pátek 24. října 2014

Co koupit na iHerb? Kosmetiku podruhé!

Dneska začneme trošku kontraproduktivně a povíme si historku o tom, jak jsem opět zase jednou proclívala balíček z iHerbu. Je mi jasné, že pak nejspíš už bude zbytek článku úplně zbytečný, spousta lidí bude psát, že proto v zahraničí nenakupuje... a tak dále, ale já vám to prostě musím napsat.

Takže pohádka o tom, jak jsem zaplatila DPH u balíčku, který byl pod limitem.

On byl pod limitem už, než jsem tam šla. Prostě jsem vyzkoušela všechny možné kurzy, ve všechny možné dny a hodnota balíčku mi vycházela něco mezi 21 - 21,5 eury. Tak to mám ještě půl eura k dobru, jsem si myslela.

Takže jsem vesele přišla na celnici, vytasila papíry a zeptala se, proč mi zabavili balíček pod limitem. Následovaly složité propočty, kalkulačka, odchod celnice za asi nadřízeným, počítání a prohlášení, že to je kousek nad limitem.
já: "Aha, tak to je divný, jsem si to počítala a vyšlo mi to pod limetem."
celnice: "No nám to tady vychází nad limitem."
já: "Jsem to počítala podle kurzu ČNB."
celnice: "No to mi tady máme vlastní kurzy."
já: "A jaké? Nebo jak tedy zjistím, jestli to kupuji pod limitem nebo nad limitem, alespoň tak orientačně."
celnice: "No já vám kurzy neřeknu."
já: zaražené ticho (asi je to tajné)
celnice: "Ale najdete je na stránkách celní správy."

Aha... no já to zkrátím, na tento argument jsem neměla už žádný protiargument, i když jsem si stále myslela, že jsem prostě pod limitem. Pak jsme se ještě pobavili o tom, proč to neproclívají z faktury, co byla v balíčku (balíček byl rozbalený), a proč tam tu samou fakturu musím nosit osobně. (prostě musím)

Taky jsme si popovídali o tom, co dělají moje dvě otevřené reklamace špatně vypočteného DPH. (prý od června je to ještě krátká doba, že prý vyřízení reklamace trvá normálně tak rok, dva, tři...)

Taky o tom, že je naprosto normální, že celnice sečte částku na faktuře s částkou na výpisu z PayPalu (neboli vynásobí dvěma) a z toho vypočítá DPH a vůbec jí to není divný... tak tohle už bylo jakože WTF i pro mě, jsem myslela, že jsem v tomto výjimkou. Tak nejsem, prý se to stává.

No a pak už mi došla konverzační témata a odešla jsem sice s balíčkem, ale za to o dost smutnější. No a pak večer doma koukám na stránky celní správy, koukám koukám, pak počítám počítám a podle těch jejich kurzů jsem měla balíček v hodnotě 21,4 euro. Tak teď už tomu asi vůbec nerozumím. Hodlám otevřít novou reklamaci... ale nevím, jestli se vůbec nějakého vyjádření dočkám, přeci jenom dva roky... no je to dlouhá doba a já už nejsem nejmladší a zapomínám.

Tak nic. Popojedem a co tedy koupit na iHerbu? A raději nakupujte maximálně tak za 25 dolarů a možná ještě míň (já měla za 27 a nějaké drobné)... jen tak pro jistotu.




Andalou Naturals! Na pleťové masky jsem hodně zvědavá, ještě jsem se k nim nedostala. Toner... asi nebyl špatný, ale byl pro mě moc aromatický. Každopádně tuhle značku doporučím už jenom pro ty skvělé super roztomilé startovací zkušební sady.




Madre Labs! Láká mě to, láká, i když tedy se rovnou přiznám, že tato dvě séra mě moc nepřesvědčila. Kupovala jsem je v akci, kdy byl snad za dva dolary kus... což si přiznejme, že je prostě cena hodně malá. Dokonce i to složení není úplně marné, má docela hodně přírodních složek, aktivních výtažků, i když tedy ten dimethicone ke konci seznamu zamrzel. Jako nějaké ty účinky na vrásky a jiné protistárnoucí jsem nezaznamenala. Obě séra mám už vymazaná, každé mi vydrželo asi čtyři měsíce, mazala jsem ho fakt všude každé ráno, od čela dolů až po dekolt. Konzistence obou těchto sér je strašně příjemná. Hned se vsakuje, vyhladí pleť, je naprosto ideální pod makeup. Navíc mi přišlo, že i hydratuje. Jen prostě ty dlouhodobé účinky... no prostě jsem žádné nezaznamenala.




Mineral Fusion! Se teprve tak jako seznamujeme. (Což znamená, že jsem to po půl roce našla naprosto nepoužité ve skříni, konečně jsem to vyzkoušela a je to v podstatě fajn, jen na ten konečný verdikt si zatím netroufám.) Tvářenka má fakt hezkou barvu, je akorát pigmentovaná, nanáší se skoro sama a výdrží mi taky nepřijde marná. Navíc má úplně super malé balení, které je dost roztomilé. S makeupem to mám zatím tak jakože nevyjasněné. Odstínem je docela v pohodě, ale čekala jsem ho víc krycí, i když tedy nakonec je docela postačujícně krycí. Trošku mi vadí pudrová konzistence, přijde mi, že na pleti hned po nanesení vysušuje, přijdu si taková stažená a pak na sebe šplíchám litry vody ve spreji, abych si pomohla... což nakonec i pomůže. Pak makeup na pleti tak pracuje, sedá si, přizpůsobuje se... no a odpoledne vypadá strašně krásně. Fakt se mi to líbí, jaký má po pár hodinách efekt na pleti. Takový jemný, lehce matný, naprosto přirozený... no budu to muset prozkoumat víc.




Honeybee Gardens! Čekala jsem hodně, recenze jsou dost oslavné... a asi jsem zklamaná. Podle mě to na makeup dost málo kryje. Což mě tedy odradilo od dalšího používání... prozatím. Ale někdy v dohledné době se k tomu ještě vrátím a uvidím... taky musím ještě víc prozkoumat oba odstíny a jednoho se zbavit, nevím, proč mám v poslední době tendence kupovat všechno ve dvou. Jinak na fotce jsou refilly, obal na makeup se musí koupit zvlášť, někdy ho mám taky v plánu, ale zatím jsem se k tomu nedostala. Jo a strašně se mi líbí jejich paletky očních stínů!




No a nakonec už jenom tak pro pořádek, i když jsem si docela jistá, že tohle všichni víte. Výběr štětců je na iHerbu moc pěkný a ceny ještě hezčí. Real Techniques mají jedny z nejlepších cen, dokonce na ně byla nedávno 20% akce. Ecotools štětce vůbec nejsou špatné. Mají i EDM, ale to si spíš kupte asi raději makeup, jejich štětce mi nepřijdou nějak úžasné. Mají taky třeba e.l.f.  Prostě na výběr je toho hodně. Teď to tady prohlížím a úplně jsem se v tom ztratila... no ještěže na kartě pro internetové platby nemám žádné peníze (jo, ještě pořád jsou v iHerbu zaostalý a ten PayPal neberou), jinak bych se asi neudržela. I když tedy po posledním celním zážitku jsem si opět slíbila, že z iHerbu už neobjednám!

úterý 21. října 2014

Goodiebox

Tak samozřejmě... když už jsem měla tu doručovací adresu v cizí zemi, tak jsem si objednala i cizí krabičku krásy. Nutno říct, že si nejsem úplně jistá tím, jestli to byly dobře utracené peníze. Protože asi proto:

(1) Cena jednoho Goodieboxu vychází zhruba na pětistovku.
(2) Nemám moc ráda The Body Shop, nebo tedy spíš tuhle značku moc nechápu, a TBS se objevil v obou mých krabičkách. Ano dva měsíce po sobě stejná značka.
(3) Vzorek Garnier Miracle Cream jsem dostala během svého tříměsíčního nakupování na dánských eshopech snad v každé objednávce jako dárek... nevím, co si s těmi pěti tubičkami počnu.
(4) Pánská kosmetika? Tak jakože kde to jsme?
(5) Proč to proboha nemohli líp zabalit. Jedna krabička mi přišla omlácená. Produkty v krabičce byly skoro bez jakékoliv vystýlky a tak radostně si tam štěrchaly. Hedvábný papír celý zmačkaný, produkty jen tak naházené, protřepané - nemíchané, průvodka na obyčejném papíru a ještě černobíle...





V červenci bylo na programu zelené vydání. Jakože přírodní. No proč ne. Hlavním tahákem edice měl být nejspíš TBS, což je asi fajn, až na to, že ho nemám moc ráda a že v podstatě TBS není až tak moc přírodní, jak by se od přírodní edice čekalo. Jinak si tedy myslím, že takto by měla vypadat ideální krabička, jedno velké balení (a i to by tam být nemuselo) + malé vzorky na vyzkoušení. Vzorky jsou praktické (krém na ruce a šampon), zajímavé (Naobay) i kuriózní (maska na ruce). V krabičce to sice vypadalo docela smutně a prázdně, ale já byla spokojenější než potom v srpnu.

TBS Drops of Youth Concentrate ... a tak nakonec proč ne, já ho asi vyzkouším, ale jestli to bude stejný propadák jako Kiehl’s MRC, tak už si nikdy žádný koncentrát na pleť nekoupím. Tak slibuji.

Naobay Moisturizing peeling ... jak na ty mechanické peelingy moc nejsem, tak mám najednou doma asi pět nových balení. Ale jo, na tento se docela těším, v podstatě je to jediná věc z krabičky, kterou použiji opravdu ráda.

Urtekram krém na ruce bez parfemace ... Urtekram mám ráda a to balení je fakt maličké. Jestli se vám zdála malá lavera v některém z posledních Ladyboxů malá, tak tohle je ještě menší.

Klorane Citron-Extract Shampoo ... a zase mini balení. Pokud jste nadávali na 1 oz malého šampónku Philip B z Ladyboxu, tak tohle má 0,8 oz.

Iroha Regenerační rukavice/maska na ruce ... a tak proč ne, tohle bych si v životě nekoupila, takže alespoň vyzkouším, že to fakt nepotřebuji.




Zatímco v červenci jsem byla v rámci možností spokojená, se srpnem to bylo už trošku horší. Úplně to na mě působil dojmem, že se tam narvalo věcí na objem co nejvíc, na využitelnost co nejmíň. 8 produktů v jedné krabičce mi přijde fakt zbytečné, se to pak jen hromadí a co s tím má pořád kdo co dělat.

Toni&Guy Dry Shampoo ... mě opravdu potěšil. Tohle spotřebuji bez problémů a navíc malé balení suchého šamponu se do kabelky vždycky hodí.

Eucerin mléko do sprchy ... no ale fuj, mléka do sprchy nechápu. Tohle jsem tedy zkusila, stále jsem to nepochopila a co nejrychleji jsem to pro jistotu spotřebovala, abych se tím chápáním nemusela dále zatěžovat.

Apotekets Natcreme ... ale no tak. Levný krém z lékarny v ošklivém balení? To jako má ohromit koho?

Oriflame řasenka ... no jo, tak řasenka se vždycky spotřebuje, zařadila jsem ji do fronty.

TBS Rain Forest Hair Butter ... alespoň, že to pěkně voní. Já se snad budu muset začít o ty vlasy pořádně starat, tohle je už druhý krém, co mám doma, nepočítám ten předražený olej ve spreji, co jsem nedávno koupila, a raději nevzpomínám na předražený John Master Organics kondicionér, co jsem před pár měsíci dostala... já to snad budu muset začít všechno používat.

Appeal4 lak na nehty ... se mi moc nelíbí, ani jsem ho nezkoušela a darovala.

Garnier The Miracle Cream ... jako proč? Proč mi to furt dáváte? Těchto minitubiček mám doma pět! A já nevím, tak nějak nemám motivaci k používání tónovacího krému plného silikonů, který nemá ani to minimální krytí na obličeji... k čemu to je takovýhle věci?

L’Oréal Men Expert Hydra Energetic Moisturizer ... a tohle už vůbec nechápu a ani nemám komu to dát.




No a to bylo z mého dánského krasokrabičko dobrodružství vše. Jako měla jsem nutkání si objednat i září. Ale když on Goodiebox rozesílá až koncem měsíce, posílá to do takových poštomatů, které vydávají zásilky na dva PIN kódy a naskenování dánského ID... což já nemám, takže jsem vždycky musela řešit vše na poštohelpdesku, aby mi zásilku přesměrovali na pobočku... no a to pár dnů zabralo, takže jsem se bála, že to prostě do odjezdu nestihnu a září jsem neobjednala.

Nebo tedy on se Goodiebox snažil, taky tam mají nastavené opakované platby kartou, objednáte jednou a pak už se to automaticky každý měsíc strhává samo, dokud to nezrušíte... ale já si pro jistotu zablokovala kartu, takže oni sice už dva měsíce strhávají, ale ještě se jim to nepodařilo. Jo vím, že bych to měla řešit asi dospěle a napsat jim na zákaznický servis, že už to nechci a ať to zruší... no ale to vyžaduje jakože aktivitu z mojí strany a na to jsem moc líná...

... a navíc, třeba se někdy zase do Dánska podívám a takový nový Goodiebox přijde vhod!

neděle 19. října 2014

Pendreková?

Začala jsem kastovat své známé. Mám jenom dvě kasty... první dobrá, druhá špatná. Kastovní otázka je jenom jedna: "Dáš si bonbonek?"

Druhá, ta špatná kasta, se kterou se asi přestanu brzy bavit úplně, na nevinnou otázku reaguje: "A je v tom pendrek?" nebo taky: "Fuj, nechci."

První ta dobrá kasta naopak prohlásí: "Jé, děkuji, můžu si vzít dva?"

Do které kasty patříte?

Už si tedy nepamatuji, kde přesně moje slabost pro pendreky začala. Asi poprvé, když jsem ochutnala pendrekovou zmrzlinu? Pendreky jsem samozřejmě jedla už před tím, ale od té doby... prostě vím, že dobrý pendrek je asi ještě lepší než čokoláda.

Nebo případně je možné koupit i pendrek v čokoládě:


Tohle je takový snobský pendrek. Ale dobrý byl, to je pravda. Měli ještě i různé varianty, třeba s chilli, mňam, ale ten s čokoládou mi asi přeci jenom chutnal nejvíc.






Chtěli jste vidět pendrekovou zmrzlinu... tak ta vypadá nějak takto. To bílé je normální vanilková, to tmavé je s pendrekovou příchutí, to černé nahoře je poleva a kousky slaného pendreku.




Pendrekový nanuk vypadá zase takto. I když ono je hodně variant, tohle je jenom jedna z nich a nebyla zrovna úplně nejlepší chuťově. (Za to ale byla v tu chvíli v obchodě nejlevnější.)




Pendrekovou můžete mít i čokoládu. Zrovna tahleta byla dost drahá, přijde mi, že vycházela tak na stovku a to je to malé balení... ale taaak dobrá. Chodila jsem si pro tabulku týdně.



Pendrekové karamelky... nejspíš ta nejlepší forma pendreku.



Tohle jsou přesně ty bonbonky, co kastují. Pokud něco, tak bych se docela přimlouvala za to, aby se tohle prodávalo i u nás.



V září má posedlost pendrekem postoupila tak daleko, že jsem si koupila i čistý pendrekový prášek. Jakože na takové to domácí pečení. Bílá plechovka je jakási obyčejnější verze, černá plechovka je luxusnější provedení, prášku je tam asi polovina, ale stála třikrát víc... když já ale prostě jsem odolat nedokázala. Už jsem to i vyzkoušela a přisypala pendrek do čokoládových brownies... nebylo to špatné, ale mám dvě poznámky pro příště. Chce to dát víc prášku, aby chuť byla výraznější. A asi ho dám přímo do čokolády rozpustit, ne až na konec, zůstaly mi v brownies takové menší pendrekové granulky.



No a abyste neřekli, tak existuje samozřejmě i pendreková kosmetika. Není jí tedy moc, což je velká škoda, nemyslíte. A asi někdy zkusím ten pendrekový prášek přisypat do pleťové masky...

pátek 17. října 2014

5 důvodů pro L’Occitane Precious čistící pěnu

* koupené v obchodě L’Occitane s 50% narozeninovou slevou

Než se dostaneme k jádru pěny, tak si povíme historku o jejím nakupování. Nemám L’Occitane obchody rády, nepřijdou mi útulné a prodavačky se mi nezdají milé. Navíc proslavené krémy na ruce mě zklamaly. Ale vybavena tou 50% slevou jsem se odhodlala a vyrazila. A taky jsem měla ty narozeniny, že ano. Jo a taky jsem udělala zkoušku! Sice jenom z filozofie, ale to se taky počítá. Na zkoušku jsem musela jet až na Chodov, což na jednu stranu byl opruz navíc metrem, na druhou stranu jsem mohla navštívit chodovské OC. A chodovský L’Occitane.

Rovnou řeknu, že prodavačka byla docela milá, jak kdyby se na těch mých 50 % taky těšila. Pomohla mi vybírat, což ale nebylo tak těžké, protože já v podstatě ani nic jiného nechtěla... takže jsem popadla pěnu, donesla k pokladně, pěkně zaplatila, prodavačka mi to pěkně zabalila a já celá natěšená odešla. Nutno tedy říct, že lahvičku pěny jsme měly v ruce každá (já i prodavačka) minimálně tak pětkrát, během toho vybírání, placení, balení... Doma jsem pak rozbalila nákup, rozbaluji, rozbaluji a najednou koukám, že je lahvička z poloviny prázdná. Tak jsem začala nadávat, že byla asi špatně utěsněná a že se mi vylila do kabelky. Kabelka byla ovšem suchá, což mi přišlo divné, že by teď dávali v L’Occitane lahvičky jen napůl plné? No dumala jsem nad tím dumala... koukala jsem na tu smutnou prázdnou lahvičku a najednou na ni koukám a osvítí mě to... a na lahvičce nápis tester. Aneb pohádka o tom, jak jsem si koupila v L’Occitane obchodě tester.

Naštěstí to mělo dobrý konec a v Palladiu mi vyměnili tester jen tak za plné balení, dokonce jsem ani nemusela ukazovat účtenku. No každopádně ovšem tato historka tak nějak upravila mé vysoké mínění o vlastní inteligenci, aneb který dement si koupí v obchodě tester asi tak. A mé mínění o inteligenci prodavaček se ještě zmenšilo, aneb která prodavačka slavnostně prodá a poté dárkově zabalí tester.





Tak to jsme se zasmáli a teď už vážně. Ta pěna je fakt skvělá.

(1) Voní mi. No dobře, to asi není až tak důležité, ale v podstatě to je důležité.

(2) Je úžasně krémová, není to takový to pifpafpuf, nanesu pěnu na obličej a pěna je pryč. Tohle zůstane jako pěna hodně dlouho, můžu si tím pěnit po celém obličeji (dává mi to pocit jistoty, že jsem pak tak nějak čistější) a pěna je pořád pěnou.

(3) Velmi dobře se z obličeje smývá a navíc nezanechává povlak (to nesnáším). Možná takový menší, fakt malinkatý, kdybych to hodně zkoumala, povlak najdu, ale spíš je to jenom hebká čistá pleť.

(4) Pěna velmi dobře odličuje, makeup - řasenka - linky - dlouhodržící rtěnka ... všechno je pryč. Na první umytí. Nevím tedy jak voděodolný makeup, třeba řasenka, takovou jsem už doma neměla roky.

(5) Pěna navíc ani neštípe v očích, je naprosto univerzální, můžu ji použít na odlíčení, ráno na čistění pleti, večer na čistění pleti... všechno to zvládne jemně, bez vysušení a navíc bleskově.





Připomínky? No nějaké bych měla. Pěna mi hodně rychle ubývala a myslím, že déle než tři měsíce by to při pravidelném používání asi nedala. Já to s ní měla hodně nepravidelně, ráno jsem L’Occitane podváděla s pleťovými gely, co jsem chtěla konečně spotřebovat, večer jsem ji podváděla s Origins odličovacím olejem nebo s Evolve... no a víc než půl roku mi pěna nevydržela. Což je zase na druhou stranu dobře, protože přesně taková je životnost podle piktogramu - 6 měsíců od otevření.

S ubýváním souvisí i dávkování. Chválím tedy balení, super pevné, nikde nic neteče (a že pěna se mnou toho nacestovala), pumpička se snadno obsluhuje. Ale můj osobní problém je ten, že jedno pumpnutí mi přišlo málo, dvě spíš nadbytečně moc. Z toho tedy vyplývá, že jsem používala dvě pumpnutí a pěna mi ubývala dvakrát rychleji...

No ale tyhle připomínky jsou jen tak, aby se neřeklo, že jsem dneska přehnaně pozitivní. Jo klidně bych si koupila nové balení znovu i za plnou cenu... ovšem vzhledem k tomu, že jsem se ponořila do mnohem dražších a zajímavějších pěnových vod... tak teprve uvidíme, jak to po dvou letech dopadne.

Jo a vlastně ještě jedna věc. Pěna by měla být protivrásková a rozjasňující... no tak to jsem si tedy nevšimla. Můj flekatý obličej to moc nerozjasnilo a mračivka na čele mi taky zůstala.

středa 15. října 2014

Péče o pleť v říjnu

Měli byste asi vědět jednu věc. Když jsem se vrátila domů, tak jsem skoro komplet vyměnila péči. Všechno jsem načala nové (kromě toneru a čistící pěny, ty mi dojdou asi nejspíš tak za dva týdny) a všechno jsem vzala ze svých nasyslených zásob. Já věděla, že jednou se mi budou hodit všechny ty před rokem utracené peníze a nasyslená kosmetika. A od té doby miluji Decleor a taky Mad Hippie sérum, je to o tolik lepší než Kiehl’s MRC! Opravdu to viditelně regeneruje a sjednocuje pleť!

Co se týká masek, tak jsem do koupelny nastěhovala to, co jsem chtěla mocmocmoc vyzkoušet a co stojí za to (Omorovicza, Oskia, Tromborg), a k tomu přidala něco málo, čeho bych se ráda zbavila (černá Origins, Antipodes peeling, La Chaton), a taky něco málo, co stojí za zkoušku (Avon, Out of Trouble Origins), ale zatím na to nemám úplně ujasněný názor.


TOP 5 mojí současné péče:

5 Oskia Renaissance Mask
4 Le Chaton Výživná tvarohová maska
3 L’Occitane čistící pěna
2 Decleor Baume Excellence Night Balm
1 Mad Hippie Vitamin C Serum






pondělí 13. října 2014

Kiehl’s Midnight Recovery Concentrate

* koupené na spacenk

Měla jsem velká očekávání. Hlavně na tu regeneraci. A sjednocení a zářivou pleť. Nebo alespoň podpoření regenerace. A taky vypnutí a omlazení. Nebo alespoň malinkou regeneraci. Prostě naprosto podle názvu, když se něco jmenuje půlnoční oživující koncentrát, tak čekám, že se ráno probudím jako nová. A čekám fakt bombu. Koncentrovanou bombu. A ono nic. To zklamání snad až fyzicky bolelo... každé ráno... půl roku.

První měsíc jsem to ještě brala, jsem si říkala, že třeba to chce chvilku a ty zázračné účinky se ukážou. Ovšem je pravda, že jsem trošku ztratila motivaci a raději jsem se večer mazala něčím jiným nebo vůbec... tak nějak to totiž mělo na mé pleti lepší výsledky. 

No ale no tak... jsem si musela říct jednoho krásného večera. Máš doma takový zázrak a ty se večer nemažeš. No ty ostudo. Zatnula jsem zuby a šla do toho pořádně.

Dobrý je... tedy alespoň ráda bych pozitivně hodnotila vůni. Ta se mi fakt líbí. Docela se mi líbí i konzistence, lehký olejíček, který se rychle vsakuje, dobře se roztírá a stačí ho opravdu maličko. Nesnáším to dávkování... hnusný odporný čudlík, který se mačká tak špatně, že jsem měla pokaždé pocit, že mi to klouby na prstech brzy spočítají. Jo a snad úplně nejhorší je, že to vůbec neubývá. Což by bylo dobrý, ale ono je to špatný, protože...

TO VŮBEC NIC NEDĚLÁ! 

Nic. A přitom já se fakt snažila. První měsíc nic. Tak dáme tomu ještě chvilku. Druhý měsíc mažu jen přerušovaně. Třetí měsíc přerušovaně. Nic. Nic. Čtvrtý měsíc přerušovaně, pátý měsíc taky tak. Nic a nic. Šestý měsíc svědomitě. Nic. Sedmý měsíc stále svědomitě. Pořád nic. Osmý měsíc ještě stále svědomitě, ale moje odhodlání se ztrácí. Stále pořád zatracené-nebudu-tady-sprostá NIC. A v té kreténské lahvičce je toho stále ještě pořád půlka. Devátý měsíc to pomalu vzdávám, sice se pořád ještě občas namažu, ale moc si od toho neslibuji. Překvapivě to stále nic nedělá. Desátý měsíc lahvička už leží zabalená v balíčku za novou majitelkou... a tím bychom tohle asi ukončili, s velkou slávou jsem rozbalila před dvěma týdny Decleor a od té doby jsem spokojená!






čtvrtek 9. října 2014

Mají tištěné časopisy nějakou (alespoň minimální) informační hodnotu?

Dneska večer jsem přišla jakože fakt unavená domů... intelektuálně vyčerpaná, fyzicky na pokraji zhroucení, trošku ještě s opičkou... no prostě fakt na odpis. (I když... jen tak na okraj... miluji svoji novou řasenku Kevyn Aucoin, ta to na rozdíl od mé tělesné schránky vydržela v pohodě celý den.) A tak jsem si napustila vanu a ke čtení jsem si vzala nový Harper’s Bazaar. Jako nedělám si iluze... že bych tam našla něco jiného než reklamy, s jejich Beauty sekcí jsem to vzdala už dávno a prostě ani nepočítám s tím, že by se tam někdy objevilo něco jiného než to, co dostaly v redakci zdarma... ale mám pocit, že na úplný dno informačního rozměru jsem se dostala až tentokrát.

... aneb článek o tom, jak nakupovat na netu!

Pamatuji si, že úplně stejný článek jsem četla před možná deseti lety. Pamatuji si to proto, že mě to tenkrát fascinovalo. Okamžitě jsem prošmejdila Asos, stejně tak i Net-a-Porter. Fascinovalo mě to a odvážně jsem se do toho světa nákupů ponořila. Nyní posílena těmi osmi lety zkušeností internetového nákupčího, vybavena několika platebními kartami pro platbu na netu, s jednou kartou i pro jistotu zablokovanou, s dvěma otevřenými reklamacemi na celní služby České pošty, s nabitým PayPal účtem a nově vybavena i znalostmi o kryptoměnách... jsem si ten samý článek přečetla znovu. No dobře nebyl to asi ten samý článek, před těmi lety určitě neexistoval BeChic nebo Zoot. A opravdu chci tak moc, když jsem čekala, že tam najdu alespoň nějaké užitečné informace?

Nechápu, proč je celý jeden sloupeček textu na stránce věnován zásadám bezpečného nakupování... jakože sorry, ale tohle se mohlo vejít prostě do jednoho infoboxu: hledej reference - hledej kontakty, že eshop není podvod - reklamuj... no fakt velká moudra.

Ušetřený prostor by se pak mohl věnovat třeba tomu, co to vlastně ten PayPal je a jak to funguje. 

Nebo taky rady, jak na to s velikostmi, by nebyly špatné. A že není esko jako esko.

A že koukat na materiály se vyplatí.

Považovat 25 euro za přijatelné poštovné po Evropě nepovažuji za vhodné.

Stejně tak doporučovat, že nejlepší je si ceny v eshopech dát do české koruny... to fakt nikdy nedělejte, eshopové měnové kurzy bývají značně kreativní. A rozdíly jsou fakt značné.

Alespoň malou zmínku o tom, jaké jsou rozdíly v nakupování po Evropě a jinde ve světě a že existuje něco jako povinnost platit DPH nebo clo... no nebylo by to špatné.

Tak nějak ten článek na mě působil stylem, že ho snad psal někdo, kdo na netu nikdy nenakupoval. Nebo nakupoval? Já fakt nevím.

Kladně bych hodnotila snad jedině to, že tipy na eshopy se vyhnuly in hadrárnám čínského typu. To je zase dobrý. Ale jinak... no fakt nevím. Ani mi nevadí přemíra reklam, sponzorovaná sekce kosmetiky, předimenzované fashion tutorialy a tak... na obrázky se zase nekouká špatně... ale je to opravdu tak, že text není důležitý? Že prostě se něco rychle s minimálním povědomím o problematice sepíše, vydá se to jako přelomový článek, doplní se to několika nenápadnými odkazy na partnery a je hotovo? A opravdu to běžnému čtenáři stačí? A ještě za to ochotně zaplatí těch padesát korun?
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...