pondělí 24. února 2014

8 věcí, které mi v minulém roce změnily pleť

Nemám dokonalou pleť. Nikdy jsem neměla. A jak mně občas někdo fundovaný řekne (kosmetička nebo kožní), ani nikdy mít nebudu. Ovšem to, jak se moje pleť začala chovat asi před rokem a půl... bylo hodně špatné i na mé poměry. Začalo to ucpáváním pórů, taková drobná krupička, která se objevila nejdříve na lícních kostech, pak se rozšířila na spánky a nakonec se vydala směrem dolů až na krk. Zhruba po dvou měsících tohoto neustále se zhoršujícího stavu ucpaných pórů, se mi začaly pupínky i podebírat. Zanítilo se jich pár, pak dalších pár, pořád tam byly a postupně jich přibývalo, byly podkožní a nepěkné a tak. Protože mám nenechavé ruce, tak to pokračovalo jizvičkama. Do toho se mi brutálně začala vysušovat pleť, nebylo to ani tak špatnou kosmetikou, jako si myslím samovolnou obranou pleti proti všem těm pupínkům a jizvičkám, určitě i proti nevhodné kosmetice a přehnané péči. Takže po půl roce jsem skončila s totálně přesušenou pletí, na dotyk úplně jak struhadlo, s ucpanými póry na lícních kostech a zanícenými boláky hlavně na bradě a tvářích. Bez minerálního makeupu jsem ven nechodila a raději jsem vlastně vůbec nechodila ven. Navíc jsem netušila, proč mi pleť tak blázní. Fakt to nevím do teď, co to způsobilo, takže si asi budu muset vystačit s prostým konstatováním, že hormonální nerovnováha.

Oproti tomu, jak moje pleť vypadala před rokem, ji právě v tuto chvíli miluji. Není dokonalá, ale není ani špatná. Jak jsem se k tomuto stavu dostala? Vlastně si ani nejsem jistá. Změna to byla tak pomalá a tak v jednotlivých krůčcích nepatrná, že je dost těžko říct. (Tedy s jedinou výjimkou: MyChelle séra, které na mě mělo účinek během tří dnů od prvního použití.) A když říkám pomalá, tak tím myslím opravdu měsíce a ještě nejsem na konci té cesty k dokonalé pleti. Ani to nebylo nic zázračného, ale nakonec to fungovalo.



(1) Silk Naturals Pore Refining Toner
Miluji ho. První lahvičku jsem vyzkoušela akorát před rokem a pak si jen mlátila hlavou o zeď, že jsem ho tenkrát nekoupila víc. Tento toner mi v nejhorším dokázal pleť uklidnit a póry udržovat relativně čisté. Stačilo použití dvakrát denně. Zpětně si myslím, že SN toner byl jeden z prvních kroků správným směrem k lepší pleti. Jen mi tedy trvalo dlouho, než jsem koupila novou várku, jsem přes půl roku čekala, až budou dávat k nákupu něco jiného než oční stíny. Dočkala jsem se až před Vánocemi, ale v současnosti už na SN opět frčím. Stále ho miluji.

(2) rybí olej
Nevěřím moc na doplňky stravy, spousta jich na mě nefungovala, některé fungovaly, ale měly občas i nežádoucí účinky (třeba zarudlá pleť po vitamínu B). Rybí olej na mě funguje. Má pomalé účinky, určitě si na ně musíte počkat v řádu měsíců, já pro definitivní čekala měsíce dva. Ale vyplatí se to. Po rybím oleji se mi totiž přestaly tvořit podkožní útvary.

(3) minimální péče
Minimální péči jsem začala praktikovat, když mi došel SN toner. Prostě jsem najednou byla bezradná. Nevěděla jsem, co na sebe hlavně večer namazat... a tak jsem se nemazala. Ani toner jsem si nedávala. Prostě nic. Odlíčila jsem makeup, vyčistila si pleť, nechala ji, ať klidně chvilku tahá a šla jsem spát. Kdykoliv jsem se totiž v tomto období zkusila namazat, ať už ráno nebo večer, tak to nedopadlo dobře. Postupně jsem přidala tonery, občas i nějakou květinovou vodu, ale krémy mi nedělaly dobře. Tak jsem na ně rezignovala. Večer mi to přišlo přirozené, jen ráno jsem bojovala s tím, že si přeci bez namazání nemůžu dát makeup.

(4) Matis BB krém
V tu chvíli naštěstí přišla záchrana v podobě BB krému od Matisu. On je hodně hutný, hodně až mastný a hodně výživný. Navíc hodně kryje. Ideální řešení. Nahradil mi ráno denní krém, i s SPF faktorem (jsem se v létě fakt bála pigmentových skvrn, používala jsem i kyselinová tonika... a prostě kdyby se mi začaly dělat skvrny i ze sluníčka, tak si to jdu asi rovnou hodit). A navíc nahradil i makeup. Ráno mi stačily dvě vrstvy, pro zvýšené krytí jsem to ještě pudrovala Lumiere minerálním makeupem. Tím jsem doplnila minimální péči a myslím, že tak tři až čtyři měsíce jsem se ničím jiným nemazala. Matis BB měl i regenerační a hodně hojící účinky, občas jsem bojovala s nutkáním ho na sebe namazat i na noc... a o to víc se těšila na ráno, až si zase dopřeji.




(5) separátní ručníky na obličej
Chápu, že někomu to může přijít jako zbytečnost. Mně vlastně taky. Mít separátní ručníky na obličej je nadbytečné. Primárně ovšem to nejsou jen ručníky na obličej, primárně hlavně s tím večer odličuji balzámy a oleje. A ani to není na teplých mokrých ručnících to nejlepší. Nejlepší na nich totiž je, že umýt vám můžou i pleťovou masku. Jílové masky díky tomu pleť mnohem lépe čistí, navíc jakákoliv maska se tak umyje rychleji a efektivněji. Stačí jen nanést pleťovou masku, nechat uschnout, pak na obličej přiložit teplý mokrý ručník, chvíli podržet a masku setřít. Pokaždé úplně cítím, jak mi jíl proniká do pórů, teplem tam všechno rozpouští a ručník to potom stírá do pryč.

(6) Elemental Herbology Facial Detox Purifying Mask
... je asi nejlepší jílovou maskou, kterou jsem kdy vyzkoušela. Ta cena tomu bohužel odpovídá. Je to jediná maska, která kdy dokázala nejen předejít novým pupínkům, ale zároveň zvrátit vývoj těch stávajících. Stačilo večer nanést, smýt ručníkem a teplou vodou... a ráno jsem se budila s novou pletí. V současné době mám pocit, že ji už nepotřebuji. Proto jsem ji taky ještě nekoupila. Navíc mi i přišlo, že hodně obdobné účinky má Matis Clay Mask, kterou jsem ve slevě nakonec koupila. Zpětným srovnáním je EH lepší. Ale Matis je horší opravdu jenom o kousek.

(7) MyChelle Clear Skin Serum
Sérum jsem začala používat v době, kdy moje pleť měla jediný závažný problém. Ty póry se mi pořád ucpávaly. Suchost a dehydratovanost jsem tak nějak eliminovala trošku paradoxně tím, že jsem se přestala mazat. Podkožní problémy zase eliminoval rybí tuk. Ale ty minipupínečky tam byly pořád.  A všude. A dělaly se nové a nové. Jílové masky je dokázaly ničit jenom částečně. Po prvním namazání s MyChelle se nic nestalo. Po druhém jsem si říkala, to ne... to se mi jen zdá. Po třetím, tedy čtvrtý den ráno, jsem konstatovala, že to je nespíš fakt a je na čase ho přijmout. Že se mi póry ucpávat přestaly. Teď už stačilo jenom vyřešit dvě věci: aby zmizely ty neúporné pupínky, co byly všude, a aby zmizely jizvičky.

(8) Evolve Light Perfect AHA Mask
... vyřešila zbývající dva problémy. Za prvé přinutila všechno, co bylo skryté pod kůží, aby vylezlo na povrch. Trvalo to asi deset použití, tedy tři měsíce a veškeré minipupínky i skryté podkožní, o kterým jsem ani nevěděla, že tam jsou... tak všechno toto bylo pryč. A za druhé brutálně podpořila regeneraci. Pomalu tomu nevěřím, jaktože je možné, že kůže se po použití Evolve zrychleně regenerovala až tři dny. Ale fakt to tak bylo.



Zmínit bych asi měla ještě třeba další tonika, třeba UNT Clearegen, REN Clarifying nebo UNT Acné Control, pak Isvari Cleanser (prostě kyseliny fakt můžu) a v neposlední řadě i Steamcream (konečně jsem se mohla namazat i večer) nebo neem ať už ve formě masky nebo oleje (konečně něco, co dokáže moji pleť okamžitě uklidnit). Ale těchto osm věcí mělo zásadnější vliv, alespoň já to tak zpětně vnímám.


Na zázračné produkty už dávno nevěřím, ale minimálně MyChelle sérum ve mně opět podnítilo pochybnosti. Co když kosmetické zázraky opravdu existují? Jaký je ten váš? A věříte na zázraky?

sobota 15. února 2014

Hourglass Luminous Light

Tak ještě jednou o Hourglass, aniž bychom si opravdu promluvili pořádně o Hourglass. To si tak dělám pořádek v kosmetice a našla jsem krabičku Hourglassu. Jo koupila jsem si i druhý kousek. A jo jsem ho založila a zapomněla na něj. No co no... se stane i s takovou modlou.



Takže bylo asi jedenáct večer a já se rozhodla s pudříkem trošku potěšit. Překvapilo mě, že už když jsem ho otevřela, tak to bylo brutálně třpytivý. Samý zlatý třpytečky tam byly. Jsem do toho zabořila prst... a na ruce jsem těch třpyteček měla ještě víc. To je nějaká zrada, si říkám, to musím zítra vyzkoušet. Protože na třpytivý pudříky já moc nejsem. Lepší je nějaký ten sheen nebo within glow nebo tak nějak. Třpytečky moc nemusím. Sice si na ně třeba všichni stěžují v meteoritkách, ale já je tam snad ani nevidím. Kdežto tady jsem je viděla... no prostě zrada. Tohle si na sebe dobrovolně pudrovat nebudu.

No nic... jsem se na to vyspala, zapomněla, za tři dny jsem se odvážila a pudřík znovu otevřela. Ráno u okna na denním světle. A třpytky nikde. Tak škábu prstíkem, roztírám po celé ruce a furt nic. Si řikám, že mi asi večer už přeskakuje z přepracování a jdu to na sebe napudrovat do koupelny. No jo. Jsou tam. A jsou vidět jenom na umělém světle. Tak ale tohle jsem si představovala jinak. To asi ne. To je zrada.

Připadám si zklamaná. A podvedená. Mood Light žádný třpytky nemá. Ani na sluníčku. Ani v koupelně pod světlem. Ani pod zářivkou u televize. Ani za normálních okolností. Luminous Light má, sice o nich asi budu vědět jenom já, protože na obličeji vidět snad ani nejsou... ale jsou tam. A já to vím. Úplně mi to zkazilo náladu z používání pudru. Protože kdyby náhodou ... a já na to zapomněla, tak nanášení v koupelně mi všechny třpytečky spolehlivě připomene vždycky.


na denním světle vypadá fakt krásně

na umělém světle to začíná probleskovat... a foťák asi tak čtyři pětiny třpytek ignoroval.


taky je tam vidíte nebo jsem to jenom já? a pudr není oranžový, to jen to světlo bylo.

neděle 9. února 2014

Illamasqua Katie

* koupené na illamasqua.com

Tak čím asi tak dneska začít? Asi tímto. Zamilovala jsem se do jarní kolekce Final Cut od Narsu. Je to snad jediná jarní kolekce, která se mi zatím líbí. Fakt líbí. A líbí se mi tam jasněže tvářenky. Co taky čekat jiného. Nejvíc se mi líbí asi Sex Fantasy a pak Love a New Attitude. Až tedy na ta jména, lásku a postoj bych ještě vydržela, fantazie mi přijde tak nějak až moc lascivní. Což ale vůbec nevadí, zrovna tuhle budu moci klidně vynechat. Protože Katie je hodně, hodně, ale opravdu hodně podobná. Bych až řekla, že je to dvojnice, ale že prý až tak moc ne... že jsou o něco málo jiné. No to beztak bude taková ta jinakost, kterou pozná jen mizivý percentil vyvolených a ještě jenom v naprosté bezprostřední blízkosti a pouze v případě, kdy jsou tvářenky nanesené vedle sebe v tlusté vrstvě na předloktí v naprostém klidu a tichu. To je totiž taková ta kosmeticko-blogersko-jinakost. Takže jasně, je určitě velmi praktické vlastnit doma obě dvě... ale jsem se rozhodla, že mi bude Katie stačit. 

Jo a ještě k Final Cut kolekci... doufám, že na ni někde narazím, furt si říkám, že na SpaceNK by to naskladnit třeba mohli... no a pak si nejspíš pořídím Love. Nebo New Attitude. Nebo obě. To si možná rozmyslím. A možná k tomu přidám i nějakou tu pastelku.


Katie od Illamasqua je velmi světlá, jemná, něžná, růžová, studená, pastelová a matná. Romantická, jarní, nevinná. Tak moc světlá, že nejspíš na tmavších odstínech pleti nebude vůbec vidět. Tak moc studená, že na teplých odstínech pleti asi nebude vypadat pěkně. Tak moc něžná, že to s ní jen tak nepřeženete. Což jsou v mém případě velmi okrajové problémy, tmavá pleť nebo žluté podtóny se mě fakt moc netýkají. I tak jsem ale při nákupu pochybovala. Chtěla jsem hodně růžovou a hodně studenou tvářenku. Nějakou, která by byla nenáročná na aplikaci a dodala tvářím jen něžnou růžovou, byla přirozená, použitelná každý den, když nevím coby. Rozhodovala jsem se mezi Katie, Tremble a Chased, možná i Beg, nakonec jsem si řekla, že podle oficiální prezentace se Katie jeví jakože nejvíc modrá a studená, hodila ji do košíku a těšila se. Teprve druhý den po objednání jsem si velmi logicky vyhledala recenze a dočetla jsem se, že Katie je tak světlá, že se na skoro nikom neukáže. Že je tak studená, že nevypadá na nikom dobře. A že je to tvářenka fakt o ničem. No ... to jsem se měla na co těšit.

A taky že jo. Mi to přišlo domů... a jsem si řekla, že tohle ani já nedám. Že sice jsem bílá, ale tohle je prostě bílá maskovaná za růžovou a že to bude bělejší než já. Protože se blížilo léto jsem milou Katie uložila a hodlala se k ní zkušebně vrátit až na podzim. Tak se taky stalo a asi bych se měla omluvit, protože až tak světlé to fakt není. Barva je na mně normálně vidět, studená je úplně optimálně a je to prostě odstín, který mi sluší. Odpočatý, svěží... jarní, ale docela i zimní. Hezký.

Je asi trošku málo pigmetovaná. Ne málo, ale míň než jiné Illamasqua tvářenky. Což je nejspíš tím světlým odstínem. Ve výsledku musím do tvářenky štětcem ťupnout dvakrát, abych byla spokojená s barvou. (Což tedy oproti standardnímu jednomu ťupnutí do Illamasqua tvářenky je fakt jakože rozdíl, že ano.) Tvářenka se velmi dobře nanáší, jde snadno rozmazat do ztracena. Možná to prášení by si snad mohla odpustit. S výdrží nemám problém, prostě celý den, tady není o čem diskutovat. Jen pořád nevím u těch Illamasqua balení. Líbí se mi, ale přijde mi, že se blbě otvírají. A čas od času se mi pro změnu nelíbí. Tedy oceňuji to okýnko a že je vidět odstín, ale přijde mi, že by to bylo lepší menší a hubenější.

To však nic nemění na tom, že další Illamasqua tvářenky bych si nechala líbit. Protože ty barvy. Protože výdrž. Protože pigmentace. Protože Illamasqua? Asi tak.





středa 5. února 2014

Physicians Formula Happy Booster Glow&Mood Booster Powder

* koupené normálně v drogérii, v akci 1+1... jen tedy to bylo v Kanadě, no

Nevím ... ale asi mě to zklamalo. Za prvé mi to žádné pocity štěstí nebo blaha během nanášení nepřináší. Za druhé to vůbec není pigmentované... to mě až překvapilo, jsem si myslela, že když se budu soustředit na barevnější části, tak se nějaké té barvy dočkám, že by to třeba mohlo sloužit i jako tvářenka. Tak v tomto ohledu fakt houby. A za třetí mi to z čela dělá jedno takové menší zrcátko. Asi prostě nic tentokrát.


A nevím, jestli to jakože chápete. Ale jsem fakt brutálně zklamaná. Protože po těchto srdíčkách jsem toužila hodně. Hodně, hodně, moc a hodně. To máte tak, když bydlíte na jiné straně světa než tam, kde se nachází všechna žůžorůžo kosmetika... a toužíte po věci opravdu intenzivně, ale v té chvíli ji snad ani nikde online nenabízeli... jenom občas na eBay a ještě k tomu všemu dost brutálně předraženou... a tak toužíte a toužíte, uběhnou roky a léta nepřetržitého toužení... soužení... nešťastné lásky... a najednou je to sice dostupnější, ale to dlouhé toužení ve vás tak jakože rezonuje, že si nejste jisté, jestli tohle je opravdu to pravé... ta prvotní zamilovanost vyprchala, i když to byla láska spíš jenom platonická... taky vám to přijde dost drahé až předražené... tak toužení zazdíte... ale když se naskytne příležitost, tak s trochou štěstí konečně koupíte... použijete... a najednou vám to po takové dlouhé době vlastně přijde jako docela obyčejné až nudné? Tak přesně tak to bylo.

Moje jediné štěstí... nebo tedy ne moje ale toho pudru... je to, že jsem ho koupila v sadě 1+1 s tvářenkou, dohromady za snad 15 dolarů, takže to až tak moc nebylo. Ale kdybych si tohle náhodou koupila někde za čtyřistovky... nebo na kolik to v těch různých eshopech vychází... tak jsem tedy jakože megazklamaná. Obrovské nepraktické balení v růžové, hnusný štěteček a přemrštěná cena by ve mně asi moc šťastných pocitů nevzbuzovaly. Navíc to lesknoucí se čelo, že ano... Ale srdíčka jsou furt roztomilá... to zase jo.




Abych byla korektně spravedlivá... asi to není úplně vina jenom toho pudru. On je pořád stejně roztomilý, srdíčkový a ňuňací, přesně jak si to pamatuji ze svých snů a bezesných nocí, kdy jsem u internetu toužila a slintala. Pěkně voní. Je to tradiční sladká vůně, u parfému bych ji asi zavrhla jako lacinou, u pudru je to velmi zajímavé zpestření běžného pudrování. Balení je velké jak kráva, kdyby tam nebyl ten štětec a zrcátko, přidalo by to pudru určitě na praktičnosti. Design je samozřejmě k sežrání: růžový obal, srdíčka, růžovoučká, jemnoučká béžová, elegantně hnědá, překvapivě pudrová... dívat bych se na to chtěla celý den, všechna kosmetika by měla takto vypadat. Pudr je opravdu málo pigmentovaný a na obličeji vůbec není barevně vidět. Ani se swatchema jsem se neobtěžovala. A jo vím, že se to jmenuje Translucent, takže tohle zrovna vyčítám docela neoprávněně. Na barvu se prostě vykašleme a raději se budeme věnovat třpytu. Ten tam totiž je. Má v sobě pár stříbrných třpytek, ale v podstatě se přenese na pleť spíš jen takový jemný odlesk. Potud je to fajn, jen kdyby ten odlesk na mým čele neházel prasátka až moc. Tak moc, že se mi to nelíbí. Je tedy pravda, že musím ocenit, jak je pudr na pleti lehký, jako závan sladké vůně v jarním větříku.

Navíc jsem od prvního nesmělého zatoužení značně kosmeticky povyrostla. Koupila jsem si kule. Koupila jsem si Hourglass. Dokonce i Etude House mi přijde, že má efekt hezčí. Srdce si mé srdce prostě nezískala. Asi škoda no. Ještě úplně nevím, jestli budu ochotná se pudru zbavit a poslat ho vstřícnější majitelce, přeci jenom... byl na vrcholu mého wishlistu fakt hodně dlouho... a několikaletý platonický vztah přeci nezahodím jen tak... ale zatím jsem to vyřešila, že se na něj chodím jenom koukat a čuchat.




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...