Nedávno jsem při prokrastinaci narazila na velmi starou diskuzi, kde moje rubrika 3x3 byla spojena s tímto blogem a že na to mám něco jako copyright. A tak já se tedy stydím, že se tady tato forma oblíbenců neobjevila snad půl roku. (Tak naposledy v červenci.) Ostuda jsem. Tak co kdybychom to tady s novým rokem znovu nakopli s tuhletou chudinkou zapomínanou rubrikou, co na ni mám copyright. Jen doufám, že mi ten copyright nepropadl. Aneb moji oblíbení v tuto chvíli, možní budoucí oblíbení a jak to vůbec tento rok uplácám? ©
Věci, o kterých tento rok uslyšíte, aneb momentální oblíbenci. Nechce se mi zatím ještě úplně podrobně probírat svou péčí o pleť a už vůbec ne makeupem, protože se zrovna skoro nemaluji. Ani se mi nechce hledat oblíbené za minulý rok. Ale prošla jsem se po koupelně a padly mi do oka tyto tři věci. A jedna bonusová. Zrovna teď je nechci dát z ruky a myslím, alespoň je to v plánu, že si o nich tady na blogu ještě něco řekneme v samostatných recenzích.
Biologique Recherche P50 Lotion. Říkala jsem, že miluji Pixi Glow Tonic? Asi jsem to už zmínila. Tak tohle je opravdu ještě o fousek lepší. Jako musíte překousnout spoustu věcí okolo. Zaprvé nejdřív zjistíte, že to není kde koupit. Že prostě musíte do té Prahy a fyzicky si pro to dojít do vybraných salónů. Nebo alespoň já se ve dvou ptala po telefonu a prý nic nikam neposílají a mám si dojít. Pak tam tedy přijdete a zadruhé vás asi porazí ta cena. Velké balení totiž stojí dva tisíce. A dopředu si cenu zjistíte fakt jen pokoutně a někde bokem, protože oficiální ocenění prostě nikde není. Pak to doma otevřete a zjistíte, že to dost smrdí. A namažete to na sebe a zjistíte, že to je sakra síla a štípe to jak pominuté. To je zatřetí a začtvrté. No ale zapáté se na to do rána vyspíte a zjistíte, že to stojí za to. Hladší pleť a bez pupínků. Jakási recenze psala, že "s P50 je život bezpupínkatý a že ani jeden". Tak to zatím až tak potvrdit nemůžu, ale je pravda, že jsem měla září - listopad fakt docela pleťově náročně obtížný, takže možná se toho ještě dočkám? Každopádně to směřuje správným směrem.
The Ordinary Advanced Retinoid 2%. Kdyby nic, a že já od The Ordinary až takové štěstí na produkty zatím neměla, tak tohle jsem si koupila znovu. Dělám to velmi zřídka, skoro nikdy, ale s tímto áčkovým sérem se tak stalo. Proč? Protože je naprosto nekonfliktní a vhodné i pro používání každý den. A je pravda, že k účinkům jsem zatím docela skeptická, že nejdřív to bylo zázračné, pak to bylo průměrné... a teď je to stále průměrné, ale dáme tomu ještě pár měsíců a uvidíme. Však nové balení už mám stejně na cestě, nebo minimálně alespoň zaplacené.
Balance Me opalovací krém. To už jsem se asi zmínila, že tento opalovací krém mi na přírodní krém přijde naprosto skvělý. A myslím si to i po roce a po téměř spotřebovaném plném balení. Myslím si to tak moc, že i tohodle opalovacího krému jsem si objednala nové balení. A už je taky na cestě, uvidíme, jak rychlá je pošta, ale příští týden by už mohlo být doma. Musím říct, že ten krém fakt miluji. A to, že je opalovací, beru jen jako příjemný bonus. On by to totiž byl super krém, i kdyby byl prostě jenom krém. Je to ta správná kombinace výživného hutného skoro až mastného s vysokým obsahem minerálních filtrů, které sice nechají takovou lehkou stopu, co ji musíte máznout dvakrát, ale zároveň vykouzlí lehce matnou a hebkou pleť. Je to ta správná magická kombinace, co slouží jako krém do mrazu, protože ochrání, zároveň pleť vyživuje, pomáhá ji hojit. Dobře na tom drží makeup, i když je to dost mastné a hutné, ale rychle se mi to vsakuje a prostě to miluji. V létě to asi bude jiná pohádka, ale teďkom prostě nechci vědět, jaké by bylo moje ráno bez Balance Me.
bonusově: BeeGood peeling. Je to nové, je to neokoukané, je to jemné a neskutečně krásně to voní. A použila jsem to jenom jednou, přičemž osobně dávám přednost spíš hrubším peelingům, stejně se těším na další použití a myslím, že se máme rádi.
Věci, které bych chtěla tento rok vyzkoušet, aneb třeba možná budoucí oblíbenci. Na wishlisty moc nejsem, jsem si sestavila snad dva za celou dobu existence blogu, ale tak něco málo v hlavě mám, že bych to chtěla letos zkusit.
The Ordinary jsem vyzkoušela zatím ve třech kusech. A vůbec to moje zkoušení nebylo nějak úspěšné, jedna ze tří fajn, druhá ze tří spíš fuj, třetí ze tří fujfujfuj. To mě ale nezastaví a udělala jsem si novou objednávku, takže dostali možnost si u mě vylepšit skóre. Uvidíme, co na to rok 2017.
OZNaturals jsem chtěla vyzkoušet už loni. Neuvěřitelně mě ta značka láká. Hezké složení, hezké obaly, přijatelná cena. Jen to poštovné, jen to poštovné, dědečku Mrazíčku, by mohlo být menší. A nemuselo by se z toho platit DPH a tak, že jo, milá Česká pošto. Ale zjistila jsem, že to jde koupit i z německého Amazonu a že to snad posílají z EU a že tam dají i poštovné zdarma... letos mě už nic nezastaví.
Bravura London jsem vyzkoušela něco málo tento rok. A víte co? Ta kyselina salicylová je prostě boží. A já od nich chci vyzkoušet všechno ostatní. Chci čistící gel, chci možná i ty další chemické peelingy, chci ještě jeden toner, chci to všechno. Otázkou není, jestli ano, nebo ne, otázkou je kdy a kolik a kdo to zaplatí?
A bonusově mám taky sestavený celý wishlist na SpaceNK: Rodial, Cane+Austin, Hourglass, Laura Mercier... chci to všechno a chci to letos. A tak držte palce, aby letos na jaře stál jejich GWP za to.
Předsevzetí do nového roku si nedávám, ale tak pár jsem vám jich tady vybrala.
Nekupuj si šampony, tělové krémy, čistící gely, odličovače, krémy, makeupy. To jsou tak zhruba kategorie, kde mám doma největší přetlak. Hlavně u těch šamponů a tělových krémů je to už dávno za hranou. Jsem si před rokem řekla, že zrovna tohle se spotřebuje a že mám šampon v koupelně jen jeden... a dneska jich tam mám asi osm, přičemž spotřebovávám jeden tak tři měsíce minimálně. Za minulý rok se tedy musím pochválit, jsem si řekla, že nebudu kupovat makeupy... a nový mám jenom jeden, navíc jsem ho dostala. Jinak kategorie tvářenky, rozjasňovače a rtěnky... tak ty jsou tak plné, že už tam ani nic omezovat nebudu, stejně by to nemělo žádný efekt.
Chci se začít zase pořádně malovat. Jako upřímně? Makeup, korektor, pudr, tvářenka. Víc toho ráno nějak nedávám. Dokonce jsem začala vynechávat i korektor pod oči. Chtěla bych se pořádně namalovat. Ne to říkám špatně, to já se klidně zmaluji. Chtěla bych se chtít pořádně ráno namalovat. A ne to prostě přešmrdlat makeupem a pudrem.
Chtěla bych pravidelně psát, nejen tady, ale i všude jinde. Vymyslela jsem si, že bych chtěla psát do tolika oblastí, že jsem fakt zvědavá, jestli to dodržím alespoň trošku. No každopádně nebojte, jakmile se mi přestane chtít psát, tak tady na blogu to zjistíte jako první... totiž ho vždycky jako první vypouštím, když se mi psát nechce.
Chci se přestat v životě ztrácet. Prostě si připadám v životě pořád víc a víc ztracená. Je to dost mojí vinou, takže je na čase se tomu postavit čelem. V minulých dvou letech jsem si celkem úspěšně splnila pár svých cílů a najednou jsem prostě ztratila směr. Nemám žádný další cíl, ani nevím, kde ho najít, a už vůbec nevím, co vlastně chci. Je to jak jít mlhou a někam sice jdu, ale tím směrem si nejsem jistá, takže jsem prostě ztracená. Asi to chce nový cíl?
A na závěr mám pro vás ještě moudra do života. Aneb moudra, která jsem sesbírala a kterými se řídím.
Jak toto rozhodnutí ovlivní tvůj život za pět let? To je otázka, kterou bychom si měli položit při každém rozhodování. Jsou dvě možnosti. Rozhodnutí nás za pět let vůbec neovlivní. A proto s ním nebudeme ztrácet čas, vlastně je to úplně jedno, jak to dopadne a jak to rozhodneme. Sice nás to může krátkodobě naštvat, ale dlouhodobý efekt je nulový. Tohle tak pěkně vyselektuje všechny kraviny, co kdo řeší a přitom jsou úplně jedno. Zůstane vám pak třeba zdraví, investice do sebe, nějaká ta kvalifikace a mezilidské vztahy. Nebo nevím, možná někomu toho zůstane víc, mně zůstalo toto a zhruba 90 % rozhodování se přesunulo do oblasti je-to-fakt-jedno. Při rozhodování ve zbývajících 10 % pak na rozhodnutí sakra záleží, protože chcete, aby to dopadlo pozitivně. Dobré ale je, že když neřešíte 90 %, tak na řešení těch 10 % najednou máte dost sil.
150 minut cvičení týdně se snažím dodržovat, protože zdraví, že ano. Někde jsem se to letos dočetla, že 150 minut je tak akorát, co stačí pro zachování dobrého stavu těla. Tedy nedávno jsem i četla jednu rešerši, jak neexistuje prokazatelný vědecký důvod, že cvičení pomáhá prodlužovat život, ale to zatím ignoruji, protože mi pravidelné cvičení dává hodně. Jasně, že jsem kdysi dávno začala pravidelně cvičit, protože jsem chtěla vážit pětapadesát a mít pekáč buchet na břiše. To se nestalo, ani se to nikdy nestane, na to moc často a moc ráda jím. Ale přestala mě bolet záda, mám větší sílu, vyběhnu k nám domů do třetího patra bez zadýchání, lépe se mi v noci spí. Dokonce se mi začaly rýsovat jakože svaly na rukách, vůbec to nechápu, kde jsem k tomu přišla, ale jako výsledek si teď chci koupit větší činky, já největší lempl... jinak 150 minut týdně dá tak pět krát půl hodiny, ne každý týden mi tolik času vyjde, jsem taky dost líná žeano, ale pak se to snažím kompenzovat tím, že schválně chodím pozdě na ranní vlak, abych musela utíkat. (A nebo taky ne.)
Změny jsou fajn. Tohle je jen takové heslo pro mě, protože změn bylo v minulém roce až moc. A na mě už se musí přece jenom pomaleji, protože jsem už starší osoba. Ale víte co... s odstupem pár měsíců opravdu musím uznat, že změny dopadly velmi dobře a že možná by to chtělo pro příště se těm změnám tolik nebránit.
A bonusově? Aneb ta zásadní životní rada, na kterou jsem přišla tento týden? Světlé barevné punčocháče mi nesluší. Takže mou stylistickou radou do nového roku je to, že barevné punčocháče, hlavně těch světlých barev, by neměl nosit nikdo, komu už bylo patnáct let a má víc než padesát kilo. Možná dvacet let, když vypadáte mladší. Trvalo mi dvacet let na to přijít, tak si toho važte!
A bonusově? Aneb ta zásadní životní rada, na kterou jsem přišla tento týden? Světlé barevné punčocháče mi nesluší. Takže mou stylistickou radou do nového roku je to, že barevné punčocháče, hlavně těch světlých barev, by neměl nosit nikdo, komu už bylo patnáct let a má víc než padesát kilo. Možná dvacet let, když vypadáte mladší. Trvalo mi dvacet let na to přijít, tak si toho važte!
A to je ode mě všechno no. Dneska to bylo málo kosmetiky a spousta přemoudřelých slovíček asi, ale tak je nový rok, nějaká ta klišovitá vyjádření se snesou ne? Tak se mějte krásně a doufám, že se tady potkáme dříve než zase za měsíc.
Já se na tvoje 3x3 vždycky strašně těším :D
OdpovědětVymazatjej děkuji. to abych to třeba začala psát pravidelně...
VymazatJá taky! Chci jen The Ordinary, už nějakou dobu, a že ušetřim za céčko, to jsem vcelku ráda - retinoly/noidy já můžu.
OdpovědětVymazatno... jsem céčko theordinary začla míchat s olejem... a asi to je fajn. ale zase je pravda, že existují mnohem lepší céčka.
Vymazat