Zobrazují se příspěvky se štítkemrady porady. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrady porady. Zobrazit všechny příspěvky

středa 18. března 2015

7 tipů, jak na mastné vlasy

Vždycky jsem měla mastné vlasy. Pamatuji si, že v nácti jsem měla dlouhé vlasy, které jsem nosila pořád v culíku a umývala snad každý třetí den. Pak jsem se nechala ostříhat úplně na kratičko a najednou jsem musela umývat každý den. Tak mi to zůstalo hodně dlouho. Navíc krátké vlasy se umývají dobře. Klidně jsem chodila spávat i s mokrými vlasy a ráno se budila sice vždycky s jiným ale pokaždé roztomilým rozcuchem, což mi vyhovovalo. A tak denní umývání se mnou zůstalo přes deset let, nejlepší to bylo, když jsem byla skoro holohlavá nebo na ježka, když to trošku povyrostlo, tak to bylo spíš zajímavé... jak já vlastně budu vypadat ráno, až se probudím.

Řekla bych, že mám mastné vlasy i teď, ale každý den rozhodně nešamponuji. Nemám na to totiž síly, jakože vlasy někam po pás to dá práci. A tak jsem dokázala sesbírat pár tipů, jak s mastnými vlasy bojovat. Chtěla bych hlavně říct, že vlasy jsou stejně jako pleť dost individuální záležitost. To, co jiné zatíží, je mým vlasům většinou dost jedno. Stejně tak jako to, co jiným dělá zázraky, tak já musím na vlasy dát půl lahvičky, abych vůbec zaznamenala nějaký efekt (ehmehm všechny silikonové olejíčky, co jsem kdy zkusila). Takže to berte spíš jako inspiraci než ultimátní návod pro nemastné vlasy.


(1) Věk a hormony mění typ vlasů.
Pozoruji to v posledních letech, že mám vlasy spíš sušší než mastnější. Stejně jako s pletí, která se mi z mastné normalizovala, tak i vlasy se mi prostě mastí míň. Naprosto vůbec se mi nemastily v těhotenství. Ani po tom se mi moc nemastily. Tak vůbec mi přijde, že těhotenství bylo docela zlomové a moje vlasy se do podoby předtěhotenské, tedy mastné, tak úplně nevrátily. Od té doby se mi prostě mastí míň. Ale možná je to taky věkem.


(2) Čím méně si vlasy umýváte, tím méně se mastí.
Paradoxně, ale je to pravda. Čím línější totiž jsem a čím méně se mi chce umývat si často vlasy, tím méně se mi vlastně mastí. A tak se mi dvoudenní interval v mytí podařilo prodloužit na čtyřdenní. Je to vidět, když sklouznu zpátky ke dvoudennímu intervalu, tak se mi to potom mastí rychleji a musím umývat zase po dvou dnech.





(3) Henna a indigo.
Henna vysušuje. Nejen vlasy v délkách, ale i u kořínků. Tedy pokud nepoužíváte hennu od Lush, ta naopak brutálně mastí, protože obsahuje velké množství olejů a másel. Takže pokud chcete, aby vám henna pomohla od mastných vlasů, tak prostě ji použijte jenom čistou, bez olejů, bez másel, bez kondicionéru a tak. Indigo mi přišlo, že podporuje tyto účinky henny na odmaštění vlasů u kořínků, ale na druhou působí proti vysušování konečků. Je možné, že tento můj dojem je mylný, už si úplně nepamatuji, jaké byly moje vlasy s čistou hennou. Posledních pár let používám už jenom hennu s indigem nebo se sennou. Naposledy jsem se barvila s Light Mountain (mix henna + velký obsah indiga) a vlasy jsem si po barvení nemyla 8 dnů. V pohodě. Tento efekt vydržel ještě tak dvě mytí, i když interval se postupně zkracoval.


(4) Suchý šampon.
Tak to je jasná věc. Stačí trošku suchého šamponu a nemusíte  další den vlasy umývat. Strašně dlouho jsem měla předsudky proti tradiční české Amice. Špatně se mi aplikovala a vůbec mi nevoněla. V poslední době jsem ji ale doma vyhrabala, že ji tedy spotřebuji, než si koupím zase nějaký suchý šampon ve spreji. No a jsem překvapená... ona má totiž lepší účinky než všechny ty Batiste a další spreje. Se sprejem jsem stříkala třetí den a získala další dva dny pěkných vlasů. Amica dávám třetí den a klidně bych vydržela ještě další čtyři dny. Nevýhoda? Pořád mi ta Amica nevoní. Je to hodně dědečkovská vůně.
Tip: Máte tmavé vlasy a suché šampony vám nechávají bílý povlak? Stříkejte je večer před spaním. Účinek šamponu vydrží až do rána a ten bílý oblak v noci vytřesete do polštáře, ráno pak stačí jen učesat. Tohle je nejspíš pro mě krásotip roku 2015 (i když je teprve březen), nechápu, že jsem na to nepřišla dřív.


Funguje to jako lepší Amica. Jen se musíte smířit s tím divným pocitem ve vlasech. Ale jinak prostě, tohle je snad jeden z nejlepších vynálezů na vlasy, co jsem kdy vyzkoušela. Vlasy natuží, vytvoří takový rockový vzhled. A co navíc! tento efekt vydrží minimálně tři dny. Jo tři dny božích nemastných nafouknutých vlasů. Pak tedy ten tužící efekt trošku povolí, ale vlasy se pořád nemastí. Tak pět dnů mi to dá. Je to taková jistota, že pět dnů budou moje vlasy vypadat fakt dobře i rozpuštěné.


(6) Bez šamponu s kondicionérem.
Musím říct, že na tyhle alternativní metody umývání vlasů moc nejsem, takže třeba čistou sodu a ocet jsem ještě nezkoušela. Vím, že by mě to nebavilo, i když výsledky jsou prý fakt pěkné. Ale umývání vlasů kondicionérem mě zajímalo. Nevěřila jsem na to, ale i tak to funguje. Jak? Místo šamponu použijete kondicionér úplně stejným způsobem jako šampon. Dáte na pokožku hlavy, promnete a smyjete. Nevýhodou trošku je, že já potřebuji opravdu hodně kondicionéru, abych se dostala všude. Ale výsledky jsou fakt hezké. Vlasy vůbec nejsou mastné, mají více objemu, jsou takové hebčí. Nepůsobí to tedy úplně na mastné vlasy... nebo tedy takto, kondicionérové mytí mi dá dva dny fakt pěkných vlasů. Hebkých, jemných, s objemem, s vlnkami. Prostě dva dny bez culíku v pohodě. No a pak třetí den najednou nastane apokalypsa a moje vlasy jsou v tom samém stavu, jak kdybych použila šampon... najednou na culík. Ale zase se šamponem bych musela mít culík už druhý den, takže vlastně jsem s výsledky spokojená.
Pozor! Ta metoda má i trošku omezení, jakože třeba cokoliv se silikony je nežádoucí a naprosto nevhodné. Naopak šampon se sulfáty je doporučován minimálně před a občas i během.


Kdysi jsem byla z shikakai nadšená, opravdu mi docela reguloval mastnotu vlasů. Teď zpětně mi jeho účinky na mastné vlasy ale přijdou průměrné. Proti henně nebo Osisu... skikakai mi dal maximálně ty čtyři dny.


No a jaké jsou vaše tipy na mastné vlasy? Kromě culíku, zapleteného copu a dalších účesů. Co bych měla určitě ještě zkusit? Nojo vím, možná bych mohla zkusit konečně i tu sodu na vlasy, ale když zrovna tohle mě tak neláká...

pondělí 24. března 2014

Tonery: proč, co a jaké?

No... asi takto... nejsem si úplně jistá, kde začít... kam pokračovat... a kde skončit. Tonery jsou zmatené téma. Které dost mate. A navíc se jeho pojetí často mění a podléhá tonizačním trendům. Abych byla upřímná, tak za poslední zhruba dva roky u mě zažily tonery renesanci. V minulosti jsem prošla přes několik stádií:

fáze první problematické pleti: 
s alkoholem, aby to dezinfikovalo, když to neštípe, tak to není to pravé tonizační

fáze druhá špatné pleti: 
dočistíme, vydřeme, a když to alkoholově voní a štípe, tak je a bude nejlíp

fáze třetí hezké pleti: 
tak aby se neřeklo, si nějakou tu vodu a tamponky pořídím

fáze čtvrtá současná: 
ach můj bože došel mi toner, to asi nepřežiju

fáze pátá současná až budoucí: 
spokojená pleť (moje) potřebuje tonery nejlépe ve dvojím provedení


Takže jakože no prostě tonery jsou boží. Už kdysi jsem tady řešila problémy rozdílů mezi pleťovými vodami, micelárkami a tonery. Micelárky ráda nemám, pleťové vody považuji za zbytečné, aneb nechci si pleť dočišťovat, chci ji mít čistou, už když ji umývám (ať už to je čímkoliv). Tonery to je ale jiné, tonery jsou hvězdou mého pečující nebe, tonery jsou stavebním kamenem péče o pleť, tonery jsou nepostradatelné, tonery jsou moji miláčkové, bez tonerů ani ránu...

Co to vlastně toner je? Prostě voda v lahvičce. Která se od všech možných micevod a pleťovod odlišuje především tím, že přináší pleti určité benefity. Micevoda odličuje a zbavuje nečistot, ovšem pleti nic nepřináší. Pleťovoda dočišťuje nečistoty a pleti opět nic nepřináší. Tonevoda přináší různé věci.

Proč toner vůbec používat? No protože správný toner vylepšuje stav pleti. V mém případě především a hlavně udržuje póry čisté a krásné. Předchází pupínkům. Jak jsem si před pár měsíci ověřila, bez pleťového krému klidně můžu žít šťastně až do smrti. Bez toneru bych to asi nezvládla.




Jaké jsou druhy tonerů? No asi různé, rozlišovala bych základní 3 druhy, i když je pravda, že určitě někdo zvládne vymyslet i jiné druhy tonerů.

Astringentní toner. Tak bez toho se moje pleť neobejde. Aneb toner, který stahuje pleť a póry především. Často se tvrdí, že nic takového neexistuje, ale to podle mě není pravda. Jasně... asi neexistuje nic, co by vám zmenšilo viditelné velké póry. Ale o to mi ani nejde. Jde mi o to, aby se póry uzavřely a nedostala se do nich žádná špína během dne. Takové tonery existují docela určitě a moje pleť jejich absenci pozná hned... se mi  póry-mrchyjedny začnou ucpávat. Astringentní toner používám ráno, logicky, abych udržela póry přes den čisté, aby se mi do nich nedostal makeup a tak.
Jaké mám ráda? Silk Naturals Pore Refining Toner, Skin Food Peach Sake Toner.

Exfoliační toner. To je takový ten kyselinový vyžírací toner, co nahradí pravidelný peeling. Funguje tak, že kyseliny obsažené v nějaké malé koncentraci v tonevodě postupně vyžírají staré kožní buňky na povrchu pleti a tím zabraňují ucpávání pórů těmito buňkami a udržují pleť čistou. Exfoliační toner používám večer, přijde mi to logičtější, jakože díky tomu se lépe vstřebává noční krém a proniká do hlubších vrstev pokožky (to je jak z reklamy). Často se doporučuje používat hlavně exfoliační toner, dvakrát denně, ráno i večer. Na mou pleť je to moc, začne být citlivá, červenavá a tak. Jednou denně, večer, mi naprosto stačí.
Jaké mám ráda? UNT Clearegen Toner (se už nevyrábí), REN Clarifying Toning Lotion (to vypadá, že se taky přestal vyrábět)... no si budu muset příště koupit asi Biologique Recherche nebo Pixi nebo Clarins.

Hydratační toner. Tak to mi přijde jako neskutečná blbost. Pokud chci hydrataci, tak se namažu krémem nebo něčím jiným. I když jsou hydratační tonery, které nahradí krémy. Většinou obsahují nějaký ten glycerin nebo klidně i olej, pak bych tomu ale spíš říkala něco jako lotion ve spreji nebo tak nějak. Hydratační toner je zásadně balený v lahvičce s rozprašovačem, aby to bylo super cool... že na sebe dvakrát denně něco stříkáte. Jako hydratační toner jsou většinou zařazovány všechny ty minerální vody ve spreji, květinové vody, růžové vody, Serozinc a jiné slané vody, hydratační tonery má každá frikulínská značka (Antipodes, Caudalie, Trilogy...), stačí hledat a nějaký ten mist si určitě najdete.
Jaké mám ráda? No tak to je otázka. Asi žádné. Tyhle sprejovody používám většinou jen proto, že už mám nějaké doma. Ještě jsem se nedostala do situace, kdy bych nutně potřebovala nějaký ten mist koupit, protože si to bez něj nedokážu představit. Doma mám: Serozinc (neskutečně přehypovaná blbost), L'Occitane, nějaké ty květinové vody.


Nejdůležitější otázkou pak samozřejmě zůstává, jaký a jak si koupit ten správný toner. Navíc... když třeba použijete masku, tak brzy poznáte, jestli něco dělá nebo nedělá. U krému to taky třeba i poznáte. Odličovač taky hned ukáže, jestli tedy odličuje nebo neodličuje. U takového toneru se funkčnost podle mě moc nepozná. Musíte pleť sledovat, jestli se tedy začne opupínkovávat nebo čistit. Tak poznám dobrý toner já, ale věřím tomu, že jiná pleť toner ani nepotřebuje, takže to nepozná. A možná je spousta lidí, kteří toner ke spokojené pleti nepotřebují. Já ovšem už na kouzlo správného toneru věřím a minimálně ten astringentní ráno prostě potřebuji. Exfoliační večer si taky většinou nenechám ujít, i když je pravda, že kdybych dala ráno i večer nějaký ten astringentní, tak výsledky to má taky dobré. No prostě toner potřebuji. Tečka. A není třeba se nad tím déle zamýšlet.

Nebo nad jednou věcí se zamyslet můžeme. Jaký je váš nejoblíbenější toner?

(Silk Naturals Pore Refining)

pátek 31. ledna 2014

Zimní verze makeupu

Nečekám, že dneska bych pověděla něco megaobjevného. Jsem si naprosto jistá, že tohle znáte nejspíš všichni. Ono taky na tom není moc co vymýšlet... prostě makeup s krémem.

Proč? Protože když venku mrzne, tak potřebuji občas trošku pořádněji namazat. Je možné to řešit hutnějším denním krémem, ale na ten se většinou makeup nanáší špatně. Proto je často lepší trochu toho hutného krému smíchat s obvyklým makeupem. Variantou je taky hutný krém dávat až na makeup... já si letos vybrala spíš to míchání. 

Jak na to? Tak vezmete trošku makeupu a trošku krému a smícháte to. Co asi tak jinýho byste s tím chtěli dělat. Nejlíp se míchá samozřejmě na hřbetu ruky, protože pak se nemusí nic umývat a tak. Nejjednodušeji se míchá prstem. Jsem ovšem zrovna ve fázi, kdy jakýkoliv makeup nanáším štětcem, takže i míchám štětcem. Nebo spíš míchám na štětci, nejdřív si ťupnu do krému, pak do makeupu a pak rovnou nanáším. Všechno se promíchá až na tváří a přijde mi to takto jednodušší a rychlejší.

Co na to? Míchám Bourjois Bio Detox makeup se Steamcreamem. Je to naprosto ideální dvojka. Ani jeden neobsahuje silikony. Detox makeup je takový zvláštní, nedostatek silikonů je tam dost znát, špatně se roztírá, rychle zasychá, ve výsledku může dost mapovat a tak. Steamcream je taky zvláštní, hodně lidí si stěžuje, že je na obličeji těžký a že se na něj dává blbě makeup. Ovšem kombinace těchto dvou je naprosto perfektní. Těžší olejový Steamcream dodává krémovost a kluzkost suchému odlehčenému Bio Detox. Kombinace dvou nevýhod dává dohromady jednu velkou výhodu, roztírá se jako sen, zanechá pleť sametově hebkou, lehce rozzářenou díky výživnému Steamcreamu, ale stále přirozeně zamatovanou suchým Bio Detoxem. Navíc! a to jsem až překvapená, tato kombinace vůbec netrpí tím strašným zlozvykem tónovacích krémů nebo jiných kombinací hydratačního krému s makeupem... nízkou krycí schopností. Tohle kryje docela dost, jasně záleží hodně na dávce Steamcreamu, ale i tak... já jsem s krytím maximálně spokojená a to mi věřte, že v této oblasti jsem náročná. A na obličeji mi vydrží celý den, prostě značka ideál.

Jo a taky zbožňuji vůně jednotlivě i dohromady.




neděle 2. června 2013

Pupínek! Je to akné nebo ucpaný pór?

Nepochybuji o tom, že všichni víte, jaký je rozdíl mezi ucpaným pórem a akné. Nebo možná někdo neví a ten někdo má dokonalou pleť, která pupínky řešit nemusí, a my všichni ostatní si teď vyhradíme chvilku, abychom tomu s dokonalou pletí dokonale záviděli a nenávistně tu osobu prokleli. Ale jinak asi všichni víme, že mezi jednotlivými pupínky je rozdíl. Ne až tak veliký, ve výsledku je to prostě opruz a na obličeji to mít nechceme... taky jsem to dlouhé časy nerozlišovala. V současné době je ale můj postoj takový, že se rozlišovat vyplatí. A nejspíš je možné, že ucpaný pór bychom mohli zařadit jako podkategorii akné, ovšem "já nemám akné, mám jen ucpané póry" zní tak nějak líp.

Každý vzniká jinak! Ucpaný pór vzniká ucpáním. Zatímco akné vzniká zanícením už ucpaného póru. Někdy se tyto dvě fáze spojí a vznikne rovnou pupínek zanícený, jindy se nejdřív udělá ten drobný pupínek ucpaný a zanítí se až neodborným zacházením.

Každý vypadá jinak! Zanícený pór je takový drobný maličký pupínek. Občas není vidět, při určitém úhlu dopadu světla je vidět hodně jako nerovnost pokožky. Akné je pupínek, většinou je ještě začervenalý, je větší než ucpaný pór, někdy i několikanásobně, a občas už mívá bílou čepičku.

Každý je jiný na dotek! Ucpaný pór je jako kulička na pleti, takový drobný hrbolek, který to jen svádí škrábnout prstem a je pryč. Akné je větší, může být i zatvrdlé, na dotek to třeba i bolí.

Každý má něco jiného vevnitř! Pokud už preparujete ucpaný pór, tak většinou vyleze bílý maz, někdy je to tvrdá kulička, jindy mazlavá bílá hmota. Akné má navíc i hnis, takovou tu vodičku, a maz je většinou řidší.

Akné potřebuje vysušit, ucpaný pór potřebuje uvolnit, ať už peelingem nebo mechanicky. Když to tady po sobě čtu, tak mi přijde, že tohle je snad nejnechutnější post v historii tohoto blogu. (A to jsem se raději vzdala fotodokumentace!) No nic, nechám to takto, přeci jenom uvědomit si rozdíl mezi obyčejným zaníceným pupínkem a ucpaným pórem mi trvalo nějakou tu dobu a třeba vám ta moudrost taky k něčemu bude. Třeba minimálně k tomu, že mazat na ucpané póry zinkovou mast, která primárně vysušuje akné... je dost zbytečné!

čtvrtek 27. prosince 2012

Krémy na zimu? Že prý jedině bez vody.

Zima a mrazy se blíží mílovými kroky. Takže je čas na každoroční debatu: zmrzne mi obličej, když budu používat hydratační krémy na bázi vody? Taky vám to zní povědomě? A taky si to myslíte? Že vám na obličeji zmrzne voda v krému a poškodí vaši pleť? Já si to až tak nemyslím, pochybuji, že někdo z nás má vůbec v oblibě si na sebe napatlat tlustou vrstvu vody v krému a pak okamžitě vyrazit do dvacetistupňových mrazů. Přeci jenom krém se nejdřív vsákne, dost často na to přijde nějaký ten makeup, pudr a tak... a navíc ty dvacetistupňový mrazy u nás taky nejsou častá záležitost. Takže já se vody v krému v zimě nebojím a dál se mažu tím samým, čím v létě, maximálně přidám něco hutnějšího, když začnu být suchá. Ale jestli se bojíte, kosmetický průmysl vymyslel skvělou záležitost... pleťové krémy bez vody. No nejspíš to není až takový vynález, myslím, že všechny možné oleje a sádla a másla jsou dost tradiční záležitostí, to až průmyslově vyráběná kosmetika nám to obohatila o vodu. No nic... a popojedem...



Pleťové krémy existují dvojí. Buďto si můžete vybrat něco na bázi vody, to poznáte tak, že kouknete na složení a na prvním (nebo dalším) místě je AQUA, občas to je WATER, někdy krém machruje i s francouzským EAU, ale to poznáte ne. No a nebo si pečlivě vyberete krém, který to slůvko aqua ve složení neobsahuje. Jednoduchý jako facka, jestli se bojíte středoevropských sibiřských mrazů, vody a všech možných dalších následků na své ctihodné pleti, tak potom jste tady správně. A jaké známe krémy bez vody?

MuLondon má už docela pověst. Pokud se zeptáte na omlazení.cz na krém bez vody, je dost pravděpodobné, že ozvěna vám vrátí MuLondon. Nebudu se trapně tajit tím, že i já jsem chtěla vlastnit kousek. Před už nějakou delší dobou jsem v rámci přátelských výměn s jednou čtenářkou získala dva vzorky. A tedy jako nevím, docela riskuji, že mě někdo utluče zmrzlým rampouchem hydratačního krému na bázi vody, ale ... nevidím na tomto krému nic tak skvělého a výjimečného! Tak a řekla jsem to. Je normálně mastný, vsakuje se průměrně dlouho a docela pěkně asi ošetří suchou pleť. Vyzkoušela jsem variantu Hemp (a fakt to voní tak dost podivně, jak nějaký vánoční stromeček z Jamajky) a Růže (voní mi to jako taková trošku najamajkovaná růže). Nakoupíte na mulondon.com, nikdy jsem tam tedy nenakupovala, ale na omlazení.cz o tom mají celé téma a prý v pohodě.


jo a ten konopný MuLondon je zelený, což zase dávám body za zelený krém, ten hned tak někde nepotkáte!


Raw Gaia má taky pověst, především díky Báře a Šminkám, jak jinak, že ano. Vyzkoušela jsem taky ve vzorku, dokonce dvakrát. A krém není špatný, hlavně pokud máte rádi oleje na obličej, tak toto je vlastně olej, chová se to jako olej, teče to jako olej, jenom na první pohled to jako olej moc nevypadá. Ale jakmile z krému naberete, začne to téct všude, rychle se rozpouští a na obličeji to je tradičně olejově mastné. Což mě trošku znervózňuje, kdybych chtěla mít na obličeji olej, tak si namažu olej, ale já chci mastný krém... a můžete si o mně myslet, co chcete, ale olejová mastnota je jiná než krémově-máslová mastnota. Což vlastně o tom krému moc nevypovídá, jen si o mně budete myslet, že jsem švihlá, případně, že by mi někdo měl urychleně švihnout, abych si to srovnala.... tak raději znovu popojedem. Tyhle Raw Gaia krémy mi voní tak nějak pěkně přírodně a čistě, jsou docela mastné, pomalu se vsakují, ale zase jsou výživné a přišly mi i regenerační. Jo a měla jsem dva druhy, ale moc si nejsem jistá které (asi For Her Sons Living Moisturizer a MSM Beauty Cream) a veliké rozdíly jsem mezi nimi neviděla a necítila. Což nejspíš bylo způsobeno tím, že jeden jsem měla minulou zimu a druhý mám až teď. A stejně mi přijde krystal krásy lepší.



Steamcream je taky známý. I když jako je pravda, že možná je víc známější kvůli obalu než kvůli té vodě-nevodě. Ale nevadí, obojí stojí za to, jak ta plechovka (znáte lepší důvod k nákupu krému než plechovku?), tak i to složení. A teď bych nechtěla nikoho uvést v omyl, ale myslím, že Steamcream není stoprocentně přírodní, každopádně obsahuje parabeny. Navíc ani nepatří do tohoto mého seznamu bezvodních krémů (to jen se chci pochlubit tématickou vánoční plechovkou), protože obsahuje vodu. Což je dost divný, vždycky se někdo někde holedbá, že Steamcream je to nejlepší na zimu, protože je zpracovávaný jakože párou (steam) a neředí se vodou. Tak teď nevím, jak si to přebrat. Každopádně, krém je docela super, hlavně skvěle voní jako levandule, rychle se vstřebává, krásně hydratuje, když ho porovnám s ostatními v tomto článku, tak konzistence je spíš lehká a tekutá než hutná nebo olejová. A navíc ta plechovka... no prostě ta plechovka! Steamcream koupíte všude možně, mají ho na Asos, snad i na Feelunique, často ho potkáte i na nějakém českém e-shopu, pokud není zrovna vyprodaný.



Beija-Flor Naturals naopak pověst nemá skoro žádnou. To znám zase beztak jenom já... která jsem opět naletěla na úžasné informace o antioxidantech a tak. A přišlo mi vlastně takové naředěné kakaové máslo. Jasně obsahuje to ještě bůhví co, voda tam není, parabeny tam nejsou, zato tam je takové to super ovoce a tak. Fakt mňamka. Taky to voní superiózně jako čokoláda. A já se toho bojím. Sice jsem to na vlastní kůži nepoznala, ale kakaové máslo je pověstné tím, že ucpává póry. A já se bojím. Tak se tím mažu náhodně, třeba dva dny jo a tři dny ne. Nebo každý druhý den. Nebo týden jo a pak zase ob den. Rozumíme si, ne? Je to docela hutné mastné máslo, které je konzistencí a mastnotou dost podobné krémům od MuLondon, dobře se roztírá, rychle taje a jak byly nedávno ty mrazy, tak jsem tím mazala celou rodinu před odchodem směr ven. Koupíte u Beija-Flor Naturals.



Další možnosti mrazuvzdorných krémů nabízí všechny možné krémy v drogériích a lékárnách (sice většinou vodu obsahují, ale zase jsou přímo určené do studeného počasí, tak teď nevím). Hledejte třeba Avene Cold Cream a okolo. Když nevíte, oddělení dětské kosmetiky to jistí, tam určitě najdete nějaký krém do zimního počasí nebo tak nějak se to většinou jmenuje. Loni jsem měla od Alverde... a fakt dobrý. I když!... předloni jsem měla Avene Cold Cream a to bylo asi lepší. A rok před tím jsme doma měly zase Altermed Baby Winter Cream a ten byl možná horší, ale zase se rychleji vstřebával, takže jsem ho mohla normálně používat i pod makeup.


Když už bezvodní krém máte doma, většinou nastane to dilema "co s tím", případně "kdy s tím". Ono totiž na ráno pod makeup to není právě nejpraktičtější záležitost. Mastným krémům dlouho trvá, než se vstřebají, a dávat si makeup na mastný obličej není právě nápad hodný Nobelovky nebo ceny asociace vizážistů. Možnosti tu jsou:
  • Mastný krém bez vody si necháte jenom na večer a ráno šmrcněte nějaký ten obyčejný krém, který vám vyhovuje, ale který pravděpodobně obsahuje nějakou vodu. Což mi pak uniká smysl krému bez vody, protože po večerní očistě většinou už ven do mrazů nechodím.
  • Pokud na ochraně před mrazem trváte, tak mastný krém nanášejte až na kompletní makeup. Zní to trošku jako blbost, ale funguje to. Vezměte malé množství mastného krému do dlaní, dlaně třete o sebe, abyste krém zahřáli. Pokud máte pocit, že krému je až moc, jednu dlaň někam mázněte (já si mažu krk). Mastné ruce pak jen přiložte na obličej, vrchní mastná vrstva na pleti by vás měla proti mrazu dostatečně ochránit. 
  • Na ráno si pořídíte nějaký lepší a více uživatelsky přívětivý cold cream, který se vyznačuje především krátkou dobou vsaku. Vybírejte v lékárnách a oddělení dětské kosmetiky. Večer si vystačíte s čímkoliv, co máte doma. 
  • Ráno si pořádně počkáte, až se ten mastný krém vstřebá. Urychlit to můžete tím, že se přestříknete květinovou nebo minerální vodou ve spreji... krém se vsákne do pleti rychleji, ovšem takto mi trošku uniká ta pointa použití krému bez vody, když na sebe tu vodu stejně nastříkám. Stříkejte se před nebo po nanesení krému, tak nebo tak to vsakování celkem urychlíte.
  • Nebo se prostě s nějakým zimním krémem moc neobtěžujte a mažte se tím, co vám vyhovuje.

Máte doma krém bez vody? Jakýpak? Jak ho používáte? A co si myslíte o té debatě o mrazu, vodě, krémech a hydrataci?

pátek 7. prosince 2012

Rena Guest Post: Hydrolát není pleťová voda!

Můj první guest post! Ne že bych z toho tedy plánovala dělat pravidelné záležitosti... i když... že by... kdyby... si Rena chtěla ještě vypsat někdy srdéčko... tak možnosti tu jsou! Možná to nevíte, ale Rena je první člověk, kterého jsem poznala osobně díky tomuto blogu. A víte co... ten první vždycky prostě zůstane tím prvním. A tak se tak nějak máme rády, ehm, i když já jsem asi tou první pro ni nebyla... mám takové podezření... Krom toho my dvě máme společného mnohem víc než kosmetiku, netřeba zacházet do bulvárních detailů. Každopádně si dnešní článek užijte, protože i kdyby za pár dnů nastal ten konec světa, tak Rena je prostě na tyhle přírodní, aromaterapeutické a rostlinné věci fakt odborník!  A jen tak pro megakorektnost svůj názor na květinové vody jsem vyjádřila už někdy před půl rokem.

Pozn: do textu jsem nezasahovala, ale připsala jsem tři poznámky, poznáte je podle toho, že jsou kurzívou a řádně označené.



V rámci zachování objektivity a politické korektnosti a harmonie ve vesmíru (a tady na blogu) jsem se trb vnutila s postem o hydrolátech. Jde hlavně o to, že trb je nemá ráda a já je miluju a to, že se máme rády my dvě, dokazuje, že i takto závažný rozkol v hodnotícím systému, lze překonat vzájemným respektem a porozuměním. Třeba si z toho někteří jedinci vezmou příklad.

Hydroláty totiž provází jedno zásadní nepochopení, které je většinou kořenem jejich následného odsouzení jakožto neužitečného a zbytečného mezikroku. Takže, prosím vás, hydrolát NENÍ pleťová voda. Není to ani tonikum a není to ani něco jako „ovoněná voda“, jak jsem se dočetla na jednom poměrně respektovaném blogu.

Hydrolát je vedlejší produkt z výroby esenciálního oleje. Velká část esenciálních olejů se totiž získává parní destilací, což zjednodušeně vypadá tak, že se část rostliny (nebo celá) vaří ve vodě, pára se odchytí, zchladí a tím pádem opět zkapalní. Vzhledem k tomu, že s párou odejdou ty vonné silice, tak se po zkapalnění objeví dvě složky – olej a voda, tedy esenciální olej a hydrolát. Pokud věříte na přenos informací vodou, tak to tím pádem znamená, že zatímco esenciální olej je vlastně původně jen z některých částí rostliny a jde vlastně jen o silice, tak hydrolát těch informací nese daleko víc a obsahuje bioaktivní složky z celé rostliny nebo její destilované části. Sám hydrolát ale žádné silice neobsahuje a proto voní často úplně jinak než daný esenciální olej.

Tady už jistě každý, kdo si někdy přečetl složení jakékoliv pleťové vody, chápe, že se prostě jedná o zásadně jiné produkty, přestože se v zásadě může místo pleťové vody použít - záleží na tom, co od tohoto kroku čekáte.

Já mám do dnešního dne vyzkoušené tři druhy hydrolátů, protože se trochu bojím moc experimentovat a vybírám si je podle toho, jestli mi je daná rostlina čichově sympatická a jestli mám chuť si ji dávat na pleť. Z toho důvodu se třeba stále neúspěšně odhodlávám vyzkoušet tymián – v jídle ho miluju, ale přijde mi až moc agresivní na to, abych ho chtěla na obličej. Takže zatím zůstávám u trojice růže-levandule-heřmánek.

pozn. trb: tak heřmánkovou vodu jsem nikdy nezkoušela, ale s levandulí a růží nějaké ty zkušenosti mám


Co se týče použití, tak za sebe můžu říct, že to je snad nejuniverzálnější věc z celého mého kosmetického arzenálu. Pokusím se vzpomenout si na všechny případy
  • Místo pleťové vody, pokud chci pleť pouze zklidnit a dodat vlhkost (třeba po použití více vysušujícího čističe)
  • Po pleťové vodě jakoby místo séra
  • Před použitím přírodních krémů a olejů
  • Po použití přírodních krémů a olejů (v obou případech se krém lépe vstřebává)
  • Pro zklidnění po použití pleťové masky
  • Místo nočního krému
  • Pro osvěžení pleti během dne
  • Do vlasů pro oživení
  • Přestříknutí makeupu
  • Míchání s práškovými maskami
A proč bych nemohla, minimálně v některých případech, použít se stejným úspěchem normální nebo termální vodu ve spreji? Pominu fakt, že některé termální vody jsou o dost dražší než hydroláty, protože třeba u Nobilisu je seženete do 200 Kč za 200 ml a to třeba Avene rozhodně nestojí. Takže - voda nic nezklidní a navíc vysuší a nemá žádnou přidanou hodnotu (termální budiž). Takže stříkat na sebe třeba po masce vodu je na nic. Místo nočního krému je vám voda samozřejmě taky na nic. Dejme tomu přes ten makeup, ale pokud máte mastnou pleť nebo T-zónu, tak ta voda má opačný efekt, na chvíli to sice vypadá dobře, ale tím, že pleť vysuší, se pak lesknete o to víc. To se vám s hydrolátem nestane. Do vlasů, budiž, ale pokud máte suché konce a mastné kořínky, tak stříkat si do neumytých vlasů vodu pro oživení mi nepřijde – z vlastní zkušenosti – jako nejlepší nápad.

A teď k tomu, co mám vyzkoušené:

Růže
Asi jediný hydrolát, který fakt voní, ovšem pozor, každý voní jinak, podle použitého druhu růží, kvality a tak. Ale obecně se dá říct, že pokud nemáte k růžím averzi, tak vám bude vonět asi většina. Já vyzkoušela tři značky (Raw Gaia, Purity Vision a Ayuuri Natural). Velké cenové rozpětí, učinky jsem ale zaznamenala podobné. Kromě jemného zklidnění a příjemné vůně mi růže nic moc nedělá, mám ji ráda, ale je to asi tak jako když použijete krém, po kterém máte pleť „normální“ – hydratovanou, klidnou a tak, ale jaksi nic navíc.
pozn. trb: květinová voda růže mi jakože fakt nevoní, alespoň ty dvě, které jsem vyzkoušela (Saloos, Bulgarska Rosa), ovšem averzi k růžím u sebe nepozoruji... zatím.

Levandule
To je moje bylina numero uno, miluju na ní úplně všechno, takže je jasné, že i hydrolát. Který ovšem vůbec nevoní jako levandule, spíš jako seno nebo tak něco. Docela jsem si musela zvykat, ale prostě mojí pleti dělá vážně dobře, vypadá líp, svěžeji, všechno se líp hojí a prostě je tak nějak zdravější. Když ho nemám, fakt mi chybí. Vyzkoušeno mám od Nobilis Tilia.
pozn. trb: potvrzuji, pokud květinovou vodu, tak levanduli, ta alespoň něco dělá... ale stejně mi to přijde dost zbytečný.

Heřmánek
Taky Nobilis. Používám přírodní kosmetiku hodně dlouho, takže si myslím, že snesu dost, ale toto fakt strašně smrdí, já vám ani nebudu psát, co mi to připomíná (ne, hovno to není, to by mi možná vadilo i míň) a fakt jsem vážně uvažovala o tom, že to vyhodim. Ale protože jsem spořivá a heřmánek jako bylinu mám hrozně ráda, tak jsem se překonala a asi po 14 dnech se mi přestalo navalovat. Ale dávala jsem to všude možně, jen aby to bylo už pryč. Účinkem to je někde na pomezí růže a levandule, ale přes ten smrad se nepřenesu a navíc mi přijde (což by bylo i logické, když je to heřmánek), že trochu vysušuje a to já zas až nepotřebuju. Ale doporučuje se i pro nejmenší děti a můj dvouletý syn ho má moc rád, takže každý to asi cítí trochu jinak.

Nechci žádné odpůrce květových vod přesvědčovat k používání, ale měla jsem vnitřní potřebu napravit křivdu, které se hydrolátům děje tím, že bývají označovány jako pleťová voda a tím pádem odsouzeny jako něco naprosto nepoužitelného. Připomíná mi to jednu historku z parfumerie – v tom roce vyšla L’eau par Kenzo, což byla první z těchto „vod“, aspoň pokud vím a rozhodně první na našem trhu. No a informovaná paní prodavačka to dávala očichat jakožto novinku nějakým dvěma zákaznicím. Zákaznicím se ale zdálo, že to nějak moc nevoní a že nic necítí. A paní prodavačka na to : „no, však ona je to voda, se to tak i jmenuje“. A ty divné paní si 50ml vody za 1500 nechtěly koupit nebo co…



úterý 25. září 2012

Zapečené linky

Tak na úvod si něco ujasněme... toto není recenze. Ve svém bláhovém okouzlení zapečenými linkami jsem právě ve fázi hromadného nakupování. A tak mám doma linky černé, modré, zelené a hnědé od tří různých výrobců (jedny jsou dokonce přírodní) a pořád se tak nějak nemůžu rozhodnout, které jsou lepší. Asi to zatím uzavřeme s tím, že všechny stojí za to, a povíme si pohádku o tom, co je na zapečených linkách tak skvělé a čím jsou vlastně tak odlišné.



Jsou zapečené. Takže asi něco vydrží, mají delší dobu trvanlivosti a nemůžou vyschnout. Nebo jako můžou vyschnout, když je namočíte, ale to tak nějak patří ke koloritu hry a není to ničemu na obtíž.

Na sucho si s tím moc nezakreslíte. Nevím proč jsem si významnou část svého kosmetického života myslela, že zapečené linky jsou jenom luxusně pojmenované stíny. Stíny na mokro používám jako linky hodně často... a fakt to není to samé. Voda smíchaná se stíny je vlastně spíš taková hmota tekutějšího rázu... zapečené linky smíchané s vodou je úžasně pigmentovaná tekutina, transformace směr tekuté linky je víc než zřejmá. A hlavně, když jsou zapečené linky suché, tak z nich nějakou tu pigmentaci nevytřískáte ani důraznou domluvou.



Zapečené linky si nanáším vlastním štětcem, což pro mě je neskonalá výhoda, často si se štětečkem přibaleném k tekutým linkách nerozumím. Kdežto tady si můžu vybrat... zkosený, se špičkou, rovný... to, jaký použiji tvar štětce, je na mně a ne na výrobci linek.

A jak takovou zapečenou linku používám? Namočím štěteček, pošmrdlám linky, voda se obarví, podle toho jak moc tekutou (to pak přidám trošku vody) nebo hustě pigmentovanou (to nechám vodu spíš vsáknout a pak teprve nabírám barvu) chci, tak reguluji přísun vody. Kromě vody můžete použít tzv. sealer, což je speciální tekutina pro vytvoření linky z čehokoliv (sealer prodává Illamasqua nebo Inglot a určitě i jiné značky, já po tom nikdy moc nepátrala), možná je lepší dělat si linky se sealerem, protože potom jsou i voděodolné...


Jestli pořád nevíte, jak na to, tak Borůvka k tomu nedávno natočila velmi názorné video, které prozradí vše. Já si ty linky sice dělám zkoseným štětečkem a zatím doluji jenom jedno ložisko, ale jinak je to úplně to samé.

Tak tenkou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak dokonalou mezilinku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak přesnou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tečka. Domluvila jsem. Nemám co dodat.

moc se mi líbí ten přirozený efekt linky-nelinky-mezilinky-bezřasenky.
o nějakém tom full-effect-eye si pohádku povíme třeba příště

úterý 29. května 2012

Minerální makeup pro začátečníky

Začít s minerálním makeupem je trošku náročnější. Potřebujete si určit správně odstín, potřebujete nějaké ty štětce a nějakou tu jakoustakous praxi při nanášení. Jak přesně nanáším minerální makeup, jsem článek už psala, tento článek je spíš věnovaný okolním záležitostem.



Potřebujete ten správný krém
Poprvé jsem použila mmu v létě. A bylo to bezvadné, tak jsem se tak postupně prominerálněmakeupovala přes léto a přišel podzim... a pak zima. Měla jsem trošku pocit, že mě mmu stahuje, takže jsem si myslela, že to vyřeším pořádným hutným krémem pod makeup, myslím, že jsem tenkrát použila Avéne Coldcream. No to jsem tenkrát dopadla, makeup se tak jako propojil s tou mastnotou a vytvořil mapovitý povrch s pórovitými nížinami. Minerální makeup je nejlepší nanášet na suchou odmaštěnou pleť. Jestli máte jen lehký krém, který se okamžitě vsakuje, tak není problém. Pokud používáte hutnější krém, budete muset počkat, až se krém pořádně vstřebá. Mně třeba pomáhá přestříkat se květinovou vodou, ono to tak jako zredukuje mastnotu krému, který se rychleji vsákne, a minerální makeup se mnohem lépe nanáší. Nebo můžete použít nějakou minerální pudrovou bázi. Přijde mi, že klasické silikonové báze (Dermacol a spol) si s mmu až tak nerozumí.

Potřebujete štětec
Nejlepší je hustý, na rovno střižený štětec. Hustý - to aby nesežral moc makeupu. A rovný - to aby se to lépe nanášelo. A taky mi víc vyhovuje syntetický. Já používám úplně ten mini kabuki od The All Natural Face, ale zahlédla jsem ten samý (nejspíš) i u jiných indies společností. Mám ho asi už třetí rok a vypadá jako nový (tedy když je umytý), je syntetický, strašně jemný, opravdu hodně hustý, postupem času jsem zjistila, že mi vyhovuje i ta malá rukojeť, stačí mi tak minimální množství makeupu, protože na štětec můžu hodně tlačit. Tady ty flat top kabuki koupíte snad všude, Sigma má, EDM má, Coastal Scents určitě taky má. Znám ale lidi, kterým vyhovuje i normální kulatý kabuki. A někomu vyhovuje klasický stippling brush, což si tedy já osobně nedovedu představit, zkoušela jsem jednou a znovu to už zkoušet nebudu.



Štětec pravidelně čistěte
Je to trošku ošidná záležitost. Ono totiž čím déle ten štětec používáte, tím lépe maluje. Štětec je jakoby nacucaný makeupem a pak ani nepotřebujete tolik makeupu přímo z kelímku, vlastně se můžete namalovat jenom štětcem. Jenomže čím déle štětec používáte, tím více je v něm baktérií a nečistot a vůbec. Takže... záleží na vás.

Štětec na korektor
Postupem času jsem díky své lenosti a vynalézavosti zjistila, že štětec na korektor není až taková nezbytnost. Je samozřejmě dobré ho mít. čím víc "fluffy" štětec bude, tím jakoby lehčeji se minerální korektor bude nanášet, ale zase dosáhnete tak menšího a ne tak přesného krytí. Korektor můžete nanášet taky bodově hustým, pevným a malým štětečkem, ale pak to chce si s tím trošku víc pohrát. A nebo jste lemry jako já, takže vám bude naprosto stačit do korektoru smočit prstíček, ťupknout na inkriminované místo, trošku rozťupkat a rozetřít... byla jsem k tomu ze začátku celkem skeptická, ale i tato kombinace minerální korektor - vlastní prst funguje docela dobře.

Minerální korektor
A vůbec když se tak bavíme o tom minerálním korektoru... tak si myslím, že možná není ani moc potřeba. Ráda jsem používala žluté minerální korektory pod oči, ale čím starší jsem, tím víc mi to vysušuje oční okolí, takže jsem přesedlala na Crushed Botanicals krémový žlutý korektor. No a pokud jde o normální nedokonalosti na pleti... tak mi většinou postačí jen minerální makeup, který nanesu nejdříve celoplošně štětcem, a pak, když je potřeba, tak přidám makeup i bodově. Neříkám, že minerální korektor je zbytečný, většinou kryje víc než mmu, ale na druhou stranu po takovém korektoru sahám opravdu málokdy.



Fixační sprej
Jedna část mého já považuje tyto věci za naprosto zbytečné, a proto jsem ještě nevyzkoušela nějaký ten Fix+ nebo Urban Decay nebo jiné vyhlášené záležitosti. Ovšem na druhou stranu ty "vody" jsou i užitečné... Pokud si nanesete mmu a přijde vám, že vypadáte trošku přepudrovaně, stačí se přestříkat nějakou tou vodou ve spreji (ať už minerální nebo květinovou nebo speciální fixační), nechat zaschnout, případně po uschnutí můžete vzít znovu štětec a jen tak na prázdno si přejet párkrát obličej... a je dost silná pravděpodobnost, že to pomůže. Tak nějak mi přijde, že květinové vody jsou v tomto lepší než minerálky, ale možná se mi to jenom zdá. Jo ale pokud vypadáte po nanesení mmu fest jako posypaná moukou, tak vám nejspíš ani litr vody nepomůže... to jen tak na okraj.

Sady pro začátečníky
Spousta společností nabízí tzv. sady pro začátečníky, které většinou obsahují několik odstínu makeupu (třeba dva) v menších baleních, k tomu fixační pudr, korektor a nějaké ty štětce (na makeup a na korektor). Z mého pohledu jsou tyto sady užitečné, ale pouze pro někoho, kdo už ví, co chce (a ta sada to obsahuje), a k tomu potřebuje nějaký ten štětec. Jinak mi přijde, že začátečník si vystačí i bez sady a krom toho sady velkých známých společností (Bare Minerals např.) mi přijdou dost předražené. Podle mě začátečník by si měl nejdříve nakoupit více vzorků makeupů ve více odstínech od různých společností (opravdu se ty jednotlivé mmu velmi liší, není prostě jeden druh minerálního makeupu, který prodávají všichni), tak si toho vyzkouší víc a bude vědět, co mu padne. Korektor může zatím vynechat, fixační pudr také, protože přiznejme si to, minerální makeup nejspíš není záležitost masová a pro každého... a je možné, že po několika pokusech zjistíte, že není nad tekutý makeup. Do úplných začátků, možná ani ten štětec potřebovat nebudete, já jsem taky začínala s nějakým náhodným kabuki, co jsem měla doma. Tak k čemu sada za tisíce, že ano.
Pak až si ujasníte, co chcete a v jakém odstínu a s jakými štětci, tak se nejspíše sada vyplatí. Z vlastní zkušenosti vám žádnou nedoporučím, protože jsem žádnou takovou sadu nikdy nekoupila. V Sephoře prodávají sadu Bare Minerals a stojí skoro dva tisíce... Pěknou zkušební sadu nabízí např. Lily Lolo, tedy mně se líbí, ale nevím, jak moc použitelný je ten štětec. Líbí se mi i vzorková sada na Joppa Minerals, ale ta tedy nemá štětec ani jeden. A náhodně jsem projela Etsy a strašně se mi líbí jedna sada (nemám osobně tuto značku vůbec ozkoušenou, takže doporučit vlastně nemůžu), která snad podle obrázků obsahuje ten štětec, co mám doma já. To jsem vám ve výběru sady asi moc nepomohla, že... Tak všeobecně si myslím, že u indies společností se do tisícovky se sadou určitě vejdete, ale stejně mi přijde lepší si vybrat makeup a štětec zvlášť, vlastně ani nevím proč... (Jo a tedy moje rady vyžadují aktivní PayPal, ale tak se konečně seberte a založte si to... dneska už to mají i cvičené opice.)


středa 28. září 2011

Linky - mezilinky

Tento článek je úvodním pro další seriál o líčení, tentokráte na téma oční linky. Nebudu troškařit a začnu rovnou pokročilejším postupem aneb tightlining. Český název mezilinka jsem si šmoulovsky vymyslela, pokud náhodou víte o nějakém lepším a zažitějším označení, tak sem s ním... Do té doby tomu budu říkat mezilinka.

Takže co to taková mezilinka je? Je to linka kreslená mezi řasy. A jen tak mimochodem je to linka vedená v oblasti mezi vnější a vnitřní linkou oka, mezilinka se maluje jakoby přesně na hranu víčka, kde rostou řasy. Mezilinka je skvělá pro nenápadné líčení a jen lehké zvýraznění očí. Mezilinka je ale také úžasná jako začáteční bod výrazného líčení očí, protože linku na víčko můžete pak přidat vždy a vrchní linka s mezilinkou vypadá tak jako způsobněji a profesionálněji.



Mezilinka se maluje nejlépe širším plochým štětečkem, někdo doporučuje rovný, někdo má raději zkosený... já používám zkosený, protože už mám dva takové doma, normální linku s nimi moc namalovat neumím, tak alespoň někdy se upotřebí. Nejjednodušší je mezilinku malovat zespodu řas a jen tak lehce hranou štětečku ťupkovat (nikdy jsem nechápala, jak si vyťupkovat linku a přitom tento trik se můžete dočíst všude - no tightlining mě naučilo). Nejlíp se to naučíte podle jednoho skvělého videa, pokud jste už dokoukali, tak přesně tak si to taky dělám. No a pokud se Vám nechce koukat celé video, tak:
  • 2:10 spodní mezilinka
  • 3:15 horní mezilinka
  • 4:10 můžete si názorně prohlédnout výsledek.


Je pravda, že lisované pudrové linky jsou pravděpodobně nejlepší pro mezilinku. No ale znáte to... kreativitě se meze nekladou, fondy na makeup nejsou nekonečné a možností v naší drogérii není příliš, shrnuto a podtrženo já používám na mezilinku gelovou linkou ve dvou variantách: TANF Gel Pot a Stila Smudge Pot. Obojí jsou hnědé /bronzové, takže výsledky nejsou až tak dramatické, jak bych dosáhla s černou linkou. (No ale černá mi došla, třeba mi nějakou donese Ježíšek... a zrovna ten Tightline Caked Eye Liner od Laury Mercier bych opravdu chtěla.) A nakonec ještě finální vzhled s řasenkou:

pondělí 8. srpna 2011

Rozjasňovač - tvářenka - kontura

Dneska jen takový malý opakovací článek, i když to stejně už všichni znají. Kam patří rozjasňovač, kam patří tvářenka a kam patří kontura v souhrnném náhledu. Při demonstraci bylo použito: e.l.f. Cool Bronzer, ten středně hnědý odstín, vzorek tvářenky od Willow Tree Minerals, odstín Cranberry Passion, e.l.f. Shimmering Facial Whip, odstín Citrus.



Svítilo sluníčko, takže světlo je na každé straně jiné (taková hloupost, ale taky mě to mohlo napadnout už při tom focení a nemusela jsem tady ventilovat nespokojenost se svými fotografickými schopnostmi). Jsem vyfocená z obou dvou stran, protože na každé tváři jsem dala trošku jinak tvářenku. Levá tvář má tvářenku typicky na lícních kostech, nanášela jsem od spánků a barva se ztrácela směrem k jablíčkům. Zatímco na pravé straně jsem nanášela nejvíce barvy na jablíčka a pokračovala dál po lícních kostech. Stejně mi ale přijde, že ten rozdíl je na fotkách naprosto minimální... Každopádně na levé straně si prohlédněte barevnou tvářenku a stínovou konturu, kdežto na pravé straně si asi nejspíš hned všimnete blýskajícího se rozjasňovače a opravdu tmavé kontury.

levá tvář - tvářenka na lícních kostech

pravá tvář - tvářenka spíše na jablíčku a pokračuje na lícní kosti

Tak na konec bych chtěla napsat, že to bylo poprvé v životě, co jsem byla zmalovaná až na půdu. Opravdu jsem dala hodně všeho (zhruba tak dvojnásobné množství než normálně), protože jsem se bála, že mi foťák vyžere barvy. No však taky vyžral, ale doufám, že alespoň něco tam vidíte.

A ještě jedna menší otázka. Opravdu chcete vidět moje každodenní líčení? Je Vám ovšem jasné, že svou kreativitu vybíjím spíše při nákupech a při aplikaci jsem nudně konzervativní a minimalistická? Hlasujte v boční anketě...

středa 3. srpna 2011

Jak nanášet minerální makeup

Návod mám, myslím, od Pink Quartz Minerals, ale nejsem si úplně jistá, protože ten letáček už nemůžu nikde doma najít... Takto si nanáším minerální makeup já:



Budeme potřebovat: 1 balení minerálního makeupu (Just Pure Minerals, balení jsem pro potřeby fotografie nablejskala) a jeden štětec na minerální makeup (The All Natural Face, ten jsem nechala autenticky špinavý). Štětec by měl být dostatečně hustý (nebude tak nabírat moc pudru), střižený na plocho (lépe se do něj zapracuje makeup a lépe se rovnoměrně nanáší) a neměl by být příliš nadýchaný (nadýchané a huňaté štetce plýtvají makeupem). To jsou moje osobní preference na štětec, možná Vám ale bude vyhovovat něco jiného.


Krabičku makeupu otočte dnem vzhůru a lehce poklepejte dno.


Do horního patra tak dostanete dostatečné množství makeupu. Pozor některé makeupy (např. zrovna tento od Just Pure Minerals) mají příliš velké otvory v sítku a tak se hodně sypou a špatně dávkují v minimálně dostatečném množství.


Štětcem naberte makeup z kelímku. Vidíte jak tento štětec od The All Natural Face ideálně pasuje? Hledám alternativu s dlouhou rukojetí... nemáte někdo tip? Já jsem ještě nenašla.


Štětec Vám pravděpodobně nabere makeupu až příliš, tak ho lehce sklepněte zpět.


Jo to už je lepší. Toto je zhruba množství, které Vám vystačí na jedno nalíčení. Určitě si toho nenabírejte moc, přidat můžete vždycky v druhé vrstvě, protože jednou ze skvělých vlastností minerálních makeupů je snadné vrstvení.


Teď je třeba makeup zapracovat do štětce, ideálně se na to hodí víčko. Krouživými pohyby po víčku zapracujte pudr do štětin.


Vidíte, jak makeupu na povrchu štětce ubylo? Ale chce to ještě, jinak už při prvním položení štětce na obličej spotřebujete skoro celou nálož.


Otočte štětec a spodní stranou rukojeti zaklepejte vertikálně na cokoliv. Zbývající makeup na povrchu tak zapadne mezi štětinky.


Takto vypadá štětec připravený k líčení.


Krouživými pohyby ruky naneste na pleť. Nejdříve nanášejte jen lehkými doteky a postupně přidávejte tlaku, tím se dostáváte i k makeupu, který je uložený mezi štětinkami. Díky této technice, Vám jeden štětec vydrží pro nalíčení celého obličeje a výsledný efekt bude také rovnoměrnější.


Pokud máte jen vzorek makeupu v pytlíčku je vhodnější si usypat. Já používám jakýkoliv papír, který mám zrovna po ruce, např. tvrdé barevné kreslící čtvrtky.


Toto je dostatečné množství pro jedno líčení. Opravdu to nepřehánějte, nadbytečný minerální makeup se z pleti odstraňuje celkem špatně a nechcete přeci celý den chodit s výrazem kreslící křídy.



Na závěr bych tady chtěla moc poděkovat všem svým čtenářům, kteří mě sledují jakoukoliv internetovou cestou, přivítat všechny nové čtenáře a také poděkovat Mie a Viennettce za důvěru vloženou v mé umy. A mimochodem podle skončené ankety minimálně jeden muž sem chodí číst mé choré kosmetické výlevy, budu se snažit danou skutečnost důsledně dodržovat i pravopisně.

pátek 29. července 2011

Bronzer: vyjasni si kontury

Bronzery: 1.díl, 2.díl

S bronzerem se můžete opálit a nebo můžete využít techniky stínování a vymodelovat si obličej. K opalování můžete použít vlastně jakýkoliv bronzer, ke konturování se výběr poněkud zužuje. Potřebujete matný bronzer /tělovou tvářenku o odstín tmavší, než je Vaše přirozená barva pleti, a je pravda, že matných bronzerů není v našich končinách běžně moc na výběr.



Samozřejmě nejlepší výběr má asi MAC, já mám doma e.l.f. Studio Cool Bronzer, který jsem si koupila, protože o Studio bronzerech e.l.f.u každý píše básně téměř ve verších a protože se mi líbila barevná škála (podle stránek). S tím, co mi přišlo domů, moc spokojená nejsem (moc tmavé, příliš uprášené, barva neodpovídá původní představě), jako opalovací bronzer se mi to moc nelíbí, ale tak na konturování dobré. Hlavní výhodou je několik odstínů, které můžu míchat podle potřeb a momentální tmavosti pokožky. Nejsem si jistá, co bude v zimě, ale teď v létě to zatím funguje...


Štětec používám ten samý, co na tvářenku (ten od e.l.f.u). Není to proto, že bych měla dva, ale je to proto, že jsem líná konturovat, takže jednou za měsíc mně to smíchání bronzeru a tvářenky ve štětci opravdu nevadí... Jinak já jsem sice líná se konturovat, ale je pravda, že když si tu práci dám, tak vypadám lépe, tak sofistikovaněji a dospěleji (a taky vymalovaněji).



Konturování je opak rozjasňovače. Rozjasňovač se dává tam, kde to chcete zvýraznit. Kontura se nanáší tam, kde to chcete upozadit. Konturou se vytváří "přirozené" stíny na obličeji, díky ztmavení některých částí můžou jiné vystoupit do popředí a vytvarovat tak obličej k přání umělce...



Konturujte:
  1. lícní kosti: kontura patří pod lícní kosti, linie vede od ucha zhruba do poloviny tváře - zužuje obličej a zvýrazňuje lícní kosti
  2. spánky a čelo: po linii vlasů - A boční linie zužuje obličej, B horní linie snižuje vysoké čelo 
  3. čelist - zakulacuje protáhlý obličej (bod 1, 2A, 2B a 3 dohromady vymalují na obličeji trojku)
  4. banánek (crease) oka - prohloubí pohled a vytvaruje oko
  5. bok nosu - zužuje a tvaruje panenkovský nos 
Podle toho kam a jak moc nanesete kontury, můžete opticky protáhnout kulatý obličej nebo naopak zakulatit hranatý obličej. Podívejte se do zrcadla a najděte místa, která byste raději neviděly (myšleno tvar ne kvalita pokožky), a tam dejte konturu...

A to, že já jsem na to líná, v žádném případně nesnižuje užitečnosti této techniky.

úterý 26. července 2011

Minerální makeup: velikosti a balení

Dnešní článek bude zaměřen hodně prakticky na úplné začátečníky v minerálním makeupu. Já osobně jsem z toho byla trošku na větvi, když jsem pronikala do tajů minerální kosmetiky. Jsou totiž různá úskalí, která jsem zdolávala postupně a pomalu...

První úskalí: různé společnosti nabízejí různě velké produkty za různě velké ceny. U běžné komerční kosmetiky se většinou můžete spolehnout na to, že lahvička makeupu bude mít 30 gramů obsahu, bude zhruba tak stejně veliká a vysoká jako Váš předcházející makeup. Jako jasně odlišnosti jsou, ale jsou spíše rázu designu. Naproti tomu u minerálního makeupu se raději moc nespoléhejte na to, že Váš nový nákup od Just Pure Minerals bude stejně veliký jako starý dobrý EDM. Např. minerální makeup od Lumieru můžete koupit v obřím XXL balení 12 gramů za $18 nebo v menší porci 4 gramy za $12, Just Pure Minerals nabízí balení 8 gramů za $16, The All Natural Face má nejmenší balení veliké 2 gramy za $3,50.

Druhé úskalí: dohledat se té pravé velikosti balení je někdy nesnadné velmi. U některých společností se dočtete hned při nákupu, že dostanete 8 gramů. U jiných musíte hledat a hledat a dost dobře je možné, že nenajdete. Například já teď jen tak pro formu nenašla, jak je veliké balení makeupu od EDM.

Třetí úskalí: různá čísla znamenají různé věci. Je běžné tvrdit, že kupujete zhruba 8-10 gramů ve 20ti gramovém balení. A teď si to babo přeber... Některé společnosti Vám zase poví, že nakoupíte lžičku až půl lžičky v 10ti gramovém balení. A jiné třeba polovinu sdělení pro pořádek vynechají a řeknou Vám jen, že nakoupujete do 5ti gramového balení.

No jo, ale na velikosti záleží... takže co s tím? Rámcovou představu si můžete udělat na ilustračním obrázku.



  1. Lumiere minerální makeup, balení XXL 12 gramů. Už se neříká, v jak velké nádobce, odhaduji 50ti gramovou. Toto je celkem velké balení, na takové podobné hned tak nenarazíte. 
  2. Just Pure Minerals minerální makeup, 8 gramů ve 30ti gramové nádobce. Snad nejběžnější velikost makeupu, 30ti gramové balení nabízí např. Silk Naturals, The All Natural Face, Adorned with Grace Minerals, Lucy Minerals... Jen pozor některé společnosti Vám tam narvou 12 g, jiné jen 10 g a některé dokonce jenom 8 g samotného makeupu.
  3. Lumiere minerální tvářenka, běžné balení, 4 gramy. Odhaduji, že to bude ve 20ti gramové nádobě. Spolu s 10ti gramovou nádobou (není na fotce, ale na blogu už jsem takovou ukázala: Splendid, Silk Naturals) je toto balení standardní pro tvářenky, rozjasňovače a další.
  4. The All Natural Face tvářenka, nejmenší balení, 2 gramy v 5ti gramové nádobě. Tak v tomto balení se prodávají všechny vzorky, teda pokud nejsou napytlíčkované.
  5. Lumiere minerální makeup, vzorek, 1/2 gramu. Toto je standardní pytlík pro vzorek, jen pozor každá společnost tam opět nasype různé množství, zrovna u Lumiere jsou opravdu štědří.

sobota 23. července 2011

Bronzer: pěkně dozlatova

Bronzery: 1.díl, 2.díl 

Bronzery dokáží velké věci ve dvou oblastech. Bronzerem můžete nafingovat opálení a bronzerem taky můžete získat proklatě jasné kontury obličeje. Protože je léto, dneska Vám povím něco o bronzovém opalování a ke konturování se dostaneme příště.



Nejužívanější formou běžného bronzeru je forma slisovaného pudru, který se nanáší štětcem. Občas se vyskytne i bronzer v krému, ale není to příliš obvyklé, variantu, kterou jsem zvažovala na toto léto, už v Eyeku neprodávají a náhradní řešení je moc drahé. Takže mám doma jen slisované bronzery a nebo bronzery minerální. Když se chci "opálit" používám nejčastěji  Face&Body Bronzer od H&M. Je sice trošku uprášený, ale líbí se mi, že je matný, odstín není moc tmavý a hlavně na mě vypadá opravdu přirozeně. Balení je veliké, i když asi tedy ne tak obří jako Guerlain Terra Inca. Většinou nanáším nejbližším kabuki štětcem.



Pro opálený vzhled bronzer naneste na vystouplá místa obličeje. Tedy tam, kde se přirozeně stejně opálíte nejvíc. Následující návod je můj vlastní originální postup, jak si to maluji já. Nejspíš existují i jiná místa, kam se bronzer hodí, ale já o nich nevím nebo jsem je už systematickým nepoužíváním dávno zapomněla.
  1. Nejdříve naberu trošku bronzeru na štětec a nanesu klasicky na jablíčka jako tvářenku, pokud jsem v hravé náladě, nejdříve nanáším tvářenku a přes to bronzer.
  2. Znovu si naberu (menší množství) a lehce si přejdu hranu nosu a bradu. 
  3. Zbývající barvou ve štětci přejedu pořádně krk, dělám to proto, že mám krk celoročně stejně barevný odstínem 00 vápno, v zimě se to ještě dá, ale v létě to vypadá zvláštně až případně hodně blbě. Pokud je nutné, barvu ještě přidám a pořádně rozmažu všechny okraje, jak na čelisti, tak i u výstřihu.
  4. Trošku barvy (velmi zřídka) přidám i do výstřihu, ať už na celou plochu zlehka nebo cíleně do žlábku.
  5. Na štětci už mi stejně nezůstala skoro žádná barva, takže teď už jen pořádně přejedu všechna zasažená místa, abych rozmazala okraje a prázdným štětcem také přepudruji celý obličej, to mi dodá jen velmi lehce opáleného vzhledu. 
  6. Pokud jsem stále v hravé náladě, vezmu klasický štěteček na oční stíny (typ, který mi první padne do tlapy) a lehce si pobronzuji i banánek /záhyb /crease (nebo jak se tomu vlastně říká v češtině) oka, oči si líčím minimálně, takže tato malá operace mi dodá trošku hloubky a pronikavosti pohledů. (... a v tomto bodě už lehce přesahuji do oblasti konturování)

    Tak a to je vše. Máte rády bronzery? A kam si je malujete?
      Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...