3 vlastnosti, které u tvářenky vždy uvítám

* koupené u Vivo

Vivo je odnož MUA, Famous a tak. Nebo MUA je odnož Vivo? No prostě se to vyrábí společně, jen do jiných obalů a Vivo se navíc prodává dráž. Asi aby to bylo pěkně diverzifikované. MUA mě nebere, Famous mi nevoní přes ty kýčovité obaly... ale Vivo je v podstatě docela fajn. Nebo alespoň tyto tvářenky jsou docela fajn. Protože proto:

(1) Ano, ano, ano... pigmentaci to má dostatečnou. Stačí jenom přejet a na štětci je toho víc než dost. Vlastně stačí jenom máchnout a tvářička je jako malovaná. Takovéto tvářenky mám asi nejraději. Jako nebudu lhát, občasné kroužení občas i uklidňuje, ale stejně spíš upřednostňuji pigmentaci jako blázen. Tohle bláznivé sice není, ale dostačující je to dost.

(2) Taky je to zapečené. Zapečené tvářenky jsou taková menší in-vlna v poslední době, kdy ovšem přes jejich obrovské výhody se musíme často smířit s nevýhodami typu špatně-se-to-nabírá-sakra a chce-to-drsný-štětec-kurnik. Viz třeba Bourjois. Což se naštěstí Vivo vyhlo. Stačí i ten nejjemnější štětec. Navíc tvářenka skoro ani nepráší, nebudu vám lhát, trošku si občas zapráší, ale dá se to naprosto v poklidu pošefikovat. Tvářenka se snadno nabírá, snadno nanáší, snadno rozmazává... vlastně se na tu tvář přenese skoro sama... stačí si jen pomyslet a v letu-sletu blesku-tlesku oka-mžiku je hotovo.

(3) A vydrží celý den. Krásně syté a barevné. Prostě víc od tvářenek fakt nečekám.

(A tedy musím uznat, že tyto vlastnosti vlastně splňovaly všechny tvářenky koncernu MUA-Vivo-Famous-atd, které jsem zatím zkusila.)

Musím říct, že se mi líbí i balení. I když mi přijde až nadbytečně velké a masivní. Nevadí. Hlavně je pevné, dobře drží víčko, ale ještě stále se dobře otvírá, klidně i bez použití nehtů. Balení je sice plastové, ale vypadá jak kovové a je takové elegantně masivní. I když tedy ne až tak moc luxusně, ale pěkně solidní střední třída. No líbí se mi, líbí.

Jedinou výtku mám tedy k tomuto. Jakože fakt si někdo myslí, že si kupuji dva odstíny, protože chci doma mít tu jednu a tu samou barvu dvakrát jen s jiným jménem? Nebo já nevím, jak si tu podobnost dvou odstínů vysvětlit a proč se to proboha stalo zase mně?

Odstíny mám doma tedy dva: Peaches and Cream a Cinnamon Glow. Nějaké menší rozdíly tam jsou, ale to musíte být opravdu kosmetický nadšenec a navíc dost ne-barvoslepý, abyste to zaznamenali. Skořicová je trošku víc do hněda a zlata, zatímco broskvová má růžové žilky, takže vypadá tak růžové. Na tváři se to dost srovná a vypadá to... no asi bych to nazvala jako taková univerzální broskvová. Taková ta, co sluší snad každému. Na mojí pleti dodává zdravé odlesky, něco jako opálení kombinované s dobrým spánkem. Oba odstíny mají v sobě zlaté odlesky a třpytečky, které výslednému odstínu ale nijak neubližují, spíše dodávají šťávu.

Odstín je pěkný, slušivý, nosivý, lichotivý, značně univerzální. Když k tomu přičteme snadnost nanášení a výdrž po celý den, tak dostaneme tvářenku, kterou mám právě vyhrazenou pro rána, kdy fakt spěchám a navíc potřebuji, aby mi nalíčení vydrželo celý den.

Jen prostě nechápu, k čemu mám doma ty odstíny dva. Nebo jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Na první pohled Peaches and Cream tedy sice vypadá hezčeji, ale na tváři se jakékoliv rozdíly ztratí. A tak vůbec mi přijde trošku mimo... mít kolekci několika málo odstínu a obarvit je tak podobně. No prosímvás. To kde jsme!

Cinnamon Glow

Peaches and Cream

Peaches and Cream - Cinnamon Glow