Saloos Tělový peeling Mojito

* koupené v biooo.cz

Jakože se fakt zlobím. Zlobím se na toho, kdo mi doporučil peelingy Saloos. A těch lidí bylo víc, takže se zlobím fakt hodně. Zlobím se i na sebe, že jsem tak blbá. Vím, že nemám ráda Saloos. Vím, že nemám ráda solné peelingy. A stejně jsem tak blbá, že jsem si koupila. Jedinou dobrou stránkou je, že to nestálo moc... ale stejně, prostě se zlobím.

Hlavně bych chtěla vyjasnit fakt, že peeling jako peeling. To tedy fakt ne. A solný peeling rozhodně není substitutem pro cukrový peeling. A už jen jak to tady sepisuji, tak ve mně roste odhodlání si ten Pure Fiji za tisícovku koupit, protože už teď vím, že s ním budu mnohem šťastnější než s tímto Saloosem. A sice zaplatím desetkrát víc, ale copak se štěstí dá počítat na peníze? Nedá!

Jaký je rozdíl mezi solným a cukrovým peelingem. Asi takový jako mezi vysočinou a velehorama. Vysočina se snaží, jsou tam kopečky, jde to do výšky, občas se do nějakého kopce zapotíte a nejde to na kole tak snadno jako u Kolína. Ale pak si vyjedete do Alp a konečně poznáte, že když kopec, tak pořádný. No a stejně tak solný peeling se snaží. Je to drsnější než obyčejný sprcháč, náznaky hoblování tam jsou, ale pak vezmete do ruky kousek cukrového, vmasírujete a pomalu ucuknete, jak to zaškrábalo. Ale když se toho neleknete, tak se cukr trošku rozpustí, uhladí, zrníčka se obrousí, je to příjemné a dostatečně peelingové, aby byla pokožka jak nová.

Taky nemám ráda Saloos. Některé výrobky jsou fajn. Třeba odličovací oleje.  ... no ... a to je asi tak jediný výrobek, který je pro mě fajn... a i jeho koupi bych si rozmýšlela. Všechno ostatní mi přijde... takové nijaké. Nemastné. Neslané. Nesladké. Nekyselé. Bez nápadu. Bez fantazie. Kdyby to alespoň bylo funkční. Což ono to asi funkční je, když někam nalejete jojobový olej v dostatečném množství, tak jasně, že to něco udělá. Ale je to funkční tak jednoduše. Ne dobře jednoduše. Nudně jednoduše. Mám z nich pocit, že mají velkou nádobu, kde si míchají jojobový, brutnákový, šípkový... pak to rozdělí do menších misek, dokapou k tomu nějaké ty esenciální a lup ho... celá řada regeneračních obličejových olejů je hotová. Pro jistotu jednotlivé esenciální oleje do složení ani nenapíšou, co kdyby náhodou to někoho zajímalo. To samé vlastně platí i pro masážní oleje nebo bambucká másla, která mě navíc i vysušují. No já vám prostě nevím no... fanynka Saloosu ze mě asi už nebude.

Jo a teď vlastně, co tento Mojito peeling. Má vonět jako Mojito. Což tak nějak asi trošku jo... tam citron (sorry limetku) i mátu s troškou představivosti zaznamenám. Zaznamenávám ovšem i problémy, konkrétně tři. Dva z nich souvisí s tím, že je to solný peeling a Saloos za to v podstatě nemůže. Málo to peelinguje. Nebo tedy mně to nestačí ani omylem, když už si dám tu práci, že si nanesu na celé tělo peeling, tak asi tedy fakt jakože chci, aby mi to sedřelo kůži z těla... abych prostě byla jako nová, jemná a hebká, abych se sloupla z té staré škaredé kůže jako had. Další problém je v tom, že sůl pálí. Třeba když mám na rukách záděrku. Nebo na noze odřené koleno. Nebo když se trošku rozvášním v okolí intimních partií. No a poslední problém už je čistě saloosácký... je to mastný jak prase. Jak čerstvě usmažený řízek, který se pak byl ještě koupat v kádince oleje a protože mu to nestačilo, tak se ještě tím olejem namazal... jakože asi pro zvýšenou hydrataci. Nejde to umýt, po výlezu ze sprchy to ze mě málem odkapává, že bych se mohla vyždímat. Když se tím utřu, tak to pak kape z ručníku, který opět můžu vyždímat. A když jsem si peelingovala jenom nohy, tak pak stačí po utření ten přebytečný olej na nohách jenom máznout směrem nahoru... a jsem namazaná celá.

Prostě nic... o co bych nějak extrémně stála. To už si to snad raději doma sama nadiyuji.