Spotřebováno: Skinfood, Lyonsleaf, Emtage, Martina Gebhardt a Live Clean

Ach jo, opravdu jsem měla pocit, že první polovinu roku se mi to dařilo. Prostě nekupovat kraviny, zbytečnosti, nadbytečnosti, blbosti a vůbec kosmetiku. A když jsem kupovala, tak s rozvahou. Třeba odličovače nebo gely a pěny na čištění jsem nekupovala skoro vůbec, jen jsem spotřebovávala nasyslené ze zásob. No a pak se mi to začalo sypat a pořád se to sype a bojím se, že v listopadu a prosinci se to dosype. A jako pro mě za mě, lepší když sype, než když prší, ale moje konto to bolí a možná se z toho už nikdy nevzpamatuje. Takže v říjnu nakoupeno celkem 65 kusů různých velikostí. A do toho všeho spotřebováno 14 kusů. Vidíte tam ten nepoměr?

Jako prostě docela jsem si nakupovala v říjnu, to nemůžu popřít. Ze začátku to šlo a jediná z mého pohledu fakt zbytečná objednávka, objednávka jen tak pro radost, něco bez čeho bych se klidně obešla... no tak to byly dvě objednávky od ColourPop. Taky jsem si mohla objednat jen jednou, jak normální člověk. Ale zase to se musím pochválit, mám jenom jednu objednávku z iHerbu. Kterou jsem udělala jen, abych využila ty loyalty tolary, ale tak henna se vždycky hodí, to se spotřebuje, se nebojím. Jinak obě asijská tonika potřebuji (samozřejmě), navíc jsem je už začala používat, takže tam je to v pořádku. Sprej na rozčesání vlasů taky doma my holky potřebujeme. Šampon se neztratí. Jsem minule dovolila dětem použít můj šampon. Lahvička byla plná, po dětském zásahu je tam tak tři centimetry ke dnu... ale zase nám asi dva týdny fakt pěkně voněla koupelna. By mě zajímalo, kam to nalily. Něco málo jsem dostala a takové ty limitky od Catrice a Essence, to ani nejsou nákupy, to je čistě sběratelská potřeba.

No ale pak se poslední týden v říjnu staly vánoční balíčky. Ups. A do toho ta spotřeba nevalného množství. Vlastně i nezajímavého množství... no za říjen prostě nic moc. Teorie udržitelného nakupování v háji a spotřeba nezajímavého charakteru. 

Skinfood Premium Tomato Whitening Kit mi úplně jako velké naděje nedával. Je to malé, co taky od toho čekat, ono zrovna bělení a boj proti pigmentovým skvrnám je na dlouho. Ale víte co? Já se nebojím říct, že ano. Že tohle bych si klidně dokázala představit v plném balení, abych prozkoumala další účinky. Jako jasně. Ono já to možná ani nepoznám. Když to zkombinuji s Pixi Glow a se sérem z céčka a s áčkem... no všechno tohle prostě proti těm pigmentovým skvrnám působí a dost těžko odlifrovat vše ostatní a hodnotit účinek jedné malé sadičky. Ale já si fakt myslím, že s pigmentovými skvrnami mi to pomohlo. Přeberte si to jak chcete. Tonikum mi tedy úplně sympatické nebylo, ale tu essenci bych si dokázala představit v koupelně i v plném balení. 

Lyonsleaf Caledula Cream byl prostě zbytečnost. No a já se chystám na konečnou shrnující recenzi Lyonsleaf... nevím tedy, jak to říct, prostě jednoduchá příroda. A to jednoduchá nemyslím v dobrém slova smyslu, ale myslím to skoro až jako urážku. Jim jako věřím, že kvalitní ingredience a vymyšlené složení... ale když to jenom maže a navíc pro mě nepříjemně... tak jiné hodnocení tomu ani dát nemůžu.

Emtage Clear Glow Camellia Cleansing Oil byl tak úžasný. Ale jakože fakt. Naprosto krásně voněl. Konzistence pleť jen hladila a zjemnila, ale všechno odlíčila na první setření. Jasně, je to čistá příroda, jen oleje, bez emulgátorů, takže dolů to jde trošku náročněji a bez tanečků s hadříkem se neobejdete. Ale už jsem si tak zvykla, že mi to asi nevadí. Jako jo, kdybych si teď kupovala nový odličovač a chtěla ten nejlepší a nejúžasnější a nejfajnovější, tak bych jasněže chtěla Emma Hardie. Ale nekupuji a asi se dopustím možná trošku kroku vedle... ale fakt bych tento odličovací olej k velké Emmě přirovnala. Nevoní stejně, neodličuje stejně, nemá úplně totožnou konzistenci, taky tady srovnávám balzám s PEGy a čistou směs rostlinných olejů... ale prostě ten pocit na pleti je stejný. Odlíčí to všechno hned, podobně mi to i voní, tak konejšivě a exoticky jemně, a na obličeji mi to přijde až neskutečně podobné. Přeberte si to, jak chcete.

Martina Gebhardt Salvia Tonic měl u mě velká očekávání a vám tedy nevím, ale to nesplnil. Prostě nuda, šeď, trošku to voní, ale prostě voda ve spreji, nějakou významnou přidanou hodnotu, kterou jsem čekala všemi deseti, tak tu aby tam člověk těmi deseti prstíky pohrabal. Jako nemůžu proti říct ani jedno slovíčko, ale dost podobně těžko se mi hledají argumenty pro opětovnou koupi.

Live Clean Exotic Nectar Leave-in Conditioner Spray je asi první přírodní sprej, který alespoň něco s mými vlasy udělal. Nebylo to ideální, to vůbec. Jako třeba teď jsem nám koupila Gliss Kur, prostě největší silikonová klasika na rozčesání vlasů... no a to se nedá s Live Clean samozřejmě porovnat, protože to pak ta přírodní alternativa nedělá nic. Ale když vedle sebe postavím, co jsem zkusila ze sprejů přírodního, takže Live Clean proti Natura Siberica a proti Kiss My Face a proti ještě asi alverde a možná i něčeho dalšího... tak je prostě Live Clean nejlepší. Uvolní uzlíky a zacuchané vlasy, lehce zjemní a uhladí, tak usnadní rozčesání. Jen tedy možná to byl jen můj problém... ale mi to vonělo jako houby. Asi nechci, aby mi vlasy voněly jako čerstvě utržená houba.

Na závěr si dáme trošku spoiler. Je sice otázkou, jak rychle mi stihnou všechny objednávky dojít, ale listopad byl na nakupování opravdu bohatý. A docela je bohatý i na spotřebu, takže příště to bude o dost zábavnější...

Péče o pleť listopad a vyžírací tonika

V kyselinových tonikách já jedu. V létě jsem je tedy omezila, až nakonec úplně vyřadila, prostě mi došlo a nové jsem si nechala na otevření až na podzim. Což byla možná trošku chyba, protože moje pleť kyseliny prostě ráda. Na druhou stranu jsem si ale mohla být jistá, že nepodporuji tvorbu pigmentových skvrn. Ty se ale stejně objevily... tak možná jsem si kyseliny mohla nechat i přes léto? Nevím a je to teď vlastně jedno, protože je listopad.

Kyselinová tonika se mi sešla zrovna doma dvě otevřená. Tedy tradiční Pixi a méně tradiční SkinCeuticals.

SkinCeuticals Blemish + Age Solution jsem dostala od čtenářky. Prý je lepší než Pixi. A je to pravda. Na akné a pupínky je SkinCeuticals rozhodně lepší. O dvě třídy minimálně. Jo až tak velká mi ta změna přišla. Prostě SkinCeuticals je zázrak a během snad tří dnů mou pleť přetransformoval z pupínkaté do téměř hladké. Bohužel se ovšem v té transformaci mé pleti tonikum nezastavilo a vesele si pokračovalo. A během dalších dvou týdnů mou pleť transformovalo z normální do přesušené, šupinkaté, strupaté a rozhodně už tedy ne hladké.

Jako není se až tak moc čemu divit. Složení jsem se sice nedohledala (až tak moc jsem se ani nesnažila), ale SkinCeuticals je takový menší koktejlový mix alkoholu a dalších účinných složek. Hlavně ten alkohol. Večer při nanášení si připadám pomalu jak v továrně na vodku. Na obličeji to štípe, věřím, že citlivějším očím se to nebude líbit vůbec, nechá to za sebou docela i alkoholový odér, který se pár minut drží. Rozhodně jsem nezvládala to na sebe nastříkat, protože to je fakt... jako abych se pak bála řídit auto, že nadýchám.

Vysušuje to neskutečně. A pokud mě něco vysušuje, tak to je síla... tomu věřte, protože moje pleť jinak dá všechno. Na tom základě jsem z péče o pleť začala vylučovat všechna možná další kyselinová séra, áčková séra, masky a podobné driáky. Jako úplně to nepomohlo, snažila jsem se SkinCeuticals používat třeba jenom každý druhý den a pořád to je na mě moc. A pomohlo mi až otevření opravdu mastného máslového nočního krému. (viz níže)

Každopádně bych ale SkinCeuticals rozhodně nezavrhovala. Na pupínky je opravdu bezkonkurenční, asi to nejlepší, co jsem kdy zkusila. Takže to s ním ještě zkusím, i kdybych to na sebe měla plácat jen jednou týdně nebo jednou za měsíc, až za mou přijde pms... prostě to je zázrak.

Pixi Glow Tonic jsem tady už chválila. Je opravdu hodně jemné, ale pupínky eliminuje a pleť vyhlazuje docela spolehlivě. Má takový trošku pomalejší nástup, hlavně pokud ho srovnáme se SkinCeuticals. Ale i tak... výsledky jsem viděla už po pár dnech používání a těšila jsem se na každý další den, kdy to na sebe namažu. Ideální je používání jednou denně, ale je pravda, že při používání ráno i večer jsou výsledky lepší... ale zase to potom trošku i vysušuje.

Co mě ale trošku naštvalo, je to, že oni docela určitě změnili složení. Je fajn, že balení je teď mnohem lepší a praktičtější. Ale změnila se vůně a barva samotného tonika. Jako funguje to pořád stejně, ale ta změna složení mi od nich hezká nepřijde. Prostě podle obrázku to tonikum vypadá úplně jinak, než kdysi vypadalo. Hlavně má jinou barvu, že ano. A nikdo z velkých obdivovatelů tohodle tonika na netu prostě k tomu neřekl ani pixel. A já to hledala po celém netu, protože jsem se bála koupit nové balení, když to vypadá úplně jinak... nic. Tak to napíšu já, sice to má jinou barvu, voní to jinak, balení se zlepšilo, ale naštěstí i účinky zůstaly stejně dobré.

Tak to jsem se vykecela. Ale abychom zachovali nějakou tu kontinuitu, tak i menší přehled celé péče. Denní, noční, masková. A hned potom ty největší a nejlepší novinky. 

No... jak to asi tak říct. May Lindstrom masky jsou úžasné a rozhodně nelituji, že jsem za ně ty peníze dala. Ale čistý lékořicový prášek je nejspíš zázrak. Nejčastěji si ho dávám s medem... a nikdy s tím nechci přestat.

Ostrovní balzám jsem si zamilovala. No Decleor balzám to není, ale daleko k tomu nemá. Je strašně zvláštní, nejdřív hodně mastný, ale tak po hodině se bezezbytků vstřebá a nechá jen jemnou pleť. A pomáhá mi regulovat a postupně zlepšovat to moje pleťové přesušení.

Hřebíčkové mýdlo je prý silné. Zatím je asi brzy říct, i když už jsem ho tedy vybalila a použila. Tak zatím jen... miluji jeho vůni. V koupelně mi to teď voní jako Vánoce.

Jako a kdybyste věděli, kolik je teď hodin, jak strašně jsem unavená, jak strašně moc mám jiné práce, co bych měla dodělat... a stejně si tady smolím naprosto nepodstatný příspěvek do blogosféry... tak nevím, co byste si mysleli, ale já si myslím sama od sebe, že je to blbina a jdu spát!