Physicians Formula Happy Booster Glow&Mood Booster Powder

* koupené normálně v drogérii, v akci 1+1... jen tedy to bylo v Kanadě, no

Nevím ... ale asi mě to zklamalo. Za prvé mi to žádné pocity štěstí nebo blaha během nanášení nepřináší. Za druhé to vůbec není pigmentované... to mě až překvapilo, jsem si myslela, že když se budu soustředit na barevnější části, tak se nějaké té barvy dočkám, že by to třeba mohlo sloužit i jako tvářenka. Tak v tomto ohledu fakt houby. A za třetí mi to z čela dělá jedno takové menší zrcátko. Asi prostě nic tentokrát.

A nevím, jestli to jakože chápete. Ale jsem fakt brutálně zklamaná. Protože po těchto srdíčkách jsem toužila hodně. Hodně, hodně, moc a hodně. To máte tak, když bydlíte na jiné straně světa než tam, kde se nachází všechna žůžorůžo kosmetika... a toužíte po věci opravdu intenzivně, ale v té chvíli ji snad ani nikde online nenabízeli... jenom občas na eBay a ještě k tomu všemu dost brutálně předraženou... a tak toužíte a toužíte, uběhnou roky a léta nepřetržitého toužení... soužení... nešťastné lásky... a najednou je to sice dostupnější, ale to dlouhé toužení ve vás tak jakože rezonuje, že si nejste jisté, jestli tohle je opravdu to pravé... ta prvotní zamilovanost vyprchala, i když to byla láska spíš jenom platonická... taky vám to přijde dost drahé až předražené... tak toužení zazdíte... ale když se naskytne příležitost, tak s trochou štěstí konečně koupíte... použijete... a najednou vám to po takové dlouhé době vlastně přijde jako docela obyčejné až nudné? Tak přesně tak to bylo.

Moje jediné štěstí... nebo tedy ne moje ale toho pudru... je to, že jsem ho koupila v sadě 1+1 s tvářenkou, dohromady za snad 15 dolarů, takže to až tak moc nebylo. Ale kdybych si tohle náhodou koupila někde za čtyřistovky... nebo na kolik to v těch různých eshopech vychází... tak jsem tedy jakože megazklamaná. Obrovské nepraktické balení v růžové, hnusný štěteček a přemrštěná cena by ve mně asi moc šťastných pocitů nevzbuzovaly. Navíc to lesknoucí se čelo, že ano... Ale srdíčka jsou furt roztomilá... to zase jo.

Abych byla korektně spravedlivá... asi to není úplně vina jenom toho pudru. On je pořád stejně roztomilý, srdíčkový a ňuňací, přesně jak si to pamatuji ze svých snů a bezesných nocí, kdy jsem u internetu toužila a slintala. Pěkně voní. Je to tradiční sladká vůně, u parfému bych ji asi zavrhla jako lacinou, u pudru je to velmi zajímavé zpestření běžného pudrování. Balení je velké jak kráva, kdyby tam nebyl ten štětec a zrcátko, přidalo by to pudru určitě na praktičnosti. Design je samozřejmě k sežrání: růžový obal, srdíčka, růžovoučká, jemnoučká béžová, elegantně hnědá, překvapivě pudrová... dívat bych se na to chtěla celý den, všechna kosmetika by měla takto vypadat. Pudr je opravdu málo pigmentovaný a na obličeji vůbec není barevně vidět. Ani se swatchema jsem se neobtěžovala. A jo vím, že se to jmenuje Translucent, takže tohle zrovna vyčítám docela neoprávněně. Na barvu se prostě vykašleme a raději se budeme věnovat třpytu. Ten tam totiž je. Má v sobě pár stříbrných třpytek, ale v podstatě se přenese na pleť spíš jen takový jemný odlesk. Potud je to fajn, jen kdyby ten odlesk na mým čele neházel prasátka až moc. Tak moc, že se mi to nelíbí. Je tedy pravda, že musím ocenit, jak je pudr na pleti lehký, jako závan sladké vůně v jarním větříku.

Navíc jsem od prvního nesmělého zatoužení značně kosmeticky povyrostla. Koupila jsem si kule. Koupila jsem si Hourglass. Dokonce i Etude House mi přijde, že má efekt hezčí. Srdce si mé srdce prostě nezískala. Asi škoda no. Ještě úplně nevím, jestli budu ochotná se pudru zbavit a poslat ho vstřícnější majitelce, přeci jenom... byl na vrcholu mého wishlistu fakt hodně dlouho... a několikaletý platonický vztah přeci nezahodím jen tak... ale zatím jsem to vyřešila, že se na něj chodím jenom koukat a čuchat.