čtvrtek 27. prosince 2012

Krémy na zimu? Že prý jedině bez vody.

Zima a mrazy se blíží mílovými kroky. Takže je čas na každoroční debatu: zmrzne mi obličej, když budu používat hydratační krémy na bázi vody? Taky vám to zní povědomě? A taky si to myslíte? Že vám na obličeji zmrzne voda v krému a poškodí vaši pleť? Já si to až tak nemyslím, pochybuji, že někdo z nás má vůbec v oblibě si na sebe napatlat tlustou vrstvu vody v krému a pak okamžitě vyrazit do dvacetistupňových mrazů. Přeci jenom krém se nejdřív vsákne, dost často na to přijde nějaký ten makeup, pudr a tak... a navíc ty dvacetistupňový mrazy u nás taky nejsou častá záležitost. Takže já se vody v krému v zimě nebojím a dál se mažu tím samým, čím v létě, maximálně přidám něco hutnějšího, když začnu být suchá. Ale jestli se bojíte, kosmetický průmysl vymyslel skvělou záležitost... pleťové krémy bez vody. No nejspíš to není až takový vynález, myslím, že všechny možné oleje a sádla a másla jsou dost tradiční záležitostí, to až průmyslově vyráběná kosmetika nám to obohatila o vodu. No nic... a popojedem...



Pleťové krémy existují dvojí. Buďto si můžete vybrat něco na bázi vody, to poznáte tak, že kouknete na složení a na prvním (nebo dalším) místě je AQUA, občas to je WATER, někdy krém machruje i s francouzským EAU, ale to poznáte ne. No a nebo si pečlivě vyberete krém, který to slůvko aqua ve složení neobsahuje. Jednoduchý jako facka, jestli se bojíte středoevropských sibiřských mrazů, vody a všech možných dalších následků na své ctihodné pleti, tak potom jste tady správně. A jaké známe krémy bez vody?

MuLondon má už docela pověst. Pokud se zeptáte na omlazení.cz na krém bez vody, je dost pravděpodobné, že ozvěna vám vrátí MuLondon. Nebudu se trapně tajit tím, že i já jsem chtěla vlastnit kousek. Před už nějakou delší dobou jsem v rámci přátelských výměn s jednou čtenářkou získala dva vzorky. A tedy jako nevím, docela riskuji, že mě někdo utluče zmrzlým rampouchem hydratačního krému na bázi vody, ale ... nevidím na tomto krému nic tak skvělého a výjimečného! Tak a řekla jsem to. Je normálně mastný, vsakuje se průměrně dlouho a docela pěkně asi ošetří suchou pleť. Vyzkoušela jsem variantu Hemp (a fakt to voní tak dost podivně, jak nějaký vánoční stromeček z Jamajky) a Růže (voní mi to jako taková trošku najamajkovaná růže). Nakoupíte na mulondon.com, nikdy jsem tam tedy nenakupovala, ale na omlazení.cz o tom mají celé téma a prý v pohodě.


jo a ten konopný MuLondon je zelený, což zase dávám body za zelený krém, ten hned tak někde nepotkáte!


Raw Gaia má taky pověst, především díky Báře a Šminkám, jak jinak, že ano. Vyzkoušela jsem taky ve vzorku, dokonce dvakrát. A krém není špatný, hlavně pokud máte rádi oleje na obličej, tak toto je vlastně olej, chová se to jako olej, teče to jako olej, jenom na první pohled to jako olej moc nevypadá. Ale jakmile z krému naberete, začne to téct všude, rychle se rozpouští a na obličeji to je tradičně olejově mastné. Což mě trošku znervózňuje, kdybych chtěla mít na obličeji olej, tak si namažu olej, ale já chci mastný krém... a můžete si o mně myslet, co chcete, ale olejová mastnota je jiná než krémově-máslová mastnota. Což vlastně o tom krému moc nevypovídá, jen si o mně budete myslet, že jsem švihlá, případně, že by mi někdo měl urychleně švihnout, abych si to srovnala.... tak raději znovu popojedem. Tyhle Raw Gaia krémy mi voní tak nějak pěkně přírodně a čistě, jsou docela mastné, pomalu se vsakují, ale zase jsou výživné a přišly mi i regenerační. Jo a měla jsem dva druhy, ale moc si nejsem jistá které (asi For Her Sons Living Moisturizer a MSM Beauty Cream) a veliké rozdíly jsem mezi nimi neviděla a necítila. Což nejspíš bylo způsobeno tím, že jeden jsem měla minulou zimu a druhý mám až teď. A stejně mi přijde krystal krásy lepší.



Steamcream je taky známý. I když jako je pravda, že možná je víc známější kvůli obalu než kvůli té vodě-nevodě. Ale nevadí, obojí stojí za to, jak ta plechovka (znáte lepší důvod k nákupu krému než plechovku?), tak i to složení. A teď bych nechtěla nikoho uvést v omyl, ale myslím, že Steamcream není stoprocentně přírodní, každopádně obsahuje parabeny. Navíc ani nepatří do tohoto mého seznamu bezvodních krémů (to jen se chci pochlubit tématickou vánoční plechovkou), protože obsahuje vodu. Což je dost divný, vždycky se někdo někde holedbá, že Steamcream je to nejlepší na zimu, protože je zpracovávaný jakože párou (steam) a neředí se vodou. Tak teď nevím, jak si to přebrat. Každopádně, krém je docela super, hlavně skvěle voní jako levandule, rychle se vstřebává, krásně hydratuje, když ho porovnám s ostatními v tomto článku, tak konzistence je spíš lehká a tekutá než hutná nebo olejová. A navíc ta plechovka... no prostě ta plechovka! Steamcream koupíte všude možně, mají ho na Asos, snad i na Feelunique, často ho potkáte i na nějakém českém e-shopu, pokud není zrovna vyprodaný.



Beija-Flor Naturals naopak pověst nemá skoro žádnou. To znám zase beztak jenom já... která jsem opět naletěla na úžasné informace o antioxidantech a tak. A přišlo mi vlastně takové naředěné kakaové máslo. Jasně obsahuje to ještě bůhví co, voda tam není, parabeny tam nejsou, zato tam je takové to super ovoce a tak. Fakt mňamka. Taky to voní superiózně jako čokoláda. A já se toho bojím. Sice jsem to na vlastní kůži nepoznala, ale kakaové máslo je pověstné tím, že ucpává póry. A já se bojím. Tak se tím mažu náhodně, třeba dva dny jo a tři dny ne. Nebo každý druhý den. Nebo týden jo a pak zase ob den. Rozumíme si, ne? Je to docela hutné mastné máslo, které je konzistencí a mastnotou dost podobné krémům od MuLondon, dobře se roztírá, rychle taje a jak byly nedávno ty mrazy, tak jsem tím mazala celou rodinu před odchodem směr ven. Koupíte u Beija-Flor Naturals.



Další možnosti mrazuvzdorných krémů nabízí všechny možné krémy v drogériích a lékárnách (sice většinou vodu obsahují, ale zase jsou přímo určené do studeného počasí, tak teď nevím). Hledejte třeba Avene Cold Cream a okolo. Když nevíte, oddělení dětské kosmetiky to jistí, tam určitě najdete nějaký krém do zimního počasí nebo tak nějak se to většinou jmenuje. Loni jsem měla od Alverde... a fakt dobrý. I když!... předloni jsem měla Avene Cold Cream a to bylo asi lepší. A rok před tím jsme doma měly zase Altermed Baby Winter Cream a ten byl možná horší, ale zase se rychleji vstřebával, takže jsem ho mohla normálně používat i pod makeup.


Když už bezvodní krém máte doma, většinou nastane to dilema "co s tím", případně "kdy s tím". Ono totiž na ráno pod makeup to není právě nejpraktičtější záležitost. Mastným krémům dlouho trvá, než se vstřebají, a dávat si makeup na mastný obličej není právě nápad hodný Nobelovky nebo ceny asociace vizážistů. Možnosti tu jsou:
  • Mastný krém bez vody si necháte jenom na večer a ráno šmrcněte nějaký ten obyčejný krém, který vám vyhovuje, ale který pravděpodobně obsahuje nějakou vodu. Což mi pak uniká smysl krému bez vody, protože po večerní očistě většinou už ven do mrazů nechodím.
  • Pokud na ochraně před mrazem trváte, tak mastný krém nanášejte až na kompletní makeup. Zní to trošku jako blbost, ale funguje to. Vezměte malé množství mastného krému do dlaní, dlaně třete o sebe, abyste krém zahřáli. Pokud máte pocit, že krému je až moc, jednu dlaň někam mázněte (já si mažu krk). Mastné ruce pak jen přiložte na obličej, vrchní mastná vrstva na pleti by vás měla proti mrazu dostatečně ochránit. 
  • Na ráno si pořídíte nějaký lepší a více uživatelsky přívětivý cold cream, který se vyznačuje především krátkou dobou vsaku. Vybírejte v lékárnách a oddělení dětské kosmetiky. Večer si vystačíte s čímkoliv, co máte doma. 
  • Ráno si pořádně počkáte, až se ten mastný krém vstřebá. Urychlit to můžete tím, že se přestříknete květinovou nebo minerální vodou ve spreji... krém se vsákne do pleti rychleji, ovšem takto mi trošku uniká ta pointa použití krému bez vody, když na sebe tu vodu stejně nastříkám. Stříkejte se před nebo po nanesení krému, tak nebo tak to vsakování celkem urychlíte.
  • Nebo se prostě s nějakým zimním krémem moc neobtěžujte a mažte se tím, co vám vyhovuje.

Máte doma krém bez vody? Jakýpak? Jak ho používáte? A co si myslíte o té debatě o mrazu, vodě, krémech a hydrataci?

pátek 7. prosince 2012

Rena Guest Post: Hydrolát není pleťová voda!

Můj první guest post! Ne že bych z toho tedy plánovala dělat pravidelné záležitosti... i když... že by... kdyby... si Rena chtěla ještě vypsat někdy srdéčko... tak možnosti tu jsou! Možná to nevíte, ale Rena je první člověk, kterého jsem poznala osobně díky tomuto blogu. A víte co... ten první vždycky prostě zůstane tím prvním. A tak se tak nějak máme rády, ehm, i když já jsem asi tou první pro ni nebyla... mám takové podezření... Krom toho my dvě máme společného mnohem víc než kosmetiku, netřeba zacházet do bulvárních detailů. Každopádně si dnešní článek užijte, protože i kdyby za pár dnů nastal ten konec světa, tak Rena je prostě na tyhle přírodní, aromaterapeutické a rostlinné věci fakt odborník!  A jen tak pro megakorektnost svůj názor na květinové vody jsem vyjádřila už někdy před půl rokem.

Pozn: do textu jsem nezasahovala, ale připsala jsem tři poznámky, poznáte je podle toho, že jsou kurzívou a řádně označené.



V rámci zachování objektivity a politické korektnosti a harmonie ve vesmíru (a tady na blogu) jsem se trb vnutila s postem o hydrolátech. Jde hlavně o to, že trb je nemá ráda a já je miluju a to, že se máme rády my dvě, dokazuje, že i takto závažný rozkol v hodnotícím systému, lze překonat vzájemným respektem a porozuměním. Třeba si z toho někteří jedinci vezmou příklad.

Hydroláty totiž provází jedno zásadní nepochopení, které je většinou kořenem jejich následného odsouzení jakožto neužitečného a zbytečného mezikroku. Takže, prosím vás, hydrolát NENÍ pleťová voda. Není to ani tonikum a není to ani něco jako „ovoněná voda“, jak jsem se dočetla na jednom poměrně respektovaném blogu.

Hydrolát je vedlejší produkt z výroby esenciálního oleje. Velká část esenciálních olejů se totiž získává parní destilací, což zjednodušeně vypadá tak, že se část rostliny (nebo celá) vaří ve vodě, pára se odchytí, zchladí a tím pádem opět zkapalní. Vzhledem k tomu, že s párou odejdou ty vonné silice, tak se po zkapalnění objeví dvě složky – olej a voda, tedy esenciální olej a hydrolát. Pokud věříte na přenos informací vodou, tak to tím pádem znamená, že zatímco esenciální olej je vlastně původně jen z některých částí rostliny a jde vlastně jen o silice, tak hydrolát těch informací nese daleko víc a obsahuje bioaktivní složky z celé rostliny nebo její destilované části. Sám hydrolát ale žádné silice neobsahuje a proto voní často úplně jinak než daný esenciální olej.

Tady už jistě každý, kdo si někdy přečetl složení jakékoliv pleťové vody, chápe, že se prostě jedná o zásadně jiné produkty, přestože se v zásadě může místo pleťové vody použít - záleží na tom, co od tohoto kroku čekáte.

Já mám do dnešního dne vyzkoušené tři druhy hydrolátů, protože se trochu bojím moc experimentovat a vybírám si je podle toho, jestli mi je daná rostlina čichově sympatická a jestli mám chuť si ji dávat na pleť. Z toho důvodu se třeba stále neúspěšně odhodlávám vyzkoušet tymián – v jídle ho miluju, ale přijde mi až moc agresivní na to, abych ho chtěla na obličej. Takže zatím zůstávám u trojice růže-levandule-heřmánek.

pozn. trb: tak heřmánkovou vodu jsem nikdy nezkoušela, ale s levandulí a růží nějaké ty zkušenosti mám


Co se týče použití, tak za sebe můžu říct, že to je snad nejuniverzálnější věc z celého mého kosmetického arzenálu. Pokusím se vzpomenout si na všechny případy
  • Místo pleťové vody, pokud chci pleť pouze zklidnit a dodat vlhkost (třeba po použití více vysušujícího čističe)
  • Po pleťové vodě jakoby místo séra
  • Před použitím přírodních krémů a olejů
  • Po použití přírodních krémů a olejů (v obou případech se krém lépe vstřebává)
  • Pro zklidnění po použití pleťové masky
  • Místo nočního krému
  • Pro osvěžení pleti během dne
  • Do vlasů pro oživení
  • Přestříknutí makeupu
  • Míchání s práškovými maskami
A proč bych nemohla, minimálně v některých případech, použít se stejným úspěchem normální nebo termální vodu ve spreji? Pominu fakt, že některé termální vody jsou o dost dražší než hydroláty, protože třeba u Nobilisu je seženete do 200 Kč za 200 ml a to třeba Avene rozhodně nestojí. Takže - voda nic nezklidní a navíc vysuší a nemá žádnou přidanou hodnotu (termální budiž). Takže stříkat na sebe třeba po masce vodu je na nic. Místo nočního krému je vám voda samozřejmě taky na nic. Dejme tomu přes ten makeup, ale pokud máte mastnou pleť nebo T-zónu, tak ta voda má opačný efekt, na chvíli to sice vypadá dobře, ale tím, že pleť vysuší, se pak lesknete o to víc. To se vám s hydrolátem nestane. Do vlasů, budiž, ale pokud máte suché konce a mastné kořínky, tak stříkat si do neumytých vlasů vodu pro oživení mi nepřijde – z vlastní zkušenosti – jako nejlepší nápad.

A teď k tomu, co mám vyzkoušené:

Růže
Asi jediný hydrolát, který fakt voní, ovšem pozor, každý voní jinak, podle použitého druhu růží, kvality a tak. Ale obecně se dá říct, že pokud nemáte k růžím averzi, tak vám bude vonět asi většina. Já vyzkoušela tři značky (Raw Gaia, Purity Vision a Ayuuri Natural). Velké cenové rozpětí, učinky jsem ale zaznamenala podobné. Kromě jemného zklidnění a příjemné vůně mi růže nic moc nedělá, mám ji ráda, ale je to asi tak jako když použijete krém, po kterém máte pleť „normální“ – hydratovanou, klidnou a tak, ale jaksi nic navíc.
pozn. trb: květinová voda růže mi jakože fakt nevoní, alespoň ty dvě, které jsem vyzkoušela (Saloos, Bulgarska Rosa), ovšem averzi k růžím u sebe nepozoruji... zatím.

Levandule
To je moje bylina numero uno, miluju na ní úplně všechno, takže je jasné, že i hydrolát. Který ovšem vůbec nevoní jako levandule, spíš jako seno nebo tak něco. Docela jsem si musela zvykat, ale prostě mojí pleti dělá vážně dobře, vypadá líp, svěžeji, všechno se líp hojí a prostě je tak nějak zdravější. Když ho nemám, fakt mi chybí. Vyzkoušeno mám od Nobilis Tilia.
pozn. trb: potvrzuji, pokud květinovou vodu, tak levanduli, ta alespoň něco dělá... ale stejně mi to přijde dost zbytečný.

Heřmánek
Taky Nobilis. Používám přírodní kosmetiku hodně dlouho, takže si myslím, že snesu dost, ale toto fakt strašně smrdí, já vám ani nebudu psát, co mi to připomíná (ne, hovno to není, to by mi možná vadilo i míň) a fakt jsem vážně uvažovala o tom, že to vyhodim. Ale protože jsem spořivá a heřmánek jako bylinu mám hrozně ráda, tak jsem se překonala a asi po 14 dnech se mi přestalo navalovat. Ale dávala jsem to všude možně, jen aby to bylo už pryč. Účinkem to je někde na pomezí růže a levandule, ale přes ten smrad se nepřenesu a navíc mi přijde (což by bylo i logické, když je to heřmánek), že trochu vysušuje a to já zas až nepotřebuju. Ale doporučuje se i pro nejmenší děti a můj dvouletý syn ho má moc rád, takže každý to asi cítí trochu jinak.

Nechci žádné odpůrce květových vod přesvědčovat k používání, ale měla jsem vnitřní potřebu napravit křivdu, které se hydrolátům děje tím, že bývají označovány jako pleťová voda a tím pádem odsouzeny jako něco naprosto nepoužitelného. Připomíná mi to jednu historku z parfumerie – v tom roce vyšla L’eau par Kenzo, což byla první z těchto „vod“, aspoň pokud vím a rozhodně první na našem trhu. No a informovaná paní prodavačka to dávala očichat jakožto novinku nějakým dvěma zákaznicím. Zákaznicím se ale zdálo, že to nějak moc nevoní a že nic necítí. A paní prodavačka na to : „no, však ona je to voda, se to tak i jmenuje“. A ty divné paní si 50ml vody za 1500 nechtěly koupit nebo co…



pondělí 3. prosince 2012

Elizabeth Arden: Eight Hour Cream Skin Protectant

* dostala jsem a teď už tomu můžeme snad říkat i Rena-swap




Nesnáším konzistenci tohoto krému. Ono se stačí podívat na složení :

Petrolatum 56.8%, Lanolin, Mineral Oil, Fragrance, Salicylic Acid, Propylparaben, Castor Oil, Corn Oil, Tocopherol, BHT, Iron Oxides

... jo jasně, prostě naředěná obarvená vazelína. Taky se to jako vazelína chová, sedí to na pleti, nevsakuje se to, je to mastné, ulepené, ještěže na rozdíl od vazelíny 8hour cream docela pěkně voní. Zbytek toho složení taky nic moc. Lanolin... ten je asi zodpovědný z větší části za barvu a taky za to nevsakování. K tomu nějaký ten minerální olej, paraben, trošku rostlinných olejů, antioxidant (BHT) a iron oxides, což tedy moc netuším, proč a k čemu tam ty oxidy želez-ný -natý -itý - ičitý... co já vím jaký jsou. Jedinou zajímavou složkou je vlastně kyselina salicylová a tocopherol, které je právě odpovědné za ty proklamované hojící účinky.




A ono to fakt funguje. K mému překvapení výsledky jsou viditelné. Stačí nanést večer a ráno se budím s novou kůží. Tedy s úplně novou ne, ale prokazatelně hezčí. Bohužel se nedokážu přenést přes tu konzistenci krému a nemůžu ho používat jako noční krém. Nezvládnu jít spát s tím mastným, ulepeným ksichtíkem... takže používám 8hour jenom jako večerní masku. Nanesu, nechám tak dlouho, jak to snesu, někdy i pár hodin, před spaním umyji a namažu něčím normálnějším. Ráno pak mám pleť sjednocenější, jakékoliv boláčky jsou zahojenější, suchých šupinek ubylo nebo se úplně ztratily, prostě jsem kočka jedna radost.




Kdysi dávno Dejnička chtěla, abych srovnala jednotlivé cica-krémy z lékárny. Měla jsem v plánu jí na to napsat celý článek, ale z různých důvodů (lenost - lenost - megalenost) jsem se k tomu zatím nedostala, tak alespoň takto. Pokud bych měla seřadit tyto krémy podle svého nejlepšího svědomí, šlo by to asi takto:
  • na posledním místě Bioderma Cicabio: nejsem si tak úplně jistá, jestli je na posledním místě zaslouženě, protože jsem měla jenom trošku vymačkané v lékárně do kelímku, výsledky snad nějaké má, ale docela malé a navíc... na pleti se mi drolila, konzistence byla docela dobrá, ale prostě se mi sama odrolila během pár hodin a pokud jsem Biodermu použila bodově, tak to bylo vidět, kde je namazáno.
  • hned potom La Roche-Posay Cicaplast: nesnáším jeho konzistenci, lepivá, hnusná, silikonová, výsledky má docela malé... myslím, že by klidně v mém hodnocení mohl být až na posledním místě, kdybych tu Biodermu vyzkoušela pořádně?
  • na vrcholu pak sedí Avene Cicalfate: hodně lidí si stěžuje na jeho konzistenci, že je mastný, hustý a hutný, mně naopak vyhovuje, mám pocit, že jsem se opravdu namazala něčím lepším (když jsem byla mladší, strašně ráda jsem se mazala prostě hustou vrstvou indulony a říkala si, jak se ta moje pleť má... tak tohle je něco podobného) a hlavně? s Cicalfate jsem opravdu viděla výsledky, pamatuji si dobu, kdy jsem ho používala po MoM od Lush a ráno jsem se budila s novou pletí, prostě zázrak.

Tak 8hour je stejně dobrý jako Cicalfate, jen ta konzistence mu to trošku kazí. Možná je i lepší, možná mi paměť Cicalfate maluje k lepšímu (už dva roky jsem ho nepoužila), možná bych měla zajít do lékárny a zase to prubnout. Zatím si ale vystačím s 8hour.

středa 7. listopadu 2012

Benefit: rozjasňovače

Shodou vesmírných náhod se mi doma sešel výběr rozjasňovačů od Benefitu. Je tedy pravda, že ke konci jsem vesmíru trošku pomohla a řekla jsem si o vzorek v Sephoře. To abych měla všechny fazolky (no jo, já vím, trapná asociace) pěkně pohromadě. Chybí mi jedině Watt's Up!, ale zase paní v Sephoře mi urputně tvrdila, že to je úplně to samé jako Sun Beam jen v tuhé formě, podle ukázky na ruce to tak taky vypadalo, takže popojedem.


Nutno podotknout, že benefití rozjasňovače jsou legendy. O těch snad každý říká jen samé dobré věci. Co každý... každý, ať si říká cokoliv, ale o Benefit rozjasňovačích mluví v superlativech samé superblogerky. A úporně hledají levnější náhradu, ať už v regálech essence nebo kdekoliv jinde. Takže co... takže z toho jasně plyne, že to musí být bomba. Nebudu vám lhát, i já jsem po nich toužila. Strašně a moc. Až jsem nakonec neodolala a koupila si High Beam v cestovním balením. Ve výsledku ho skoro vůbec nepoužívám (u mě doma prostě e.l.f. SFW rulez), ale překonala jsem se a odstíny jsem vám alespoň nafotila.

High Beam
Po vysokém paprsku jsem toužila. Nebo toužila... není to úplně správný výraz, spíš jako jediný mě barevně z nabídky Benefitu oslovil. Teď mě poznamenaly různé rozjasňovače jiných značek, takže se mi nepodlamují kolena, jen co paprsek zahlédnu, ale i tak si myslím, že toto je nejuniverzálnější rozjasňovač, který by měla vlastnit každá. Barva je taková stříbřitě narůžovělá, rozetřená až bílá s fajnově decentními odlesky.

Moon Beam
Před měsíčním paprskem jsem měla naopak vždycky respekt. Ono to totiž vypadá žlutě. Trošku divný, protože měsíc jsem žlutý nikdy neviděla, ale budiž. Ale teď už se nebojím, protože tento měsíc trošku klame tělem a ve výsledku úplně nakonec je růžový. Čárymáry fuk, to jsem nečekala, v současné době je Moon Beam jedinou variantou, u které bych zvažovala nákup plného balení. Tedy v případě, že se mi někdy povede spotřebovat toho půl litru rozjasňovačů, co mám doma.

Girl Meets Pearl
Holka z Perlové (i když nemyslím, že zrovna na toto Benefit narážel, když vymýšlel ty svoje cool názvy) taky klame tělem. Ona je totiž růžová, a pak najednou je žlutá. Takový reverzní Měsíc. Balení je tak vtipné, až jsem ho nepochopila. Klasická tuba, kde otáčíte spodek balení a na druhé straně by mělo něco vylézt. Ale neleze... a tak pořád otáčím a otáčím, přijde mi to dost divné, ale budiž, až mě napadne se prstem dotknout té mřížky, ze které by to mělo lézt. A tím pidi tlakem najednou z mřížky vyleze obrovské množství rozjasňovače, který mám všude. Pravdivá historka, která se opravdu stala. Od té doby si dávám pozor a vlastně pohoda. Rozjasnění je hodně jemné, myslím, že Benefit snad Holku doporučuje jako rozjasňující bázi nebo na míchání s makeupem, což nakonec proč ne, ale z míchání makeupu s čímkoliv jsem asi už vyrostla (aneb od té doby, co používám BB krémy, tak to není potřeba). Při použití na celý obličej a po překrytí makeupem to ale nevypadá špatně, při použití na lokální rozjasnění je efekt hodně jemný.

Sun Beam
Abych se přiznala, tak tento odstín se mi moc nelíbí. Problémem je to, že je na mně barva vidět. A ta barva je taková zlatě bronzová, což není můj oblíbený styl. Využití to pro mě má pouze několik týdnů v létě. A navíc zrovna u tohoto odstínu vidím ty třpytečky asi nejvíc. Viděla jsem je, když jsem si matlala Sun Beam na ruku v obchodě, viděla jsem je, když jsem doma rozbalila ten vzorek, a vidím je i teď na obličeji, když nejsem líná a vytáhnu zrcátko. Tento odstín je u mě propadák.


Vlastně tak celkově děkuji moc všem zúčastněným (Reně za Girl Meets Pearl, Levanduli za vzorek Moon Beam, neznámé prodavačce v Sephoře na Arkádách za vzorek Sun Beam a svojí peněžence za malé balení High Beam), jako Benefit rozjasňovače jsou asi super, minimálně High Beam a Moon Beam, ale já už plné balení určitě potřebovat nebudu. Aneb viděla jsem, zkusila jsem a je čas se posunout dál... Pokud vy potřebujete, tak doporučuji spíš Moon Beam, protože jeho efekt je originálnější než u High Beam. Ovšem jestli jste stará konzerva, tak High Beam špatný není... fakt ne.

úterý 25. září 2012

Zapečené linky

Tak na úvod si něco ujasněme... toto není recenze. Ve svém bláhovém okouzlení zapečenými linkami jsem právě ve fázi hromadného nakupování. A tak mám doma linky černé, modré, zelené a hnědé od tří různých výrobců (jedny jsou dokonce přírodní) a pořád se tak nějak nemůžu rozhodnout, které jsou lepší. Asi to zatím uzavřeme s tím, že všechny stojí za to, a povíme si pohádku o tom, co je na zapečených linkách tak skvělé a čím jsou vlastně tak odlišné.



Jsou zapečené. Takže asi něco vydrží, mají delší dobu trvanlivosti a nemůžou vyschnout. Nebo jako můžou vyschnout, když je namočíte, ale to tak nějak patří ke koloritu hry a není to ničemu na obtíž.

Na sucho si s tím moc nezakreslíte. Nevím proč jsem si významnou část svého kosmetického života myslela, že zapečené linky jsou jenom luxusně pojmenované stíny. Stíny na mokro používám jako linky hodně často... a fakt to není to samé. Voda smíchaná se stíny je vlastně spíš taková hmota tekutějšího rázu... zapečené linky smíchané s vodou je úžasně pigmentovaná tekutina, transformace směr tekuté linky je víc než zřejmá. A hlavně, když jsou zapečené linky suché, tak z nich nějakou tu pigmentaci nevytřískáte ani důraznou domluvou.



Zapečené linky si nanáším vlastním štětcem, což pro mě je neskonalá výhoda, často si se štětečkem přibaleném k tekutým linkách nerozumím. Kdežto tady si můžu vybrat... zkosený, se špičkou, rovný... to, jaký použiji tvar štětce, je na mně a ne na výrobci linek.

A jak takovou zapečenou linku používám? Namočím štěteček, pošmrdlám linky, voda se obarví, podle toho jak moc tekutou (to pak přidám trošku vody) nebo hustě pigmentovanou (to nechám vodu spíš vsáknout a pak teprve nabírám barvu) chci, tak reguluji přísun vody. Kromě vody můžete použít tzv. sealer, což je speciální tekutina pro vytvoření linky z čehokoliv (sealer prodává Illamasqua nebo Inglot a určitě i jiné značky, já po tom nikdy moc nepátrala), možná je lepší dělat si linky se sealerem, protože potom jsou i voděodolné...


Jestli pořád nevíte, jak na to, tak Borůvka k tomu nedávno natočila velmi názorné video, které prozradí vše. Já si ty linky sice dělám zkoseným štětečkem a zatím doluji jenom jedno ložisko, ale jinak je to úplně to samé.

Tak tenkou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak dokonalou mezilinku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak přesnou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tečka. Domluvila jsem. Nemám co dodat.

moc se mi líbí ten přirozený efekt linky-nelinky-mezilinky-bezřasenky.
o nějakém tom full-effect-eye si pohádku povíme třeba příště

středa 5. září 2012

Zapletené copy, zn. vodorovně

Abych řekla pravdu, copy mě nikdy moc nebraly. Přišly mi takové zastaralé, navíc mi kdosi řekl (kdysi když mi bylo patnáct), že s copem vypadám jak Božena Němcová... No a Božena Němcová není zrovna sex- ani jiný symbol, kterému byste se chtěly v patnácti podobat. Takže... děkuji... nic pro mě.

Copům vlastně začínám přicházet na chuť až teď. Nejdřív tady byl fakt, že moje stále delší a hustší vlasy nebyly vhodné pro culíky, bolela mě z toho hlavy a stejně mi culík nedržel. Ukázalo se, že jednoduchý cop je dostačujícím řešením. A taky jsem poprvé zahlédla cop zapletený vodorovně. Kdysi dávno jsem ho viděla v Lipstick Jungle seriálu (nepamatuji si vůbec, který díl, byl to některý mezi posledními - ten cop byl obrácený francouzský zapletený od ucha k uchu) a řeknu vám, že to vypadalo úžasně. Problém ovšem je, že mi takto udělaný cop moc nedrží a většinou z toho vyleze cop nakřivo (ten skoro až právě teď velmi populární z Hunger Game, jo a takový se mi moc nelíbí).

Postup: Tajemství takového copu jsou tři. Za prvé musíte zaplétat prameny dospodu, tak vznikne ten obrácený efekt. A za druhé je lepší zaplétat nejdříve spodní pramen (na mojí ukázce to tak není, asi jsem zapomněla), pak mi cop lépe drží ve vodorovné poloze. Třetím minitajemstvím je fakt, že vlasy přidávám k prostřednímu pramenu, přijde mi, že pak ten cop ještě lépe drží vodorovně. Stejně si ale musím vypomoci sponkami a cop mi prostě takto držet nebude asi nikdy. Pokud někdo znáte fígl, jak to udržet rovně, tak mi to prozraďte, jinak já asi s tímto copem končím. (Na obrázku mám konec jen tak zamotaný do drdůlku, mám hodně sestříhané vlasy, takže ten konečný volný cop nevypadá moc dobře)


Trošku víc rovně mi to vyjde, když dělám cop od jednoho ucha zapletený jen ze dvou pramenů a u druhého ucha z toho udělám normální cop ze tří pramenů. Ale pořád to není ono a přesně, co bych si představovala.

Postup: U jednoho ucha si oddělte dva prameny, ty zaplétejte směrem ke druhému uchu. U druhého ucha použijte zbývající vlasy (z předušní zóny) jako třetí pramen do obyčejného copu.


A tak mou nejoblíbenější variantou se stal zapletený rybí cop, který možná ze začátku vypadá dost divně, taky jde šikmo přes celou hlavu, ale během několika desítek minut si ty vlasy posedají a sklouznou dolů, pěkně se sformují na temeni hlavy a vyjde z toho takový uvolněnější styl, který mě zatím neomrzel.

Postup: Úplně nahoře hlavy někde nad uchem oddělte dva malé prameny vlasů. Pleťte rybí cop, jen vlasy nepřekládejte z jednoho pramenu na druhý, ale přibírejte vlasy z okolí. Tak pokračujte kolem ucha, na týlu zabočte doprava/doleva (podle toho, z které jdete strany), až vám u druhého ucha dojdou vlasy, tak pokračujte normálním rybím copem. Upravte vlasy do požadovaného tvaru. Plete se to docela těžko, je to piplačka, trvá to dlouho a bolí mě z toho většinou ruce... ale ten efekt mi za to stojí.



Postupy jsou psané pro pokročilé, pokud jste cokoliv z toho nepochopily (třeba francouzský cop, zaplétání, rybí cop, cop ze dvou pramenů), asi spíše konzultujte YouTube. Třeba Petra určitě dělala tutorialy na různé zapletené a francouzské a obrácené copy...

úterý 29. května 2012

Minerální makeup pro začátečníky

Začít s minerálním makeupem je trošku náročnější. Potřebujete si určit správně odstín, potřebujete nějaké ty štětce a nějakou tu jakoustakous praxi při nanášení. Jak přesně nanáším minerální makeup, jsem článek už psala, tento článek je spíš věnovaný okolním záležitostem.



Potřebujete ten správný krém
Poprvé jsem použila mmu v létě. A bylo to bezvadné, tak jsem se tak postupně prominerálněmakeupovala přes léto a přišel podzim... a pak zima. Měla jsem trošku pocit, že mě mmu stahuje, takže jsem si myslela, že to vyřeším pořádným hutným krémem pod makeup, myslím, že jsem tenkrát použila Avéne Coldcream. No to jsem tenkrát dopadla, makeup se tak jako propojil s tou mastnotou a vytvořil mapovitý povrch s pórovitými nížinami. Minerální makeup je nejlepší nanášet na suchou odmaštěnou pleť. Jestli máte jen lehký krém, který se okamžitě vsakuje, tak není problém. Pokud používáte hutnější krém, budete muset počkat, až se krém pořádně vstřebá. Mně třeba pomáhá přestříkat se květinovou vodou, ono to tak jako zredukuje mastnotu krému, který se rychleji vsákne, a minerální makeup se mnohem lépe nanáší. Nebo můžete použít nějakou minerální pudrovou bázi. Přijde mi, že klasické silikonové báze (Dermacol a spol) si s mmu až tak nerozumí.

Potřebujete štětec
Nejlepší je hustý, na rovno střižený štětec. Hustý - to aby nesežral moc makeupu. A rovný - to aby se to lépe nanášelo. A taky mi víc vyhovuje syntetický. Já používám úplně ten mini kabuki od The All Natural Face, ale zahlédla jsem ten samý (nejspíš) i u jiných indies společností. Mám ho asi už třetí rok a vypadá jako nový (tedy když je umytý), je syntetický, strašně jemný, opravdu hodně hustý, postupem času jsem zjistila, že mi vyhovuje i ta malá rukojeť, stačí mi tak minimální množství makeupu, protože na štětec můžu hodně tlačit. Tady ty flat top kabuki koupíte snad všude, Sigma má, EDM má, Coastal Scents určitě taky má. Znám ale lidi, kterým vyhovuje i normální kulatý kabuki. A někomu vyhovuje klasický stippling brush, což si tedy já osobně nedovedu představit, zkoušela jsem jednou a znovu to už zkoušet nebudu.



Štětec pravidelně čistěte
Je to trošku ošidná záležitost. Ono totiž čím déle ten štětec používáte, tím lépe maluje. Štětec je jakoby nacucaný makeupem a pak ani nepotřebujete tolik makeupu přímo z kelímku, vlastně se můžete namalovat jenom štětcem. Jenomže čím déle štětec používáte, tím více je v něm baktérií a nečistot a vůbec. Takže... záleží na vás.

Štětec na korektor
Postupem času jsem díky své lenosti a vynalézavosti zjistila, že štětec na korektor není až taková nezbytnost. Je samozřejmě dobré ho mít. čím víc "fluffy" štětec bude, tím jakoby lehčeji se minerální korektor bude nanášet, ale zase dosáhnete tak menšího a ne tak přesného krytí. Korektor můžete nanášet taky bodově hustým, pevným a malým štětečkem, ale pak to chce si s tím trošku víc pohrát. A nebo jste lemry jako já, takže vám bude naprosto stačit do korektoru smočit prstíček, ťupknout na inkriminované místo, trošku rozťupkat a rozetřít... byla jsem k tomu ze začátku celkem skeptická, ale i tato kombinace minerální korektor - vlastní prst funguje docela dobře.

Minerální korektor
A vůbec když se tak bavíme o tom minerálním korektoru... tak si myslím, že možná není ani moc potřeba. Ráda jsem používala žluté minerální korektory pod oči, ale čím starší jsem, tím víc mi to vysušuje oční okolí, takže jsem přesedlala na Crushed Botanicals krémový žlutý korektor. No a pokud jde o normální nedokonalosti na pleti... tak mi většinou postačí jen minerální makeup, který nanesu nejdříve celoplošně štětcem, a pak, když je potřeba, tak přidám makeup i bodově. Neříkám, že minerální korektor je zbytečný, většinou kryje víc než mmu, ale na druhou stranu po takovém korektoru sahám opravdu málokdy.



Fixační sprej
Jedna část mého já považuje tyto věci za naprosto zbytečné, a proto jsem ještě nevyzkoušela nějaký ten Fix+ nebo Urban Decay nebo jiné vyhlášené záležitosti. Ovšem na druhou stranu ty "vody" jsou i užitečné... Pokud si nanesete mmu a přijde vám, že vypadáte trošku přepudrovaně, stačí se přestříkat nějakou tou vodou ve spreji (ať už minerální nebo květinovou nebo speciální fixační), nechat zaschnout, případně po uschnutí můžete vzít znovu štětec a jen tak na prázdno si přejet párkrát obličej... a je dost silná pravděpodobnost, že to pomůže. Tak nějak mi přijde, že květinové vody jsou v tomto lepší než minerálky, ale možná se mi to jenom zdá. Jo ale pokud vypadáte po nanesení mmu fest jako posypaná moukou, tak vám nejspíš ani litr vody nepomůže... to jen tak na okraj.

Sady pro začátečníky
Spousta společností nabízí tzv. sady pro začátečníky, které většinou obsahují několik odstínu makeupu (třeba dva) v menších baleních, k tomu fixační pudr, korektor a nějaké ty štětce (na makeup a na korektor). Z mého pohledu jsou tyto sady užitečné, ale pouze pro někoho, kdo už ví, co chce (a ta sada to obsahuje), a k tomu potřebuje nějaký ten štětec. Jinak mi přijde, že začátečník si vystačí i bez sady a krom toho sady velkých známých společností (Bare Minerals např.) mi přijdou dost předražené. Podle mě začátečník by si měl nejdříve nakoupit více vzorků makeupů ve více odstínech od různých společností (opravdu se ty jednotlivé mmu velmi liší, není prostě jeden druh minerálního makeupu, který prodávají všichni), tak si toho vyzkouší víc a bude vědět, co mu padne. Korektor může zatím vynechat, fixační pudr také, protože přiznejme si to, minerální makeup nejspíš není záležitost masová a pro každého... a je možné, že po několika pokusech zjistíte, že není nad tekutý makeup. Do úplných začátků, možná ani ten štětec potřebovat nebudete, já jsem taky začínala s nějakým náhodným kabuki, co jsem měla doma. Tak k čemu sada za tisíce, že ano.
Pak až si ujasníte, co chcete a v jakém odstínu a s jakými štětci, tak se nejspíše sada vyplatí. Z vlastní zkušenosti vám žádnou nedoporučím, protože jsem žádnou takovou sadu nikdy nekoupila. V Sephoře prodávají sadu Bare Minerals a stojí skoro dva tisíce... Pěknou zkušební sadu nabízí např. Lily Lolo, tedy mně se líbí, ale nevím, jak moc použitelný je ten štětec. Líbí se mi i vzorková sada na Joppa Minerals, ale ta tedy nemá štětec ani jeden. A náhodně jsem projela Etsy a strašně se mi líbí jedna sada (nemám osobně tuto značku vůbec ozkoušenou, takže doporučit vlastně nemůžu), která snad podle obrázků obsahuje ten štětec, co mám doma já. To jsem vám ve výběru sady asi moc nepomohla, že... Tak všeobecně si myslím, že u indies společností se do tisícovky se sadou určitě vejdete, ale stejně mi přijde lepší si vybrat makeup a štětec zvlášť, vlastně ani nevím proč... (Jo a tedy moje rady vyžadují aktivní PayPal, ale tak se konečně seberte a založte si to... dneska už to mají i cvičené opice.)


úterý 22. května 2012

Uzlíkový drdol

Moje účesové příspěvky jsou neskutečně populární na Google. Ani vám nebudu počítat, kolik lidí na blog přijde, protože potřebuje vědět "jak udělat drdol na hlavě". Sice nevím, kde jinde by ten drdol chtěl někdo dělat, ale tak budiž... drdol na hlavě udělat umím. Chtěla jsem si opět nastřádat těch drdolů víc (alespoň tři), ale nepovedlo se, buďto se mi nechtělo fotit nebo se to vyfotilo divně... takže dneska je to jenom o uzlíkovém drdolu. A nejspíš je to na dlouho dobu poslední účesový příspěvek, protože jsem se nechala ostříhat... A to zas byla akce, vám povím. Nejdřív jsem byla před zrcadlem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla nechat ostříhat a ono to vypadalo, že ostříhaná moc nejsem. Ale hair stylista Jirka pořád stříhal a stříhal, bylo to poprvé, co mě někdo stříhal hodinu, až jsem se podívala na zem a tam vlasů jak vlny ze stáda ovcí. Pak jsem si prohrábla vlasy a... já mám najednou na hlavě jenom polovinu vlasů. Ještě si nejsem úplně jistá, jestli se mi to líbí, je bezva, že si můžu konečně udělat culík a že mě z vlasů nebolí hlava... no ale pořádný drdol si asi delší dobu neudělám, spíš jen takový pidi drdůlek.

Drdol z uzlíků jsem si začala dělat naprosto náhodně. Byla jsem totiž zvyknutá si takto motat na spaní vlasy, když si pohodlně upevníte pérka, tak se v tom spí tak, že to ani nepoznáte. A ráno je výsledkem účes retro třicátých let. Ty uzlíky se taky nejlíp motají, když jsou vlasy mokré, takže večer jsem umyla vlasy, nechala proschnout, zamotala a ráno jsem se probudila glamour. A pak jsem se jednou podívala pořádně do zrcadla a zjistila jsem, že vlastně to vůbec nevypadá s těmi uzlíky špatně. A tak čas od času, když mám čas a vlasy si myji až ráno, uzlíky namotám, nosím celý den, pak v nich i spím a ještě se druhý den probudím se sexy vlnami... takové dva v jednom. Nejvhodnější délka na tento typ účesu mi přišla, že je delší mikádo, prostě vlasy někam maximálně po ramena. To se to pak motá lehce a logicky, stačí jeden uzlík a zasponkovat. Já už mám teď vlasy někam po lopatky (tedy měla jsem před tím velkým stříháním), takže musím trošku špekulovat a občas musím udělat ty uzlíky i dva. Dá to sice víc práce, ale zase to vypadá docela pěkně.


Jak motat uzlíky? Představte si, jak byste udělali uzlík na laně. Nemyslím ten způsob, kdy vezmete dva konce a svážete do uzlu. To ne. Myslím to, jak vezmete lano, uděláte smyčku a jeden konec tou smyčkou protáhnete, utáhnete a je to. Tak takto uděláte smyčku z pramenu vlasů, protáhnete konečky smyčkou a konečky zasponkujete, pokud máte vlasy delší jako já, můžete udělat dva uzlíky, tedy další smyčku a konce opět protáhnout. Nebo ty konce jen omotejte kolem a někde zasponkujte. Na fotce to mám sponkované docela halabala... jde to udělat i pořádně, takže sponky nebudou vůbec vidět.

Jinak uzlíkový drdol můžete udělat i barevně.

A vzkaz pro Verunku... tak toto je to, co jsi viděla na živo.

středa 16. května 2012

Minerální makeup: pravdy a fámy

Minerální makeup nekryje. FÁMA
Tuto větu z úst nikdy nevypustí někdo, kdo zkusil minerální makeup... jakože ten "pravý" minerální makeup. Naopak to velmi často říkají odbornice, které mají vyzkoušené drogérkové verze minerálního makeupu. Hodně krycí mmu jsou: Lumiere (nejvíc kryje Flawless Face, ale i další formy nejsou marné), Lucy Minerals (zkoušela jsem jenom verzi Light, která by měla krýt méně než ta druhá verze... a ta Light kryla tak jako že fakt fest hodně), EDM (intensive base), Lily Lolo mi taky přišel docela krycí... 

Není rozdíl mezi minerálním makeupem a běžným sypkým pudrem. FÁMA
Samozřejmě, že je tam rozdíl, mmu je krycí, běžný fixační pudr většinou ne až tak moc a nejlepší jsou stejně fixační pudry transparentní. Většina výrobců minerální kosmetiky má v nabídce jak mmu, tak fixační pudr, takže rozdíly tam asi nějaké budou. 

Minerální makeup vysušuje. Spíše FÁMA
Pokud najdete ten správný mmu, tak vás vysušovat nebude. Když si vezmeme například EDM, tak jejich intensive a matte base mě celkem na obličeji tahají, zatímco se semi-matte a original glo base problém nemám. Ani při dlouhodobém použití.

Minerální makeup není vhodný pro suchou pleť. Asi nejspíš PRAVDA
Dost těžko se mi to posuzuje, nemám suchou pleť a viz odstavec výše mě mmu nevysušuje. Ale pokud mám na obličeji nějaké šupinky, tak většinou mi je minerální makeup jen zvýrazní. Ale na internetu je spousta názorů, že se správným krémem je možné použít minerální makeup i u suché pleti. Podle všeho to chce hledat a najít ten správný krém a správný makeup... není ale jednodušší prostě použít BB krém?

Pod minerální makeup je dobré se pořádně namazat. PRAVDA i FÁMA
Záleží na tom, co myslíte tím namazat. Je dobré se namazat hydratačním krémem, který pleť připraví na makeup. Ovšem jestli namazat myslíte: vzít něco hodně mastného (vazelínu, Indulonu) a pořádně se promastit, aby mě ten minerální makeup nepřesušil... tak potom vám to spíš nedoporučuji. Minerální makeup bude na mastném podkladu vypadat strašně a hlavně vám nepůjde ani pořádně nanést, bude to mapovat a vůbec to nebude vypadat pěkně (ozkoušené na vlastní obličej).

Pod minerální makeup je lepší použít minerální bázi. FÁMA možná někdy PRAVDA? (třeba jsem zatím jen nenašla tu pravou bázi...)
Mně drží mmu i na normálním krému, pokud se namažu nějakým lehkým hydratačním krémem a nechám ho dostatečně vstřebat, nemám problém. Zkoušela jsem kdysi i experimentovat s minerálními bázemi (těmi sypkými), ale nepoznala jsem žádný rozdíl, spíš mi to přišlo zdlouhavé a náročné na čas minerální báze - minerální makeup - minerální fixační pudr, to jsou tři kroky, podle mě naprosto zbytečné, nejdříve jsem vypustila fixační pudr a nepoznala jsem rozdíl, pak jsem vynechala bázi a taky jsem to na konečném výsledku nepoznala. Podle mě klasické silikonové báze (Dermacol a spol) nejsou pod mmu vhodné, jsou takové trošku ulepené, ale možná někomu budou vyhovovat. A např. Bare Minerals vyrábí tekutou bázi pod mmu, zkoušela jsem ji na ruku v Sephoře a nebylo to vůbec špatné. Občas použiji pod mmu Transparentní makeup od alverde, není to nutnost, ale když už to doma mám, tak pod minerálním makeupem to nevypadá špatně (a bohužel pod normálním makeupem to špatně vypadá, protože se alverde drolí). Ale asi to bude hodně individuální, protože na mně mmu opravdu drží minimálně od rána do večera, případně až do noci, báze by možná trvanlivost ještě prodloužila třeba do rána nebo do druhého večera, ale dost těžko to poznat, když se večer odlíčím, že ano. 

Minerální makeup je nejlepší kombinovat s pudrovým rozjasňovačem a pudrovou tvářenkou a nejlépe taky minerálními. FÁMA
Taky jsem si to kdysi myslela. Logicky, přece si nebudu matlat nějaké krémové formy na krásně hladkou přepudrovanou tvářičku. Tak jsem to nějakou tu dobu dodržovala, až jsem se na to vykašlala a zjistila jsem, že krémové formy vůbec nevadí. Takže dneska si klidně dám minerální makeup a na to krémovou tvářenku, je vhodné mezi aplikacemi chvilku počkat, protože mmu si jakoby sedne, a pak tvářenku nanáším nejlépe ťupkáním a klidně i něco rozetřu, protože jsem zjistila, že to funguje bez problémů.

Minerální makeup by se neměl používat v zimě. FÁMA
A blbost. Minerální makeup používám ve dvou případech. Když potřebuji velké krytí, protože moje pleť je v mizerném stavu (to se většinou stává v zimě). Nebo když chci jen něco lehkého, co vydrží v horku (takže v létě). Jaro a podzim jsou taky skvělá období pro použití mmu, takže kdykoliv během roku, kdy chci něco zamaskovat a chci, aby to maskování vydrželo... sahám po minerálním makeupu.

Minerální makeup je dobré používat hlavně v létě. PRAVDA
Souvisí to samozřejmě s tím předchozím bodem, mmu můžete používat celoročně, ale v létě je prostě boží a to ze tří důvodů: (1) není na pleti cítit, je lehký (2) skvěle drží mastnotu (3) vydrží všechno (no... asi není úplně voděodolný). Jinak já jsem netušila, že makeup dokáže vydržet celý den, dokud jsem nezkusila mmu - moje pleť totiž byla docela hodně mastná a makeup tak každý den odvlál po větru, zatímco minerální makeup na mně drží celý den i v těch nejvyšších teplotách.

Minerální makeup zatěžuje pleť. FÁMA
Právě naopak, většina minerálních makeupů je velmi lehká a na pleti je ani necítíte. Výhodou je, že ani ve velkém horku nejsou na pleti mastné a nelepí, jsou opravdu lehké.

Minerálním makeupem můžu jen přepudrovat můj stávající makeup /BB /tónovací krém /cokoliv. PRAVDA
Pokud se nechcete vzdát svého oblíbeného tekutého makeupu, tak samozřejmě nemusíte. Ale je to trošku nelogický krok, protože dáváte dva makeupy na sebe. Ovšem pokud máte jen lehce krycí mmu, tak jako normální pudr ho určitě používat můžete. Nebo si můžete koupit minerální fixační pudr bez krycích účinků.



... jo a tento článek píšu už asi týden a přijde mi, že jsem se do toho trošku už zamotala a opakuji se. Máte už dost minerálních makeupů?

čtvrtek 26. dubna 2012

Ponožkový drdol - alternativy

Když se nad tím zamyslím, tak co se mi na ponožkovém drdolu líbí nejvíc. Líbí se mi, když je veliký. Líbí se mi i to, když je hladký, ale ne naprosto uhlazený. Líbil by se mi ten tvar, kdyby byl trošku víc free. Zamýšlím se už nad tím dlouho a toto jsou moje alternativy, které fungují na mé hlavě bez bolestí.

Ponožkový drdol na volno
Prostě klasika s tou drátěnkou, jen je nutné to nemontovat tak těsně a trošku si s tím pohrát. Sice to není úplně ještě ono, časem to třeba ještě vychytám. Jen tak mimochodem, ten způsob, kdy si uděláte culík, navléknete drátěnku, rozprostřete vlasy, zagumičkujete, aby vlasy na drátěnce držely, a zbytky vlasů prostě někam nějak zamotáte... tak to považuji snad za naprosto nejhorší variantu ponožkového drdolu. Výsledkem totiž je uhlazený maličký bobek a kolem něho omotané vlasy.


Drdol ze smyčky
Další možností je prostě se na tu drátěnku totálně vykašlat a zaměřit se spíš na velký nadýchaný drdol. Na internetu a YouTube najdete spoustu návodů na "messy bun", které zahrnují tupírování a modelování drdolu. Ten svůj já dělám naprosto jednoduše. Dělám si jakoby culík, ale neprovléknu vlasy až na konec, udělám smyčku. A tuto smyčku jakoby přeložím a udělám z ní další smyčku. Trošku to pomuchlám, nějaké prameny povytahuji, něco zasponkuji a je to. Jen tak mimochodem, toto je přesně ten typ drdolu, kdy koukáte na holku v lavici před vámi, která začne s dlouhými vlasy a gumičkou a postupným protahováním a potahováním a zastrkáváním dosáhne výsledku, kdy naprosto nechápete, jak to udělala. A každá holka si to asi nejspíš dělá jinak...


Okrouhlý drdol
Ten tvar ponožkového drdolu dokonce můžete úspěšně nafingovat bez použití drátěnky. Já k tomu potřebuji zvlněné vlasy, pak si udělám culík, hlavu trošku předkloním a ty vlněné vlasy rozprostřu kolem gumičky. Vlasy si většinou sednou do požadovaného tvaru, pak jen podtočím a zasponkuji konce.


Drdoly nijak nefixuji, nesprejuji nebo nelakuji, většinou mi vydrží celý den. Vlasy mám dlouhé zhruba pod lopatky. A jak si děláte drdol u vás doma?

úterý 24. dubna 2012

Ponožkový drdol

Na téma ponožkového drdolu, jste už mohli na tomto blogu narazit, tak trošku. Vzhledem k tomu, že je to právě celkem populární a frikulínský styl účesu, který nesmí chybět v jakékoliv podobě na žádném blogu, tak jsem nemohla zůstat pozadu a ukážu vám svůj ponožkový drdol. Jen tedy jsem líná stříhat a motat ponožky, takže jsem výjimečně nebyla lakomá a obětovala nějakou tu libru na eBay (hledejte doughnut bun nebo taky donut bun, v Číně totiž umí anglicky velmi dobře). Ale zaslechla jsem, že to seženete i v H&M nebo Gate nebo tak někde podobně... Jinak vypadá to jako drátěnka na nádobí, ale není to drátěnka na nádobí, co je to? Správně: pomůcka na donut bun.

Pokud nevíte, jak se to na tu pomůcku motá, tak třeba zrovna na eBay je obrázkových návodů spousta nebo taky Petra to ukázala ve videu, není na tom nic složitého nebo náročného, zvládnete to za chvilku. Takže pomůcku doma mám, řemeslně to mám taky zmáknuté a stejně to moc nenosím. Proč? Nejdřív malá ukázka toho, jak to na mně vypadá. Existují dvě varianty tohoto drdolu, z nějakého mně neznámého důvodu, každý nosí jen tu horní, mně se ale víc líbí ta dolní. Pak si to ještě můžete umístit různě na boku, ale tak to nenosím vůbec.



A proč ponožkový drdol nenosím?

Hlavním důvodem je to, že mě z toho bolí hlava. Jakože fakt fest a úplně nejvíc z jakékoliv na boku varianty. To je ovšem můj celkem soukromý problém, mě bolí hlava z kdejakého účesu, mám docela husté vlasy, které s přibývající délkou těžknou. Nějaký ten vyčesaný culík je pro mě naprosté tabu. Pokud si chci učesat drdol, tak musím důkladně vychytat, kam a jak ho udělám. Nejhorší je, že v poslední době mě bolí hlava z vlasů nějak často, takže si užívejte moje účesové příspěvky, protože brzy mi nejspíš dojde trpělivost a nechám to oholit na tři milimetry (jó s takovými vlasy to je teprv ten správný odvaz).

A on se mi ten drdol vlastně nelíbí. Tedy jako líbil by se mi, kdyby byl větší a nadýchanější. Asi takový jako nosí Sarah Jessica Parker v Sexu ve městě, naposledy v epizodě na svatbě Charlotty s Treyem, po chvilce se strejdou googlem a vytrvalém odmítání za epizodu platit, jsem vám ukořistila jeden nekvalitní printscreen.


Tak nějak bych to chtěla. Ale nedaří se. Asi budu potřebovat větší ponožku. Jenže to mě pak bude ještě víc bolet hlava. A taky bych musela mít větší trpělivost při tvorbě. Krom toho mi přijde, že většinou na komkoliv, mě nevyjímaje, tento drdol vypadá tak anorganicky, jakože ty vlasy na hlavu nepatří a celé je to tam jenom přimontované tak nějak omylem. Okraje nedoléhají k hlavě a vypadá to jak kroužek omotaný vlasy a přilepený na místo určení. A tak proto tento drdol moc často nenosím. Ale našla jsem si náhradníky, aneb pokračování příště.


úterý 3. dubna 2012

La Roche-Posay: Cicaplast a šest způsobů použití

* výrobek mi byl poskytnutý k testování e-shopem La Roche-Posay


Ano, tento krém jsem dostala zadarmo. A díky za to, protože kdybych za něj musela platit, tak si nejspíš ještě dneska rvu vlasy nad tak skvělým nákupem. Což by nebylo dobré, protože za prvé mám strašně moc vlasů a trvalo by to věčnost, než bych si všechny vyrvala, za druhé bych to po sobě musela uklízet a takovou spoustu vlasů bych nejspíš uklízela další celou věčnost. A za třetí bych... ehmehm... pak byla holohlavá, což je přece jen asi nevhodné pro ženu mého věku (i když mladou duchem).



Stalo se vám někdy, že jste měli celkem jasnou představu o tom, jaké to bude? Měli jste načtené desítky oslavných recenzí, věděli jste každou podrobnost, prohlédli jste si fotografie, zkorigovali různé názory... Tak i já jsem měla celkem jasnou představu o tom, jak skvělý je tento krém. A nejen to, ve svém malém blogovacím mozečku jsem šla ještě dál... já jsem dokonce věděla, jakou o tomto krému napíšu recenzi. Jak moc oslavnou, samozřejmě... a jak moc jsem se spletla. No ale, aby všechno to moje přemýšlení a jasné představy nepřišly nazmar, tak tuto silně negativní recenzi napíšu v dávno přednastavených pozitivních osnovách šesti možného využití La Roche-Posay Cicaplast.

(1) Náplast v krému
A to funguje!!! Jestli máte nějakou otevřenou ranku na místech, kde si nechcete lepit náplast, ale přesto to místo chcete chránit, tak potom Cicaplast funguje báječně. Nebo mi to alespoň přišlo. Ta nechutná silikovaná konzistence tak jako pěkně přilne k pleti, chrání a ... nevím, jak bych to ještě vysvětlila, prostě to je náplast. Ale náplast to není. No ale funguje to jako náplast. A asi to opravdu funguje, protože jsem v tomto odstavci napsala už třikrát funguje a pětkrát náplast.



(2) Lokální regenerační krém
Takže jako náplast to funguje. No ale je to krém, ještě jednou si to ujasněme. A toto není žádný obyčejný okresní blog o náplasti, ale kosmetický blog první kategorie a jako kosmická blogerína první třídy bych od toho krému čekala, že bude regenerovat. Jako náplast tu ranku ochrání a jako krém urychlí hojení... jsem si říkala, však to je přece jasné jak facka, co jiného čekat od KRÉMU s názvem cicaPLASTer. To jsem se tedy setsakra přepočítala, protože ten krém moc neregeneruje.

(3) Noční regenerační krém
A ještě víc se to projeví, pokud tento krém hodláte používat opravdu jako krém. Jako regenerační krém, což ostatně výrobce doporučuje. Nebudu vám to přímo vymlouvat, i když není vhodné tyto silné regenerační krémy používat každý den (pamatujme na to), ale v tomto případě je to stejně jedno, protože Cicaplast neregeneruje, účinky mi ráno přišly naprosto minimální. A navíc se při nanesení na větší plochu obličeje ukáže jedna neskonale nepříjemná vlastnost: ten krém lepí. Ono se to ze začátku nezdá, konzistence je taková silikonová a hladká, ale pak asi nějakou chemickou reakcí s mazem pokožky nebo fyzikální změnou zahřátím o povrch pokožky se ta konzistence změní na ulepenou. Jakože fest ulepenou. Večer nanesu na čistý obličej, pět minut je všechno v pohodě, pak to lepí, pak to lepí ještě víc, pak jdu spát a ráno to zase lepí, takže se musím odtrhnout od polštáře a jít se rychle umýt. Jo a taky se to nezdá, ale na namazání celého obličeje je třeba spousta krému, asi tak trojnásobné množství než normálně používám.

(4) Příležitostná regenerační maska
Krém můžete nanést jen jako masku. To samozřejmě není z mojí hlavy, mám to pečlivě vyčtené z okolního internetu. Dáte Cicaplast na obličej, počkáte libovolně dlouhou dobu, ono vám to neublíží, jen jde o to přežít to lepení a zbytky krému setřete / smyjete / odlepíte. No jo... ale zas jako proč byste to dělali, když to žádné regenerační účinky mít nebude. Teď si ovšem říkáme všichni sborově: tak jaktože je ten krém tak vychvalovaný?

(5) Regenerační kůra
Nevzdala jsem se a zkoušela jsem dál a musím si přiznat, že krém funguje a opravdu regeneruje. Ovšem musí se používat intenzivně (minimálně 1x denně), pravidelně a dlouhodoběji, já jsem si určitých regeneračních účinků všimla asi po třech dnech, kdy jsem Cicaplast používala jako noční krém. Takže jo, nějaké ty účinky to má, ale prostě ta konzistence, ulepenost a obrovská spotřeba krémů mi je na tolik nepříjemné, že si příště stejně raději koupím Cicalfate od Avéne (které funguje) nebo Eight Hour Cream od Elizabeth Arden (který chci vyzkoušet už dlouho). A mimo jiné má ten krém i zázračné účinky na akné a jakékoliv vznikající boláčky ještě více podpoří a vyživí, takže nepočítejte s hladkou ranní pokožkou, spíš se připravte na ten moment, kdy si pomyslíte: a sakra, co mi to tady zase vyrostlo, protože to, co bylo večer velké, bude ráno ještě větší a nacucané (zvláštní). Něco jako klíště, jen prostě je to beďar. Jo a taky Cicaplast vysušuje. Takže všechno, co chcete zregenerovat, se nejdříve ošupinkatí, pak se to sloupne, a pak to teprve vypadá alespoň trošku ke koukání. V zájmu recenze jsem to dokonce jednou vydržela a sedm dní jsem si na sebe poctivě mazala každý večer ten ulepený silikon... a na rovinu vám řeknu, že účinky za to nestály. Dokonce jsem měla ke konci pocit, že kdybych se každý večer namazala obyčejnou indulonou, udělala bych lépe.

(6) Báze pod makeup
Jeden jediný důvod, proč jsem po tomto krému toužila, mi dala Rena, když kdysi dávno tady v komentářích upozornila na to, že Cicaplast používá Lisa Eldridge jako bázi pod makeup. Dala jsem si tu práci a našla jsem video... a je to tak, Cicaplast doporučuje Lisa Eldridge jako bázi pod makeup. No... Ona snad spadla z višně... Tak jo... Proč ne... Ale po pořádku... Cicaplast opravdu krásně vyhladí pleť, není divu, je to silikony napěchované až po víčko. Doktor nejsem, asi tam mají silikony nějaké upotřebení (jako vážně asi jo, myslím, že zrovna silikony můžou za tu náplastovou vlastnost krému). Takže pleť je vyhlazená, makeup se opravdu nanáší snadněji a dokonce to i docela dobře vypadá, i když tedy jedna drobnost: já se po tom lesknu jak namazaná mastným silikonem. No ale pak to začne lepit... a lepí to celý den... a pak si makeup vezme dovolenou a zmizí, ale jako celek to pořád lepí... a pak většinou ztratím nervy, jdu se umýt a namazat se obyčejnou indulonou, protože tak to mají kočičky rády...



Čím jsem starší, tím větší pociťuji potřebu vlastnit nějaký dobrý regenerační krém. Na pár už jsem narazila: Avéne Cicalfate, Yves Rocher 24 hodinová vitalizační péče proti únavě, Vitacreme B12 (s výhradami) nebo jakýkoliv krém na dětské opruzeniny (vím, že to zní divně, ale je fakt lepší než Cicaplast a taky to stojí méně a déle to vydrží). A po pravdě: zrovna Cicaplast si své čestné místo v tomto seznamu nezasloužil a za svoje vlastní peníze si ho určitě nikdy (nikdy neříkej nikdy, ale tentokrát si tím jsem celkem jistá) nekoupím.

(Jo a tuto recenzi berte asi spíše s rezervou, protože na celém internetu jsem snad nenarazila na jedinou negativní Cicaplast recenzi... jako že fakt ne, všude je to vychvalované a když to přeci používá Lisa Eldrige, tak to musí stát za to. Takže si asi sbalím pleť a pár svých švestech a jdu se zahrabat, protože nejsem nejspíš příliš relevantní... ale já ten krém fakt nesnáším.)

čtvrtek 23. února 2012

Drdoly a podobně...

Jsem si plně vědoma toho, že následující fotografie by asi žádnou soutěž nevyhrály. Jsou rozostřené, v pozadí se třeba suší prádlo, některé jsem musela trošku photoshopnout, aby tam vůbec bylo něco vidět, nasvícené je to úplně špatně a vlastně tam ani nic pořádně není vidět. Oni i ty popisky, jak jsem který účes udělala, asi budou pro většinu lidstva naprosto nesrozumitelné, protože to prostě slovně vysvětlit nedokážu. Ale tak pro inspiraci, jak si to češu já...

Drdol do gumičky je snad můj nejoblíbenější. Je naprosto nenáročný na výbavu, stačí jedna gumička a vlasy. Takhle vlasy dokážu zamotat za 30 sekund. Nebo možná i méně... neměřím si to. Ze začátku to vždycky vypadá přísně, ale později během dne spíše uvolněně a ležérně. A docela to drží (no i kdyby to nedrželo, tak tu půl minutu na předělání účesu si najdu vždycky).


Vlasy stáhneme dozadu do nízko posazeného culíku - při upevňování gumičky vlasy neprotáhneme v poslední fázi až na konec - vytvoří se smyčka - zbývající konce vlasů vezmeme a obtočíme kolem gumičky - a opět strčíme do gumičky, kde nám to vyjde.


Elegantní drdol vypadá prostě elegantně. A taky mi to trošku zabere času, to tam tak pěkně hladce namotat. Ale zase opravdu drží. Udělátko na drdol koupíte kdekoliv... třeba na eBay. To udělátko je super, dost často to nosím i halabala prostě na doma, jen udělátko bez sponek a gumičky a stejně to drží. A kdybyste někdo věděl, jak se toto udělátko česky jmenuje, tak mi to klidně vmeťte do komentářů.


Vlasy stáhneme dozadu do nízkého culíku - zajistíme gumičkou - nasadíme udělátko - stáhneme udělátko ke konečkům a rolujeme směrem ke gumičce - zarolované udělátko zajistíme na krajích (ohneme konce) - připevníme sponkama (doprostřed a na každou stranu).


Zapletený drdol můžete klidně nosit i jako zapletený culík. Jen tedy počítejte s tím, že si trošku zapletete, mě z toho občas i bolí ruce. A mnohem víc se mi tento účes líbil, když jsem měla kratší vlasy... ono to až tak moc nedrželo a bylo to hodně uvolněný a hlavně jsem ke konci nemusela moc dumat, co s těmi dlouhými vlasy, jen jsem to připnula dvěma sponkama a bylo.


Rozdělte vlasy na dva díly, narýsujte pěšinku - jeden z dílů sepněte gumičkou a odstraňte z dohledu, ať nepřekáží - začněte splétat francouzský cop (pletu ho jen ze dvou pramenů, je to jednodušší a taky hezčí) - dopleťte až do konce na zátylek - zajistěte sponkou - zapleťte druhou půlku hlavy - vše spojte (to je docela obtížná část, protože budete mít v ruce čtyři prameny, minimálně dvě sponky a jenom dvě ruce, no ale když to zvládnu já, tak to zvládne každý) - můžete dál pokračovat copem nebo jen stáhnout do culíku nebo to celé zatočit do drdolu.

A to je zatím vše.

pondělí 30. ledna 2012

BB krémy: mýty, fakta, zajímavosti

BB krémy jsou nejpopulárnější v Asii, pochází z Německa... a v tomto roce se nejspíš mánie postupně rozšíří do dalších končin světa. BB krém má už i u nás Garnier, prý se chystá Loreal, tipuji si, že i Maybelline to brzy dojde.

BB stojí na hranicí pěstící a dekorativní kosmetiky. Řada výrobců ty své BB krémy označují za revoluční krok v péči o pleť, já osobně mám BB zařazeny spíše jako makeup. A strašně se mi libí heslo: "Poslední krok v péči, první krok v makeupu." (nedbale přeloženo a citováno z UNT, sice se to týká opalovacího krému, ale na BB to taky pasuje velmi dobře)

I přesto nezapomeňte se večer odlíčit. Sice je BB hodně pečující, ale je to vlastně i makeup. Nehledě na fakt, že i když se pravidelně nelíčíte, tak odlíčit a vyčistit pleť každý večer byste stejně měly.

Černá Moora kdesi poznamenala, že nechápe důležitost BB, protože takový BB si může doma namixovat z krému a makeupu. No vlastně to je pravda, ale tento proces by měl v sobě tolik proměnných, že mi BB přijde jednodušší. Já osobně mám prostě pečující kosmetiku hodně stabilní a spíše neriskuji, zatímco makeup je pro mě ta fáze denní péče a líčení, kdy dobrodružství meze nekladu. Také nevím proč, ale mám neodbytný pocit, že pokud krém smíchám z makeupem, tak oslabím pečující účinky krému i krycí účinky makeupu - nebude to podobné ani krému ani makeupu, bude to jen takový nedomrlý BB.

Ano BB krém je pouze marketingový tah, jakoukoliv jeho vlastnost (péče, UV ochrana, maskování, rozjasnění, bělení...) lze duplikovat jiným přípravkem. Ale zase je pěkné mít to všechno pohromadě v jedné tubě. Krom toho... co v dnešní době marketingový tah není?

Hlavní myšlenka všech BB je ta, že se ráno umyjete, dáte si jen a pouze BB (vynecháte všechny krémy, báze, makeupy, korektory) a jste nalíčená. No nevím, já si dál vesele vrstvím, séra, krémy, báze, korektory, jen místo makeupu si dávám BB.

BB krémy obsahují SPF (UV ochranu). Pravda pravdoucí, ochrana je většinou celkem vysoká, takže já už opalovací krém nepotřebuji. No vidíte alespoň někde jsem díky BB ušetřila.

BB jsou krémové. No s BB krémem, který by mě vysušoval, jsem se ještě nesetkala.

Jeden BB krém je pro všechny typy pleti... je dost všeobecné označení, ale velkoryse to lze považovat za pravdivé. I když pro některé hodně mastné typy pleti může to rozjasnění být až moc rozjasňující. No každopádně se vyrábí i spousta BB krémů pro různé typy pleti, BB jsou protiaknózní, protivráskové, protistárnoucí, bělící, speciální pro mastnou pleť... stačí jen hledat. (No to hledání je většinou dost velká výzva, protože velké množství informací je v korejštině a japonštině. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa.)

BB krémy jsou krycí. Pro mě je toto mýtus jako hrom a lež jako věž. Ještě jsem nevyzkoušela plně krycí BB krém. Ale možná jen prostě nerozumím tomu pojmu "plně krycí", protože na jednom blogu byl i Garnier BB označen jako krycí.

BB krémy lze vrstvit a dosáhnout plného krytí. Taky mýtus. Ano BB můžete vrstvit téměř neomezeně, mně osobně se ovšem plného krytí nepodařilo dosáhnout nikdy. Ani se stippling štětcem. BB se vždycky tak jako vsákne a kdejakou tu nedokonalost většího kalibru ukáže.

BB krémy vypadají přirozeně. Svatá pravda.

BB krémy se snadno aplikují. Nevím, čím to je, ale teprve s BB jsem se naučila makeup aplikovat bez zrcadla. S normálním makeupem to zrcadlo z estetických důvodů prostě potřebuji.

BB krémy jsou rozjasňující. Tak to opravdu záleží, vyrábějí se i BB matující. Ovšem musím uznat, že velká většina BB, které jsem zkusila, byly rozjasňující takovým přirozeným způsobem, který se mi dosud s makeupem nepodařilo dosáhnout.

BB krémy mají často šedý, nepřirozený podtón. S výrazně šedým podtónem jsem se ještě nesetkala. I když uznávám, že Missha nebo Pucca jsou při bližším zkoumání do šeda, tak při nanesení na tvář v tom problém určitě nevidím.

BB se prodávají jen v jednom velmi světlém odstínu. Je spousta značek, která nabízí dva i více odstínů, ale většinou je to jen ten jeden. A ten je opravdu světlý, protože v Asii chtějí být prostě všichni bílí.

Pokud si nejste jistí, jestli BB je to pravé pro vás, tak eBay je plná vzorků

BB krémy jsou drahé. No ano, na českém trhu ano. Dokonce upřímně i ten Garnier BB mi přijde drahý. Ale pokud objednáváte z Asie nebo z eBaye, tak to není tak špatné.

BB silných značek se padělají. Ano bohužel, proto při nákupu na eBay opatrně a s rozmyslem. 


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...