Premae Mattifying Mousse Foundations recenze

* koupené na Premae oficiálních stránkách

Je pro mě docela těžké nějakým inteligentním způsobem uchopit a především popsat tenhle makeup. Budou tady dneska pro a proti a možná to bude trošku zmatené. Vlastně ani nevím, jestli vám to chci doporučit. Ano byly chvilky, kdy bych řekla, že rozhodně ne. Ale bylo docela hodně chvilek, kdy jsem si říkala: ach ano, toto ano. Takže jaká? Rozhodně ne černobílá, spíš v mnoha odstínech šedi.

Vezmeme nejdřív to špatné vnější. To objektivně hodně špatné, se kterým se prostě musíte smířit, pokud ano a pokud všechna ta další ne budou nepodstatná. Zaprvé cena. 25 liber by bylo ještě v pohodě, ale napočítá to přes deset liber poštovného. No to už prostě není za hubičku. Jo přišlo to mega rychle, myslím, že za dva dny, ale tak nějak bych asi upřednostnila levnější poštovné a delší dobu doručení.

Další problém, se kterým docela bojuji, je chování značky na sociálních sítích. Na Instagramu přesně. Jako koupila jsem si to a budu si to postovat na telefonogramu, jak jen budu chtít, nemyslím si, že bych k tomuto potřebovala nějakou součinnost značky. Jestli mě chtějí sledovat a srdíčkovat, tak fajn. Když nechcou, taky fajn. Ještě bych překousla, že vždy po tom, co jsem makeup vyfotila a postovala, mě začali sledovat a po týdnu si mě zase odebrali. Jako to je váš boj, se z toho fakt hroutit nebudu. Vlastně mi ani nevadilo, že mě asi třikrát regranovali. Zdroj uvedli, tak není co řešit. Nevadilo mi ani to, že o mně párkrát psali. Jednou jsem byla blogerka z Dánska, podruhé asi z Nizozemí, pokud si to dobře pamatuji... tak jako může se stát, furt lepší, než být z Čečny.

Jenomže pak už mi to přišlo až tak vtipný, že jsem se ozvala a u nich v komentářích jsem bohužel dala najevo svůj nepřístojný smysl pro humor. A zeptala jsem se, odkud budu příště a jak přišli na to, že jsem zrovna Dutch. Nenadávala jsem, nepoužila jsem sprostá slova, ani jsem od nich nic nechtěla. Přišla mi odpověď během asi deseti minut, kde byla spousta lol a odkud tedy prý jsem. Když jsem na to chtěla odpovědět, tak byl smazaný jejich komentář, můj komentář taky smazaný a místo toho tam bylo napsané: where are you from?!!. Jen tak, dost nezdvořile a hrubě, s několika otazníky, možná to bylo dokonce kapitálkama. Jako sorry, křičet na mě nemusíte, a pokud se neumíte chovat na sociálních sítích k zákazníkům, tak byste ty sociální sítě asi raději neměli ani provozovat. 

No ale jako popojedem k jádru makeupu. Jaký tedy je? Jeho největší výhodou je docela určitě složení. Bez silikonů, bez glycerinu, dokonce bez vody. Oleje, máslo, esence a pigmenty. Tak nějak jednoduše a prý tak čistě, že v tom můžete i spát. Což jsem nezkoušela. A to všechno dokonce bez nepříjemných projevů přírodních bezsilikonových makeupů. Docela to kryje, není to suché, nešmouhuje to, vlastně se to nanáší nakonec skoro až dobře. Ale i tak je ten makeup docela mrcha.

První problém jsem měla s nanášením. Ono to totiž nejde nanášet prsty. Alespoň já to nezvládla. Prostě ne, prsty jsem toho dala moc, nešlo mi to nabrat, ke konzistenci se ještě dostaneme, nešlo mi to ani rozetřít, přišlo mi, že makeup vůbec nechce přilnout a prostě nechtěl tak jako makeupovat. Musí se štětcem. Se štětcem nemáme spolu problém. Makeup jde nanést ve velmi tenké vrstvě, stačí ho docela malinko.

Teď k té konzistenci. Je zvláštní. Měla by být pěnová, čekala jsem něco jako Maybelline Dream Mouse. Tak to ale úplně není. Je lehce našlehaný, ale oproti pěnovému Maybelline je pěna jakoby hutnější a kompaktnější. Je hustší a vlastně z ní nejde nabrat. Trošku to připomíná našlehané čisté bambucké máslo. Buď moc, nebo málo, nic mezi tím. Buď vám pěna dá jen trošku pigmentu na špičku prstu, fakt nedostatečnou na normální malování. Nebo musíte vyloupnout kousek makeupu... a vždycky ho vyloupnu moc, při rozmazávání to šmouhuje a hrudkuje. Štětcem ale jde nabrat tak akorátní množství jedné slabší vrstvy pro jednu tvář. Ať už stippling, ten byl nejlepší, ale i flat top nebo kulatý kabuki, všechno fajn, prsty fuj.

Na pleti je to úžasně příjemný zážitek. Makeup není vyloženě krycí, krytí bych označila spíš za střední. Velmi dobře sjednotí a vytvoří sametový povrch, vypadá jak zapudrovaný. Problém ale nastává s tím, když se zamyslím, jaké pleti bych tento makeup 100% doporučila... Je asi skvělý na problematickou pleť, protože opravdu neucpává a navíc má velmi čisté složení, takže akné a pupínky to nezhoršuje. Jenomže konzistence je přece jenom olejově máslová a je na pleti trošku cítit. Konečný vzhled je na pleti spíš matující, ale když si ho dám trošku víc, tak je na pleti těžší a je cítit ještě víc. Na druhou stranu tím, že má matující účinek, tak má tendenci zvýraznit suché šupinky. Takže ani suché pleti nemůžu tento makeup 100% doporučit. Když se ho dá více, tak i zalézá do vrásek, mně třeba klasicky kolem očí, nesnáším to. Ani starší pleti bych to úplně neodporučila. Jako já bych třeba plné balení znovu doma uvítala. Nosila jsem ho většinou na podzim a na jaře a letos v zimě. A nosila jsem ho ráda. Ale univerzálně použitelný makeup to prostě není.

odstín 01 - 02 - 03

Další věcí je výdrž. Protože přece jenom není úplně ideální. Celý den, takže u mě tak patnáct a více hodin, to nedá. Navíc makeup třeba na pleti i vydrží, docela matuje a docela kryje, i deset hodin to takto dá... ale nesmíte si na obličej šahat. Prostě otírá se, což není úplně nejlepší. Ani zapudrování a opětovné zapudrování tomu nepomáhá, čím starší den, tím víc je makeup náchylnější k transferu. Oceňuji, že necuckatí, ani neoxiduje, neteče z pleti, ale jakmile na vás někdo šáhne, tak to není dobré. Dobrý výkon odhaduji tak na čtyři hodiny, šest hodiny už začíná mizet, po osmi hodinách už je hodně mastný a hodně cestuje, po deseti hodinách už fakt nic moc.

Spotřebovala jsem celé balení a vlastně si pořád nejsem jistá, jak je na tom pozice pudrů a jaký pudr je v tomto případě ten nej. Makeup dobře funguje jak třeba s meteoritkama, s Hourglassem, s minerálním makeupem (Just Pure Minerals, Willow Tree Minerals), vlastně s jakýmkoliv makeupem. Ale pořád si nejsem jistá, jestli nakonec ten pudr není úplně zbytečný. Makeup má sám o sobě přepudrovaný, spíš matný efekt, který se během dne mění s přirozenou mastnotou na lehké rozjasnění (mám normální pleť, co se moc nemastí), až po osmi hodinách prostě na mastný, to jsou ta másla v tom. A jakýkoliv pudr na tom nic nezmění, nedokáže prodloužit matné období, nedává nějakou přidanou hodnotu, že by pleť vypadala po přepudrování lépe. Jediné co, tak pudr je dobrý na fixování korektoru, protože korektor na tomhle makeupu moc nedrží. Ale to je prostě všechno, vlastně bych i řekla, že klidně to můžete používat bez pudru. Já jsem tedy pudrovala, ale spíš jen tak, že jsem měla pocit, že to se musí. Teda pudrovala mmu, protože tak to zvýší krytí.

Měla bych to shrnout? Že nevíte? Ani já nevím. Nelituji, že jsem utratila tolik peněz za jeden makeup. Balení jsem ráda používala, i když jsem to musela omezit na dny, kdy toho nemám moc a kdy je to vlastně až jedno. Je to spíš víkendový makeup. Po pár renoncech s nanášením jsme se spolu docela sžili, přibrali jsme do trojky štětec a bylo to v pohodě. Na čistě přírodní makeup to hodně kryje, dobře se to nanáší a já jsem spokojená. Vlastně mi hodně vyhovovalo, že makeup má až pečující účinky, na pleti je tak příjemný a výživný, skvělý do zimy, skvělý pro dny, kdy chci toho na pleti co nejvíc v minimalistickém duchu. Bohužel výdrž je nižší a nové balení si nekoupím, protože mi není sympatické jejich chování na Instagramu. Tím bychom to asi uzavřeli, vy si dělejte, co chcete...

Odstín Tapioka je trošku světlejší, než by mi úplně sedlo, ale v zimě to bylo fajn. Na následující koláži vidíte:
- vlevo nahoře: bez makeupu (ano, vím, že jsem flekatá a červená)
- vpravo nahoře: s makeupem hned po nanesení
- vlevo dole: s korektorem a mmu wtm, po asi dvou hodinách
- vpravo dole: po asi šesti hodinách od nanesení (možná skoro sedmi)

Spotřebováno: Aromatherapy Associates, Odacite, Mad Hippie, The Ordinary, Kiehl’s a další

Spotřebovací články tady už dlouho nebyly, se mi nějak nechtělo a dneska to taky vezmeme hopem. Zaprvé jsem totiž únor tak nějak přeskočila a mám tady v záloze spotřebováno za leden a půl února a za březen a půl února. Se to tak semlelo. V důsledku toho, taky mám za leden docela velkou hromádku na obou stranách. 

Aneb nakoupeno 29 plných balení a 11 vzorkových pytlíků, spotřebováno 33 plných balení a 9 vzorkových pytlíků. A je to zvláštní, ale jsem 2 kusy v mínusu. Takže vlastně spokojenost.

Vím, že nakupovací fotky baví. Se (podle mě) spousta lidí dokáže ztotožnit s tím, že je na tom širém světě někdo, kdo doma hromadí víc věcí, než je normální. Každopádně moje lednové nákupy ve zkratce. Byly ovlivněné tím, že jsem si jen tak předplatila LoveLula box na tři měsíce. Taky jsem se ještě stále vezla na áááchající vlně The Ordinary, byla jsem v drogérii, byla jsem na kikocosmetics.com a začala jsem znovuobjevovat asijskou kosmetiku. Protože za posledních pár let hodně pokročila a já jsem z toho vypadla a potřebuji to rychle dohnat.

Jestli něco charakterizuje moji spotřebu v lednu, tak je to cenová hladila. Anebo spotřebovala jsem snad ty nejdražší věci, co jsem v dané kategorii měla doma.

Aromatherapy Associates Overnight Repair Mask stojí přes 50 liber a je to ta nejlepší spací maska, co jsem kdy zkusila. Má velmi hezké složení a navíc funguje. Hodně podobně jako různé asijské sleeping pack, co jsou ale většinou na silikonovém základě. Víc podrobností najdete v recenzi.

Manuka Honey Manuka Clear Intensive BB Gel stál asi 20 dolarů, což mi přijde dost přehnané. Protože je to prostě med. Čistý med, akorát nacpaný v kosmetickém obalu. Nové balení si nekoupím, stačí mi piksla medu.

Caudalie Beauty Elixir stojí taky hromadu peněz, mi přijde, že tohle malé balení stojí víc než 10 liber. Moc mi to nevoní, ani mi to tedy nesmrdí, spíš takový neutrál, ale prostě si nesedám na zadek z vůně, jak každá druhá recenze. A taky to skoro nic nedělá. Ve stříkacích vodách začínám být dost radikální #TýmVodaZKohoutku.

Odacite Green Tea - Lemongrass je fakt super. Funguje a rozjasňuje. O tom žádná. A klidně bych si koupila nové balení. I s tou cenou bych se smířila (34 liber), ale prostě ta lahvička je fakt mini. A vydržela mi tak 5 týdnů používání. To už je ta cena na mě moc.

Karmameju Exfoliating Salt Balm Foxy byl hodně příjemný, i když byl solný. Ale fakt voňavý a tak nepřehnaně nemálo nemoc prostě tak akorát mastný. A pokud si dobře pamatuji, tak mě stál kolem stovky dánských korun a to mi přijde dost přehnaná cena za malé balení. Navíc už nebydlím v Dánsku a nové balení po všech různých čertech zatím hledat nebudu.

Roger & Gallet Precious Replenishing Balm Fleur de Figuier mi hodně připomínal The Body Shop másla, ale byl lepší. Měl jakože ještě o kousek lehčí texturu, lépe se rozmazával, ale na druhou stranu byl výživnější a hutnější na pokožce. A tak krásně voněl. Nové balení stojí o něco málo míň než 20 liber. Ale jako jo, někdy bych ho doma ještě chtěla.

Premae Harmony Serum stálo kolem 30 liber a bylo fajn. Nevěřila bych tomu, že nesilikonová báze dokáže vyhladit, ale nakonec mě tahle báze přesvědčila, že to jde. Opravdu se na ni lépe nanášel makeup, navíc neucpávala póry a dobře se s ní pracovalo. Na druhou stranu mi ale přišlo, že nedokázala prodloužit trvanlivost líčení, dokonce bych i řekla, že trošku to zkracovala, hlavně u makeupů, co jsem zvyklá, že mi vydrží perfektně třeba čtrnáct hodin, tak pak vypadaly trošku méně perfektně, než bych čekala.

Anastasia Beverly Hills brow gel clear jsem dostala v rámci GWP, takže nevím, kolik to normálně stojí, ale určitě je to hodně, což mi přijde na čistý gel na obočí dost přehnaná cena. Navíc to nebylo nic mimořádného.

Naruko Narcissus Total Defense Night Repair Dew bylo opravdu fajné hydratační tonikum. Vlastně je to i důvod, proč zrovna každý třetí den otvírám eBay a přemýšlím, co bych z té Asie ještě navíc pořídila. Hledám třeba nové hydratační tonikum. 

Mad Hippie  Cream Cleanser byl asi docela fajn. Odličoval bez problémů, pěkně voněl, měl fajnou konzistenci. Ale za tu cenu to taky mohlo vydržet v koupelně déle než dva měsíce každodenního používání.

Queen Helene Mint Julep Masque už kdysi dávno získala status jako věrný dupe Mask of Magnaminty od Lush. A já vám tedy nevím, ale nemůžu s tímto souhlasit. Tohle je tak průměrná maska, až se stydím za to, že o ní vůbec píšu.

The Ordinary Advanced Retinoid 2 % je asi jediné, co si od The Ordinary koupím kdy znovu. Nové balení už mám doma. Jinak mi přijde, že The Ordinary sortiment asi není pro mě. Ono to sice třeba funguje, ale většinou mám problém s konzistencemi, které mi jsou nepříjemné, nebo mi to ucpává póry a musela jsem se toho zbavit. 

The Ordinary Vitamin C Suspension je přesně ten případ s konzistencí. Jako jo, já jsem to nakonec dokázala používat bez odporu a dokonce i s výsledky (recenze), ale čím déle to doma nemám, tím více si říkám: proč si kupovat něco, co mi je nepříjemné, když je na světě tolik jiných sér s vitamínem C? (více viz recenze)

Balance Me Pure Skin Face Wash byl jako fajný. To zase jo. Jestli byl na tolik fajný, že bych si koupila plné balení, to si nejsem úplně jistá. Na to dá odpověď až čas, jestli vůbec někdy se dostanu do takové situace, že budu cíleně vybírat přírodní čistící gel, tak se Balance Me možná dostane do užšího výběru. (více viz recenze)

Kiehl’s Turmeric & Cranberry Seed Energizing Radiance Masque byla hodně zvláštní. Nutno říct, že jsem po této i té druhé zelené snad minulý rok nové pleťové masce od Kiehl’s fakt toužila. A malý vzoreček mě dokázal z takové neutuchající touhy dost vyléčit. Maska má zajímavou konzistenci, jsou v ní malá zrníčka, co peelingují už při nanášení. A nejspíš mají peelingovat taky při smývání, ale problém je v tom, že jak maska zaschne, tak zrníčka se přilepí k pleti a drží tam jak zabetonovaná. Jak nalepená sekundovým lepidlem. A já se myla a myla a zrníčka tam pořád byla. Na tohle nervy asi nemám.

Balea Fuss Maske je opačný případ. Vůbec jsem nevěděla, že něco takového existuje, ale bylo to fajn. Hodně hutný krém, který přes noc udělá nožky jak z katalogu.

Alkmene Teebaumöl Gesichts Maske byla hodně silná větrová maska. A ten Tea Tree tam byl cítit. Na pleti to prostě větralo, ale docela dobře to čistilo. Zaschlo to do obyčejné bílé krusty a při smývání to hodně matlalo a šlo to špatně. Takže jako jo, vyzkoušela jsem, znovu to asi nepotřebuji.

Organique Peeling Winogrono byl hodně dobrý. Voňavý, drsnější, mastný jen malinko. Kdyby u nás byl Organique jak v Polsku, tak si možná zajdu do obchodu a koupím nové balení. Takhle... no do Polska se zatím nechystám.

A na závěr můžete vidět, jaka pilně spotřebovávám věci z Balea adventního kalendáře. Tahle parfemace byla podle všeho vytvořená jen pro vánoční kalendář a byla prostě hezká. Líbí se mi obaly a i to hezky vonělo.

A to je asi tak vše.

Vzorkovala jsem: The Face Shop Face It Aura CC Cream

* vzorky jsem dostala od roseroseshop.com

Nebudu podceňovat všímavost svých čtenářů a je mi jasné, že jste si asi všimli, že v posledních letech na tu asijskou kosmetiku moc nejsem. Že dávám přednost přírodní a to i v makeupech. Takže BB krémy u mě moc nefrčí. Pokud ano, tak spíš jen v létě a hlavně kvůli SPF. Ale, což je takové menší varování do příště, jsem se zrovna docela zacyklila, a pokud v poslední době něco nakupuji, tak je to tak z 50 % na eBay z Koreje. (A druhých 50 % je nejspíš iHerb, ale to sem dneska nepatří.) A můžu vám i prozradit, že tento CC krém bych asi nejspíš chtěla vlastnit v plném balení. Včera bylo pozdě.

Brzdí mě zatím jen tři věci. Prodejní cena je kolem 20 dolarů, což mi přijde docela hodně. Levněji jde koupit refill, ale co budu dělat s refillem, když na to nemám ten fill, že ano. Navíc za tu cenu dostanete jenom 20 g, což mi přijde na makeup docela málo. Jako ono to ve výsledku tak strašné nebude (dostaneme se k tomu), ale jen tak rozmařile se mi nakupovat zatím nechce. Druhým limitem je moje vlastní předsevzetí, že budu nakupovat... ale jen jeden balíček týdně. Mám vybrané nákupy právě teď na tři týdny dopředu. A třetím limitem je opět moje předsevzetí, že si koupím nový makeup teprve potom, co dva makeupy spotřebuji. Mám už asi dva roky doma přetlak makeupů. Vtipný je, že za ty dva roky jsem si koupila jen jeden nový makeup (vlastně jsem ho dostala: Matis BB). A dva jsem spotřebovala. Poměr dobrý, rychlost špatná.

Což mě ale přivádí k tomu, že bych si moc chtěla koupit i tento. Proč? Důvody jsou asi takové v tomto pořadí: krytí, přirozenost, konzistence, SPF, výdrž.

Krytí je prostě obří. Něco takto krycího jsem neměla doma už hodně dlouho. Je to trošku jak Dermacol Make-up Cover, prostě s neuvěřitelně malým množstvím, o kterém si myslíte, že ho dáte tak akorát na bradu, najednou vykouzlíte krytí na půl obličeje. Když jsem nanášela poprvé, tak jsem si toho na štětec vzala hodně. Myslela jsem tak množství na jednu tvářičku, nakonec jsem to musela rozmazat po celém obličeji a ještě i na krku, protože prostě toho bylo hodně.

Přirozenost je ale jeho druhým jménem, pokud použijete přiměřené množství. Tedy málo je víc. Díky tomu si myslím, že 20 g vydrží asi dlouho a možná ještě déle. S přiměřeným množstvím pleť vypadá sjednoceně, lehce rozzářeně, ale zároveň sametově, ani pudrovat to není třeba.

Konzistence je dalším tahákem. Protože na rozdíl od krycího Dermacolu, který může při použití jako makeup vypadat suše a zvýrazňuje třeba šupinky, tak tohle ne. Není to tedy typický asijský BB, krémový a vyživující, konzistence je proti tomuto spíš sušší a rozhodně bych neřekla, že by tohle mohlo nahradit denní krém. Ale stále to není suchá konzistence, která by zvýrazňovala, co zvýrazňovat nemá. Dobře se s ní pracuje a je spíše tekutější, takže jde velmi dobře zapracovat a nanést do ztracena. Což je u krycích makeupů vždycky hodně velké plus.

SPF to má 30, což je odpovídající našemu zeměpisnému létu a víc asi v makeupu nepotřebuji.

Výdrž je celodenní bez kompromisů. Jako jo, po čtrnácti hodinách vypadá třeba Matis BB lépe. Ale fakt jenom o kousek. The Face Shop CC je ale víc krycí a pro plné krytí je ho třeba opravdu malinko. Ráno je to s ním rychlejší a tak nějak si myslím, že by dokázal Matis BB bez problémů u mě v koupelně nahradit i dlouhodobě. Hlavně v létě.

To, co vidíte na posledním obrázku na ruce, je zhruba množství, které mi vystačilo na celý obličej a ještě dost zbylo. Možná i na dva obličeje by mi to v tenké vrstvě stačilo. Takže tak.

Jediné mínus mi přijde odstín. Bohužel na vzorku to nebylo napsané, ale i tak si myslím, že tohle byla dvojka. A bylo to na mě prostě tmavší a i oranžovější, než bych ráda. V létě by se to asi ztratilo, ale takhle na jaře jsem musela rozmazávat, rozmazávat a ještě jednou rozmazávat. Podle obrázků by jednička měla být skoro až bílá a přijde mi, že tam vidím i studený podtón. Takže až půjdu do plného balení, tak to bude určitě jednička. 

No a jinak plné balení vypadá fakt krásně, že jo? (eBay odkaz)

5 pod 500: péče o pleť

Před pár lety byly hodně populární články jakože 10 produktů pod stovku, co stojí za to. Před rokem a půl jsem se tomu taky věnovala, jen jsem si musela upravit cenovou hranici, protože prostě proto. No a našla jsem v konceptech ještě pár pokračování této "minisérie", takže pojďme na to. Aneb 5 produktů, které stály méně než 500 korun a které mám zrovna doma a používám je s radostí.

Předchozí díly: 5 nad 500 péče, 5 nad 500 makeup, 5 pod 500 makeup.

Avene Cicalfate

Z lékárny jsem vyzkoušela všechny tyto repatriační krémy. Nebo dneska už mají různé inovace a variance na ty základní, tak ty jsem nezkoušela, ale základní jsem zkoušela od všech velkých značek. Bioderma Cicabio, La Roche Posay Cicaplast a Avene Cicalfate. Všechno to jsou vysoce hojící krémy, které by měly stimulovat obnovu a regeneraci. Používají se většinou lokálně, kde je třeba. Biodermu a La Roche Posay jsem nesnášela. Měla jsem doma plná balení a vypotřebovala jsem je s odporem. Lepí, mají nepříjemnou konzistenci, nic nedělají. Kdežto Avene Cicalfate miluji. Zrovna teď mám doma dvě tubičky, protože prostě to potřebuji mít do zásoby. Používám ho s přestávkama už tak deset let, spotřebovala jsem ho asi deset tubiček (odhadem). V posledních letech představilo Avene i inovace, ale ty jsem nezkoušela, zůstávám věrná klasice. Která se za těch deset let nezměnila a je stále pořád stejně úžasná. Má konzistenci zinkového krému, pomáhá proti akné, pomáhá mi i na černé tečky, zároveň hojí a regeneruje, přes noc si to odmaká a já ráno vypadám hezčí. Koupíte v lékárnách tak za tři stovky a méně.

Tarika maska

Téměř to samé co u Avene platí i u Tariky. Používám ji asi pět let, za tu dobu jsem spotřebovala asi deset balení a je prostě úžasná. Je pravda, že v posledních dvou letech jsem Tarice byla nevěrná s May Lindstrom Problem Solver, ale to vůbec neubírá Tarice kvalit. Dokonale vyčistí pleť, působí proti pupínkům, působí proti černým tečkám. Akorát mi přišlo, že nedělá nic s regenerací a hojením skvrn, i když popis produktu to slibuje. Tarika ale zase dokáže jakoby vyhladit pleť, pomáhá stimulovat krevní oběh a zlepšuje zdravou barvu. Vysušuje pupínky a čistí póry, takže se nové pupínky pak už nekonají. Svůj život si bez toho nedokážu představit. Plné balení koupíte do tří stovek, záleží na eshopu. (A funguje skvěle s Cicalfate.)

Neemaura Naturals sprej s neemovým olejem

Strašně dlouhý název, co si nepamatuji, a tak tomu říkám: ten sprej s neemovým olejem. Koupila jsem si ho kdysi na iHerb a vůbec nic jsem si od něj neslibovala. Vlastně ani nevím, proč jsem to kupovala, myslím, že jsem hledala nějakou alternativu místo čistého aloe vera na spálenou pokožku. Našlo mi to tento sprej a jsme spolu spokojení už třetím rokem. Opravdu to pomáhá na spálenou pokožku. To ale není všechno. Sprej je skvělý i jako krém na obličej. Ono když se podíváme na složení, tak je to voda s aloe vera, glycerinem, trošku oleji, trošku extrakty. Díky vodě se všechny oleje rychle vstřebávají, trošku to lepí, ale dá se to, je to pryč do pár minut. V létě mi tak sprej bez problémů nahrazuje denní krém. Hydratuje, pomáhá proti pupínkům díky neemovému oleji a navíc se bleskově vsakuje. Značka ideál. Koupíte na iHerb za asi 8 dolarů.

Bravura London kyselina salicylová

Samozřejmě jsem byla ke kyselinám trošku skeptická a trošku jsem se toho bála. Jak mám kyseliny ráda, tak tohle bylo moje poprvé... jakože s kyselinami v podobně regulérního chemického peelingu. Ale teď už si svůj život bez téhle modré lahvičky nedokážu představit. Zjemňuje pleť, působí proti pupínkům, řekla bych, že i proti černým tečkám. A vůbec jsem se toho nemusela bát. Není to až tak silné. Občas to nechám klidně i jako sérum, občas na to navrstvím čistící masku a pak teprve umývám. Občas na to dokonce navrstvím i další kyselinovou masku, pak se ještě šplíchnu kyselinovým tonikem a stále se máme rádi. Koupíte na bravuralondon.co.uk za deset liber.

Azelique černá maska

A když jsme tedy u toho složeného vrstveného maskování, tak nejlíp se má Bravura kyselina s touto černou maskou od Azelique. Já si od ní nic neslibovala, kupovala jsem na iHerbu v nějaké akci, takže myslím, že cena byla někde kolem 5 nebo 6 dolarů, už si fakt nepamatuji. A moc jsem si od toho neslibovala. Hlavně jsem měla od Azelique už oční krém a tam jsme kamarádi nebyli, spíš jsme se indiferentně asi tři čtvrti roku ignorovali, až jsem se posunula dále a na celý ten zážitek úspěšně zapomněla hned ráno poté. Takže jsem přistupovala trošku skepticky i k této pleťové masce. I když jako je černá a kosmetika, která je černá, prostě nemůže být špatně. A taky že ne. Zaprvé to super voní. Ovocně a šťavnatě, tak nějak bych to do černé masky fakt neřekla. Konzistence je zvláštní, jsou v tom velká zrníčka, co zároveň poslouží i jako peeling. Nevysušuje a při schnutí netahá. Schne tak průměrně. Jediné co... když si ji nechám moc dlouho, tak pak jde špatně umýt, hlavně zrníčka jsou na obličeji pak jak přilepená. Ale jinak nemám co namítnout, momentálně moje nejoblíbenější čistící maska, v účincích spíš základní, jednodušší a jednostranná, prostě to čistí, ale po použití je pleť jemná a prostě hezčí. Tak moc, že jsem si koupila do zásoby nové balení a už je na cestě. Momentální cena na iHerb je 12 dolarů. (Aha tak pardon, momentální cena už je trošku vyšší, ale já to koupila minulý týden fakt za 12, přepisovat to tady nebudu, už to má i fotku, a co má fotku, to platí, počítejte nějakým příznivějším kurzem dolaru a do pětistovky se možná vlezete.)

A to je zatím vše. Uvidíme, jestli nebude ještě někdy další díl.

Balance Me opalovací krém SPF25

* koupila jsem na balanceme.co.uk

Vím, že ještě není úplně sezóna opalovacích krémů, ale tento krém je spíš takový mimosezónní. Navíc sezóna opalovacích krémů na obličej by měla být celý rok. Takže jdeme na to. Balance Me opalovací krém miluji už druhým rokem a mám doma nové balení. To staré jsem asi před dvěma týdny rozstřihla a vykutala. Tak moc mám ten opalovací krém ráda. Jinak totiž nekutám nikdy nic. Víc toho snad ani psát nemusím. Že jo, že to chce ještě nějaké podrobnosti? Tak jdeme na to.

Balance Me je taková nenápadná značka. Nebo alespoň mně to tak přijde. Bílé funkční obaly, spíš hubenější. Je to sice plast, ale všechno všude správně těsní, nic se neláme a tak. Prostě lepší plast. Jinak značka prošla designovou inovací (a doufám, že pouze designovou) a nová podoba se mi až tak moc nelíbí, tahleta stará mi přišla hezčí. Ale tak nezáleží, co je venku, záleží, co nám krém nabídne vevnitř. A je toho docela hodně.

Věřím tomu, že krém není vhodný pro každého a pro všechny typy pleti. Když si představíte a popíšete opalovací krém s přírodním složením, tak většinou se vám objeví výrazy jako zinek, bělící, hutný, mastný a hlavně bílý. Tak nějak to je i v případě Balance Me, jen trošku moderně upgradováno. Krém třeba na první dobrou bělí. Pokud si ho dáte dostatečné množství, tedy hodně, a jen tak ho máznete, tak máte na obličeji trošku bílý nádech. Je třeba to lépe rozmazat, není to nic dramatického, stačí prostě pořádně mazat, tak dvakrát víc než třeba s nějakým asijským opalovacím gelem. Fakt to není nic závažného ani iritujícího, ale raději vám to tady povím na rovinu.

Další věcí je fakt, že krém je docela hutný. Ne moc, ale rozhodně je hutnější než třeba Steamcream. Nebo cokoliv opalovacího, co jsem vyzkoušela loni z Asie. Zas ale není se čemu divit, protože ten krém má v sobě podtitulek anti-aging. Jakože na starší a na sušší pleť. Na mladší ročníky (nesnáším vás!) a na hladkou jemnou pleť, která nepotřebuje mazat a o vráskám zatím jen četla v časopise (nesnáším vás ještě víc) (jo na vás se dívám!), tak na takovou pleť to asi nebude. Navíc v létě a v horku to nebyl loni tak úplně vhodný krém ani pro mě. Bylo to moc. Neucpával ani nedělal nějakou neplechu, ale nebylo mi to dvakrát příjemné se mazat tak mastně. 

Konzistencí ale to není jen mastný krém. Nejvíc bych ho asi přirovnala k různým zinkovým krémům. Takže krémy na opruzeniny u miminek a taky k Cicalfate. Po nanesení je totiž pokožka skoro až matná, taková jakože drsná na dotek a rozhodně není umaštěná nebo jakoby přehnaně namazaná. Přitom to ale není zinkový krém, když se podíváte na složení, tak minerálním filtrem je Titanium Dioxide. No a když už se díváme na to složení, není to impresivní? Krém je opravdu formulován jako anti-aging, navíc mi přijde, že tímto složením docela pěkně dokáže nahradit i normální hydratační denní krém. Na vodním základě, s kyselinou hyaluronovou, s extrakty, s rostlinnými i esenciálními oleji. Navíc s SPF25, což je pro mě v létě asi málo, ale v zimě mi to fakt vyhovovalo.

No a na pleti? Je to prostě něco úžasného. Tento krém mi totiž přijde jako takové ranní pohlazení. V zimě to zastoupilo nejen SPF, ale navíc i jakože coldcream, tedy ochranu pleti proti mrazu. Na podzim a na jaře mi to zase nahrazuje denní krém, občas denní krém (zrovna Steamcream) mažu, ale občas i vynechám a vím, že díky Balance Me se vlastně nic neděje. Navíc je to až magické, protože i když je krém hutnější a mastnější, než by se tak jako ráno hodilo, tak stejně to je pro mě ideální podklad pod makeup. Možná je to tím, že přeci jen stárnu (všechny vás nesnáším!) a prostě ty lehké konzistence a gelové vcukuletu už nejsou úplně pro mě.

Kdybych to měla shrnout, tak nové balení Balance Me opalovacího krému bych si koupila bez mrknutí oka. Však taky jsem si koupila na začátku roku, když oficiální stránky vyprodávaly staré designy s 30% slevou. A i když v létě se asi poohlédnu spíš v Asii, už mám na cestě jeden s gelovější konzistencí a s SPF50+, tak na podzim se k tomuto novému balení zase vrátím a nejspíš zase koupím další, protože tento krém doma potřebuji mít vždy. Líbí se mi pocit na pleti, líbí se mi složení. Není co řešit.

Ostatně mám pocit, že krém je nejen mým oblíbeným. Často totiž bývá vyprodaný. Já už mám doma třetí tubu a pokaždé jsem před nákupem musela hledat, kde ho koupit, protože jak MyPure, tak Naturisimo, tak i LoveLula byly v tomto ohledu vybrakovaní. A tak jsem nakonec zakotvila u eshopu samotné značky. Sice se platí poštovné, ale dají vám k nákupu vzorečky, můžete si tam koupit i různé miniatury a často bývají různé slevy. Navíc opravdu krásně to balí a pošta je doma do týdne. A přiznám se, že mě dost láká prozkoumat jejich sortiment víc a pořádně do hloubky. Co jsem zatím zkusila (krém na ruce, odličovací balzám, mycí gel), bylo fakt super. I když výjimky se našly, BB za moc nestál, krém na oči byl průměrný, sprchový gel byl prostě sprchový gel a o tom vám prostě báseň nesložím, ale vyložený průser zatím žádný. Což mi připomíná, že mám doma ještě někde malá balení jejich rozjasňující masky a séra pro problematickou pleť, asi je na čase to vytáhnout a pořádně ozkoušet.

Peeling do nové sezóny: cukr nebo kafe?

A opět je to tady. To období odhalených částí těla, posedlostí vlastním opálením a hlavně... hlavně období co nejkrásnější a nejhladší pokožky na všech možných částech těla. Takže je tady období tělových peelingů. Minulé léto, když jsem psala nějakou tu peelingovou recenzi, tak mi v komentářích přistálo, že peelingy se přece používají celý rok a že není třeba se omezovat. Tak to já jsem v tomto brutálně sezónní a peelinguji se vlastně výhradně v létě. V zimě tomu fakt moc nedám. A všechny tyhlecty (tři) peelingy mi zůstaly z minulého léta. Je na čase je vrátit do oběhu.

A je na čase odpovědět tu odvěkou otázku, která nás trápí pořád dokola. Cukr, sůl, nebo kafe?

Jasno mám v jednom. Sůl rozhodně ne. Tušila jsem to kdysi, věděla jsem to po pořádném ozkoušení prvního solného peelingu, můj názor nezměnil ani vychvalovaný Saloos a od té doby to jde se solnými peelingy u mě z kopce. Sůl za mě fakt ne. Takže trojjediná otázka se mění na klasické dilema: cukr, nebo kafe?

Scrub Love aneb láska pro káfu v peelingu

Kafové peelingy jsem objevila minulé léto. Uchvátily mě. Nebo teda jasně, že jsem kafové peelingy znala už před tím, peelingovat se lógrem je klasika (taky jste si všimli toho, že při pití dobré kvalitní brazilské kávy zbude vždycky trošku toho lógru? co s tím? no šup s tím do koupelny). Ale tyhle super cool in pytlíky získaly své místo na výsluní hlavně minulý rok. Takže takové znovuobjevení. A já proti nim nemůžu říct ani slovo. Konečně pořádně drsný peeling, který na sobě cítím. A voní to jako kafe, dávám přednost těm original verzím bez dalších přidaných vonných složek. Koneckonců tohle je moje už asi čtvrté balení. Ale... prostě ale... čím víc to používám, tím víc mě prostě vysírá to balení. Chci pikslu!

* zrovna tohle jsem dostala k recenzi

Cukrový peeling od Ceano

Miluji ho. Už jsem to říkala? Říkala. Vícekrát. Mnohokrát. Opakovaně. Je to láska na věky. Až na to, že mi umřela a už se nevyrábí. Tohle je moje poslední nasyslené balení. Až ho spotřebuji, něco málo ve mně usne a už se nikdy neprobudí. Ledaže bych se konečně praštila přes kapsu a koupila si plné balení Pure Fiji. Proč je Ceano boží? Je hodně drsný, takže opeelinguje kde co. Voní opravdu autenticky jako ovoce. A nechá pokožku prostě voňavou, jemnou, hladkou, namazanou, krásnou. A ta optimistická oranžová barvička...

* koupila jsem v biooo.cz

Cukrovo kafový kompromis od Bodhi Spa

Ona cukrovo kafová fúze zní ideálně. Drsný cukr a drsné kafe, to by mohlo se zarostlými chloupky a vůbec zašedlou pokožkou zatočit maximálně. Jenomže tohle prostě nefunguje. Tohle je peelingová mastná pohroma. Sice v tom je kafe. A je v tom cukr. To jsou moje dvě nejoblíbenější peelingové složky. Ale zrovna tohle vůbec nepeelinguje. To mi tedy vysvětlete, kde se vlastně stala chyba. Tohle je jen zbytečně přemaštěný základ až moc jemných zrníček, která někdo mlel a mlel, až domlel (něco mi to připomíná), a já o tom tady melu, že to nic nedělá, protože prostě tohle jsou tak jemná zrníčka, že nedělají nic. Konec mletí.

* dostala jsem k recenzi od biooo.cz (právě nemají na skladě)

Takže závěr? Sypké kafové peeling jsou skvělé. Ale zrovna teď mě dost vytáčí tím, že jsou sypké a že mají to děsně praktické balení v pytlíku. Solné peelingy nebrat. Cukrové peelingy jsou skvělé, ale je tam hodně proměnných, které můžou být špatně (drsnost cukru, mastnota olejů, vůně, konzistence - třeba jako u Deep Steep, tam to neumí). A ten nejlepší cukrový peeling od Ceano, který bych si koupila bez mrknutí oka znovu, se už nevyrábí. Cukrovo kávová fúze od Bodhi Spa je katastrofa, kterou ve svém životě fakt nepotřebuji.

Takže jak? Já si snad budu muset ideální peeling udělat sama. Kdo zná mou averzi k jakýmkoliv DIY projektů, si umí představit, jak moc toužím po ideálním peelingu.

Collalloc - ten další kolagen

* dostala jsem k recenzi od collalloc.cz

Že jsem dostala k recenzi Inca Kolagen, co je profláklý na telefonogramu horem dolem, to přece už víte.  A že se mnou nic moc neudělal, jsem se asi taky zmínila. Prostě smůla. Ale dostala jsem nabídku i na levnější alternativu, tak mi došla poštou... a já se ztratila v záplavě růžové.

Ono abych řekla pravdu, tak balení se mi líbí o hodně víc než u Inca. Možná je té růžové až moc, ale mně se líbí hlavně vysouvací balení a se samotnými pytlíky se mi i lépe manipulovalo. Další rozdíl vidím v používání. Samotný prášek se trošku hůře rozpouští oproti Inca, alespoň mi to tak přišlo, na druhou stranu, když tomu dáte čas, tak se rozpustí kompletně, což u Inca mi třeba i po půl hodině pořád ve vodě často plavaly cucky.

Stejně jako u Inca i tady něco málo chuti cítím, ale nevadí mi to. Vlastně ještě jinak, mi to až chutnalo. Jsem sypala Collalloc do vody a často pila ještě nerozpuštěný. Ono to totiž nechalo ve vodě jakoby krystalky, co se teprve začaly rozpouštět. No a pokud jsem to vypila v tomto okamžiku, tak ty krystalky se daly pokousat a tak pěkně křupkaly. A chutnalo mi to. To je asi jen tak na okraj, stejně každého zajímá, jak to fungovalo.

Stejně jako Inca i Collalloc jsem dostala na měsíc používání, tak stále zůstává otázkou, jestli by se mnou něco udělalo delší používání. Tentokrát jsem ovšem už byla připravená, že nejspíš si ničeho nevšimnu... a taky že nic. Když to vezmeme popořadě jako s Inca, tak klouby jsou u mě v pohodě, změna nenastala žádná. Vlasy a nehty mám taky dobré sama od sebe, změna nenastala. Celulitidu nemám, takže tam to hodnotit taky nebudu. 

Otázkou je, jestli to náhodou přece jenom nepomohlo na pleť. Od začátku roku se mi opravdu hodně zlepšuje pleť. Není to ještě úplně ideální, hlavně mám celkem nerovný tón pleti, navíc když málo spím, tak se na mně začíná docela výrazně ukazovat můj věk. Ale pupínky se mi skoro nedělají, většinou tak tři za týden a to je množství, které jsem měla naposledy snad jako těhotná. Přijde mi, že i černé tečky na čele mi ubyly, i když na tvářích se mi pořád občas nějaká udělá. Na druhou stranu si myslím, že za to můžou spíš některé produkty z péče, které konečně přináší ovoce. Takže nedokážu úplně spolehlivě říct, že pěknou pleť mám díky kolagenu. Ale nedokážu ani říct, že zrovna kolagen měl účinek na pleť nulový, protože pleť se mi opravdu během čtyř týdnů braní docela zlepšovala... a to se taky počítá.

Je tady ale jedna oblast, kde jsem to fakt pečlivě sledovala, kde je možné naprosto vyloučit účinek kosmetiky a kde jsem si od kolagenu slibovala hodně a ještě víc.

Aneb je tady to moje rozbité koleno. Jako kdo vymyslel to, že na velké slávy se chodí slušně oblečený, tedy pro holky jsou přijatelné tak akorát lodičky, a pak se ta sláva chodí zapít a v Praze jsou ty kostky obzvláště vypečené... no spadla jsem no. Jako deset let mi bylo už dávno, ale stejně jsem chodila loni na podzim s rozbitým kolenem. A jizva se mě fakt drží, jsem si myslela, že do Vánoc to bude pryč a nebylo. Takže v tomto směru se na mně mohl kolagen opravdu vyřádit.

No a já vám tedy nevím. Pokud pomineme to, že jsem pokaždé fotila za jiného světla, a proto má moje noha pokaždé jiný odstín bílé, tak tam nějakou výraznou změnu prostě nevidím. Nebo nějakou tam vidím, ale žádný zázrak to není, mi přijde, že to je tak zhruba změna, která by nastala po měsíci přirozeně... takže asi tak. Jako jo, ta poslední noha vypadá nejlíp, ale myslím si, že to je spíš světlem. Každopádně jizva se mnou pořád je a pořád docela viditelná. Bojím se, že ani do léta se jí nezbavím. Ale tak co už, jsou i horší věci, třeba jí v létě pořídím sourozence na levé noze.

Fotky jsou v následujícím sledu: vlevo nahoře před (navíc i se slušivou modřinou, jak jsem spadla v lednu na ledu) - vpravo nahoře po asi 10 dnech - vlevo dole asi tak po 18 dnech - vpravo dole po 26 dnech od začátku kolagenové kúry, takže vlastně u konce.

Tak nevím no, pro mě to asi tyhle kolageny moc nejsou...