší, ale rozhodně je pro ně bělení mnohem větší priorita než protivrásková péče. (I když to tedy spolu souvisí.) A když vrásky, tak spíš dávají důraz na hydrataci a SPF ochranu jako prevenci.
(6) Dávají důraz na hydrataci
Ať už máte typ pleti jakýkoliv, ať už řešíte akné, bělíte nebo chcete pleť bez vrásek, tak asijská kosmetika vám na první místo v celém to svém kosmetickém systému dá hydrataci. Kyselina hyaluronová, aloe vera nebo i jen obyčejná voda. Hydratace je prostě základ a přes to nejede vlak.
(7) Jedno po druhém
Jak je teď velkým hitem namazat na sebe mastný bezvodý balzám a hotovo, tak tohle v Asii fakt ne. Tam je naopak trendem na sebe namazat co nejvíce vrstev s co nejlehčí konzistencí na bázi vody. Začnou tonikem, pokračují lotion (což je vlastně taky tonikum), pak hned sérum, pak krém, pak opalovací krém a pak teprve makeup. To je pět vrstev ještě před makeupem a to mám pocit, že jsem na něco určitě zapomněla. Navíc večer bude ta mazací rutina určitě ještě větší, přibude možná olej a mastný krém, odličovač, čistící produkt, kromě tonika i pleťová voda... atd. Každý z produktů má co nejlehčí konzistenci, aby se co nejrychleji vstřebal a aby aktivní látky pronikly do pokožky. Není to určitě styl pro každého, ale něco na tom vrstvení tak nějak je. Ve výsledku pak není vůbec výjimkou, že byste na sebe měli mazat třeba 7 nebo 9 vrstev ráno a večer třeba ještě o jednu víc. Díky tomu, podle mého názoru, měl v Asii tak velký úspěch BB krém. On totiž nabídl velké SPF, hydrataci a navíc makeupové vlastnosti. Takže dejme tomu po lotion, toniku, séru a nějakém lehčím krému se pak maže hned BB a místo 7 vrstev si na sebe dáte třeba jenom 5.

(8) Dekorativní kosmetika velmi často málo pigmentuje.
Pigmentace není to nejhlavnější. Cílem je spíš rozzářit pleť, dodat jí trošku barvy a zdravého lesku. Na rozdíl třeba od amerického stylu, kde jsou cílem silné kontury, nánosy barev, silný korektor a jeho baking, výrazné oči a barevné rty. Kdežto asijská kosmetika raději upřednostní přirozenou barvu pleti, nejlépe světlejší, na rozdíl od posedlosti od opálení v západním světě. Na tuto dokonalou pleť pak maximálně přidá trošku rozjasňovače a tvářenky v přirozeném růžovém nebo broskvovém odstínu. A možná ani ten rozjasňovač není třeba, protože každý správný BB krém by měl být už přirozeně rozjasňující, aby samotný rozjasňovač nebyl třeba. Vždycky mi přišlo, že zatímco západní a americký tutorial vám poradí pleť hydratovat krémem a pak začne vrstvit všechny možné báze, makeupy, korektory, pudry a barvy... tak asijský tutorialek se věnuje polovinu času vrstvení různých sér, vodiček a opalovacích krémů, aby nakonec všechno zakončil BB krémem, jednou barvou a přepudrováním maximálně tak nosíku. A pokud nějaká barva, tak jen slabě. Je tak třeba se na to při nákupu připravit, oční stíny moc nemalují, tvářenky se musí vrstvit pro barevnější efekt, rtěnky připomínají spíš balzámy na rty, stainy mají hodně vodovou texturu a dodají opravdu jen nádech barvy.
(9) Lesk jako blesk a hlavně třpytky.
Asijská dekorativní kosmetika je občas až nepoužitelně třpytivá. Opět na rozdíl od posedlostí západu matem, matné rtěnky, matné oční stíny, matné tvářenky. A všichni řeší horem dolem, že matné oční stíny není lehké vyrobit a matná rtěnka je na puse nepříjemná. Proč to tam vůbec tedy dávat, odpoví obratem asijský kosmetický průmysl. Však rtěnka by měla udělat šťavnaté vyživené rty s troškou lesku. Oční stíny by měly rozzářit a tvářenka dodává nejen barvu, ale i lesk. My to máme tady u nás raději dewy and fresh.
Tohle jsou asi tak zásadní odlišnosti, které mě napadají u asijské kosmetiky. Možná to vidíte jinak, možná vidíte i jiné... a možná nevidíte žádné. Dala jsem si takový menší cíl, že z Asie zase něco vyzkouším. Docela mě totiž bavil ten můj letní projekt s asijskými opalovacími krémy ve vzorku. Tak třeba ještě na další rozdíly přijdu někdy časem.