5 věcí nad 500: makeup

Taková menší varianta toho, jak koluje po blozích a Instagramu 10 věcí pod 100. Jsem asi snobka, ale osobně si raději vybírám ze skupiny nad 500. 

Ceny jsem brala v potaz bez slevových akcí, takže pokud se budete snažit, tak každou jednu věc za tuhle předraženou cenu rozhodně seženete.

(1) Matis BB krém, Réponse Blanche

Možná jsem s tím už trapná, protože jasně, BB krémů existuje takové množství za mnohem lepší cenu. Ale tento je prostě ze všech nej. Chystám se na koupi svého čtvrtého balení, protože tento už došel. Co víc k tomu dodat. Kryje dostatečně, vydrží celý den, hydratuje, nanáší se jako sen, na pleti je příjemný a má SPF30. Stojí asi třináct stovek a stojí za každou utracenou korunu. I když tedy na netu ho seženete i pod tisícovku.

(2) Mineral Fusion lisovaný makeup

Tohle je fakt o fous. Protože jako bývaly doby, kdy 25 dolarů bylo méně než pět stovek. Ale díky vymazlenému kurzu české koruny se nad pětistovku dostaneme bez problémů i v tomto případě. S lisovanými mmu jsem začala experimentovat někdy začátkem tohoto roku. Doma tak mám zatím dva kousky (tento a Honeybee Garden), které mě oba trošku zklamaly tím, že kryjí o dost méně, než jsem zvyklá u normálního mmu. A taky trošku práší. Ale jinak to je takový menší fotošop v kompaktu. Kryje tak mírně středně, ale jde to velmi dobře vrstvit... a navíc to vykreslí tvářičky jak čerstvě vyžehlené prádlo.

(3) Meteoritky od Guerlain

Vzhledem k tomu, že jsem se během posledních dvou let přehoupla z kategorie spokojená uživatelka do kategorie trapná sběratelka... tak tady prostě nesmí chybět. Jejich cena ustavičně stoupá, gramáž balení se tak nějak snad i zmenšuje a stejně mě každá nová LE dostane. Už jste viděli vločkovou zimní? A co to umí? Vyhlazuje to pleť. Bohužel mi nikdy nestačí samotný, na to mám moc nedokonalou pleť, ale na makeupu... je to prostě jedno velké aaach.

(4) Hourglass Ambient Lighting Powder

Bývá přirovnáván k meteoritkům. Což je možná tak trošku pravda, ale pro mě jsou meteoritky spíš taková výjimečná událost, kdežto Hourglass mi přijde takový obyčejnější. Je to nejspíš jen pocitové odlišení, přeci jenom to balení Hourglassu je obyčejnější a levnější. I tak ale nelituji jediné libry, co jsem za Hourglass utratila. Hlavně ten můj fialový odstín (Mood Light) je boží, lehce prosvětluje pokožku, vyhlazuje, rozjasňuje. Rozhodně to není koncentrovaný bodový rozjasňovač, má to tak decentní efekt, že jedině jako fixační rozjasňující pudr. Prostě takové meteoritky.

(5) Illamasqua rtěnky

Tuhle rtěnku bývalo možné koupit pod pětistovku. A klidně ještě za méně. Díky ale opět skvělé měnové politice ČNB a taky díky velmi nenápadnému graduálnímu zdražování na straně Illamasqua už rtěnky nakoupíte jen za mastňáckých zhruba sedm stovek. Ale nevadí, i tak si možná v budoucnu někdy koupím další. Důvody? Neskutečná výdrž, přitom ale také velmi komfortní nošení, bez rozpíjení, vydrží to i pití a třeba i oběd... líbí se mi balení a z odstínů bych si taky vybrala. Třeba takovou Salacious pořád nemůžu dostat z hlavy. I když jsem ji viděla už i na sobě na živo... a to mi přišla úplně jiná než na fotkách, ale stejně ji chci a jednou bude moje.

Illamasqua Katie

* koupené na illamasqua.com

Tak čím asi tak dneska začít? Asi tímto. Zamilovala jsem se do jarní kolekce Final Cut od Narsu. Je to snad jediná jarní kolekce, která se mi zatím líbí. Fakt líbí. A líbí se mi tam jasněže tvářenky. Co taky čekat jiného. Nejvíc se mi líbí asi Sex Fantasy a pak Love a New Attitude. Až tedy na ta jména, lásku a postoj bych ještě vydržela, fantazie mi přijde tak nějak až moc lascivní. Což ale vůbec nevadí, zrovna tuhle budu moci klidně vynechat. Protože Katie je hodně, hodně, ale opravdu hodně podobná. Bych až řekla, že je to dvojnice, ale že prý až tak moc ne... že jsou o něco málo jiné. No to beztak bude taková ta jinakost, kterou pozná jen mizivý percentil vyvolených a ještě jenom v naprosté bezprostřední blízkosti a pouze v případě, kdy jsou tvářenky nanesené vedle sebe v tlusté vrstvě na předloktí v naprostém klidu a tichu. To je totiž taková ta kosmeticko-blogersko-jinakost. Takže jasně, je určitě velmi praktické vlastnit doma obě dvě... ale jsem se rozhodla, že mi bude Katie stačit. 

Jo a ještě k Final Cut kolekci... doufám, že na ni někde narazím, furt si říkám, že na SpaceNK by to naskladnit třeba mohli... no a pak si nejspíš pořídím Love. Nebo New Attitude. Nebo obě. To si možná rozmyslím. A možná k tomu přidám i nějakou tu pastelku.

Katie od Illamasqua je velmi světlá, jemná, něžná, růžová, studená, pastelová a matná. Romantická, jarní, nevinná. Tak moc světlá, že nejspíš na tmavších odstínech pleti nebude vůbec vidět. Tak moc studená, že na teplých odstínech pleti asi nebude vypadat pěkně. Tak moc něžná, že to s ní jen tak nepřeženete. Což jsou v mém případě velmi okrajové problémy, tmavá pleť nebo žluté podtóny se mě fakt moc netýkají. I tak jsem ale při nákupu pochybovala. Chtěla jsem hodně růžovou a hodně studenou tvářenku. Nějakou, která by byla nenáročná na aplikaci a dodala tvářím jen něžnou růžovou, byla přirozená, použitelná každý den, když nevím coby. Rozhodovala jsem se mezi Katie, Tremble a Chased, možná i Beg, nakonec jsem si řekla, že podle oficiální prezentace se Katie jeví jakože nejvíc modrá a studená, hodila ji do košíku a těšila se. Teprve druhý den po objednání jsem si velmi logicky vyhledala recenze a dočetla jsem se, že Katie je tak světlá, že se na skoro nikom neukáže. Že je tak studená, že nevypadá na nikom dobře. A že je to tvářenka fakt o ničem. No ... to jsem se měla na co těšit.

A taky že jo. Mi to přišlo domů... a jsem si řekla, že tohle ani já nedám. Že sice jsem bílá, ale tohle je prostě bílá maskovaná za růžovou a že to bude bělejší než já. Protože se blížilo léto jsem milou Katie uložila a hodlala se k ní zkušebně vrátit až na podzim. Tak se taky stalo a asi bych se měla omluvit, protože až tak světlé to fakt není. Barva je na mně normálně vidět, studená je úplně optimálně a je to prostě odstín, který mi sluší. Odpočatý, svěží... jarní, ale docela i zimní. Hezký.

Je asi trošku málo pigmetovaná. Ne málo, ale míň než jiné Illamasqua tvářenky. Což je nejspíš tím světlým odstínem. Ve výsledku musím do tvářenky štětcem ťupnout dvakrát, abych byla spokojená s barvou. (Což tedy oproti standardnímu jednomu ťupnutí do Illamasqua tvářenky je fakt jakože rozdíl, že ano.) Tvářenka se velmi dobře nanáší, jde snadno rozmazat do ztracena. Možná to prášení by si snad mohla odpustit. S výdrží nemám problém, prostě celý den, tady není o čem diskutovat. Jen pořád nevím u těch Illamasqua balení. Líbí se mi, ale přijde mi, že se blbě otvírají. A čas od času se mi pro změnu nelíbí. Tedy oceňuji to okýnko a že je vidět odstín, ale přijde mi, že by to bylo lepší menší a hubenější.

To však nic nemění na tom, že další Illamasqua tvářenky bych si nechala líbit. Protože ty barvy. Protože výdrž. Protože pigmentace. Protože Illamasqua? Asi tak.

10 věcí, které byste měli v roce 2013 vyzkoušet: #2 zapečené linky

Meteoritky by se možná daly označit za můj největší kosmetický objev minulého roku. Je pravda, že jsem je kdysi už měla půjčené a zkoušela jsem... a tak nějak jsem neviděla velký rozdíl mezi Guerlainem a proslulými všemi spolužačkami oblíbenými perlami z Avonu... nebo byly z Oriflamu... no to je vlastně jedno, rouhání to bylo tak nebo tak. Letos nastala ovšem jakási neobyčejně příznivá konstelace hvězd. Nejdřív mi Rena poslala to malé balení kulí a já jsem to najednou na sobě viděla. Ten efekt, který mě ohromil, že jsem v tu chvíli věděla, že toto ano... že jakmile bude nějaká pěkná LE (přeci nebudu dávat tolik peněz za normální stále přístupnou kolekci, takhle mi to můžou za deset let všichni závidět o to více), která mi sedne barevně i obalem, tak jo. Modré letní Pucci jsem s klidem vypustila... protože jako no fuj do zlatooranžova, i když ta modrá byla lákavá. Ovšem zimní fialové, prostě musely být moje, osobně bych sice upřednostňovala černo-stříbrný obal... ale budiž. Ještě nebylo nic rozhodnutého, ovšem díky dalším vesmírným náhodám... měla jsem na to i peníze. Pak už jsem byla nezastavitelná.

Se zapečenými linkami to vlastně bylo dost podobné. Já o nich věděla, ale zvesela je ignorovala, protože přeci... jaký asi tak může být rozdíl mezi normálními zapečenými stíny, které namokro dám jako linky, a nějakými zapečenými linkami. Však to je to samé. No zásahem Reny jsem opět byla osvícena a najednou jsem věděla, že zapečené linky za to stojí... protože je to něco úplně jiného než obyčejné stíny. A tak mám momentálně ve své kolekci zapečených linek více:

(1) Laura Mercier černé byly moje první. A naprosto chápu, že jsou slavné. Protože jsou fakt dobré. Opravdu drží, dokáží vykouzlit tenoučkou linku, která s vámi zůstane celý den. Nelíbí se mi jediné... to, že jsou černé, protože je to moc tvrdě. Neříkám... občas proč ne, ale každodenně spíše ne. Prostě jsem si musela koupit i jiné odstíny.

(2) Illamasqua modré a zelené, proto byly moje druhé. Zelené jsem sice moc neužila, ale ty modré... byly na denním pořádku celou druhou polovinu léta a celý říjen. Líbí se mi barva, konzistence i balení, moc se mi nelíbí uzávěr balení (moc to otevřít nejde) a hlavně nevoděodolnost, tyhle linky smyjete normálně vodou. Naštěstí se ale přes den nemažou. Každopádně hned po Illamasqua nákupu mi bylo jasné, že minimálně dvě barvy mi ještě v mé sbírce zapečených linek chybí.

(3) Nvey Eco hnědé se tak nějak dostaly do košíku, ani nevím jak. Ale nelituji. Mají absolutně nejlepší výdrž a skvělou barvu pro všední den. Pasují k mojí hnědé řasence. Trošku mě mrzí, že je to spíš hybrid mezi zapečenými linkami a normálními očními stíny. Jdou nanášet i v suchém stavu, pigmentace je udivující, navíc skoro až práší. Ale já jim odpouštím... hlavně pro tu skvělou výdrž a naprosto obyčejnou všední barvu.

(4) Nějaké pěkné zapečené linky v šedivém odstínu mi stále chybí. To vypadá, že i já mám pro letošní rok za úkol zapečené linky nakupovat!