Krémy na zimu? Že prý jedině bez vody.

Zima a mrazy se blíží mílovými kroky. Takže je čas na každoroční debatu: zmrzne mi obličej, když budu používat hydratační krémy na bázi vody? Taky vám to zní povědomě? A taky si to myslíte? Že vám na obličeji zmrzne voda v krému a poškodí vaši pleť? Já si to až tak nemyslím, pochybuji, že někdo z nás má vůbec v oblibě si na sebe napatlat tlustou vrstvu vody v krému a pak okamžitě vyrazit do dvacetistupňových mrazů. Přeci jenom krém se nejdřív vsákne, dost často na to přijde nějaký ten makeup, pudr a tak... a navíc ty dvacetistupňový mrazy u nás taky nejsou častá záležitost. Takže já se vody v krému v zimě nebojím a dál se mažu tím samým, čím v létě, maximálně přidám něco hutnějšího, když začnu být suchá. Ale jestli se bojíte, kosmetický průmysl vymyslel skvělou záležitost... pleťové krémy bez vody. No nejspíš to není až takový vynález, myslím, že všechny možné oleje a sádla a másla jsou dost tradiční záležitostí, to až průmyslově vyráběná kosmetika nám to obohatila o vodu. No nic... a popojedem...

Pleťové krémy existují dvojí. Buďto si můžete vybrat něco na bázi vody, to poznáte tak, že kouknete na složení a na prvním (nebo dalším) místě je AQUA, občas to je WATER, někdy krém machruje i s francouzským EAU, ale to poznáte ne. No a nebo si pečlivě vyberete krém, který to slůvko aqua ve složení neobsahuje. Jednoduchý jako facka, jestli se bojíte středoevropských sibiřských mrazů, vody a všech možných dalších následků na své ctihodné pleti, tak potom jste tady správně. A jaké známe krémy bez vody?

MuLondon má už docela pověst. Pokud se zeptáte na omlazení.cz na krém bez vody, je dost pravděpodobné, že ozvěna vám vrátí MuLondon. Nebudu se trapně tajit tím, že i já jsem chtěla vlastnit kousek. Před už nějakou delší dobou jsem v rámci přátelských výměn s jednou čtenářkou získala dva vzorky. A tedy jako nevím, docela riskuji, že mě někdo utluče zmrzlým rampouchem hydratačního krému na bázi vody, ale ... nevidím na tomto krému nic tak skvělého a výjimečného! Tak a řekla jsem to. Je normálně mastný, vsakuje se průměrně dlouho a docela pěkně asi ošetří suchou pleť. Vyzkoušela jsem variantu Hemp (a fakt to voní tak dost podivně, jak nějaký vánoční stromeček z Jamajky) a Růže (voní mi to jako taková trošku najamajkovaná růže). Nakoupíte na mulondon.com, nikdy jsem tam tedy nenakupovala, ale na omlazení.cz o tom mají celé téma a prý v pohodě.

jo a ten konopný MuLondon je zelený, což zase dávám body za zelený krém, ten hned tak někde nepotkáte!

Raw Gaia má taky pověst, především díky Báře a Šminkám, jak jinak, že ano. Vyzkoušela jsem taky ve vzorku, dokonce dvakrát. A krém není špatný, hlavně pokud máte rádi oleje na obličej, tak toto je vlastně olej, chová se to jako olej, teče to jako olej, jenom na první pohled to jako olej moc nevypadá. Ale jakmile z krému naberete, začne to téct všude, rychle se rozpouští a na obličeji to je tradičně olejově mastné. Což mě trošku znervózňuje, kdybych chtěla mít na obličeji olej, tak si namažu olej, ale já chci mastný krém... a můžete si o mně myslet, co chcete, ale olejová mastnota je jiná než krémově-máslová mastnota. Což vlastně o tom krému moc nevypovídá, jen si o mně budete myslet, že jsem švihlá, případně, že by mi někdo měl urychleně švihnout, abych si to srovnala.... tak raději znovu popojedem. Tyhle Raw Gaia krémy mi voní tak nějak pěkně přírodně a čistě, jsou docela mastné, pomalu se vsakují, ale zase jsou výživné a přišly mi i regenerační. Jo a měla jsem dva druhy, ale moc si nejsem jistá které (asi For Her Sons Living Moisturizer a MSM Beauty Cream) a veliké rozdíly jsem mezi nimi neviděla a necítila. Což nejspíš bylo způsobeno tím, že jeden jsem měla minulou zimu a druhý mám až teď. A stejně mi přijde krystal krásy lepší.

Steamcream je taky známý. I když jako je pravda, že možná je víc známější kvůli obalu než kvůli té vodě-nevodě. Ale nevadí, obojí stojí za to, jak ta plechovka (znáte lepší důvod k nákupu krému než plechovku?), tak i to složení. A teď bych nechtěla nikoho uvést v omyl, ale myslím, že Steamcream není stoprocentně přírodní, každopádně obsahuje parabeny. Navíc ani nepatří do tohoto mého seznamu bezvodních krémů (to jen se chci pochlubit tématickou vánoční plechovkou), protože obsahuje vodu. Což je dost divný, vždycky se někdo někde holedbá, že Steamcream je to nejlepší na zimu, protože je zpracovávaný jakože párou (steam) a neředí se vodou. Tak teď nevím, jak si to přebrat. Každopádně, krém je docela super, hlavně skvěle voní jako levandule, rychle se vstřebává, krásně hydratuje, když ho porovnám s ostatními v tomto článku, tak konzistence je spíš lehká a tekutá než hutná nebo olejová. A navíc ta plechovka... no prostě ta plechovka! Steamcream koupíte všude možně, mají ho na Asos, snad i na Feelunique, často ho potkáte i na nějakém českém e-shopu, pokud není zrovna vyprodaný.

Beija-Flor Naturals naopak pověst nemá skoro žádnou. To znám zase beztak jenom já... která jsem opět naletěla na úžasné informace o antioxidantech a tak. A přišlo mi vlastně takové naředěné kakaové máslo. Jasně obsahuje to ještě bůhví co, voda tam není, parabeny tam nejsou, zato tam je takové to super ovoce a tak. Fakt mňamka. Taky to voní superiózně jako čokoláda. A já se toho bojím. Sice jsem to na vlastní kůži nepoznala, ale kakaové máslo je pověstné tím, že ucpává póry. A já se bojím. Tak se tím mažu náhodně, třeba dva dny jo a tři dny ne. Nebo každý druhý den. Nebo týden jo a pak zase ob den. Rozumíme si, ne? Je to docela hutné mastné máslo, které je konzistencí a mastnotou dost podobné krémům od MuLondon, dobře se roztírá, rychle taje a jak byly nedávno ty mrazy, tak jsem tím mazala celou rodinu před odchodem směr ven. Koupíte u Beija-Flor Naturals.

Další možnosti mrazuvzdorných krémů nabízí všechny možné krémy v drogériích a lékárnách (sice většinou vodu obsahují, ale zase jsou přímo určené do studeného počasí, tak teď nevím). Hledejte třeba Avene Cold Cream a okolo. Když nevíte, oddělení dětské kosmetiky to jistí, tam určitě najdete nějaký krém do zimního počasí nebo tak nějak se to většinou jmenuje. Loni jsem měla od Alverde... a fakt dobrý. I když!... předloni jsem měla Avene Cold Cream a to bylo asi lepší. A rok před tím jsme doma měly zase Altermed Baby Winter Cream a ten byl možná horší, ale zase se rychleji vstřebával, takže jsem ho mohla normálně používat i pod makeup.


Když už bezvodní krém máte doma, většinou nastane to dilema "co s tím", případně "kdy s tím". Ono totiž na ráno pod makeup to není právě nejpraktičtější záležitost. Mastným krémům dlouho trvá, než se vstřebají, a dávat si makeup na mastný obličej není právě nápad hodný Nobelovky nebo ceny asociace vizážistů. Možnosti tu jsou:

• Mastný krém bez vody si necháte jenom na večer a ráno šmrcněte nějaký ten obyčejný krém, který vám vyhovuje, ale který pravděpodobně obsahuje nějakou vodu. Což mi pak uniká smysl krému bez vody, protože po večerní očistě většinou už ven do mrazů nechodím.
• Pokud na ochraně před mrazem trváte, tak mastný krém nanášejte až na kompletní makeup. Zní to trošku jako blbost, ale funguje to. Vezměte malé množství mastného krému do dlaní, dlaně třete o sebe, abyste krém zahřáli. Pokud máte pocit, že krému je až moc, jednu dlaň někam mázněte (já si mažu krk). Mastné ruce pak jen přiložte na obličej, vrchní mastná vrstva na pleti by vás měla proti mrazu dostatečně ochránit. 
• Na ráno si pořídíte nějaký lepší a více uživatelsky přívětivý cold cream, který se vyznačuje především krátkou dobou vsaku. Vybírejte v lékárnách a oddělení dětské kosmetiky. Večer si vystačíte s čímkoliv, co máte doma. 
• Ráno si pořádně počkáte, až se ten mastný krém vstřebá. Urychlit to můžete tím, že se přestříknete květinovou nebo minerální vodou ve spreji... krém se vsákne do pleti rychleji, ovšem takto mi trošku uniká ta pointa použití krému bez vody, když na sebe tu vodu stejně nastříkám. Stříkejte se před nebo po nanesení krému, tak nebo tak to vsakování celkem urychlíte.
• Nebo se prostě s nějakým zimním krémem moc neobtěžujte a mažte se tím, co vám vyhovuje.

Máte doma krém bez vody? Jakýpak? Jak ho používáte? A co si myslíte o té debatě o mrazu, vodě, krémech a hydrataci?

Rena Guest Post: Hydrolát není pleťová voda!

Můj první guest post! Ne že bych z toho tedy plánovala dělat pravidelné záležitosti... i když... že by... kdyby... si Rena chtěla ještě vypsat někdy srdéčko... tak možnosti tu jsou! Možná to nevíte, ale Rena je první člověk, kterého jsem poznala osobně díky tomuto blogu. A víte co... ten první vždycky prostě zůstane tím prvním. A tak se tak nějak máme rády, ehm, i když já jsem asi tou první pro ni nebyla... mám takové podezření... Krom toho my dvě máme společného mnohem víc než kosmetiku, netřeba zacházet do bulvárních detailů. Každopádně si dnešní článek užijte, protože i kdyby za pár dnů nastal ten konec světa, tak Rena je prostě na tyhle přírodní, aromaterapeutické a rostlinné věci fakt odborník!  A jen tak pro megakorektnost svůj názor na květinové vody jsem vyjádřila už někdy před půl rokem.

Pozn: do textu jsem nezasahovala, ale připsala jsem tři poznámky, poznáte je podle toho, že jsou kurzívou a řádně označené.

V rámci zachování objektivity a politické korektnosti a harmonie ve vesmíru (a tady na blogu) jsem se trb vnutila s postem o hydrolátech. Jde hlavně o to, že trb je nemá ráda a já je miluju a to, že se máme rády my dvě, dokazuje, že i takto závažný rozkol v hodnotícím systému, lze překonat vzájemným respektem a porozuměním. Třeba si z toho někteří jedinci vezmou příklad.

Hydroláty totiž provází jedno zásadní nepochopení, které je většinou kořenem jejich následného odsouzení jakožto neužitečného a zbytečného mezikroku. Takže, prosím vás, hydrolát NENÍ pleťová voda. Není to ani tonikum a není to ani něco jako „ovoněná voda“, jak jsem se dočetla na jednom poměrně respektovaném blogu.

Hydrolát je vedlejší produkt z výroby esenciálního oleje. Velká část esenciálních olejů se totiž získává parní destilací, což zjednodušeně vypadá tak, že se část rostliny (nebo celá) vaří ve vodě, pára se odchytí, zchladí a tím pádem opět zkapalní. Vzhledem k tomu, že s párou odejdou ty vonné silice, tak se po zkapalnění objeví dvě složky – olej a voda, tedy esenciální olej a hydrolát. Pokud věříte na přenos informací vodou, tak to tím pádem znamená, že zatímco esenciální olej je vlastně původně jen z některých částí rostliny a jde vlastně jen o silice, tak hydrolát těch informací nese daleko víc a obsahuje bioaktivní složky z celé rostliny nebo její destilované části. Sám hydrolát ale žádné silice neobsahuje a proto voní často úplně jinak než daný esenciální olej.

Tady už jistě každý, kdo si někdy přečetl složení jakékoliv pleťové vody, chápe, že se prostě jedná o zásadně jiné produkty, přestože se v zásadě může místo pleťové vody použít - záleží na tom, co od tohoto kroku čekáte.

Já mám do dnešního dne vyzkoušené tři druhy hydrolátů, protože se trochu bojím moc experimentovat a vybírám si je podle toho, jestli mi je daná rostlina čichově sympatická a jestli mám chuť si ji dávat na pleť. Z toho důvodu se třeba stále neúspěšně odhodlávám vyzkoušet tymián – v jídle ho miluju, ale přijde mi až moc agresivní na to, abych ho chtěla na obličej. Takže zatím zůstávám u trojice růže-levandule-heřmánek.

pozn. trb: tak heřmánkovou vodu jsem nikdy nezkoušela, ale s levandulí a růží nějaké ty zkušenosti mám

Co se týče použití, tak za sebe můžu říct, že to je snad nejuniverzálnější věc z celého mého kosmetického arzenálu. Pokusím se vzpomenout si na všechny případy

• Místo pleťové vody, pokud chci pleť pouze zklidnit a dodat vlhkost (třeba po použití více vysušujícího čističe)
• Po pleťové vodě jakoby místo séra
• Před použitím přírodních krémů a olejů
• Po použití přírodních krémů a olejů (v obou případech se krém lépe vstřebává)
• Pro zklidnění po použití pleťové masky
• Místo nočního krému
• Pro osvěžení pleti během dne
• Do vlasů pro oživení
• Přestříknutí makeupu
• Míchání s práškovými maskami

A proč bych nemohla, minimálně v některých případech, použít se stejným úspěchem normální nebo termální vodu ve spreji? Pominu fakt, že některé termální vody jsou o dost dražší než hydroláty, protože třeba u Nobilisu je seženete do 200 Kč za 200 ml a to třeba Avene rozhodně nestojí. Takže - voda nic nezklidní a navíc vysuší a nemá žádnou přidanou hodnotu (termální budiž). Takže stříkat na sebe třeba po masce vodu je na nic. Místo nočního krému je vám voda samozřejmě taky na nic. Dejme tomu přes ten makeup, ale pokud máte mastnou pleť nebo T-zónu, tak ta voda má opačný efekt, na chvíli to sice vypadá dobře, ale tím, že pleť vysuší, se pak lesknete o to víc. To se vám s hydrolátem nestane. Do vlasů, budiž, ale pokud máte suché konce a mastné kořínky, tak stříkat si do neumytých vlasů vodu pro oživení mi nepřijde – z vlastní zkušenosti – jako nejlepší nápad.

A teď k tomu, co mám vyzkoušené:

Růže

Asi jediný hydrolát, který fakt voní, ovšem pozor, každý voní jinak, podle použitého druhu růží, kvality a tak. Ale obecně se dá říct, že pokud nemáte k růžím averzi, tak vám bude vonět asi většina. Já vyzkoušela tři značky (Raw Gaia, Purity Vision a Ayuuri Natural). Velké cenové rozpětí, učinky jsem ale zaznamenala podobné. Kromě jemného zklidnění a příjemné vůně mi růže nic moc nedělá, mám ji ráda, ale je to asi tak jako když použijete krém, po kterém máte pleť „normální“ – hydratovanou, klidnou a tak, ale jaksi nic navíc.

pozn. trb: květinová voda růže mi jakože fakt nevoní, alespoň ty dvě, které jsem vyzkoušela (Saloos, Bulgarska Rosa), ovšem averzi k růžím u sebe nepozoruji... zatím.

Levandule

To je moje bylina numero uno, miluju na ní úplně všechno, takže je jasné, že i hydrolát. Který ovšem vůbec nevoní jako levandule, spíš jako seno nebo tak něco. Docela jsem si musela zvykat, ale prostě mojí pleti dělá vážně dobře, vypadá líp, svěžeji, všechno se líp hojí a prostě je tak nějak zdravější. Když ho nemám, fakt mi chybí. Vyzkoušeno mám od Nobilis Tilia.

pozn. trb: potvrzuji, pokud květinovou vodu, tak levanduli, ta alespoň něco dělá... ale stejně mi to přijde dost zbytečný.

Heřmánek

Taky Nobilis. Používám přírodní kosmetiku hodně dlouho, takže si myslím, že snesu dost, ale toto fakt strašně smrdí, já vám ani nebudu psát, co mi to připomíná (ne, hovno to není, to by mi možná vadilo i míň) a fakt jsem vážně uvažovala o tom, že to vyhodim. Ale protože jsem spořivá a heřmánek jako bylinu mám hrozně ráda, tak jsem se překonala a asi po 14 dnech se mi přestalo navalovat. Ale dávala jsem to všude možně, jen aby to bylo už pryč. Účinkem to je někde na pomezí růže a levandule, ale přes ten smrad se nepřenesu a navíc mi přijde (což by bylo i logické, když je to heřmánek), že trochu vysušuje a to já zas až nepotřebuju. Ale doporučuje se i pro nejmenší děti a můj dvouletý syn ho má moc rád, takže každý to asi cítí trochu jinak.

Nechci žádné odpůrce květových vod přesvědčovat k používání, ale měla jsem vnitřní potřebu napravit křivdu, které se hydrolátům děje tím, že bývají označovány jako pleťová voda a tím pádem odsouzeny jako něco naprosto nepoužitelného. Připomíná mi to jednu historku z parfumerie – v tom roce vyšla L’eau par Kenzo, což byla první z těchto „vod“, aspoň pokud vím a rozhodně první na našem trhu. No a informovaná paní prodavačka to dávala očichat jakožto novinku nějakým dvěma zákaznicím. Zákaznicím se ale zdálo, že to nějak moc nevoní a že nic necítí. A paní prodavačka na to : „no, však ona je to voda, se to tak i jmenuje“. A ty divné paní si 50ml vody za 1500 nechtěly koupit nebo co…

Elizabeth Arden: Eight Hour Cream Skin Protectant

* dostala jsem a teď už tomu můžeme snad říkat i Rena-swap

Nesnáším konzistenci tohoto krému. Ono se stačí podívat na složení :

Petrolatum 56.8%, Lanolin, Mineral Oil, Fragrance, Salicylic Acid, Propylparaben, Castor Oil, Corn Oil, Tocopherol, BHT, Iron Oxides

... jo jasně, prostě naředěná obarvená vazelína. Taky se to jako vazelína chová, sedí to na pleti, nevsakuje se to, je to mastné, ulepené, ještěže na rozdíl od vazelíny 8hour cream docela pěkně voní. Zbytek toho složení taky nic moc. Lanolin... ten je asi zodpovědný z větší části za barvu a taky za to nevsakování. K tomu nějaký ten minerální olej, paraben, trošku rostlinných olejů, antioxidant (BHT) a iron oxides, což tedy moc netuším, proč a k čemu tam ty oxidy želez-ný -natý -itý - ičitý... co já vím jaký jsou. Jedinou zajímavou složkou je vlastně kyselina salicylová a tocopherol, které je právě odpovědné za ty proklamované hojící účinky.

A ono to fakt funguje. K mému překvapení výsledky jsou viditelné. Stačí nanést večer a ráno se budím s novou kůží. Tedy s úplně novou ne, ale prokazatelně hezčí. Bohužel se nedokážu přenést přes tu konzistenci krému a nemůžu ho používat jako noční krém. Nezvládnu jít spát s tím mastným, ulepeným ksichtíkem... takže používám 8hour jenom jako večerní masku. Nanesu, nechám tak dlouho, jak to snesu, někdy i pár hodin, před spaním umyji a namažu něčím normálnějším. Ráno pak mám pleť sjednocenější, jakékoliv boláčky jsou zahojenější, suchých šupinek ubylo nebo se úplně ztratily, prostě jsem kočka jedna radost.

Kdysi dávno Dejnička chtěla, abych srovnala jednotlivé cica-krémy z lékárny. Měla jsem v plánu jí na to napsat celý článek, ale z různých důvodů (lenost - lenost - megalenost) jsem se k tomu zatím nedostala, tak alespoň takto. Pokud bych měla seřadit tyto krémy podle svého nejlepšího svědomí, šlo by to asi takto:

• na posledním místě Bioderma Cicabio: nejsem si tak úplně jistá, jestli je na posledním místě zaslouženě, protože jsem měla jenom trošku vymačkané v lékárně do kelímku, výsledky snad nějaké má, ale docela malé a navíc... na pleti se mi drolila, konzistence byla docela dobrá, ale prostě se mi sama odrolila během pár hodin a pokud jsem Biodermu použila bodově, tak to bylo vidět, kde je namazáno.
• hned potom La Roche-Posay Cicaplast: nesnáším jeho konzistenci, lepivá, hnusná, silikonová, výsledky má docela malé... myslím, že by klidně v mém hodnocení mohl být až na posledním místě, kdybych tu Biodermu vyzkoušela pořádně?
• na vrcholu pak sedí Avene Cicalfate: hodně lidí si stěžuje na jeho konzistenci, že je mastný, hustý a hutný, mně naopak vyhovuje, mám pocit, že jsem se opravdu namazala něčím lepším (když jsem byla mladší, strašně ráda jsem se mazala prostě hustou vrstvou indulony a říkala si, jak se ta moje pleť má... tak tohle je něco podobného) a hlavně? s Cicalfate jsem opravdu viděla výsledky, pamatuji si dobu, kdy jsem ho používala po MoM od Lush a ráno jsem se budila s novou pletí, prostě zázrak.

Tak 8hour je stejně dobrý jako Cicalfate, jen ta konzistence mu to trošku kazí. Možná je i lepší, možná mi paměť Cicalfate maluje k lepšímu (už dva roky jsem ho nepoužila), možná bych měla zajít do lékárny a zase to prubnout. Zatím si ale vystačím s 8hour.

Benefit: rozjasňovače

Shodou vesmírných náhod se mi doma sešel výběr rozjasňovačů od Benefitu. Je tedy pravda, že ke konci jsem vesmíru trošku pomohla a řekla jsem si o vzorek v Sephoře. To abych měla všechny fazolky (no jo, já vím, trapná asociace) pěkně pohromadě. Chybí mi jedině Watt's Up!, ale zase paní v Sephoře mi urputně tvrdila, že to je úplně to samé jako Sun Beam jen v tuhé formě, podle ukázky na ruce to tak taky vypadalo, takže popojedem.

Nutno podotknout, že benefití rozjasňovače jsou legendy. O těch snad každý říká jen samé dobré věci. Co každý... každý, ať si říká cokoliv, ale o Benefit rozjasňovačích mluví v superlativech samé superblogerky. A úporně hledají levnější náhradu, ať už v regálech essence nebo kdekoliv jinde. Takže co... takže z toho jasně plyne, že to musí být bomba. Nebudu vám lhát, i já jsem po nich toužila. Strašně a moc. Až jsem nakonec neodolala a koupila si High Beam v cestovním balením. Ve výsledku ho skoro vůbec nepoužívám (u mě doma prostě e.l.f. SFW rulez), ale překonala jsem se a odstíny jsem vám alespoň nafotila.

High Beam

Po vysokém paprsku jsem toužila. Nebo toužila... není to úplně správný výraz, spíš jako jediný mě barevně z nabídky Benefitu oslovil. Teď mě poznamenaly různé rozjasňovače jiných značek, takže se mi nepodlamují kolena, jen co paprsek zahlédnu, ale i tak si myslím, že toto je nejuniverzálnější rozjasňovač, který by měla vlastnit každá. Barva je taková stříbřitě narůžovělá, rozetřená až bílá s fajnově decentními odlesky.

Moon Beam

Před měsíčním paprskem jsem měla naopak vždycky respekt. Ono to totiž vypadá žlutě. Trošku divný, protože měsíc jsem žlutý nikdy neviděla, ale budiž. Ale teď už se nebojím, protože tento měsíc trošku klame tělem a ve výsledku úplně nakonec je růžový. Čárymáry fuk, to jsem nečekala, v současné době je Moon Beam jedinou variantou, u které bych zvažovala nákup plného balení. Tedy v případě, že se mi někdy povede spotřebovat toho půl litru rozjasňovačů, co mám doma.

Girl Meets Pearl

Holka z Perlové (i když nemyslím, že zrovna na toto Benefit narážel, když vymýšlel ty svoje cool názvy) taky klame tělem. Ona je totiž růžová, a pak najednou je žlutá. Takový reverzní Měsíc. Balení je tak vtipné, až jsem ho nepochopila. Klasická tuba, kde otáčíte spodek balení a na druhé straně by mělo něco vylézt. Ale neleze... a tak pořád otáčím a otáčím, přijde mi to dost divné, ale budiž, až mě napadne se prstem dotknout té mřížky, ze které by to mělo lézt. A tím pidi tlakem najednou z mřížky vyleze obrovské množství rozjasňovače, který mám všude. Pravdivá historka, která se opravdu stala. Od té doby si dávám pozor a vlastně pohoda. Rozjasnění je hodně jemné, myslím, že Benefit snad Holku doporučuje jako rozjasňující bázi nebo na míchání s makeupem, což nakonec proč ne, ale z míchání makeupu s čímkoliv jsem asi už vyrostla (aneb od té doby, co používám BB krémy, tak to není potřeba). Při použití na celý obličej a po překrytí makeupem to ale nevypadá špatně, při použití na lokální rozjasnění je efekt hodně jemný.

Sun Beam

Abych se přiznala, tak tento odstín se mi moc nelíbí. Problémem je to, že je na mně barva vidět. A ta barva je taková zlatě bronzová, což není můj oblíbený styl. Využití to pro mě má pouze několik týdnů v létě. A navíc zrovna u tohoto odstínu vidím ty třpytečky asi nejvíc. Viděla jsem je, když jsem si matlala Sun Beam na ruku v obchodě, viděla jsem je, když jsem doma rozbalila ten vzorek, a vidím je i teď na obličeji, když nejsem líná a vytáhnu zrcátko. Tento odstín je u mě propadák.

Vlastně tak celkově děkuji moc všem zúčastněným (Reně za Girl Meets Pearl, Levanduli za vzorek Moon Beam, neznámé prodavačce v Sephoře na Arkádách za vzorek Sun Beam a svojí peněžence za malé balení High Beam), jako Benefit rozjasňovače jsou asi super, minimálně High Beam a Moon Beam, ale já už plné balení určitě potřebovat nebudu. Aneb viděla jsem, zkusila jsem a je čas se posunout dál... Pokud vy potřebujete, tak doporučuji spíš Moon Beam, protože jeho efekt je originálnější než u High Beam. Ovšem jestli jste stará konzerva, tak High Beam špatný není... fakt ne.

Zapečené linky

Tak na úvod si něco ujasněme... toto není recenze. Ve svém bláhovém okouzlení zapečenými linkami jsem právě ve fázi hromadného nakupování. A tak mám doma linky černé, modré, zelené a hnědé od tří různých výrobců (jedny jsou dokonce přírodní) a pořád se tak nějak nemůžu rozhodnout, které jsou lepší. Asi to zatím uzavřeme s tím, že všechny stojí za to, a povíme si pohádku o tom, co je na zapečených linkách tak skvělé a čím jsou vlastně tak odlišné.

Jsou zapečené. Takže asi něco vydrží, mají delší dobu trvanlivosti a nemůžou vyschnout. Nebo jako můžou vyschnout, když je namočíte, ale to tak nějak patří ke koloritu hry a není to ničemu na obtíž.

Na sucho si s tím moc nezakreslíte. Nevím proč jsem si významnou část svého kosmetického života myslela, že zapečené linky jsou jenom luxusně pojmenované stíny. Stíny na mokro používám jako linky hodně často... a fakt to není to samé. Voda smíchaná se stíny je vlastně spíš taková hmota tekutějšího rázu... zapečené linky smíchané s vodou je úžasně pigmentovaná tekutina, transformace směr tekuté linky je víc než zřejmá. A hlavně, když jsou zapečené linky suché, tak z nich nějakou tu pigmentaci nevytřískáte ani důraznou domluvou.

Zapečené linky si nanáším vlastním štětcem, což pro mě je neskonalá výhoda, často si se štětečkem přibaleném k tekutým linkách nerozumím. Kdežto tady si můžu vybrat... zkosený, se špičkou, rovný... to, jaký použiji tvar štětce, je na mně a ne na výrobci linek.

A jak takovou zapečenou linku používám? Namočím štěteček, pošmrdlám linky, voda se obarví, podle toho jak moc tekutou (to pak přidám trošku vody) nebo hustě pigmentovanou (to nechám vodu spíš vsáknout a pak teprve nabírám barvu) chci, tak reguluji přísun vody. Kromě vody můžete použít tzv. sealer, což je speciální tekutina pro vytvoření linky z čehokoliv (sealer prodává Illamasqua nebo Inglot a určitě i jiné značky, já po tom nikdy moc nepátrala), možná je lepší dělat si linky se sealerem, protože potom jsou i voděodolné...

Jestli pořád nevíte, jak na to, tak Borůvka k tomu nedávno natočila velmi názorné video, které prozradí vše. Já si ty linky sice dělám zkoseným štětečkem a zatím doluji jenom jedno ložisko, ale jinak je to úplně to samé.

Tak tenkou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak dokonalou mezilinku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak přesnou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tečka. Domluvila jsem. Nemám co dodat.

moc se mi líbí ten přirozený efekt linky-nelinky-mezilinky-bezřasenky.
o nějakém tom full-effect-eye si pohádku povíme třeba příště

Zapletené copy, zn. vodorovně

Abych řekla pravdu, copy mě nikdy moc nebraly. Přišly mi takové zastaralé, navíc mi kdosi řekl (kdysi když mi bylo patnáct), že s copem vypadám jak Božena Němcová... No a Božena Němcová není zrovna sex- ani jiný symbol, kterému byste se chtěly v patnácti podobat. Takže... děkuji... nic pro mě.

Copům vlastně začínám přicházet na chuť až teď. Nejdřív tady byl fakt, že moje stále delší a hustší vlasy nebyly vhodné pro culíky, bolela mě z toho hlavy a stejně mi culík nedržel. Ukázalo se, že jednoduchý cop je dostačujícím řešením. A taky jsem poprvé zahlédla cop zapletený vodorovně. Kdysi dávno jsem ho viděla v Lipstick Jungle seriálu (nepamatuji si vůbec, který díl, byl to některý mezi posledními - ten cop byl obrácený francouzský zapletený od ucha k uchu) a řeknu vám, že to vypadalo úžasně. Problém ovšem je, že mi takto udělaný cop moc nedrží a většinou z toho vyleze cop nakřivo (ten skoro až právě teď velmi populární z Hunger Game, jo a takový se mi moc nelíbí).

Postup: Tajemství takového copu jsou tři. Za prvé musíte zaplétat prameny dospodu, tak vznikne ten obrácený efekt. A za druhé je lepší zaplétat nejdříve spodní pramen (na mojí ukázce to tak není, asi jsem zapomněla), pak mi cop lépe drží ve vodorovné poloze. Třetím minitajemstvím je fakt, že vlasy přidávám k prostřednímu pramenu, přijde mi, že pak ten cop ještě lépe drží vodorovně. Stejně si ale musím vypomoci sponkami a cop mi prostě takto držet nebude asi nikdy. Pokud někdo znáte fígl, jak to udržet rovně, tak mi to prozraďte, jinak já asi s tímto copem končím. (Na obrázku mám konec jen tak zamotaný do drdůlku, mám hodně sestříhané vlasy, takže ten konečný volný cop nevypadá moc dobře)

Trošku víc rovně mi to vyjde, když dělám cop od jednoho ucha zapletený jen ze dvou pramenů a u druhého ucha z toho udělám normální cop ze tří pramenů. Ale pořád to není ono a přesně, co bych si představovala.

Postup: U jednoho ucha si oddělte dva prameny, ty zaplétejte směrem ke druhému uchu. U druhého ucha použijte zbývající vlasy (z předušní zóny) jako třetí pramen do obyčejného copu.

A tak mou nejoblíbenější variantou se stal zapletený rybí cop, který možná ze začátku vypadá dost divně, taky jde šikmo přes celou hlavu, ale během několika desítek minut si ty vlasy posedají a sklouznou dolů, pěkně se sformují na temeni hlavy a vyjde z toho takový uvolněnější styl, který mě zatím neomrzel.

Postup: Úplně nahoře hlavy někde nad uchem oddělte dva malé prameny vlasů. Pleťte rybí cop, jen vlasy nepřekládejte z jednoho pramenu na druhý, ale přibírejte vlasy z okolí. Tak pokračujte kolem ucha, na týlu zabočte doprava/doleva (podle toho, z které jdete strany), až vám u druhého ucha dojdou vlasy, tak pokračujte normálním rybím copem. Upravte vlasy do požadovaného tvaru. Plete se to docela těžko, je to piplačka, trvá to dlouho a bolí mě z toho většinou ruce... ale ten efekt mi za to stojí.

Postupy jsou psané pro pokročilé, pokud jste cokoliv z toho nepochopily (třeba francouzský cop, zaplétání, rybí cop, cop ze dvou pramenů), asi spíše konzultujte YouTube. Třeba Petra určitě dělala tutorialy na různé zapletené a francouzské a obrácené copy...

Minerální makeup pro začátečníky

Začít s minerálním makeupem je trošku náročnější. Potřebujete si určit správně odstín, potřebujete nějaké ty štětce a nějakou tu jakoustakous praxi při nanášení. Jak přesně nanáším minerální makeup, jsem článek už psala, tento článek je spíš věnovaný okolním záležitostem.

Potřebujete ten správný krém

Poprvé jsem použila mmu v létě. A bylo to bezvadné, tak jsem se tak postupně prominerálněmakeupovala přes léto a přišel podzim... a pak zima. Měla jsem trošku pocit, že mě mmu stahuje, takže jsem si myslela, že to vyřeším pořádným hutným krémem pod makeup, myslím, že jsem tenkrát použila Avéne Coldcream. No to jsem tenkrát dopadla, makeup se tak jako propojil s tou mastnotou a vytvořil mapovitý povrch s pórovitými nížinami. Minerální makeup je nejlepší nanášet na suchou odmaštěnou pleť. Jestli máte jen lehký krém, který se okamžitě vsakuje, tak není problém. Pokud používáte hutnější krém, budete muset počkat, až se krém pořádně vstřebá. Mně třeba pomáhá přestříkat se květinovou vodou, ono to tak jako zredukuje mastnotu krému, který se rychleji vsákne, a minerální makeup se mnohem lépe nanáší. Nebo můžete použít nějakou minerální pudrovou bázi. Přijde mi, že klasické silikonové báze (Dermacol a spol) si s mmu až tak nerozumí.

Potřebujete štětec

Nejlepší je hustý, na rovno střižený štětec. Hustý - to aby nesežral moc makeupu. A rovný - to aby se to lépe nanášelo. A taky mi víc vyhovuje syntetický. Já používám úplně ten mini kabuki od The All Natural Face, ale zahlédla jsem ten samý (nejspíš) i u jiných indies společností. Mám ho asi už třetí rok a vypadá jako nový (tedy když je umytý), je syntetický, strašně jemný, opravdu hodně hustý, postupem času jsem zjistila, že mi vyhovuje i ta malá rukojeť, stačí mi tak minimální množství makeupu, protože na štětec můžu hodně tlačit. Tady ty flat top kabuki koupíte snad všude, Sigma má, EDM má, Coastal Scents určitě taky má. Znám ale lidi, kterým vyhovuje i normální kulatý kabuki. A někomu vyhovuje klasický stippling brush, což si tedy já osobně nedovedu představit, zkoušela jsem jednou a znovu to už zkoušet nebudu.

Štětec pravidelně čistěte

Je to trošku ošidná záležitost. Ono totiž čím déle ten štětec používáte, tím lépe maluje. Štětec je jakoby nacucaný makeupem a pak ani nepotřebujete tolik makeupu přímo z kelímku, vlastně se můžete namalovat jenom štětcem. Jenomže čím déle štětec používáte, tím více je v něm baktérií a nečistot a vůbec. Takže... záleží na vás.

Štětec na korektor

Postupem času jsem díky své lenosti a vynalézavosti zjistila, že štětec na korektor není až taková nezbytnost. Je samozřejmě dobré ho mít. čím víc "fluffy" štětec bude, tím jakoby lehčeji se minerální korektor bude nanášet, ale zase dosáhnete tak menšího a ne tak přesného krytí. Korektor můžete nanášet taky bodově hustým, pevným a malým štětečkem, ale pak to chce si s tím trošku víc pohrát. A nebo jste lemry jako já, takže vám bude naprosto stačit do korektoru smočit prstíček, ťupknout na inkriminované místo, trošku rozťupkat a rozetřít... byla jsem k tomu ze začátku celkem skeptická, ale i tato kombinace minerální korektor - vlastní prst funguje docela dobře.

Minerální korektor

A vůbec když se tak bavíme o tom minerálním korektoru... tak si myslím, že možná není ani moc potřeba. Ráda jsem používala žluté minerální korektory pod oči, ale čím starší jsem, tím víc mi to vysušuje oční okolí, takže jsem přesedlala na Crushed Botanicals krémový žlutý korektor. No a pokud jde o normální nedokonalosti na pleti... tak mi většinou postačí jen minerální makeup, který nanesu nejdříve celoplošně štětcem, a pak, když je potřeba, tak přidám makeup i bodově. Neříkám, že minerální korektor je zbytečný, většinou kryje víc než mmu, ale na druhou stranu po takovém korektoru sahám opravdu málokdy.

Fixační sprej

Jedna část mého já považuje tyto věci za naprosto zbytečné, a proto jsem ještě nevyzkoušela nějaký ten Fix+ nebo Urban Decay nebo jiné vyhlášené záležitosti. Ovšem na druhou stranu ty "vody" jsou i užitečné... Pokud si nanesete mmu a přijde vám, že vypadáte trošku přepudrovaně, stačí se přestříkat nějakou tou vodou ve spreji (ať už minerální nebo květinovou nebo speciální fixační), nechat zaschnout, případně po uschnutí můžete vzít znovu štětec a jen tak na prázdno si přejet párkrát obličej... a je dost silná pravděpodobnost, že to pomůže. Tak nějak mi přijde, že květinové vody jsou v tomto lepší než minerálky, ale možná se mi to jenom zdá. Jo ale pokud vypadáte po nanesení mmu fest jako posypaná moukou, tak vám nejspíš ani litr vody nepomůže... to jen tak na okraj.

Sady pro začátečníky

Spousta společností nabízí tzv. sady pro začátečníky, které většinou obsahují několik odstínu makeupu (třeba dva) v menších baleních, k tomu fixační pudr, korektor a nějaké ty štětce (na makeup a na korektor). Z mého pohledu jsou tyto sady užitečné, ale pouze pro někoho, kdo už ví, co chce (a ta sada to obsahuje), a k tomu potřebuje nějaký ten štětec. Jinak mi přijde, že začátečník si vystačí i bez sady a krom toho sady velkých známých společností (Bare Minerals např.) mi přijdou dost předražené. Podle mě začátečník by si měl nejdříve nakoupit více vzorků makeupů ve více odstínech od různých společností (opravdu se ty jednotlivé mmu velmi liší, není prostě jeden druh minerálního makeupu, který prodávají všichni), tak si toho vyzkouší víc a bude vědět, co mu padne. Korektor může zatím vynechat, fixační pudr také, protože přiznejme si to, minerální makeup nejspíš není záležitost masová a pro každého... a je možné, že po několika pokusech zjistíte, že není nad tekutý makeup. Do úplných začátků, možná ani ten štětec potřebovat nebudete, já jsem taky začínala s nějakým náhodným kabuki, co jsem měla doma. Tak k čemu sada za tisíce, že ano.

Pak až si ujasníte, co chcete a v jakém odstínu a s jakými štětci, tak se nejspíše sada vyplatí. Z vlastní zkušenosti vám žádnou nedoporučím, protože jsem žádnou takovou sadu nikdy nekoupila. V Sephoře prodávají sadu Bare Minerals a stojí skoro dva tisíce... Pěknou zkušební sadu nabízí např. Lily Lolo, tedy mně se líbí, ale nevím, jak moc použitelný je ten štětec. Líbí se mi i vzorková sada na Joppa Minerals, ale ta tedy nemá štětec ani jeden. A náhodně jsem projela Etsy a strašně se mi líbí jedna sada (nemám osobně tuto značku vůbec ozkoušenou, takže doporučit vlastně nemůžu), která snad podle obrázků obsahuje ten štětec, co mám doma já. To jsem vám ve výběru sady asi moc nepomohla, že... Tak všeobecně si myslím, že u indies společností se do tisícovky se sadou určitě vejdete, ale stejně mi přijde lepší si vybrat makeup a štětec zvlášť, vlastně ani nevím proč... (Jo a tedy moje rady vyžadují aktivní PayPal, ale tak se konečně seberte a založte si to... dneska už to mají i cvičené opice.)