Takže prosinec byl trošku extrémní v nákupech. To už jsem vám ukázala. Extrémní to nebylo ani tak v počtech, nakoupila jsem jenom 42 kusů, jako spíš v nákladech. Ale o tom se nebudeme raději bavit, protože když si o tom nebudeme povídat, tak se to nestalo. Žejo? Že to tak je?
No nic, posuneme se ke spotřebě. Spotřebováno celkem 21 kusů. A já úplně nevím, jak moc se o tom tady rozepisovat, protože jak tak na to koukám, tak chybět mi bude jen jeden kousek (Dermalogica), další tři mi taky budou chybět, ale mám doma za ně náhrady kopec (Himalaya peeling, Soaphoria tělové máslo, Morgan Street balzám na rty). Pak jsou tam věci, u kterých jsem ráda, že jsem se jich konečně zbavila. Jako třeba Laidbare sérum, Argital tonikum, které sice bylo fajn, ale bylo fajn asi tak tři čtvrtě roku a trošku to už nudilo. Jsem ráda, že jsem se zbavila i těch všech možných vzorků. Možná bych smutnila po Lanolips, ale mám doma ještě jeden odstín. O Odacité pořád nevím, co si myslet... jo a možná se mi bude stýskat i po štětci bdellium tools, ale mám za něj náhradu od Ecotools a navíc on už fakt mlel z posledního, takže jsem to milosrdně ukončila. No ale tak nic, podíváme se na to podrobněji. (Alespoň na něco.)
Laidbare From Dusk till Dawn bylo... já vlastně ani nemůžu říct, že zklamání. Prostě normální olej, v trošku lepší kvalitě než obvyklé, cena víceméně odpovídala složení. Možná i nějaký ten vitamin C tam byl, těžko říct. A jsem si to myslela, ostatně to si musí myslet každý, kdo má alespoň trošku rozvinuté kritické myšlení a umí číst ve složení. Si přečtete složení a hned je jasné, že tohle je prostě olej. Fakt není na tom co vymýšlet, slunečnicový a hroznový, což je taková menší klasika pro problematickou pleť. Hroznový je totiž hodně lehký a rychle se vsakuje, jen to trošku naředíme slunečnicovým, což je jeden z nejobyčejnějších rostlinných olejů. K tomu šípek, pupalka, meruňka a vitamín E, nic výjimečného. Zajímavé je to jenom s černým rybízem a mrkví a levandulí, což uznávám, že jsou neobvyklé a hlavně asi i účinné oleje. A asi v sobě mají i trošku toho vitamínu C, vzhledem k tomu, že si ale dávám čistý vitamín C v DIY domácím vodovém séru... tak malé množství céčka v Laidbare asi ani nemělo šanci se nějak ukázat. Jo účinky prostě nula celá nula nic, normální olej, co namaže. A navíc občas trošku lepí. Něco jako Saloos, ale dražší a dost blbě zabalené, protože ta lahvička je hodně klouzavá, takže jestli máte ruce od oleje, tak na ten olej raději nesahejte. A víčko mi prasklo. (Jo padalo mi to často.) Celých těch pár měsíců jsem přemýšlela nad tím, co je vlastně na Laidbare tak zázračného. A čím si zasloužilo tolik pochvalných recenzí. Však je to to samé co Saloos, i když uznávám, že asi v lepší kvalitě... A pořád nevím. Prostě směs olejů, tohle koupíte u každé lepší i horší značky přírodní kosmetiky. Třeba šípková růže od alverde měla podle mě lepší hojivé a regenerační účinky. Takže asi tak.
Himalaya neimbový peeling mám asi raději než jejich masku. Tohle je moje už snad třetí balení. Používám to ráno jako bleskovou čistící masku, neuvěřitelně to osvěžuje, stačí nanést na pleť, nechat pár minut a smýt. Jde to snadno umýt, navíc to má opravdu výrazně osvěžující a probouzecí efekt. No nejspíš si koupím nové balení, až mi dojde ten Origins, co mám teď v koupelně místo tohoto.
Argital Rugiada tonikum bylo vlastně dost fajn. Takové neutrální, jemné, nedráždivé. Ale docela účinné. A vydrželo to neskutečně dlouho. Fakt mi přijde, že už je snad skoro rok, co jsem ho kupovala. Někdy loni v zimě nebo na jaře, tak v březnu...
Dermalogica Daily Microfoliant pro mě byl opravdu velmi příjemným překvapením. Jsem od toho totiž moc nečekala. A dostala jsem toho strašně moc. Velmi jednoduché používání. Lehkou mléčnou pěnu, která mě bavila. Jemnou vůni, která mi hodně voněla. Šetrné čištění. Velmi dobré smývání a neskutečně hebkou pleť po opláchnutí. Prostě jsem byla spokojená hodně. Měla jsem dvě tato vzorková balení a úplně teď lituji, že jedno jsem prostě věnovala, protože jsem si dopředu myslela, že to žádná výhra nebude. A ona to výhra byla. A to na peelingy moc nejsem. A myslím, že budu do budoucna uvažovat o tom, že bych si pořídila i plné balení.
No a na závěr jen rychle povím, že:
- Soaphoria tělové suflé bych chtěla nové balení. A já si ho koupím, slibuji! Jen co spotřebuji alespoň pět dalších mazadel. Takže možná po prázdninách? (Letních, aby bylo jasno.)
- Eve Lom odličovač jsem měla docela ráda. Ale pokud porovnám pořizovací cenu, složení a výkon... no tak si raději koupím Emma Hardie. A stejně mám doma asi pět dalších odličovačů, co potřebuji nejdřív spotřebovat. (Jen na okraj: jsem teď otevřela čistící krém od Yes to... blueberries a zatím jsem opravdu spokojená, Eve Lom mi opravdu nechybí.)
- Skin&Tonic Steam Clean mi přišel fakt divný. To byla prostě zubní pasta, co odličovala. Vonělo to hodně větrově. A mi to přijde u odličovače, co si dávám třeba i na oči, fakt divné.
- Thierry Mugler Angel miluji. Tu vůni. Nesnáším ten obal (plného balení), takže si ho nikdy nikdy (nikdy neříkej nikdy, ale fakt nikdy) nekoupím. Raději asi pořídím zase na eBay nějaké ty vzorky.
No a to je vše. Zatím se musím pochválit, že v lednu jsem nakoupila jenom krém na ruce a jinak nic. Vzhledem k tomu, že už jsme za polovinou ledna, tak doufám, že tento trend minimálních nákupů bude pokračovat celý leden.
(A máme tady kosmetický blog, takže o pěti nových šatech a menším úletu na eBay v sekcích bižuterie a punčoch se bavit nebudeme. Takže se to vlastně ani nestalo.)
(A máme tady kosmetický blog, takže o pěti nových šatech a menším úletu na eBay v sekcích bižuterie a punčoch se bavit nebudeme. Takže se to vlastně ani nestalo.)
